Potřeby a zájmy: Porovnání verzí

(Založena nová stránka: == Pojetí potřeb a jejich členění == === Murrayův přístup k roli potřeb jako motivačních sil === * svůj systém označuje jako personologii :* předmětem a …)
 
Řádek 45: Řádek 45:
 
* ergické pudy – vrozené reakce na dosahování konzumačních cílů
 
* ergické pudy – vrozené reakce na dosahování konzumačních cílů
 
* sentimenty – naučené zaměření na cíle
 
* sentimenty – naučené zaměření na cíle
 +
== Potřeby v Rotterově systému sociálního učení ==
 +
* svůj [[Behaviorismus|behavioristický]] model chování člověka staví proti dosavadním [[Psychoanalýza|psychoanalytickým]]
 +
* fenomenologickým i behavioristickým teoriím a přístupům k osobnosti - neberou v úvahu
 +
* specifickou povahu a úlohu kognitivních a motivačních faktorů lidského chování v jeho
 +
* reálných sociálních kontextech.
 +
* jádrem jeho úsilí při zpracovávání teorie sociálního učení je odhalení možností a cest předvídání, jak se člověk zachová vzhledem k aktualizaci specifických sociálních situací
 +
* vzorec pro predikci cílově orientovaného chování člověka v reálných životních situacích
 +
<big>'''potenciální potřeba = svoboda pohybu + hodnota potřeby'''</big>
 +
* potřeba = soubor chování , který se vztahuje k týmž či svou povahou podobným sadám (formám, obsahům) posílení
 +
* potřebu tedy definuje ve vztahu k cílově orientovanému chování  lidé jsou totiž orientování cílově = snaží se maximalizovat odměny a minimalizovat ztráty
 +
* na základě tohoto přístupu definuje 6 kategorií potřeb:
 +
:* potřeba uznání
 +
:* potřeba bezpečí, ochrany
 +
:* potřeba dominovat
 +
:* potřeba nezávislosti
 +
:* potřeba lásky a citovosti
 +
:* potřeba tělesného zdraví a potěšení (komfortu)
 +
* pokud bychom chtěli predikovat, jak se daný jedinec zachová, je třeba vzít v potaz determinovanost 3 základními, vnitřně v potřebách obsaženými komponentami:
 +
:* '''potenciál''' = pravděpodobnost toho, že se za daných podmínek a situací vyskytne chování aktivující člověka směrem k uspokojování té které kategorie potřeb
 +
:* '''hodnota''' = nakolik je přiměřené a relativně žádoucí to které posilování z možných rozdílných posilovačů spojených se základními kategoriemi potřeb
 +
:* '''svoboda pohybu''' = stupep očekávání toho, jaké sady chování povedou k uspokojení té které kategorie potřeb

Verze z 11. 11. 2013, 19:03

Pojetí potřeb a jejich členění

Murrayův přístup k roli potřeb jako motivačních sil

  • svůj systém označuje jako personologii
  • předmětem a cílem zkoumání je proniknout do psychiky individuální osobnosti a výchozí informační bází toho zkoumání jsou životní dějiny individua
  • do osobnosti lze proniknout analýzou celků, témat tvořených specifickou jednotou
  • potřeby - všechno to, co jedinec chce, o co se snaží
  • 5 kritérií jejich identifikace: typický trend (průběh a výsledek) jednání
  • typický modus (vzor) chování
  • selektivní vnímání
  • city
  • manifestované uspokojení (či nespokojenost)
  • s dosažením určitého efektu
  • tlaku (press) = všechno to, co prostředí vyžaduje od jedince, co má splnit, naplnit
  • 2 druhy tlaku:
  • α tlak - objektivní stav věcí a okolností vyvolávajících tlak
  • β tlak - subjektivní zpracování tohoto tlaku
  • pro jednání je podstatné, co jedinec jako tlak prožívá subjektivně
  • potřeby a tlaky se navzájem ovlivpují
  • každá potřeba má dynamickou povahu, vyznačuje se emočním doprovodem, silou a dobou trvání a vede k manifestnímu chování zaměřenému na její uspokojování

Aplikoval TAT na 3 kategorie potřeb:

