Vědecké poznání vs. laické poznání: Porovnání verzí

 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
Každodenní poznávání a poznávání vědecké se zásadně liší, rozdíl vychází již ze samotné definice vědy. <br/>
 
Každodenní poznávání a poznávání vědecké se zásadně liší, rozdíl vychází již ze samotné definice vědy. <br/>
Věda = systematické a kontrolované rozšíření zdravého rozumu <br/>
+
Věda = systematické a kontrolované rozšíření zdravého rozumu  
 +
<ref>Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. (1. vyd., 256 s.) Praha: Portál.</ref><br/>
 
Common sence (zdravý rozum) = řetězec pojmů a pojmových schémat vyhovujících praktickým účelům lidstva <br/>
 
Common sence (zdravý rozum) = řetězec pojmů a pojmových schémat vyhovujících praktickým účelům lidstva <br/>
 
== Věda a zdravý rozum se liší v 5 aspektech: ==
 
== Věda a zdravý rozum se liší v 5 aspektech: ==
Řádek 35: Řádek 36:
 
<br/>
 
<br/>
  
== Vědecká teorie ==  
+
== Reference ==
*zobecňující vysvětlení, vycházející z informací získaných vědeckou metodou
+
<references/>
* vědecká teorie je souborem vzájemně souvisejících konstruktů (pojmů), definic, tvrzení, který
 
představuje systematický pohled na jevy specifikováním vztahů mezi proměnnými s cílem vysvětlit a předpovědět tyto jevy
 
* uspořádává empirické poznání
 
* vznik vědecké teorie: indukce / dedukce / hypotéza
 
<br/>
 
=== Struktura vědecké teorie ===
 
* axiomatická vrstva – nemusí být explicitně vyjádřena v každé teorii, určitý apriorní předpoklad správnosti a pevnosti naší teorie
 
* teorematická vrstva – výroky o jevech a vztazích mezi nimi, odvozené z axiomu
 
* empirická vrstva – výroky o datech (a jejich získávání), složka vztahující se k empiricky získaným datům
 
 
 
<br/>
 
=== Vlastnosti(kritéria vědecké teorie):===
 
<br/>
 
1. elegance a jednoduchost – jednoduchost nesmí být na úkor přesnosti formulace a podstaty
 
problému
 
<br/>
 
2. dobrá vnitřní konzistence – teorie je tvořena řadou výroků a tvrzení, tyto výroky by měly tvořit
 
vnitřně si neprotiřečící systém
 
<br/>
 
3. testovatelnost – pokud je vědecká teorie zevšeobecněným vysvětlením reality kolem nás, musí také existovat možnost otestovat hodnověrnost tohoto tvrzení;teorie, kterou nelze ověřit proto, že nenabízí žádné logicky přijatelné cesty k jejímu testování, nemá vědeckou hodnotu
 
<br/>
 
4. síla, plodnost, přesnost, ověřitelnost
 
<br/>
 
5. ekonomičnost, testovatelnost – umožňuje, abychom s poměrně malým počtem výroků dokázali vysvětlit poměrně velké množství jevů a okolností (Occamova břitva)
 
* uspořádávají naše poznání světa
 
* nové informace díky ní nevnímáme jako izolované a vzájemně nesouvisející elementy reality, ale vkládáme je do připravených struktur našeho poznání a představ o této realitě
 
* souhrn výpovědí, výroků a tvrzení
 
* teorie nejsou pouze součástí vědy, objevují se i v běžném životě
 
<br/>
 
=== Teorie by měly splňovat 3 základní cíle vědy: ===
 
* deskripce – popis (popisuje a třídí charakteristické znaky)
 
* predikce – předvídání, vychází z popisu jevů a soustřeďuje se na vztahy mezi těmito jevy
 
* explanace – vysvětlení (odpověď na otázku proč?), hledání vysvětlení příčinných souvislostí (věda - porozumět realitě a pak ji interpretovat , východiskem lidská zvědavost , hlavní cíle: deskripce, predikce a explanace)
 
==== Deskripce (popis) ====
 
* celkově popis a utřídění
 
* nesrozumitelnou spleť rozkládáme na části a tyto části popisujeme (znaky kategorizujeme – třídíme)
 
* první, co člověk začne dělat, dostane-li se do nové situace, je, že se v ní snaží zorientovat, a to znamená klást si otázky typu „Co je to? Jaké to je?“...; musíme zjistit, které elementy vlastně situaci tvoří; naším úkolem je tedy popis a třídění (deskripce a klasifikace); původně nesrozumitelná spleť událostí a věcí se rozloží na části, které popisujeme a na základě nacházení charakteristických znaků, tyto části třídíme, kategorizujeme; tyto věci dostávají i společné zastřešující názvy: židle, literatura, studenti, metodologie
 
==== Explanace (vysvětlení) ====
 
* odpověď na otázku Proč?
 
