Pozornost: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Pozornost ==
+
Jedná se o '''mentální proces''', jehož funkcí je vpouštět do vědomí omezený počet informací, a tak ho chránit před zahlcením příliš velkým množstvím podnětů.
 
 
= mentální proces, jehož funkcí je vpouštět do vědomí omezený počet informací, a tak ho chránit před zahlcením velkým množstvím podnětů
 
 
 
 
* základní vlastnost je tedy '''selektivita – výběrovost''' (záleží na povaze stimulace, minulé zkušenosti a motivace)
 
* základní vlastnost je tedy '''selektivita – výběrovost''' (záleží na povaze stimulace, minulé zkušenosti a motivace)
 
* je to výběrové zaměření a soustředění vědomí na určité objekty a aktivity
 
* je to výběrové zaměření a soustředění vědomí na určité objekty a aktivity
 
* selektivní vnímání
 
* selektivní vnímání
 
 
* rozsah pozornosti: 6 – 7 prvků
 
* rozsah pozornosti: 6 – 7 prvků
 
* funkce pozornosti – adaptivní (regulativní), umožňuje rychlou orientaci v nějaké situaci
 
* funkce pozornosti – adaptivní (regulativní), umožňuje rychlou orientaci v nějaké situaci
 
+
2 fáze pozornosti:
 
 
* 2 fáze pozornosti:
 
 
 
 
# zaměření (upoutání) pozornosti (selektivní pozornost)
 
# zaměření (upoutání) pozornosti (selektivní pozornost)
 
# vlastní soustředění vědomí na určitý psychický obsah či mentální aktivitu
 
# vlastní soustředění vědomí na určitý psychický obsah či mentální aktivitu
 
+
Pozornost ovlivňuje '''retikulární formace''' = '''RAS - retikulární aktivační systém''' – má tlumivý a povzbudivý vliv na mozkové funkce
 
 
* pozornost ovlivňuje '''retikulární formace''' = '''RAS - retikulární aktivační systém''' – má tlumivý a povzbudivý vliv na mozkové funkce
 
 
 
 
 
 
== Typy pozornosti ==
 
== Typy pozornosti ==
 
 
 
=== Bezděčná pozornost ===
 
=== Bezděčná pozornost ===
 
+
* jejím základem je podle ruských psychologů '''[[Orientační pátrací reflex|orientační pátrací reflex]]''' (viz [[Reflexy|reflexy]]).
* jejím základem je podle ruských psychologů '''orientační – pátrací [[Reflexy|reflex]]'''podněty, které upoutávají bezděčnou pozornost: nové podněty a asociované s nebezpečím, intenzivní, pohybující se a měnící se podněty, změny dobře známých podnětů, nezvyklé podněty, podněty kontrastující s okolím, podněty s osobním nebo sociálním významem
+
* podněty, které upoutávají bezděčnou pozornost:
* zaměření pozornosti je tedy výrazně ovlivňováno emocemi a motivy
+
** nové podněty
 
+
** podněty asociované s nebezpečím
 
+
** intenzivní, pohybující se a měnící se podněty
 +
** změny dobře známých podnětů (zvláště náhlé či výrazné změny, pozvolná změna nepoutá pozornost)
 +
** nezvyklé podněty
 +
** podněty kontrastující s okolím
 +
** podněty s osobním nebo sociálním významem (např. ''když na párty zaslechnete vlastní jméno'')
 +
* zaměření pozornosti je tedy výrazně ovlivňováno [[Emoce|emocemi]] a [[Motivace|motivy]]
 
=== Záměrná (úmyslná, volní) pozornost ===
 
=== Záměrná (úmyslná, volní) pozornost ===
 
+
* na její udržení je potřeba vyvinout volní úsilí (závislé na [[Vůle|vůli]])
* na její udržení je potřeba vyvinout úsilí
 
 
* 2 mentální aktivity, na nichž se podílí záměrná pozornost, jsou '''ostražitost''' a '''pátrání'''
 
