Vysvětlete, co je to informační zahlcení a jaké jsou jeho příčiny a důsledky

Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s informacemi, jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.

Výklad termínu podle TDKIV: Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.

Definice podle Millera

Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller sedm různých kategorií - odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:

• Vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty,
• Chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně,
• Řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých,
• Informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později,
• Filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita,
• Přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena,
• Přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí,
• Rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části,
• Za účelem rozdělení odpovědí,
• Útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací.

Informační exploze

S termínem informační zahlcení souvisí termín Informační exploze = průvodní jev vědeckotechnické revoluce, proces a produkt prudkého vzestupu množství informací v důsledku kvantitativních a kvalitativních proměn vědy i rychlého šíření prostředků odborné i masové informace.

Informační exploze vede k nezbytnosti společenského poznání a ovládnutí mechanismu společenské komunikace vědeckých informací. Dala vznik novým komunikačním prostředkům ve vědě, aplikaci nové technologie a metodiky při jejich zpracování, informatice jako vědnímu oboru a vědeckoinformační činnosti jako praktickému odvětví saturace vědeckoinformačních potřeb vědy a techniky.

Výrazné změny ve způsobu komunikace a předávání informací a následné nové informační a komunikační kanály mají vliv na různá období informační exploze:

• Vznik písma a zakládání knihoven– 4. tisíciletí před Kr., končí předávání „od úst k uchu“ a začíná první fáze zpracování, ukládání informací a jejich systemizace.
• Vynález knihtisku – 15. st. změna ve způsobu šíření informací, rozšíření knih i do nižších vrstev společnosti, 16. st. komunikační revoluce – stovky exemplářů titulů, jsou i levnější.
• Vývoj informačních technologií – od 2. pol. 19. st. rozvoj telegrafie a elektroniky, 90. léta příchod internetu a jeho rozšíření = > „information overload“ (informační přetížení) = příliš mnoho informací, termín použil poprvé v 70.letech Alvin Toffler.
  • Předpoklad společenského a hospodářského růstu; informace a znalosti (nikoliv již suroviny a ekonomické zdroje).
  • Problémy s nadbytečnými daty a informacemi (jakýmsi informačním odpadem) – „exformace“ (Al Gore).
  • Zvyšuje se závislost na všech formách informací a nových způsobech komunikace (neklademe si otázku, zda je závislost prospěšná a může mít nějaký negativní účinek na náš život).

Předpoklady informační exploze

• Obrovský nárůst objemu dokumentů a informací v elektronické podobě,
• Dostupnost těchto informací díky stále lepšímu síťovému propojení
• Platnost Moorova zákova o exponenciálním růstu výpočetního výkonu počítačů

Kontext informační exploze

• Rychle rostoucí objem vytvářených informací
• Snadnost kopírování, publikování a sdílení dat prostřednictvím internetu
• Nárůst počtu kanálů pro přijímaní informací (např. mobilní telefony, pda, email, instant messaging, rss)
• Vysoké množství zpřístupněných starších dokumentů
• Rozpory a nepřesnosti v dostupných informacích, jednotlivé části informace jsou rozporné a nemají jasnou strukturu
• Zkreslení informačními šumy
• Nedostupnost metod pro porovnání a zpracování různých druhů informací

Důsledky informační exploze

• Máme přístup k obrovskému množství informací ze široké škály odvětví a oborů, je jen na nás, jak toho potenciálu využijeme (objem vědeckých informací se zdvojnásobí během tří let, tento interval se postupně zkracuje)
• Informační odpad = informace, které nikomu neslouží, mohou být i škodlivé (=exformace)
• Schopnost člověka „vstřebávat“ informace je značně omezena našimi intelektuálními schopnostmi a zvětšuje se buď vůbec nebo jen velmi pomalu
• Musí přijít na pomoc ICT a zafungovat jako určité „prodloužení“ a „zesílení“ lidských schopností, konkrétní formou jejich pomoci pak jsou nástroje a služby, které umožňují efektivnější práci s informacemi

Odkazy

Doporučená literatura

• TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci = Information overload as a barrier to information sharing within an organization. Praha, 2010.https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91353/
• Důsledky informačního zahlcení. In: Důsledky informačního zahlcení [online]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD

Externí odkazy

• Průzkum portálu Vyplnto.cz na téma Informační zahlcení internetu a její podíl na vzniku závislosti
• http://informatika.topsid.com/index.php?war=informace&unit=informacni_zahlceni

Související články

Příčiny informačního zahlcení
Moorův zákon

Klíčová slova

informační zahlcení, zpracování informací, informační technologie, informační společnost