Potřeby a zájmy

Pojetí potřeb a jejich členění

Murrayův přístup k roli potřeb jako motivačních sil

  • svůj systém označuje jako personologii
  • předmětem a cílem zkoumání je proniknout do psychiky individuální osobnosti a výchozí informační bází toho zkoumání jsou životní dějiny individua
  • do osobnosti lze proniknout analýzou celků, témat tvořených specifickou jednotou
  • potřeby - všechno to, co jedinec chce, o co se snaží
  • 5 kritérií jejich identifikace: typický trend (průběh a výsledek) jednání
  • typický modus (vzor) chování
  • selektivní vnímání
  • city
  • manifestované uspokojení (či nespokojenost)
  • s dosažením určitého efektu
  • tlaku (press) = všechno to, co prostředí vyžaduje od jedince, co má splnit, naplnit
  • 2 druhy tlaku:
  • α tlak - objektivní stav věcí a okolností vyvolávajících tlak
  • β tlak - subjektivní zpracování tohoto tlaku
  • pro jednání je podstatné, co jedinec jako tlak prožívá subjektivně
  • potřeby a tlaky se navzájem ovlivpují
  • každá potřeba má dynamickou povahu, vyznačuje se emočním doprovodem, silou a dobou trvání a vede k manifestnímu chování zaměřenému na její uspokojování

Aplikoval TAT na 3 kategorie potřeb:

  • viscerogenní potřeby – vrozené
  • př. potřeby nedostatku (potřeba potravy, kyslíku, podnětů)
  • přebytku (potřeba sekrece, urinace …)
  • obrany a úniku
  • psychogenní potřeby – získané, manifestní, determinované vnějšími potřebami
  • skryté potřeby – např. obavy zůstat bez pomoci, ponížení, exhibicionismus
  • systém tlaků a potřeb je uspořádán do celkové organizace osobnosti, na níž lze pohlížet jako na:
  • proces, kdy je osobnost identická se svou historií, s průběhem jednoznačných a protikladným tendencí jednání a chování v jejich tematické bohatosti
  • strukturu – organizaci všech integrativních, regulativních procesů v mozku

Murray vychází z psychoanalytických pozic:

  • osobnost = systém organizace vyvíjející se v průběhu celého života
  • 3 základních období: - období dětství, adolescence, rané dospělosti, kdy se struktury vyvíjí
  • období střední dospělosti – osobnostní struktury jsou
  • uchovány a zesíleny
  • období stáří – ztrácí se schopnost vyvíjet nové struktury
  • osobnost, přestože se mění, vykazuje relativně stabilní strukturu
  • označuje ji tradičními pojmy psychoanalýzy, ale s obsahovými rozdíly:
  • ID - vrozené i akceptované impulsy, tzn. I stimuly sociální akceptace (oproti Freudovi)
  • EGO - centrální instituce, která plánuje a organizuje jednání
  • není prostředníkem mezi ID a SUPER-EGO, ale má funkci aktivizující
  • SUPER-EGO - hodnoty a pokroky kultury, které se staly vnitřním světem jedince, jsou Interiorizované na jeho základě se vytváří EGO-IDEAL
  • EGO-IDEAL - ideální obraz sebe sama, je zdrojem stavění si takových osobních cílů, o jejichž realizaci daný jedinec usiluje
  • TAT - projektivní technika založená na předkládání obrazových tabulí (v sériích po 20 s ohledem na pohlaví a věk) s mnohoznačnými situacemi, které daný jedinec interpretuje s projikuje tak do svých odpovědí systém svým potřeb a tlaků. ALE je to hodně ovlivněný reprodukovanými poznatky z knih, novin, filmů, takže nejde až tak moc o výtvor vlastní fantazie

Cattel

  • ergické pudy – vrozené reakce na dosahování konzumačních cílů
  • sentimenty – naučené zaměření na cíle

Potřeby v Rotterově systému sociálního učení

  • svůj behavioristický model chování člověka staví proti dosavadním psychoanalytickým
  • fenomenologickým i behavioristickým teoriím a přístupům k osobnosti - neberou v úvahu
  • specifickou povahu a úlohu kognitivních a motivačních faktorů lidského chování v jeho
  • reálných sociálních kontextech.
  • jádrem jeho úsilí při zpracovávání teorie sociálního učení je odhalení možností a cest předvídání, jak se člověk zachová vzhledem k aktualizaci specifických sociálních situací
  • vzorec pro predikci cílově orientovaného chování člověka v reálných životních situacích

potenciální potřeba = svoboda pohybu + hodnota potřeby

  • potřeba = soubor chování , který se vztahuje k týmž či svou povahou podobným sadám (formám, obsahům) posílení
  • potřebu tedy definuje ve vztahu k cílově orientovanému chování  lidé jsou totiž orientování cílově = snaží se maximalizovat odměny a minimalizovat ztráty
  • na základě tohoto přístupu definuje 6 kategorií potřeb:
  • potřeba uznání
  • potřeba bezpečí, ochrany
  • potřeba dominovat
  • potřeba nezávislosti
  • potřeba lásky a citovosti
  • potřeba tělesného zdraví a potěšení (komfortu)
  • pokud bychom chtěli predikovat, jak se daný jedinec zachová, je třeba vzít v potaz determinovanost 3 základními, vnitřně v potřebách obsaženými komponentami:
  • potenciál = pravděpodobnost toho, že se za daných podmínek a situací vyskytne chování aktivující člověka směrem k uspokojování té které kategorie potřeb
  • hodnota = nakolik je přiměřené a relativně žádoucí to které posilování z možných rozdílných posilovačů spojených se základními kategoriemi potřeb
  • svoboda pohybu = stupep očekávání toho, jaké sady chování povedou k uspokojení té které kategorie potřeb