* 2 mentální aktivity, na nichž se podílí záměrná pozornost, jsou '''ostražitost''' a '''pátrání'''
* '''ostražitost''' = snaha jedince po delší dobu soustředění sledovat percepční pole
+
** '''ostražitost''' = snaha jedince po delší dobu soustředění sledovat (celé) percepční pole, zcitlivění na určité podněty
* '''pátrání''' – je to aktivní činnost
+
** '''pátrání''' = aktivní činnost
 
 
 
 
 
== Vlastnosti pozornosti ==
 
== Vlastnosti pozornosti ==
 
+
* '''selektivita''' (''výběrovost'') - schopnost zaměřit pozornost na významné vnější a vnitřní podněty, důležitá je i schopnost ignorovat bezvýznamné stimuly
* '''selektivita''' (výběrovost) - schopnost zaměřit pozornost na významné vnější a vnitřní podněty, důležitá je i schopnost ignorovat bezvýznamné stimuly
+
* '''koncentrace''' (''soustředěnost'') - vyčlenění omezeného počtu psychických obsahů, kterými se vědomě zabýváme
* '''koncentrace''' (soustředěnost) - vyčlenění omezeného počtu psychických obsahů, kterými se vědomě zabýváme
+
* '''distribuce''' (''rozdělování'') - pozornosti mezi několik podnětů či činností (ale je to možné jen v omezené míře)
* '''distribuce''' (rozdělování) - pozornosti mezi několik podnětů či činností (ale je to možné jen v omezené míře)
+
* '''kapacita''' (''rozsah'') pozornosti - množství objektů, které člověk dokáže postřehnout současně nebo ve velmi krátkém časovém úseku (přibližně 4-5objektů), G. Miller 7±2podněty
* '''kapacita''' (rozsah) pozornosti - množství objektů, které člověk dokáže postřehnout současně nebo ve velmi krátkém časovém úseku (přibližně 4-5objektů), G. Miller 7±2podněty
+
* '''stabilita''' (''stálost'') - bodová fixace má jen velmi krátké trvání (do 5 sekund)
* '''stabilita''' (stálost) - bodová fixace má jen velmi krátké trvání (do 5 sekund), fluktuace a oscilace (těkání) pozornosti – pokud je pozornost narušena jiným podnětem
+
** fluktuace a oscilace (''těkání'') pozornosti – pokud je pozornost narušena jiným podnětem
 
 
 
 
 
== Selektivní pozornost ==
 
== Selektivní pozornost ==
 
+
Zaměření pozornosti pouze na jednu úzkou oblast percepčního pole.
 
 
 
* '''fenomén koktejlového večírku (cocktail party phenomenom)''' - nudného společníka přestaneme poslouchat a zaposloucháme se do hovoru u vedlejšího stolu, naši pozornost upoutá, pokud slyšíme své vlastní jméno a slova s jasným sexuálním významem
 
* '''fenomén koktejlového večírku (cocktail party phenomenom)''' - nudného společníka přestaneme poslouchat a zaposloucháme se do hovoru u vedlejšího stolu, naši pozornost upoutá, pokud slyšíme své vlastní jméno a slova s jasným sexuálním významem
 
 
 
=== Teorie selektivní pozornosti ===
 
=== Teorie selektivní pozornosti ===
 
 
 
* '''časná selekce''' (můžeme ignorovat informaci dříve, než víme, co znamená X pozdní selekce (můžeme informaci ignorovat až poté, co její význam rozpoznáme)
 
* '''časná selekce''' (můžeme ignorovat informaci dříve, než víme, co znamená X pozdní selekce (můžeme informaci ignorovat až poté, co její význam rozpoznáme)
 
* '''teorie filtru - D. [[Donald Broadbent|Broadbent]]''' - podle něj filtr působí již v receptoru, omezenost kapacity senzorického kanálu (= časná selekce)
 
* '''teorie filtru - D. [[Donald Broadbent|Broadbent]]''' - podle něj filtr působí již v receptoru, omezenost kapacity senzorického kanálu (= časná selekce)
 
* nová verze teorie filtru - '''A. Treismanová''' - selekce není úplná, tok informací je pouze zeslaben
 
* nová verze teorie filtru - '''A. Treismanová''' - selekce není úplná, tok informací je pouze zeslaben
 
