Uživatel:Lucie.Bilkova/Pískoviště

< Uživatel:Lucie.Bilkova

Otázky: Jak upravit písmo, aby bylo jednotné (styl, velikost)? Musí tu být obrázek? Přímá citace do uvozovek + číslo stránky? Jak udělám prázdný odkaz?


Dle Petera Jarvise potřebu vzdělávání pociťuje člověk v případě, že jeho dosažené vědění neumožňuje vyrovnání se s aktuální situací, zejména v období změn. [1] Život a společnost nejsou konstantní. Svět je velice dynamickým systémem podléhajícím společenským, technologickým a jiným změnám, pokroku, proto je neustálé (celoživotní) vzdělávání se nezbytností pro správnou adaptaci a orientaci jedince v něm. V celospolečenském pohledu také můžeme učení považovat za jednu z „z významných cest k řešení současných problémů existence lidstva“[2] a chápat jej „jako nezbytný předpoklad prosperity společnosti i její sociální stability.“[2]. Jen toto obecné vědomí o nutnosti stálého učení a vzdělávání se však dospělého jedince samo o sobě k této činnosti nepřiměje.

Základní pojmy

Motivace

Mezi odborníky nenalezneme jednotnou definici pojmu motivace. Uvedeme například Nakončeného zjednodušené shrnutí vysvětlení pojmu motivace Heinze Heckhausena, jak Nakončený tvrdí, nejspíše největšího odborníka na tuto oblast: motivace je „postulovaný proces, určující zaměření (zacílení), trvání a intenzitu chování (jednání). V tomto smyslu je to psychologický hypotetický konstrukt, popisující, resp. vysvětlující „psychologické příčiny“ chování.“[3] Funkcí motivace, jelikož vede k účelnému chování, je pak uspokojování potřeb individua, jež jsou pociťovaným fyzickým či psychickým nedostatkem.

Dělení motivace

Základním dělením motivace je dělení na motivaci vnější a vnitřní.

  • Hovoříme-li o motivaci vnitřní, máme tím na mysli proud motivační energie vyvolaný potřebou vzniklou na základě vnitřní situace jedince, pociťovaným nedostatkem, např. hladovění, sexuální touha apod.
  • Vnější motivace je naopak vyvolána podněty působícími na jedince z jeho vnějšího okolí, např. fyzické napadení. Některé vnější podněty se mohou stát motivátory jednání jen v případě adekvátního vnitřního ladění daného stavem pocitu potřeby (trvalá, aktuální), např. potřebu peněz může pociťovat i člověk mající dostatek finančních prostředků na spokojený život, který je ale hrabivý.[3]

Učení

Učení je z obecně psychologického hlediska pojímáno jako „procesy získávání zkušeností obecně a jejich uplatňování v nových situacích“ a jako přirozený „proces nepřetržité organizace chování a prožívání na základě osvojování zkušenosti.“[4]

Druhů učení a jejich dělení existuje celá řada, např. od nejjednoduššího (senzomotorického) k nejsložitějšímu (problémové). zastavíme se jen u učení se vědomostem, které dospělý člověk nabývá (zejména) prostřednictvím dalšího vzdělávání. Vědomosti mají pro člověka veliký význam, jelikož mají důležité funkce, a to integrační, adaptační a regulační funkci.

  • Díky integrační funkci se nové pojmy a představy prolínají a spojují s vědomostmi, které jsme dosud nabyly.
  • Adaptační funkce zajišťuje, že získané vědomosti zvyšují naši schopnost orientace v situaci a schopnost efektivního učení se, v čase aktuálním i budoucím.
  • Regulační funkce pak způsobuje, že „na základě svých naučených vědomostí o určité skutečnosti se rozhodujeme pro určité cíle, pro tu či onu činnosti“.[4] Cílem učení je tedy vytvořit integrovaný systém poznatků a schopností, které mají pomáhat řešit nejrůznější životní problémy.[4]

Motivace dospělých ke vzdělávání vzdělávání se

Pouhé obecné vědomí o nutnosti stálého učení kvůli posilování schopnosti adaptovat se na měnící se podmínky dospělého k ke vzdělávání se nepřiměje. Dospělý musí mít stanoveny cíle, které jsou motivovány snahou o dosažení osobní rozvoje, prospěchu, uplatnění. Ze vzdělávání se musí dospělému plynout nějaký užitek, řeší jím nějakou aktuální situaci, potřebu. Jen tak se dostaví potřebná motivace. [2] O motivaci vnitřní jde v případě, že samotný akt učení, přináší učícímu se potěšení. Vnější motivace je dána tlakem z okolí, např. zaměstnavatelem vyžadované zvýšení úrovně jazyka. Nic ale nevylučuje možnost, že motivace ke vzdělávání je soutokem obou proudů motivace zároveň.

