Periodizace lidského vývoje: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== [[Vývojová psychologie|Periodizace lidského vývoje]] ==
+
'''Periodizace lidského vývoje''' může znamenat:
  
== [[Sigmund Freud]] ==
+
* [[Periodizace lidského vývoje (Sigmund Freud)|Periodizace psychosexuálního vývoje]] (Sigmund Freud)
 +
* [[Periodizace lidského vývoje (Erik Erikson)|Epigenetický vývoj osobnosti]] (Erik Erikson)
 +
* [[Periodizace lidského vývoje (Jean Piaget)|Periodizace kognitivního vývoje]] člověka (Jean Piaget)
 +
* [[Periodizace lidského vývoje (Margaret Mahlerová)|Separačně-individuační proces]] ve vývoji člověka (Margaret Mahlerová)
 +
* [[Periodizace lidského vývoje (Henri Wallon)|Dialektický model]] vývoje osobnosti (Henri Wallon)
  
* narozen v Příboře na Moravě
+
{{Rozcestník}}
* psychoanalýza = psychologie osobnosti = diagnostická a terapeutická metoda
 
* nazývána hlubinnou psychologií a v rámci ontogenetické psychologie nazývána nativistickou iracionální teorií
 
* navazoval na '''Leibnitze''', německou literaturu, '''Helmholtzovou''' mechanickou školu (teorie myšlenkových soudů), '''Darwinovu''' teorii
 
* popis rozporů, při kterých je blokována relaxace, možnost odreagovat se
 
* metody: - analýza chybných úkonů
 
* volná asociace
 
* výklad snů
 
* hypnóza
 
* vytvoření vztahu lékař - pacient
 
* vývoj člověka je nepřetržitě formován v rozporuplném prostředí:
 
* pudy a přirozenost × působení vnějšku, kultury, sociálního determinismu
 
* socializace = permanentní konflikt jedince s kulturou
 
  
* '''ID (ono):''' psychická struktura s pudovou energií, která existuje nevědomě (narodíme se s ní)
+
[[Kategorie: Vývojová psychologie]]
* '''EGO (já)''': vědomé fungování jedince, schopnost přetransformovat pudovost do normálních projevů,
 
* vyvine se do 3,5 let
 
* '''SUPEREGO (nadjá):''' ideál, ke kterému se vztahujeme, formuje ideální já, které se zvnitřní, počátky
 
* morálně etického myšlení, vyvine se od 3 do 6 let (první výčitky svědomí v tomto věku)
 
 
 
* jedna z prvních periodizací
 
* upřel pozornost na vývoj v dětství v době, kdy to bylo něco nezajímavého
 
* klíčová determinanta: ve které oblasti je uspokojován pud = '''eros''' (pud života), ve kterých oblastech získává největší uspokojení = slast = '''libido'''
 
* pud ke smrti = '''thanatos'''
 
 
 
 
 
=== Orální fáze ===
 
 
 
* narození až 1. rok
 
* klíčovou zónou je ústní krajina (největší sytost senzorů)
 
* 2 podfáze: '''sání''' (jako takové) a '''orálně-agresivní''' - nejen stimulace rtů, ale i růst zubů (dentice), projevuje se i pud smrti - destruktivní (i když ho to bolí, stále kouše)
 
* (dnes neoanalytici upozorňují na spojení prožívání slasti sexuálního zážitku a bolesti)
 
 
 
 
 
=== Anální fáze ===
 
 
 
* 1,5 až 3 roky
 
* přesun tělesné zóny na oblast anální
 
* nejvyšší pocit slasti ze zadržování nebo vyměšování stolice
 
* neoanalytici: schopnost se rozhodovat ve vazbě na odměny okolí (různé odměny a tresty za pokálení a vykakání) → dítě si uvědomuje oblast, ve které se může samo rozhodovat, být v souladu s okolím nebo ne, jak chce, a taky se poprvé setkává s tlakem okolí
 
 
 
 
 
=== Falická fáze ===
 
 
 
* 4 až 6,7 let
 
* časné stádium genitální
 
* přesun do krajiny genitální - největší libost stimulace genitálů
 
* projevuje se zájem o nahé tělo, zvlášť opačného pohlaví, masturbují, studují milostné hrádky rodičů
 
* penis - pýcha chlapce
 
* závist dívky (považují se za defektní)
 
* vytváření platonického vztahu k rodiči opačného pohlaví → '''oidipův/elektřin komplex''' (Iva Šipošová, Jiří Melan)
 
 
 
 
 
=== Latentní fáze ===
 
 
 
* 6 až 12 let
 
* prožívání libida ustupuje do pozadí
 
* po vyřešení falických rozporů je dítě plně soustředěno na školu
 
 
 