* teorie jednoho zdroje pozornosti - '''[[Daniel Kahneman|D. Kahneman]]''' - systém zpracování informací má limitovanou schopnost zvládnout přísun vstupních podnětů (zvládáme to lépe, pokud máme některou z činností zautomatizovanou), lidé mají k dispozici určité stálé množství pozornosti, které člověk rozděluje, pozornost = zásobník pohonných hmot
 
* teorie jednoho zdroje pozornosti - '''[[Daniel Kahneman|D. Kahneman]]''' - systém zpracování informací má limitovanou schopnost zvládnout přísun vstupních podnětů (zvládáme to lépe, pokud máme některou z činností zautomatizovanou), lidé mají k dispozici určité stálé množství pozornosti, které člověk rozděluje, pozornost = zásobník pohonných hmot
 
+
[[Stroopovy úlohy|'''Stroopovy úlohy''']] (slovo má jinou barvu než název, který vyjadřuje) – záměrné zpracování pomalé, bezděčné rychlé (proto zautomatizované činnosti jsou rychlejší, ovšem rigidnější)
 
 
* [[Stroopovy úlohy|'''Stroopovy úlohy''']] (slovo má jinou barvu než název, který vyjadřuje) – záměrné zpracování pomalé, bezděčné rychlé (proto zautomatizované činnosti jsou rychlejší, ovšem rigidnější)
 
 
 
 
 
 
== Poruchy pozornosti ==
 
== Poruchy pozornosti ==
 
+
(viz [[Poruchy pozornosti]])
* '''roztržitost''' – je způsobena nadměrnou koncentrací na vnitřní psychické obsahy
+
== Zdroje ==
* '''nadměrná fluktuace''' – těkavost – každý nový podnět (i nevýznamný) upoutává pozornost
+
'''Literatura'''
* zúžená pozornost neboli tunelové vidění - panika, která vzniká na základě toho, že osoba má pocit, že situaci nemá pod kontrolou, a že ji není schopen zvládnout
 
* mnohé poruchy vnímání lze vysvětlit aktivací nevhodného schématu (scénáře) – př. zaklepání na dveře před vstupem do vlastní kanceláře), lidé se dopouští chyb, pokud jsou nuceni pozměnit nějaký rutinní postup (scénář)
 
* '''aprosexie''' = ztráta pozornosti - týká se všech složek, v plné intenzitě, nesoustředěnost u těžkých melancholických stavů, těžkých psychóz, somnolence, soporu, mrákotných stavů
 
* '''hypoprosexie''' = snížená pozornost - běžně ve vyčerpání (i snížená koncentrace), u manických stavů (kolísání intenzity pozornosti), u organických poruch (snížená kapacita mozkové tkáně), psychózy (změněné kvality myšlení, vnímání…), může se projevovat jako rozptýlenost, nestálost pozornosti, u pacientů s depresí nejvíce stěžují si, že mají pocit, že hloupnou (nic se nenaučí, neřadí si myšlenky účelně, dělají věci nekoordinovaně, ztrácí se v textu, ztrácí se ve fungování), proto se nedoporučuje, aby lidi v depresi četli (neudrží kontinuitu myšlenek), spíše časopisy, ani ne denní tisk
 
* '''hyperprosexie''' = zvýšená koncentrace pozornosti, opět na úkor kvality, manický stav (typická je u hypochondrie pozornost je směřována selektivně na danou oblast)
 
* '''paraprosexie''' = nesprávné zaměření pozornosti, většinou u psychotických stavů (reaguje na inadekvátní podněty: bludné procesy, halucinace), v souvislosti s ní vzniká významná vnitřní tenze
 
 
 
 +
[[Kategorie: Psychika|*]]
 +
[[Kategorie: Obecná psychologie|*]]
 +
[[Kategorie: Kognitivní psychologie|*]]

Aktuální verze z 25. 2. 2014, 11:00

Jedná se o mentální proces, jehož funkcí je vpouštět do vědomí omezený počet informací, a tak ho chránit před zahlcením příliš velkým množstvím podnětů.