  • viscerogenní potřeby – vrozené
  • př. potřeby nedostatku (potřeba potravy, kyslíku, podnětů)
  • přebytku (potřeba sekrece, urinace …)
  • obrany a úniku
  • psychogenní potřeby – získané, manifestní, determinované vnějšími potřebami
  • skryté potřeby – např. obavy zůstat bez pomoci, ponížení, exhibicionismus
  • systém tlaků a potřeb je uspořádán do celkové organizace osobnosti, na níž lze pohlížet jako na:
  • proces, kdy je osobnost identická se svou historií, s průběhem jednoznačných a protikladným tendencí jednání a chování v jejich tematické bohatosti
  • strukturu – organizaci všech integrativních, regulativních procesů v mozku

Murray vychází z psychoanalytických pozic:

  • osobnost = systém organizace vyvíjející se v průběhu celého života
  • 3 základních období: - období dětství, adolescence, rané dospělosti, kdy se struktury vyvíjí
  • období střední dospělosti – osobnostní struktury jsou
  • uchovány a zesíleny
  • období stáří – ztrácí se schopnost vyvíjet nové struktury
  • osobnost, přestože se mění, vykazuje relativně stabilní strukturu
  • označuje ji tradičními pojmy psychoanalýzy, ale s obsahovými rozdíly:
  • ID - vrozené i akceptované impulsy, tzn. I stimuly sociální akceptace (oproti Freudovi)
  • EGO - centrální instituce, která plánuje a organizuje jednání
  • není prostředníkem mezi ID a SUPER-EGO, ale má funkci aktivizující
  • SUPER-EGO - hodnoty a pokroky kultury, které se staly vnitřním světem jedince, jsou Interiorizované na jeho základě se vytváří EGO-IDEAL
  • EGO-IDEAL - ideální obraz sebe sama, je zdrojem stavění si takových osobních cílů, o jejichž realizaci daný jedinec usiluje
  • TAT - projektivní technika založená na předkládání obrazových tabulí (v sériích po 20 s ohledem na pohlaví a věk) s mnohoznačnými situacemi, které daný jedinec interpretuje s projikuje tak do svých odpovědí systém svým potřeb a tlaků. ALE je to hodně ovlivněný reprodukovanými poznatky z knih, novin, filmů, takže nejde až tak moc o výtvor vlastní fantazie

Cattel

  • ergické pudy – vrozené reakce na dosahování konzumačních cílů
  • sentimenty – naučené zaměření na cíle

Potřeby v Rotterově systému sociálního učení

  • svůj behavioristický model chování člověka staví proti dosavadním psychoanalytickým
  • fenomenologickým i behavioristickým teoriím a přístupům k osobnosti - neberou v úvahu
  • specifickou povahu a úlohu kognitivních a motivačních faktorů lidského chování v jeho
  • reálných sociálních kontextech.
  • jádrem jeho úsilí při zpracovávání teorie sociálního učení je odhalení možností a cest předvídání, jak se člověk zachová vzhledem k aktualizaci specifických sociálních situací
  • vzorec pro predikci cílově orientovaného chování člověka v reálných životních situacích

potenciální potřeba = svoboda pohybu + hodnota potřeby

  • potřeba = soubor chování , který se vztahuje k týmž či svou povahou podobným sadám (formám, obsahům) posílení
  • potřebu tedy definuje ve vztahu k cílově orientovanému chování  lidé jsou totiž orientování cílově = snaží se maximalizovat odměny a minimalizovat ztráty
  • na základě tohoto přístupu definuje 6 kategorií potřeb:
  • potřeba uznání
  • potřeba bezpečí, ochrany
  • potřeba dominovat
  • potřeba nezávislosti
  • potřeba lásky a citovosti
  • potřeba tělesného zdraví a potěšení (komfortu)
  • pokud bychom chtěli predikovat, jak se daný jedinec zachová, je třeba vzít v potaz determinovanost 3 základními, vnitřně v potřebách obsaženými komponentami:
  • potenciál = pravděpodobnost toho, že se za daných podmínek a situací vyskytne chování aktivující člověka směrem k uspokojování té které kategorie potřeb
  • hodnota = nakolik je přiměřené a relativně žádoucí to které posilování z možných rozdílných posilovačů spojených se základními kategoriemi potřeb
  • svoboda pohybu = stupep očekávání toho, jaké sady chování povedou k uspokojení té které kategorie potřeb