 
 
=== Genitální fáze ===
 
 
 
* 12 až 16 let
 
* Oidipův komplex byl intrafamiliérní, teď se přesouvá extrafamiliérně (mimo rodinu, např. platonická láska k herci, spolužákovi)
 
* Freud si myslí, že tady psychický vývoj končí „v 15 letech je osobnost člověka podobná sádře“ a říká, že to, co je do 6 let, je to nejdůležitější, pak si do těch 15 let jen zkouší mimo rodinu, co se tam naučil
 
 
 
 
 
== [[Erik Erikson]] ==
 
 
 
* nepsychoanalytik
 
* ale říká, že vývoj není jen vývoj organismů zasazeného do mantinelů společnosti
 
* klíčová determinanta je psychosociální konflikt, který se musí vyřešit
 
* vývoj člení až do smrti (8 fází) → měníme se až do konce života
 
 
 
 
 
=== Důvěra × nedůvěra ===
 
 
 
* kojenecký věk
 
* buď vzniká základní důvěra v sebe, v okolí, v každodennost nebo nevzniká a dítě se neorientuje v okolí, lidech, má ohrožující pocity nejistoty
 
* dítě má schopnost orientovat se v nejbližším okolí a lidech; v 12-15 měsících již existují různé typy vazby dítěte na matku → způsobeno tím, jak na dítě matka působí, jaké k němu přicházejí stimuly
 
* 1. rok člověka koncipuje v tom, jaký pohled na svět si dítě do života odnese
 
* vyřešení tohoto konfliktu záleží na kvalitě mateřské péče (mentální nastavení matky, její zralost, stabilita jejího chování, chtěnost dítěte,…)
 
 
 
 
 
=== Autonomie × stud ===
 
 
 
* 1,5 až 3 roky
 
* fáze rostoucí autonomie nebo studu ze závislosti na okolí
 
* dítě si chce prosadit svou samostatnost (př.: nechce chodit za ruku)
 
* začíná některé věci dělat samo, ale irituje ho, když mu něco nejde → rodič musí vybalancovat to, že dítě chce něco dělat, ale ještě to neumí (neříkat: prosím tě dej to sem, ty to neumíš, nech to ty nešiko) → dítě to pak přestane zkoušet a čeká se vším na pomoc, kazí se mu sebeobraz
 
* přiměřená stimulace, stimulovat dítě o trochu více než co umí (to ho baví)
 
* hygienické návyky: dítě poprvé vidí, že záleží jen na něm, na jeho rozhodnutí, jak bude okolí reagovat
 
 
 
 
 
=== Iniciativa × vina === 
 
                                                                     
 
* 3 až 6 let
 
* aktivita dítěte, období hry, začíná se tvořit sebevědomí
 
* začíná samo sebe hodnotit, protože v předchozím věku docházelo k interiorizaci sociálních norem
 
* rádo se dostává z přímé kontroly dospělého (např.: se schovává do domečků na prolézačkách) + zkoumají své tělo
 
* zkoušejí to, co nesmí, protože  jejich aktivita jim nedá poslechnout všechny ty věci, které mají zakázané
 
* jejich svědomí je celkem trápí, protože jsou vcelku kruté a vše ji spojují se sebou („nechci aby děda přišel“, děda pak umře, „je to moje vina, že umřel, protože jsem nechtěl, ať přijde“)
 
* dítěti se nesmí vzít jeho aktivita, chuť poznávat, prozkoumávat, aby pak neztratilo schopnost „riskovat“
 
* spontánní hra, nechat ho dělat to, co ono samo teď chce, nenutit ho do něčeho jiného
 
* dítě někdy až tak tíží svědomí, že se jde raději samo udat
 
 
 
 
 
=== Snaživost × méněcennost ===
 
 
 
* 6 až 12 let
 
* ve škole se poprvé začne poměřovat se spolužáky (ve školce má dítě ještě nereálný sebeobran a nejsou tam výkonové testy) a setkávají se tam s novou autoritou, ne nutně přátelskou → začíná se dívat, jak na tom je v porovnání s ostatními
 
* klíčový moment, aby neztratili chuť učit se je, aby ve škole nezažívali jen méněcennost (každé z dětí ve třídě potřebuje zažít, že je v něčem dobré)
 
* nesmí být moc ambiciózní rodiče
 
 
 
 
 
=== Identita × nejistota ===
 
 
 
* 12 až 16 let
 
* hledání vlastní identity a nejistota ze své pozice mezi lidmi
 
* Erikson vystihl citovou nejistotu dospívajících
 
* chtějí být netypičtí, jedineční, chtějí se odlišit od ostatních
 
* nejistota jaký skutečně je, kam směřuje, jestli je oblíbený, jak ho vnímají ostatní, nejistí sami sebou
 
