Elektronická čtečka knih

Čtečka Sony PRS T2 (vlevo) a Amazon Kindle Touch (vpravo)

Elektronické čtečky knih (angl. e-reader) slouží k zobrazování a čtení elektronických knih či jiných elektronických dokumentů. Podle toho taky bývají navrženy a vyrobeny. Základním bodem, v čem se čtečky liší od tabletů, je displej na bázi elektronického inkoustu (e-ink), který zajišťuje dlouhou výdrž zařízení na jedno nabití. Nedovoluje však další možnosti typické pro tablety, jako je například prohlížení barevných fotografií, přehrávání videa či hraní her. Čtečkou e-knih se však nerozumí jen hardwarové přenosné zařízení umožňující čtení e-knih (tj. hardwarová čtečka), ale i program či aplikace v počítači, chytrém mobilním telefonu či tabletu sloužící stejnému účelu (tj. softwarová čtečka

Historie

Vznik elektronických čteček silně podpořil Projekt Gutenberg, který založil roce 1971 Michael S. Hart . Tento projekt se zaměřoval distribuci prvních elektronických knih, především z oboru informatiky. Později se začala objevovat na internetu i beletrie.

Jako první na trh přišla v roce 2007 elektronická čtečka knih Kindle od společnosti Amazon. Zájem o elektronické čtečky šel strmě nahoru a postupně se začaly na trhu objevovat i jiné firmy např. Kobo, E-reading, Sony Reader aj.

Společnost Amazon v roce 2010 oznámila, že za celý rok prodala do čteček více elektronických knih, než-li tištěných verzí. [1]

Výhody elektronických čteček

Čtečky e-booků (elektronických knih) mají několik výhod oproti klasickým knihám:

  • Můžete si zvolit velikost textu či měnit font.
  • Do čtečky se vejdou až stovky knih najednou.
  • Čtečka s 6“ displejem je lehčí než běžná tištěná kniha, leckdy i výrazně kompaktnější. Dobře se drží.
  • Většina čteček umožňuje připojení na internet pomocí Wi-Fi.
  • Některé čtečky podporují slovníky, předčítání textu, přehrávání hudby, audio knih apod.[2]

Podporované formáty e-knih

Knihy v elektronické podobě (tzv. e-booky) jsou dostupné v různých textových formátech a záleží na konkrétní čtečce, které formáty podporuje.

Display s elektronickým inkoustem

Elektronická čtečka Kobo

Většina čteček využívá tzv. elektronický inkoust. Displeje s elektronickým inkoustem jsou složeny z váčků napuštěných miniaturními pigmentovými částicemi. U černobílých displejů jsou bílé částice nabité pozitivně, naopak černé částice negativně. Každou kapsli shora a zespoda obklopuje elektroda, jedna kladná a druhá záporná. Jejich neustálé přepólování přitahuje částice na jednu či druhou stranu podle potřeby. Měnící se náboj elektrod s pigmentovými kapslemi pohybuje. Výsledkem je požadovaný odstín každé jednotlivé kapsle. Veškeré kapsle dohromady pak vytvoří obraz na displeji.[3]

E-inkoust je založen na fyzikálním fenoménu nazývaném elektroforéza. Zjednodušeně řečeno jde o využití pohybu částic s elektrickým nábojem v tekutém prostředí mezi dvěma vodivými deskami.[4]

Výhody displejů s E-ink oproti LCD panelům

  • displej je energeticky nenáročný, čtečka tak výdrží nabitá v řádech týdnů,
  • text je stejně čitelný jako na skutečném papíru,
  • displej je šetrný k lidským očím, neboť nevydává očím škodlivé záření.

Nevýhody displejů s E-ink oproti LCD panelům

  • některé displeje nemají vlastní podsvícení a potřebují tak světlo z okolí,
  • špatná čitelnost za sníženého osvětlení.

Nejznámější výrobci elektronických čteček knih

Elektronické čtečky knih se neustále vyvíjejí, ale mezi celosvětově nejznámější výrobce čteček patří například:

  • Amazon
  • Kobo
  • PocketBook

Mezi regionální výrobce se zahrnují:

  • E-reading (Česká republika)
  • Tolino (Německo)
  • Barnes & Noble (Velká Británie).[5]

Budoucnost elektronických čteček

Dnešní moderní společnost jde s vývojem stále dále a elektronika je pro dnešní lidi důležitá, proto je i rozšíření elektronických čteček důsledkem. Pro budoucnost e-knih a jejich čteček je rozhodující zájem ze stran čtenářů. Podle pana Caleyho je přechod z tištěných knih na elektronické stejný jako přechod z rukopisů na tištěné knihy. Díky elektornickým knihám se přidali i další možnosti jako interaktivita a propojení s internetem.[6]

Elektronické knihy navíc v sobě obsahují metadata a usnadňují tak organizaci a katalogizaci. Navíc je elektronické zařízení i dalším z bodů na trhu výrobců elektroniky, kteří svými zařízeními bojují o prestiž a nabízejí stále výkonnější zařízení.

Díky elektronickým knihám jsou i mnohé dokumenty přístupnější široké veřejnosti př. vysokoškolská skripta.

Odkazy

Reference

  1. Historie čteček eknih. Eknihovna[online]. 2004-2015 [cit. 2015-12-08 Dostupné z: http://www.eknihovna.cz/historie-ctecek-eknih/.
  2. STLUKOVÁ, Iva. E-knihy a čtečky – úvod do problematiky pro každého. Městská knihovna Beroun [online]. 24.9.2014 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.knihovnaberoun.cz/e-knihy-a-ctecky-uvod-do-problematiky-pro-kazdeho/
  3. Jak funguje čtečka knih. Okay.cz [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.okay.cz/jak-funguje-ctecka-knih/
  4. Elektronický inkoust, Amazon Kindle a Linux. AbcLinuxu.cz [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.abclinuxu.cz/clanky/elektronicky-inkoust-amazon-kindle-a-linux
  5. VYTLAČIL, Petr. Jak vybrat čtečku e-knih. Eknihovna[online]. 2014 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: Dostupné z: http://www.ebooky.cz/jak-vybrat-ctecku-e-knih-nejen-pod-stromecek/.
  6. RYLICH, Jan. Myšlenka, jejíž čas právě nastal: Budoucnost elektronických knih. Ikaros [online]. 2013, ročník 17, číslo 6 [cit. 2015-08-27]. urn:nbn:cz:ik-14099. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14099

Související články

Klíčová slova

E-book, E-knihy, E-ink, display, čtení

Zdroje obrázků

Wikimedia Commons