Maslow

  • Principy
  • antropocentrický - člověk je specificky determinovaná a integrovaná bytost, kterou nelze postihnout přístupy aminocentrickými
  • eupsychický – nezbytnost brát v úvahu stav, ke kterému jsou s to dospět všechny plně fungující lidské bytosti
  • klasifikační – odmítá stavět na indexu pudů a zdůrazpuje jako východisko pro členění motivačních sil základní cíle a potřeby, jimiž se osobnost vyznačuje
  • role nevědomí - nezbytnost brát v úvahu roli nevědomé, neuvědomované motivace
  • Potřeby
  • fyziologické
  • bezpečí
  • afiliační
  • uznání
  • seberealizační
  • vědění
  • estetické
  • životní orientace

Hierarchie potřeb dle Maslowa

  • funkční autonomie potřeby
  • Potřeby
  • D – nedostatkové
  • B – růstové
  • celostnost, jedinečnost, správnost, hravost, prostota,...

Potřeby nedostatkové

  • zajišťují biologické přežití a psychologickou rovnováhu
  • potřeby fyziologické - vše co organismus nezbytně potřebuje k životu, respektive k přežití (teplo, strava, kyslík, spánek)
  • potřeba bezpečí - hledání jistoty, uhýbání neznámému
  • potřeby přináležení a lásky - patřit někam a někomu, milovat a být milován, být emočním objektem i subjektem
  • potřeba úcty a sebeúcty - být druhými vážen, ceněn, být sám sebou kladně hodnocen
  • potřeba sebeuskutečnění - naplnit své možnosti růstu, stá se tím, čím se mohu stát

Potřeby růstové

  • jejich uspokojování vede k dosažení a především k přesažení současného stavu člověka – rozvoj nadosobních cílů
  • potřeba poznávání a porozumění - získávat poznatky, obohacovat se, pracovat na sobě
  • potřeba estetických prožitků - objevovat řád, symetrii, krásu, kino, hudbu
  • Základní pravidlo dle Maslowa - nelze dostatečně uspokojit potřeby vyšší, nejsou-li uspokojeny potřeby nižší (ale jakmile je dosaženo vyšších potřeb, mohou se stát autonomními a nezávislými na uspokojení potřeb nižších)

Struktura a dynamika motivačních tendencí příznačná pro jedince

  • jakými motivačními vlastnostmi se vyznačuje
  • k čemu směřuje
  • čím je směřování determinované
  • nakolik determinovatelní

Substruktura motivačních vlastností

  • soubor klíčových vlastností osobnosti, na nichž závisí, jaké pohnutky budou dominovat v jejích postojích, hodnotových orientacích v souvislosti s životními podmínkami
  • relativně stabilní, individuálně příznačný, hierarchicky uspořádaný systém zaměřenosti
  • zakládá se na vrozených dispozicích a upevňuje se v procesu aktivní interakce

Základní a odvozené potřeby

  • uspokojení potřeb je podmínkou existence, přežití
  • aktualizace potřeby se projevuje jako subjektivní strádání, jedině ve vědomí se stávají hybnou silou
  • potřeba je vždy předmětná
  • struktura motivačních vlastností se utváří na základě vrozených, základních potřeb v průběhu interakce s prostředím, z nich se odvozují sekundární potřeby, zájmy, postoje, hodnotové orientace
  • potřeby základní a druhotné
  • Primární (Základní) potřeby (kritéria)
  • biotické – zabezpečující přežití
  • aminocentrické – společné se zvířaty
  • antropocentrické – společné všem lidem
  • přežití člověka jako biologického, ale i společenského tvora
  • základní potřeby
  • zachování vlastního života
  • sexuální
  • poznávací
  • sociálního kontaktu
  • seberealizace
  • mají cyklickou povahu
  • nedostatečné uspokojení – deprivační syndrom
  • Sekundární (druhotné, kulturní) potřeby
  • patří sem potřeby:
  • morální
  • intelektuální
  • estetické
  • určitého způsobu života
  • mohou být primární ve významu
  • nejsou-li uspokojeny – frustrace
  • rozvíjejí se v podmínkách existence
Meta potřeby

Metapotřeby

  • metapotřeby nemají hierarchické uspořádání
  • jsou stejně jako potřeby nedostatkové instinktivní, biologicky zakořeněné
  • musí být uspokojovány, aby bylo dosaženo duševního zdraví člověka
  • metamotivace není možná, pokud nejsou uspokojeny potřeby nedostatkové
  • jejich deprivace či frustrace může ústit do psychického onemocnění, které Maslow označuje jako „metapatologie“. Mezi její projevy patří
  • nedůvěřivost, cynismus, skepticismus
  • nervozita, nechutenství
  • ztráta pocitu jáství a osobitosti
  • skleslost, nechuť něco dělat
  • vztek, otrlost, nezákonnost
  • deprese
  • bezvýznamnost, zoufalství, ztráta smyslu života

Primární a sekundární potřeby

  • Potřeby a zájmy jsou základem motivace
  • Neuspokojení potřeby prožívá člověk velmi nelibě
  • Potřeby se stávají hybnou silou aktivity člověka jedině tehdy, jestliže napětí spojené s jejich aktualizací vstoupí do vědomí
  • Na potřebách vyrůstají zájmy