* ale vrstevnická skupina najednou poskytuje i útočiště, místo, kde splyne s davem (stejně se oblíkají,
 
* všichni mají pupínky na obličeji) → ambivalence (chce být jedinečný × splynout)
 
* vrstevnická skupina zde hraje obrovskou a nezastupitelnou roli
 
* dospělý se má dospívajícímu poskytnou jako někdo, vůči komu se mohou vymezovat (i když je to nepopulární role)
 
* dospívající se od rodičů potřebuje sociálně a emocionálně odpoutat (pak se zase do rodiny jako její člen vrátí, ale už v kvalitativně jiné roli)
 
* musí pochopit smysluplnost života, vytváří si měřítka hodnot, vidí svou roli v budoucnosti
 
 
 
 
 
=== Intimita × izolace ===
 
 
 
* mladá dospělost (poté, co jsme našli svou  identitu)
 
* už není důležitá identita, ale to, že dokáže splynout s jiným člověkem v pravou intimitu → harmonické soužití s někým (nemusí to být sexuálně, ale třeba kamarádsky)
 
* už člověk neuvažuje jako Já, ale jako My a je schopen pro to něco obětovat
 
* izolace = nepodařilo se zvládnout předchozí etapu, je plně koncentrován na sebe → aby ho ostatní nerušili, zůstane v izolaci (klidně může žít v partnerském vztahu, ale nepřipustí si nikoho k tělu)
 
 
 
 
 
=== Reprodukce × stagnace ===
 
 
 
* střední dospělost až stáří
 
* reprodukce biologická i pracovní
 
* potřeba být potřebný (vzájemnost) - kontinuity vést, vychovávat, předávat a taky dělit se
 
* stagnace: starat se jen o sebe, žádné dělení, žádná vzájemnost, rodičovství mu toho prý hodně vezme a nic nedá, nechce tým v práci → lidé, kteří mají pocit, že se nemohou plně rozvinout (v práci)
 
 
 
 
 
=== Integrita × stagnace ===
 
 
 
* pozdní dospělost (stáří)
 
* dosažení plné osobní integrity proti znechucení ze života
 
* integrita: pocit, že má co dát, s čím se podělit, nebojí se smrti, zajímá se co bude po něm (stará se o ekologii), vnímá život, že byl takový, jaký měl být, život žije naplno až do smrti
 
* znechucení: život mi protekl mezi prsty, nic jsem nestihl, nejsem pro nikoho významný, bojí se smrti - nic v životě nemělo smysl, protože stejně umřu, často agresivní na okolí
 
 
 
 
 
* Erikson: „Zdravé děti se nebudou bát života, jestliže jejich předkové budou mít dost integrity, aby se nebáli smrti.“
 
 
 
 
 
== Jean Piaget ==
 
 
 
* Švýcar, působil v Ženevě
 
* zabývá se '''kognitivními (poznávacími) strukturami''' (vnímání, paměť, učení, fantazie, řeč)
 
* svoz periodizaci stvořil v době, kdy se diskutovalo, jestli vůbec jde nahlédnou do toho, co je uvnitř; a on ji ještě pojal z ontogenetického hlediska
 
* tvrdí, že myšlení je poznatelné, ale rozdílné v různých věkových etapách
 
* ptá se na otázky: Jak dítě chápe svět, jak se učí, jak plánuje akce, jakou má představivost, jak rozumí obrazu stejného předmětu, když  ho vidí z různých hledisek (pokus s horou)
 
* vyznal se v biologii, logice, psychologii
 
* kritérium vývoje: z čeho je sycena inteligence v určité etapě, z čeho se dá vydedukovat inteligence → z čeho organismus získává maximum pro rozvoj kognitivních struktur
 
* to, co posunuje organismus na vyšší vývojový stupeň, je:
 
# prostředí (stimulace z prostředí)
 
# schopnost organismu reagovat na tuto stimulaci → interakce prostředí × organismus (aktivní
 
# vyhledávání stimulů z prostředí)
 
 
 
 
 
* tato interakce probíhá dvěma základními procesy:
 
# '''proces asimilace''' = organismus je aktivní a přetváří si (reguluje) podněty z prostředí podle své povahy
 
# (svým způsobem chování přetváří prostředí)
 
# '''proces akomodace''' = jedinec se přizpůsobuje tlaku prostředí, naučí se ho přijímat
 
* snaha dítěte navodit '''rovnovážný stav - homeostázu''' → základní hybná síla vývoje člověka
 
* ale je to jen tendence směřovat k rovnováze, protože k tomu v podstatě nikdy nedojde → pojem '''ekvilibrace''' = stálé vyvažování, snaha získat homeostázu × její prchavost
 