* hledání vysvětlení příčinných souvislostí
 
* zjištění souvislostí mezi změnami v jednom jevu a změnami ve druhém jevu, významně obohacuje naše možnosti efektivně se přizpůsobovat prostředí i přizpůsobovat prostředí sobě
 
<br/>
 
==== Predikce ====
 
* odhad opírající se o vědeckou hypotézu nebo teorii
 
* úlohou vědy je dokázat předvídat
 
* predikce vychází z popisu jevů, ale svou pozornost zaměřuje na vztahy mezi těmito jevy; ptáme se tedy, jak těsně dva nebo více jevů spolu navzájem souvisí (např. vztah mezi prospěchem na střední a na vysoké škole, predikce úspěchu ve studiu)
 
* predikce umožňuje plánovat, očekávat a měnit typy výzkumných projektů
 
Vědecké přístupy a metody, které se k nim vztahují:
 
* deskripce – mapovací výzkum a pozorování
 
* predikce – korelační výzkum, diferenciační přehled a vývojová studie
 
* explanace – experiment, kvaziexperiment
 
 
 
<ref>Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. (1. vyd., 256 s.) Praha: Portál.</ref>
 
 
 
 
[[Kategorie: Psychologická metodologie|*]]
 
[[Kategorie: Psychologická metodologie|*]]

Aktuální verze z 10. 7. 2017, 13:10

Každodenní poznávání a poznávání vědecké se zásadně liší, rozdíl vychází již ze samotné definice vědy.
Věda = systematické a kontrolované rozšíření zdravého rozumu [1]
Common sence (zdravý rozum) = řetězec pojmů a pojmových schémat vyhovujících praktickým účelům lidstva

Věda a zdravý rozum se liší v 5 aspektech:

1. Odlišnosti v užívání konceptuálních schémat a teoretických struktur

  • Obyčejný člověk, pokud užívá pojmů, činí tak nepřesným způsobem
  • Často přijímá domnělá vysvětlení přírodních a lidských jevů Např. nemoc může považovat za boží trest
  • Vědec systematicky buduje své teoretické struktury, ověřuje jejich vnitřní konzistenci a podrobuje jejich složky empirickému ověřování
  • Vědec si uvědomuje, že pojmy, kterých užívá, jsou lidskými výtvory, které mohou nemusí mít blízký vztah k realitě


2. Odlišnosti ve způsobech ověřování hypotéz

  • Obyčejný člověk též ověřuje hypotézy, ale dělá to selektivně - vybírá si důkazy proto, že jsou shodné s jeho hypotézou


3. Odlišnosti v pojetí kontroly

  • Vědec se snaží odlišit proměnné, které jsou možnými příčinami účinků, které zkoumá od proměnných, které hypoteticky považuje za příčiny
  • Laik se většinou nesnaží kontrolovat své výklady pozorovaných fenoménů - věnuje málo úsilí kontrole vnějších zdrojů některých vlivů
  • Laik má tendenci přijímat vysvětlení, která jsou v souladu s jeho předpojatými představami a sklony


4. Odlišnosti v pohledu na vztahy mezi jevy

  • Méně zřetelný rozdíl
  • Vědec stejně jako laik jsou zaujati vztahy mezi jevy
  • Vědec si však všímá vztahů téměř pro ně samé
  • Navíc vědec pátrá po vztazích vědomě a systematicky, na rozdíl od laika
  • Laikovo zaujetí vztahy je povrchní, nesystematické a nekontrolovatelné
  • I při náhodném výskytu dvou jevů je hned považuje za příčinu a následek


5. Odlišnosti ve vysvětlování pozorovaných jevů

  • Pro laika jsou přijatelná i metafyzická vysvětlení
  • Vysvětlení, která se nedají ověřit
  • Těmito vysvětleními se věda nezabývá
  • Věda se zabývá pouze věcmi, které mohou být veřejně pozorovány a ověřovány


Reference

  1. Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. (1. vyd., 256 s.) Praha: Portál.