Motivy

Z výzkumu realizovaného v roce 2005 Miladou Rabušicovou, Romanem Rabušicem a Klárou Šedovou mezi dospělými, kteří se po určité době po dokončení soustavného školního vzdělávání opět začali vzdělávat, vyplývá, že k návratu k formálnímu vzdělávání respondenty vedla v drtivé většině motivace vnitřní, a to konkrétně vyhlídka zlepšení pracovního uplatnění (53 %) a osobní rozvoj (25 %). Vnějšími podněty byly požadavek zaměstnavatele (12 %) a vliv lidí z okolí (4 %).

Mapováno bylo taktéž vzdělávání neformální - profesní, jazykové, rodinné, volnočasové a občanské vzdělávání, osobnostní rozvoj a práce s PC. Není překvapením, že více než polovina dotazovaných osob účastnících se profesního vzdělávání (67 %) k němu byla motivována důvody pracovními, překvapivě cca pouhá třetina (38 %) však uvedla, že je k tomu vedla motivace vnější. Vnější motivace byla taktéž často (měně než u profesního vzdělávání) uváděna u občanského a volnočasového vzdělávání. Nešlo ale o vnější tlak formou „příkazu“, nýbrž vnější motivací byla blízkost známých osob. Výsostně individuálními a vnitřně motivovanými záležitostmi se ukázaly být práce s PC a jazykové vzdělání. Poslední uvedené zjištění je zajímavé, jelikož tyto dovednosti jsou dnes jedním z hlavních požadavků na trhu práce. Zároveň je tento výstup srozumitelný. Dnes je svět otevřeným místem, lidé cestují a přirozeně chtějí disponovat jazykovými schopnostmi, aby se v zahraničí domluvili. Trendem je také snaha vše co nejvíce zjednodušit a zpřístupnit prostřednictvím PC. Je tedy logické, že dospělí se chtějí s počítačem naučit pracovat i z jiných než pracovních důvodů, pokud neměli možnost se to naučit v mládí.[1]

Obecně se dají z výzkumu vyvodit tyto závěry. „Motivace ke vzdělávání je v drtivé většině případů vnitřní“[1] „Neformální vzdělávání je dominantně motivováno perspektivou profesního uplatnění, neformální se vztahuje k mimoprofesním cílům.“ [1]

Bariéry

Motivace dospělého člověka ke vzdělávání muže být narušována bariérami, jejichž výskyt si dospělý uvědomuje. Jedinec pak zvažuje, zda je schopen bariéry překonat a dosáhnout úspěchu. Přítomnost různých překážek tedy může vést k poklesu motivace či úplnému odrazení od dalšího vzdělávání.

  • Bariéry vnější (situační), jimiž je aktuální situace jedince (např. nedostatek peňez, časová náročnost péče o člena rodiny atd.).
  • Bariéry vnitřní (osobnostní), jež tkví v negativním vnímání sebe sama jako vzdělávaného (např. nepotřebuji se vzdělávat, mé znalosti a schopnosti stačí, jsem už příliš starý, učení mi nikdy nešlo apod.).
  • Třetí, mimo stojící variantou překážek jsou překážky institucionální, tzn. překážky nastavené institucemi (např. časově nevyhovující rozvrh hodin ve škole, špatná dopravní dostupnost místa vzdělávání apod.). Respondenti výše zmíněného výzkumu nejčastěji uváděli, že důvodem toho, že se dále nevzdělávají (neformálně) je nedostatek finančních prostředků (53 %) a nedostatek času vlivem vysoké zaměstnanosti (48 %). Nejčasněji uváděnou vnitřní bariérou je pocit, že pro respondenty vzdělávání už nemá smysl (49 %). Institucionální překážky byly zmiňovány jen minimálně.[1]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 RABUŠICOVÁ, M. (2008). Učíme se celý život? O vzdělávání dospělých v České republice. Brno: Masarykova univerzita.
  2. 2,0 2,1 2,2 PALÁN, Zdeněk. Základu andragogiky. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2008. ISBN 978-80-86723-58-7.
  3. 3,0 3,1 NAKONEČNÝ, Milan. Motivace lidského chování. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-20-0592-7.
  4. 4,0 4,1 4,2 VETEŠKA, Jaroslav a kol. 978-80-87306-04-8. Nové paradigma v kurikulu vzdělávání dospělých. Praha: Educa service, 2009. ISBN 978-80-87306-04-8.


Použitá literatura

  • NAKONEČNÝ, Milan. Motivace lidského chování. Praha: Academia 1996. ISBN 80-20-0592-7
  • RABUŠICOVÁ, Milada, Ladislav, RABUŠIC, Klára, ŠEDOVÁ. Motivace a bariéry ve vzdělávání dospělých. In: RABUŠICOVÁ, Milada, Ladislav, RABUŠIC. Učíme se celý život? O vzdělávání dospělých v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISBN 978-80-210-4779-2
  • VETEŠKA, Jaroslav a kol. Nové paradigma v kurikulu vzdělávání dospělých. Praha: Educa service, 2009. ISBN 978-80-87306-04-8
  • PALÁN, Zdeněk, Tomáš LANGER. Základu andragogiky. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2008. ISBN 978-80-86723-58-77

Související články

  • Motivace
  • Potřeby a zájmy
  • Učení

Klíčová slova

učení, motivace, dospělý, bariéry