 
 
 
 
=== Senzomotorická inteligence ===
 
 
 
* 0 až 1,5 let
 
* kvalita vývoje kojence v tomto období je dána kvalitou jeho smyslů při narození
 
* taky záleží, jak je dítě stimulováno vzhledem k úrovni jeho vývoje
 
 
 
 
 
=== Symbolické (předpojmové) myšlení ===
 
 
 
* 2 až 3 roky
 
* to, co jednou dosáhlo svého vrcholu se pak nevytratí, jen se to odsouvá do pozadí a dále se to rozvíjí; př.: senzomotorická funkce
 
* jde zde o rozvoj symbolického myšlení a řeči
 
* řeč jedinci zprostředkuje mnoho podnětů, se kterými se ani nemusí setkat → rozšíří se mu svět (v prvním období je důležité to, co mohl poznat přímo) → rozvíjí interakci se světem a to značně
 
 
 
 
 
=== Názorné myšlení ===
 
 
 
* 4 až 7 let
 
* ukončení tohoto období = zralost pro nástup do školy, je to testováno Korálkovým experimentem
 
* myšlení koncentrováno na to, co právě nazírají (to znamená, že vždy myslí na to, co právě dělají)
 
* '''korálkový experiment''': má kupu korálků, které má rozdělit na 2 stejné poloviny → to zvládne, pak má každou půlku dát do jedné sklenice, jedna je nízká a široká a druhá je úzká a vysoká → i když věděli, že korálků je stejně, tvrdí, že ve vysoké sklenici je jich více → nedokážou udělat ten myšlenkový krok zpět
 
* ještě neumí vnímat více dimenzí současně
 
* když mají nespojitý materiál (korálky), umí ho už v 6 letech rozdělit na dvě poloviny; když je to spojitý materiál (plastelína), dokáži to až o dva roky později
 
 
 
 
 
=== Konkrétní logické operace ===
 
 
 
* 6 až 12 let
 
* schopnost dělat operace v mysli bez závaznosti na to, co vidí, ale s pomocí představivosti
 
* už se umí vrátit o několik kroků v mysli zpět
 
* je to ale vázáno na konkrétní věci, reálně existující (ne abstraktní - umí sečíst švestky, ale ne čísla)
 
* je schopno pochopit široké souvislosti, pokud jsou mu správně podány
 
* umí '''sériovat''' (seřadí kostky podle velikosti) a rozumí analogiím (seřadím trojúhelníky podle velikosti, dokáže podle toho seřadit kostičky)
 
* dítě velmi dobře rozumí této větě: Všechny šelmy jí maso. Vlk je šelma. Co můžeš říct o vlkovi? Odpoví správně..
 
* ale této větě porozumí až v dalším stádiu: Fero je Dazo. Všichni fero žijí va vodě. Co můžeš říct o dazo? Neví.
 
 
 
 
 
=== Formální logické operace ===
 
 
 
* 12 až 15 let
 
* kognitivní struktury jsou plně připraveny na výkon
 
* tvrdí, že inteligence je na vrcholu mezi 15-25 rokem
 
* začalo se rozvíjet abstraktní myšlení → už by nemělo být ničím v myšlení vázáno, myšlení nemá limity
 
* kreativní způsoby řešení, vysoká míra dedukce, různé cesty řešení
 
* díky takové vysoké míře abstrakce se oddávají dennímu snění
 
* pohrávají si v mysli s velikým množstvím variant → důležité pro dozrávání kognitivních struktur
 
* denní snění + abstrakce → tvorba ideálního já a pak konfrontace s realitou → spojeno se suicidálními sklony v dospívání
 
* taky mezigenerační konflikty, protože si tvoří i ideální učitele, rodiče a pak nejsou spokojeni až znechucení → snaha uniknout do jiného světa (počítačové hry, básně, drogy)
 
* podle tohoto vývoje jsou zaváděny předměty ve škole (fyzika, chemie až později)
 
 
 
 
 
* kritika Piageta:
 
* že málo věřil, že se dá učením něco uspíšit (neříkal, že to nejde, ale že z hlediska dlouhodobosti to má malý význam)
 
* že používal pojmy, kterým prý děti nerozumí (např.: víceméně)
 
* že podcenil význam motivace (ale on se motivací nezabýval)
 
* že nevěnoval pozornost tvořivému myšlení (jeho pokračovatelé to pak rozvíjeli)
 
* že to příliš přeháněj s rozdílem myšlení dítěte a dospělého (prý ten rozdíl není tak velký)
 

Aktuální verze z 4. 10. 2014, 17:21

Periodizace lidského vývoje může znamenat: