Šablona:Článek týdne/2022/23

Metafora (ze starořeckého μεταφορά – „přenesení“) je jazykový prostředek, pomocí kterého převádíme význam jednoho objektu na jiný na základě jejich vnější podobnosti. Předkládáme tak obrazovou představu o určitém objektu pomocí připodobnění k jinému, vytvořením určité analogie. Tím můžeme v promluvě usnadnit i prohloubit pochopení, rozvinout představivost či oživit promluvu vytvořením neočekávaných asociací. Jedná se o významný prvek v poezii, avšak metafory užíváme i v běžném jazyce. Příkladem takového užití je např. sousloví „podzim života“, které je metaforickým označením stáří.

Metafora je využívána i v jazyce vědeckém, obzvláště u nových či abstraktních témat, kde umožňuje abstraktní pojmy připodobnit k lépe uchopitelným smyslovým skutečnostem a tím usnadnit porozumění (např. metoda CRISPR je metaforicky popisována jako molekulární nůžky pro editaci genů. Jako metaforu lze chápat i veškeré vědecké vytváření modelů reality. Humanitní vědy, včetně psychologie, jsou pak z velké části metaforické, jelikož zkoumají oblast nepřístupnou přímo našim smyslům. Například pojem paměť vysvětlujeme metaforicky jako skladiště s omezeným prostorem. (přednášky Daniela Hellera dle Vladimíra Kebzy)

Metaforu je také možné chápat jako zkrácené přirovnání, přičemž v metafoře se na rozdíl od přirovnání podobnost mezi objekty nevyjadřuje explicitně (např. přirovnání „Petr je rychlý jako vítr“ vs. metafora „Petr je vítr“). Podobnosti, na základě kterých je metafora vytvořena, mohou být různého druhu – podobnost tvaru (např. perla rosy), funkce (např. hlava rodiny), množství (např. moře problémů), umístění (např. čelo postele) či vlastnosti (např. sametový hlas). Metafora je někdy obtížně odlišitelná od symbolu či alegorie, někdy je chápána jako nadřazený pojem či synonymum. Od metafory pak odlišujeme metonymii, která je přenesením významu na základě vnitřní podobnosti (např. vypít sklenici místo vypít vodu ve sklenici).

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.