Psychika: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „'''Psychika''' (z řec. ''psyché'' – duše) je souhrn duševních dějů během celého lidského života.<ref>Plháková Alena. (2004). <i>Učebnice ob…“)
 
Řádek 3: Řádek 3:
 
* V řeckém bájesloví byla mladá krásná Psyché bohyní duševní krásy, milenkou Erotovou.
 
* V řeckém bájesloví byla mladá krásná Psyché bohyní duševní krásy, milenkou Erotovou.
 
* V současné psychologii převládá pojem '''mysl''' (''mind'').<ref>Plháková Alena. (2004). <i>Učebnice obecné psychologie</i>. (1. vyd., 472 s.) Praha: Academia.</ref>
 
* V současné psychologii převládá pojem '''mysl''' (''mind'').<ref>Plháková Alena. (2004). <i>Učebnice obecné psychologie</i>. (1. vyd., 472 s.) Praha: Academia.</ref>
 +
 +
== Základní psychické jevy ==
 +
Lidská psychika obsahuje tři základní fenomény: procesy, obsahy a stavy.
 +
 +
=== Psychické procesy ===
 +
Psychické procesy vedou ke vzniku psychických obsahů. K psychickým obsahům patří například sny, vzpomínky, vědomosti, myšlenky, přání, pocity atd. V psychologii se tradičně dělí procesy následovně:
 +
* '''kognitivní procesy''' (někdy též poznávací) - Lze je chápat jako analogii k lidskému rozumu. Slouží k získávání a zpracování informací z vnějšího světa.
 +
* '''emocionální procesy''' (někdy též afektivní)  - Vedou ke vzniku emocí, požitků a citů a v laické psychologii
 +
bývají kladeny do protikladu k procesům kognitivním.
 +
* '''motivační procesy''' (někdy též motivačně-volní či konativní) - Duševní síly, které aktivizují a usměrňují chování.
 +
 +
=== Psychické stavy ===
 +
Psychické stavy jsou relativně stabilní psychické obsahy. Dělíme je na:
 +
* '''dočasné''' - Dobrá x špatná nálada, únava, ospalost atd.
 +
* '''trvalé''' - Relativně stálé charakteristiky psychického dění. Každý člověk má tendenci k určité převládající náladě, která ovlivňuje ostatní psychické procesy i chování.
 +
 +
 +
 +
== Funkce psychiky ==
 +
# '''poznávací''' - shromažďování, třídění, ukládání a znovu vybavování
 +
# '''regulační''' - zajišťuje přiměřenost lidského chování, prožívání a jednání
 +
# '''obranná''' - zajišťuje obranu před desintegrací osobnosti a dezorganizací lidského chování a jednání
 +
  
 
== Dimenze psychiky ==
 
== Dimenze psychiky ==
Řádek 55: Řádek 78:
 
* souhrn psychických obsahů a procesů, které probíhají mimo vědomí, ale přesto mohou ovlivňovat chování a prožívání  
 
* souhrn psychických obsahů a procesů, které probíhají mimo vědomí, ale přesto mohou ovlivňovat chování a prožívání  
 
* [[Sigmund Freud|Freud]], [[Carl Gustav Jung|Jung]] (kolektivní x osobní nevědomí), Assagioli (vajíčkový model nevědomí)
 
* [[Sigmund Freud|Freud]], [[Carl Gustav Jung|Jung]] (kolektivní x osobní nevědomí), Assagioli (vajíčkový model nevědomí)
 
== Formy psychiky ==
 
# funkce
 
# procesy
 
# stavy
 
# dispozice
 
 
=== Funkce psychiky ===
 
# '''poznávací''' - shromažďování, třídění, ukládání a znovu vybavování
 
# '''regulační''' - zajišťuje přiměřenost lidského chování, prožívání a jednání
 
# '''obranná''' - zajišťuje obranu před desintegrací osobnosti a dezorganizací lidského chování a jednání
 
 
=== Psychické procesy ===
 
* vedou ke vzniku psychického obsahu (např. proces představování (imaginace) vede ke vzniku představ)
 
* jsou velmi rychlé a proměnlivé
 
:# '''[[kognitivní psychologie|kognitivní]]''' - [[rozhodování]], [[usuzování]], plánování, řešení problémů atd., řadí se sem [[Čivost|senzorické procesy]], [[vnímání]], [[učení]], [[paměť]], [[Imaginace|imaginace]], [[myšlení]]
 
:# '''emocionální''' - vedou ke vzniku [[Emoce|emocí]], jejichž subjektivní prožitkovou komponentu označujeme jako cit, radost, smutek, zlost, hněv, překvapení atd.
 
:# '''[[Motivace|motivační]]'''
 
:# '''[[Vůle|volní]]'''
 
 
=== Psychické stavy ===
 
* relativně stabilní psychické obsahy
 
:* '''dočasné''': dobrá x špatná nálada, únava, ospalost atd.
 
:* '''trvalé''': relativně stálé charakteristiky psychického dění
 
 
=== Psychické dispozice ===
 
* [[temperament]]
 
* [[schopnosti]]
 
* [[Vůle#Volní_vlastnosti|volní vlastnosti]]
 
* [[Sociální postoje|postoje]]
 
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==

Verze z 2. 3. 2015, 17:30

Psychika (z řec. psyché – duše) je souhrn duševních dějů během celého lidského života.[1] Skládá se ze dvou základních dimenzi: prožívání a chování.[2] Jedná se o nejzákladnější a nejobecnější psychologický pojem. Na rozdíl od duše, která je spíše filozofickým a náboženským pojmem, je psychika psychologickým výkladovým rámcem k popisu lidské osobnosti.

  • V řeckém bájesloví byla mladá krásná Psyché bohyní duševní krásy, milenkou Erotovou.
  • V současné psychologii převládá pojem mysl (mind).[3]

Základní psychické jevy

Lidská psychika obsahuje tři základní fenomény: procesy, obsahy a stavy.

Psychické procesy

Psychické procesy vedou ke vzniku psychických obsahů. K psychickým obsahům patří například sny, vzpomínky, vědomosti, myšlenky, přání, pocity atd. V psychologii se tradičně dělí procesy následovně:

  • kognitivní procesy (někdy též poznávací) - Lze je chápat jako analogii k lidskému rozumu. Slouží k získávání a zpracování informací z vnějšího světa.
  • emocionální procesy (někdy též afektivní) - Vedou ke vzniku emocí, požitků a citů a v laické psychologii

bývají kladeny do protikladu k procesům kognitivním.

  • motivační procesy (někdy též motivačně-volní či konativní) - Duševní síly, které aktivizují a usměrňují chování.

Psychické stavy

Psychické stavy jsou relativně stabilní psychické obsahy. Dělíme je na:

  • dočasné - Dobrá x špatná nálada, únava, ospalost atd.
  • trvalé - Relativně stálé charakteristiky psychického dění. Každý člověk má tendenci k určité převládající náladě, která ovlivňuje ostatní psychické procesy i chování.


Funkce psychiky

  1. poznávací - shromažďování, třídění, ukládání a znovu vybavování
  2. regulační - zajišťuje přiměřenost lidského chování, prožívání a jednání
  3. obranná - zajišťuje obranu před desintegrací osobnosti a dezorganizací lidského chování a jednání


Dimenze psychiky

  1. prožívání
  2. chování
  3. vědomí
  4. nevědomí

Prožívání

  • sled uvědomovaných psychických zážitků (obsahů)
  • probíhá při různých stupních vědomí
  • psychický zážitek má tři stránky:
  • v různých situacích může některá z nich vystupovat do popředí více, například při přípravě na zkoušku je nejvýraznější aspekt poznávací a motivační, zatímco když jdeme na rande, převažuje aspekt citový a kognitivní stránka ustupuje do pozadí
  • předmětem prožívání může být vnější svět, stav vlastního těla i vlastní mysli
  • prožívání má významný vztahový rozměr, neboť člověk si uvědomuje své citové vazby k blízkým lidem
  • důležitá také dimenze času - jedinec má na zřeteli svou minulost i budoucnost, v psychologii se mluví o potřebě otevřené budoucnosti (má-li člověk před sebou nadějnou perspektivu, dokáže bez problémů snášet a překonávat různé aktuální nesnáze)
  • v historii prožívání ztotožňováno s vědomím
  • W. James při hodnocení prožívání užíval pojem vědomí → vědomí je podle něho plynulý tok či proud s klidnými i prudšími místy (přirovnával to k letu ptáka)
  • ve starších klasifikacích považováno prožívání také jako hnutí mysli
  • dimenze prožívání ovlivňuje procesy příjmu, zpracování a ukládání informací (kognitivní procesy)

Chování

  • jakákoliv lidská tělesná aktivita, kterou lze pozorovat, zaznamenávat nebo měřit
  • behaviorismus zkoumal chování ve vztahu k vnějším podnětům, zaměřoval se na reakce na různé podnětové situace
  • rozlišování chování:
  1. volní (úmyslné, záměrné) - aktivita, která směřuje k určitému cíli a je řízena vědomou intencí, záměrem
  2. mimovolní (bezděčné) - vrozené formy chování jako jsou nepodmíněné reflexy (slinění při příjmu potravy) nebo instinktivní projevy (vrozené automatismy)
  • Tolman rozlišil chování:
  1. molekulární: jednoduché, fyziologické projevy (změna krevního tlaku, tepu atd.)
  2. molární: účelná behaviorální struktura, pozorovatelné pouhým okem
  • časté dělení chování také na:
  1. verbální: zahrnuje řeč, především její obsahovou a významovou stránku
  2. neverbální: vše ostatní

Vědomí

Filozofické vymezení vědomí, problém vztahu mysli a těla:

  • dualismus (Descartes) x monismus (Spinoza)

Psychologické zkoumání vědomí:

  • hlavní výzkumnou metodou introspekce - zkoumání hypotetických elementů vědomí (Wundt)
  • Watson, Pavlov považovali zkoumání vědomí za nevědecké
  • Skinner považoval vědomí za epifenomén (vedlejší nepodstatná okolnost) mozkové aktivity
  • rozhodující obrat v psychologickém přístupu vědomí v 60. letech 20. století – humanistická a kognitivní psychologie
  • podle Jamese je vědomí spojitý proud psychických zážitků
  • funkce vědomí podle Kihlstroma:
  1. sledování (monitoring) sebe sama a okolního prostředí
  2. ovládání (controlling) sebe sama a okolního prostředí

Nevědomí

  • souhrn psychických obsahů a procesů, které probíhají mimo vědomí, ale přesto mohou ovlivňovat chování a prožívání
  • Freud, Jung (kolektivní x osobní nevědomí), Assagioli (vajíčkový model nevědomí)

Zdroje

  1. Plháková Alena. (2004). Učebnice obecné psychologie. (1. vyd., 472 s.) Praha: Academia.
  2. Nakonečný Milan. (1997). Encyklopedie obecné psychologie. (2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1., 437 p.) Praha: Academia.
  3. Plháková Alena. (2004). Učebnice obecné psychologie. (1. vyd., 472 s.) Praha: Academia.