  • základní vlastnost je tedy selektivita – výběrovost (záleží na povaze stimulace, minulé zkušenosti a motivace)
  • je to výběrové zaměření a soustředění vědomí na určité objekty a aktivity
  • selektivní vnímání
  • rozsah pozornosti: 6 – 7 prvků
  • funkce pozornosti – adaptivní (regulativní), umožňuje rychlou orientaci v nějaké situaci

2 fáze pozornosti:

  1. zaměření (upoutání) pozornosti (selektivní pozornost)
  2. vlastní soustředění vědomí na určitý psychický obsah či mentální aktivitu

Pozornost ovlivňuje retikulární formace = RAS - retikulární aktivační systém – má tlumivý a povzbudivý vliv na mozkové funkce

Typy pozornosti

Bezděčná pozornost

  • jejím základem je podle ruských psychologů orientační pátrací reflex (viz reflexy).
  • podněty, které upoutávají bezděčnou pozornost:
    • nové podněty
    • podněty asociované s nebezpečím
    • intenzivní, pohybující se a měnící se podněty
    • změny dobře známých podnětů (zvláště náhlé či výrazné změny, pozvolná změna nepoutá pozornost)
    • nezvyklé podněty
    • podněty kontrastující s okolím
    • podněty s osobním nebo sociálním významem (např. když na párty zaslechnete vlastní jméno)
  • zaměření pozornosti je tedy výrazně ovlivňováno emocemi a motivy

Záměrná (úmyslná, volní) pozornost

  • na její udržení je potřeba vyvinout volní úsilí (závislé na vůli)
  • 2 mentální aktivity, na nichž se podílí záměrná pozornost, jsou ostražitost a pátrání
    • ostražitost = snaha jedince po delší dobu soustředění sledovat (celé) percepční pole, zcitlivění na určité podněty
    • pátrání = aktivní činnost

Vlastnosti pozornosti

  • selektivita (výběrovost) - schopnost zaměřit pozornost na významné vnější a vnitřní podněty, důležitá je i schopnost ignorovat bezvýznamné stimuly
  • koncentrace (soustředěnost) - vyčlenění omezeného počtu psychických obsahů, kterými se vědomě zabýváme
  • distribuce (rozdělování) - pozornosti mezi několik podnětů či činností (ale je to možné jen v omezené míře)
  • kapacita (rozsah) pozornosti - množství objektů, které člověk dokáže postřehnout současně nebo ve velmi krátkém časovém úseku (přibližně 4-5objektů), G. Miller 7±2podněty
  • stabilita (stálost) - bodová fixace má jen velmi krátké trvání (do 5 sekund)
    • fluktuace a oscilace (těkání) pozornosti – pokud je pozornost narušena jiným podnětem

Selektivní pozornost

Zaměření pozornosti pouze na jednu úzkou oblast percepčního pole.

  • fenomén koktejlového večírku (cocktail party phenomenom) - nudného společníka přestaneme poslouchat a zaposloucháme se do hovoru u vedlejšího stolu, naši pozornost upoutá, pokud slyšíme své vlastní jméno a slova s jasným sexuálním významem

Teorie selektivní pozornosti

  • časná selekce (můžeme ignorovat informaci dříve, než víme, co znamená X pozdní selekce (můžeme informaci ignorovat až poté, co její význam rozpoznáme)
  • teorie filtru - D. Broadbent - podle něj filtr působí již v receptoru, omezenost kapacity senzorického kanálu (= časná selekce)
  • nová verze teorie filtru - A. Treismanová - selekce není úplná, tok informací je pouze zeslaben
  • teorie jednoho zdroje pozornosti - D. Kahneman - systém zpracování informací má limitovanou schopnost zvládnout přísun vstupních podnětů (zvládáme to lépe, pokud máme některou z činností zautomatizovanou), lidé mají k dispozici určité stálé množství pozornosti, které člověk rozděluje, pozornost = zásobník pohonných hmot

Stroopovy úlohy (slovo má jinou barvu než název, který vyjadřuje) – záměrné zpracování pomalé, bezděčné rychlé (proto zautomatizované činnosti jsou rychlejší, ovšem rigidnější)

Poruchy pozornosti

(viz Poruchy pozornosti)

Zdroje

Literatura