Averroe a jeho pojednání o filozofii a náboženství

Ibn Rušd (lat. Averroes) byl andaluský kulturní eklektik, autor zásadního významu pro islámskou teologii, ale rovněž pro neislámskou kulturu. Projevoval výraznou náboženskou toleranci v době, kdy myšlení bylo nebezpečným podnikem. (s. 26)[1] Bývá rovněž interpretován jako první a poslední islámský filosof, jehož cílem bylo "najít přesný a původní výklad Aristotela a očisti jej od pozdějších nánosů".(s. 30)[1]

Dialog náboženství a filosofie

Ve svém Rozhodném pojednání o vztahu náboženství a filosofie se Averroes pokouší najít cestu oddělení vědeckého poznání založeného na dokazování od zkušenosti víry založené na zjevení. Přestože se navzájem náboženství a filozofie ovlivňují, používají podobný pojmový aparát a odkazují na islámské právo, stále pokládají jiné otázky, jež mají jinou formu. A právě s tímto složitým fenoménem se pokusil Averroes vypořádat, aby tak zachoval jak filosofii (potažmo vědě) i náboženství svou výsadní pozici. Nejde však o filosofické dílo, ale spíše o právnické pojednání o filosofii.

Obsah pojednání

Základ Averoova učení lze shrnout následujícími slovy: K věcné pravdě se lze dopracovat pomocí rozumu a logika a racionální uvažování vedou ke spáse. (s. 40)[1] Ibn Rušda můžeme číst i jako autora, jenž dovedl racionalistickou metodologii do extrému, když se v jeho době jen těžko racionalismus slučoval s náboženským učením. (s. 45)[1] Věda a víra byly pojímány jako konkurentky, ne jako dva odlišné diskurzy, které svými způsoby usilují o poznání pravdy a štěstí. Averroes se však přesto odhodlal po 80 letech zareagovat na al-Ghazálího výzvu (s. 5)[2] a sepsat Rozhodné pojednání s plným vědomím komplikace, že Korán univerzálně nařizuje určitý typ chování, zatímco filosofie v tomto případě používá odvozování a důkazy, které se svou povahou liší s ohledem na rozumovou a společenskou úroveň lidí. (s. 2)[2]

Závěr: filosofie a víra uvnitř islámského práva

Především však je třeba vyzdvihnout jeho přínos v současné době, které může posloužit jako "protilátka vůči fanatismu, extremismu a pomýlenému islamistickému diskurzu." (s. 50)[1] Na druhou stranu je však třeba si uvědomit, že v rámci Rozhodného pojednání není prvenství Zákona předmětem pochybností. (s. 22)[3] To znamená, že páteř Averoovy filosofie tvoří bezvýhradná oddanost Zákonu - celková filosofická perspektiva je založena na jeho reflektování. Teprve v rámci islámu se zkoumá právní postavení filosofie.

A přestože mu středověk přisuzuje teorii dvojí pravdy, Averroes podle komentátora ve skutečnosti toužil po unitární pravdě. (s. 23)[2] V Rozhodném pojednání máme co dělat se dvěma pohyby: Dialogem Zákona a moudrosti a Averoovými názory na interpretaci Zákona.

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 IBN, Rušd (Averroes). Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie. 1. Praha: Academia, 2012, 129 s. ISBN 978-80-200-2116-8.
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 HOURANI, George F. On the harmony of religion and philosophy: a translation, with introduction and notes, of Ibn Rushd's Kitáb fasl al-maqál, with its appendix (Damína) and an extract from Kitáb al-kashf an manáhij al-adilla. London: Luzac, 1976, 128 s. ISBN 0-7189-022-x.
  3. ↑ AVERROES. The book of the decisive treatise: determining the connection between the law and wisdom; Epistle dedicatory. Provo: Brigham Young University Press, 2001, 63 s. ISBN 978-0-8425-2479-7.

Použitá literatura

  • AVERROES. The book of the decisive treatise: determining the connection between the law and wisdom; Epistle dedicatory. Provo: Brigham Young University Press, 2001, 63 s. </nowiki>ISBN 978-0-8425-2479-7.
  • IBN, Rušd (Averroes). Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie. 1. Praha: Academia, 2012, 129 s. </nowiki>ISBN 978-80-200-2116-8.
  • HOURANI, George F. On the harmony of religion and philosophy: a translation, with introduction and notes, of Ibn Rushd's Kitáb fasl al-maqál, with its appendix (Damína) and an extract from Kitáb al-kashf an manáhij al-adilla. London: Luzac, 1976, 128 s. ISBN 0-7189-022-x.

Zdroj

PAVELCOVÁ, Tereza. Seminární práce. 2016.

Klíčová slova

Averroe, filozofie, náboženství, islám

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojednání_o_filozofii_a_náboženství&oldid=38529“