Vysvětlete, co je to informační zahlcení a jaké jsou jeho příčiny a důsledky: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s Informace|info…“) |
m |
||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s [[Informace|informacemi]], jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase. | + | '''Informační zahlcení''' (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s [[Informace|informacemi]], jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase. |
Výklad termínu podle [http://aleph22.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd TDKIV]: <i>Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.</i><ref>HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003317&local_base=KTD.</ref> | Výklad termínu podle [http://aleph22.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd TDKIV]: <i>Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.</i><ref>HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003317&local_base=KTD.</ref> | ||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
- odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil: | - odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil: | ||
− | * | + | * Vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty, |
− | * | + | * Chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně, |
− | * | + | * Řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých, |
− | * | + | * Informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později, |
− | * | + | * Filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita, |
− | * | + | * Přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena, |
− | * | + | * Přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí, |
− | * | + | * Rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části, |
− | * | + | * Za účelem rozdělení odpovědí, |
− | * | + | * Útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací. |
− | === Odkazy | + | ==Informační exploze== |
+ | |||
+ | S termínem informační zahlcení souvisí termín '''Informační exploze''' = průvodní jev vědeckotechnické revoluce, proces a produkt prudkého vzestupu množství informací v důsledku kvantitativních a kvalitativních proměn vědy i rychlého šíření prostředků odborné i masové informace. | ||
+ | |||
+ | Informační exploze vede k nezbytnosti společenského poznání a ovládnutí mechanismu společenské komunikace vědeckých informací. Dala vznik novým komunikačním prostředkům ve vědě, aplikaci nové technologie a metodiky při jejich zpracování, informatice jako vědnímu oboru a vědeckoinformační činnosti jako praktickému odvětví saturace vědeckoinformačních potřeb vědy a techniky. | ||
+ | |||
+ | Výrazné změny ve způsobu komunikace a předávání informací a následné nové informační a komunikační kanály mají vliv na různá období informační exploze: | ||
+ | |||
+ | *'''Vznik písma''' a zakládání knihoven– 4. tisíciletí před Kr., končí předávání „od úst k uchu“ a začíná první fáze zpracování, ukládání informací a jejich systemizace. | ||
+ | *Vynález '''knihtisku''' – 15. st. změna ve způsobu šíření informací, rozšíření knih i do nižších vrstev společnosti, 16. st. komunikační revoluce – stovky exemplářů titulů, jsou i levnější. | ||
+ | *Vývoj '''informačních technologií''' – od 2. pol. 19. st. rozvoj telegrafie a elektroniky, 90. léta příchod internetu a jeho rozšíření = > „information overload“ (informační přetížení) = příliš mnoho informací, termín použil poprvé v 70.letech '''Alvin Toffler'''. | ||
+ | ** Předpoklad společenského a hospodářského růstu; informace a znalosti (nikoliv již suroviny a ekonomické zdroje). | ||
+ | ** Problémy s '''nadbytečnými''' daty a informacemi (jakýmsi informačním odpadem) – „exformace“ (''Al Gore''). | ||
+ | ** Zvyšuje se závislost na všech formách informací a nových způsobech komunikace (neklademe si otázku, zda je závislost prospěšná a může mít nějaký negativní účinek na náš život). | ||
+ | |||
+ | === '''Předpoklady informační exploze''' === | ||
+ | *Obrovský '''nárůst objemu''' dokumentů a informací v elektronické podobě, | ||
+ | *Dostupnost těchto informací díky stále lepšímu '''síťovému''' propojení | ||
+ | *Platnost [[Moorův zákon|Moorova zákova]] o exponenciálním růstu '''výpočetního výkonu''' počítačů | ||
+ | |||
+ | === '''Kontext informační exploze''' === | ||
+ | *Rychle rostoucí objem vytvářených informací | ||
+ | *Snadnost '''kopírování''', publikování a sdílení dat prostřednictvím internetu | ||
+ | *Nárůst počtu '''kanálů''' pro přijímaní informací (např. mobilní telefony, pda, email, instant messaging, rss) | ||
+ | *Vysoké množství zpřístupněných starších dokumentů | ||
+ | *Rozpory a nepřesnosti v dostupných informacích, jednotlivé části informace jsou rozporné a '''nemají''' jasnou '''strukturu''' | ||
+ | *Zkreslení informačními '''šumy''' | ||
+ | *Nedostupnost metod pro porovnání a zpracování různých druhů informací | ||
+ | |||
+ | === '''Důsledky informační exploze''' === | ||
+ | *Máme přístup k obrovskému množství informací ze široké škály odvětví a oborů, je jen na nás, jak toho potenciálu využijeme (objem vědeckých informací se zdvojnásobí během tří let, tento interval se postupně zkracuje) | ||
+ | *Informační '''odpad''' = informace, které nikomu neslouží, mohou být i škodlivé (=exformace) | ||
+ | *Schopnost člověka „vstřebávat“ informace je značně omezena našimi intelektuálními schopnostmi a zvětšuje se buď vůbec nebo jen velmi pomalu | ||
+ | *Musí přijít na pomoc ICT a zafungovat jako určité „prodloužení“ a „zesílení“ lidských schopností, konkrétní formou jejich pomoci pak jsou nástroje a služby, které umožňují efektivnější práci s informacemi | ||
+ | |||
+ | == Odkazy == | ||
<references/> | <references/> | ||
− | == Doporučená literatura == | + | ===Doporučená literatura=== |
Řádek 34: | Řádek 69: | ||
* Důsledky informačního zahlcení. In: Důsledky informačního zahlcení [online]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD | * Důsledky informačního zahlcení. In: Důsledky informačního zahlcení [online]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD | ||
− | == Externí odkazy == | + | ===Externí odkazy=== |
* [https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/informacni-zahlceni-internetu-a-jeji-podil-na-vzniku-zavislo/ Průzkum portálu Vyplnto.cz na téma Informační zahlcení internetu a její podíl na vzniku závislosti] | * [https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/informacni-zahlceni-internetu-a-jeji-podil-na-vzniku-zavislo/ Průzkum portálu Vyplnto.cz na téma Informační zahlcení internetu a její podíl na vzniku závislosti] | ||
* http://informatika.topsid.com/index.php?war=informace&unit=informacni_zahlceni | * http://informatika.topsid.com/index.php?war=informace&unit=informacni_zahlceni | ||
− | == Související články == | + | === Související články === |
[[Příčiny informačního zahlcení]]<br /> | [[Příčiny informačního zahlcení]]<br /> |
Aktuální verze z 18. 7. 2016, 16:21
Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s informacemi, jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.
Výklad termínu podle TDKIV: Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.[1]
Obsah
Definice podle Millera
Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller [2] sedm různých kategorií - odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:
- Vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty,
- Chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně,
- Řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých,
- Informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později,
- Filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita,
- Přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena,
- Přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí,
- Rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části,
- Za účelem rozdělení odpovědí,
- Útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací.
Informační exploze
S termínem informační zahlcení souvisí termín Informační exploze = průvodní jev vědeckotechnické revoluce, proces a produkt prudkého vzestupu množství informací v důsledku kvantitativních a kvalitativních proměn vědy i rychlého šíření prostředků odborné i masové informace.
Informační exploze vede k nezbytnosti společenského poznání a ovládnutí mechanismu společenské komunikace vědeckých informací. Dala vznik novým komunikačním prostředkům ve vědě, aplikaci nové technologie a metodiky při jejich zpracování, informatice jako vědnímu oboru a vědeckoinformační činnosti jako praktickému odvětví saturace vědeckoinformačních potřeb vědy a techniky.
Výrazné změny ve způsobu komunikace a předávání informací a následné nové informační a komunikační kanály mají vliv na různá období informační exploze:
- Vznik písma a zakládání knihoven– 4. tisíciletí před Kr., končí předávání „od úst k uchu“ a začíná první fáze zpracování, ukládání informací a jejich systemizace.
- Vynález knihtisku – 15. st. změna ve způsobu šíření informací, rozšíření knih i do nižších vrstev společnosti, 16. st. komunikační revoluce – stovky exemplářů titulů, jsou i levnější.
- Vývoj informačních technologií – od 2. pol. 19. st. rozvoj telegrafie a elektroniky, 90. léta příchod internetu a jeho rozšíření = > „information overload“ (informační přetížení) = příliš mnoho informací, termín použil poprvé v 70.letech Alvin Toffler.
- Předpoklad společenského a hospodářského růstu; informace a znalosti (nikoliv již suroviny a ekonomické zdroje).
- Problémy s nadbytečnými daty a informacemi (jakýmsi informačním odpadem) – „exformace“ (Al Gore).
- Zvyšuje se závislost na všech formách informací a nových způsobech komunikace (neklademe si otázku, zda je závislost prospěšná a může mít nějaký negativní účinek na náš život).
Předpoklady informační exploze
- Obrovský nárůst objemu dokumentů a informací v elektronické podobě,
- Dostupnost těchto informací díky stále lepšímu síťovému propojení
- Platnost Moorova zákova o exponenciálním růstu výpočetního výkonu počítačů
Kontext informační exploze
- Rychle rostoucí objem vytvářených informací
- Snadnost kopírování, publikování a sdílení dat prostřednictvím internetu
- Nárůst počtu kanálů pro přijímaní informací (např. mobilní telefony, pda, email, instant messaging, rss)
- Vysoké množství zpřístupněných starších dokumentů
- Rozpory a nepřesnosti v dostupných informacích, jednotlivé části informace jsou rozporné a nemají jasnou strukturu
- Zkreslení informačními šumy
- Nedostupnost metod pro porovnání a zpracování různých druhů informací
Důsledky informační exploze
- Máme přístup k obrovskému množství informací ze široké škály odvětví a oborů, je jen na nás, jak toho potenciálu využijeme (objem vědeckých informací se zdvojnásobí během tří let, tento interval se postupně zkracuje)
- Informační odpad = informace, které nikomu neslouží, mohou být i škodlivé (=exformace)
- Schopnost člověka „vstřebávat“ informace je značně omezena našimi intelektuálními schopnostmi a zvětšuje se buď vůbec nebo jen velmi pomalu
- Musí přijít na pomoc ICT a zafungovat jako určité „prodloužení“ a „zesílení“ lidských schopností, konkrétní formou jejich pomoci pak jsou nástroje a služby, které umožňují efektivnější práci s informacemi
Odkazy
- ↑ HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003317&local_base=KTD.
- ↑ MILLER, James. Information Input Overload and Psychopatology. American Journal of Psychiatry. 1960, vol. 116, is. 1, s. 695-704. ISSN 1535-7228. In: PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování. Praha, 2008. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví 2008. Studentská práce. Dostupné pro přihlášení na portálu Elektronické informační texty z WWW: <http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-informacnichovani>.
Doporučená literatura
- TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci = Information overload as a barrier to information sharing within an organization. Praha, 2010.https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91353/
- Důsledky informačního zahlcení. In: Důsledky informačního zahlcení [online]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD
Externí odkazy
- Průzkum portálu Vyplnto.cz na téma Informační zahlcení internetu a její podíl na vzniku závislosti
- http://informatika.topsid.com/index.php?war=informace&unit=informacni_zahlceni
Související články
Příčiny informačního zahlcení
Moorův zákon
Klíčová slova
informační zahlcení, zpracování informací, informační technologie, informační společnost