Historie informační vědy

Informační věda je v nejširším pojetí chápána jako obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní), v užším významu pak jako věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti.[1]

Zprostředkovatelská funkce a její dopad na informační vědu

Vznik, vývoj a současný stav informační vědy nelze pochopit bez pochopení vzniku a vývoje společenské funkce, která má svůj počátek v době, kdy vznikly organizované sbírky zaznamenaného poznání.[2]

To souvisí se vznikem písma a sepsáním informací na přenosné předměty, které způsobily vznik prvních organizovaných katalogů podobným knihovním a archivním katalogům. Odtud se rozvíjela jedna z prvních společenských funkcí – funkce zprostředkovatelská. Tato funkce zahrnovala shromažďování, zpracování a ukládání vytvořeného poznatku, příběhu, znalosti, ... v organizované sbírce dokumentů a v dnešní době i elektrických zdrojů tak, aby byla možnost zpětného vyhledávání.

Ve vývoji společenské zprostředkovatelské funkce jsou tři fáze:

  1. Postupný přechod od písma obrázkového k písmu hláskovému (fonetizace)
  2. Vynález knihtisku
  3. Vynález počítače a vznik informačních technologií

Právě třetí fáze vývoje způsobila vznik a následný vývoj informační vědy.[2]

Časové členění vývoje informační vědy dle G. Harmona

Glynn Harmon o časovém členění hovořil již v roce 1971, kdy se pokusil o prognózu vývoje informační vědy. Vycházel z toho, že věda o informaci jako taková vznikla již v roce 1895 z dokumentace. Koncepce dokumentace totiž historicky předcházela vzniku informační vědy.

Vývojové etapy G. Harmona:

  1. Období formování (1895 – 1945)
  2. Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945 – 1970)
  3. Období dozrávání (od počátku 70. let až současnost)[2]

Takové časové členění je ovšem velmi relativní, proto je nutno považovat je spíše za členění pracovní.

S tímto názorem však nesouhlasili všichni odborníci, teoretici a ani osobnosti informační vědy, např. z českého prostředí lze uvést informačního vědce Jiřího Cejpka, ze zahraničí amerického vědce Vannevara Bushe. Vannevar Bush byl toho názoru, že počátky informační vědy se nacházejí již v letech 669 – 630 před Kristem v Aššurbanipalově knihovně.

Období vnitřního sjednocování a upevňování

Kybernetika, jak bylo výše uvedeno, se narodila po 2. světové válce. Uvádí se přesný rok 1948, někteří však uvádí obecný údaj 40. léta. Právě v tomto období začal postupný vývoj ovlivňovat proud první, tedy humanitní.

Se vznikem souznění humanitního proudu a kybernetiky se začaly studovat procesy, jež probíhají při vzniku, zaznamenávání a přenosu lidského poznání. Při studiu napomáhaly nejen klasické vědy (např. filosofie, matematika), ale i nově vznikající a rozvíjející se vědy (např. lingvistika, sémantika, axiologie, dokumentalistika, kybernetika, ...). To souvisí s dnešním chápáním informační vědy jako interdisciplinárního oboru. Informační věda zasahuje do mnoha oborů, např. sociologie, politologie, právo, psychologie, pedagogika, atd.

Na základě tohoto procesu studia se na počátku 50. let objevil poprvé výraz „information science“ (informační věda).

Významnou úlohu podnětu ke vzniku a vývoji samotné informační vědy sehrála tzv. Weinbergova zpráva z roku 1962, která založila tradici americké státní informační politiky.[2] V tomto roce pojem „information science“ ve Spojených státech amerických získal pevné kořeny – objevoval se běžně v literatuře a postupně nahrazoval pojem dokumentace. USA se zasloužila o velký rozvoj informační vědy a o řešení problematiky s ní spojené nejen v teoretické, ale i v praktické části. Americké poznatky pak ovlivnily Evropu a její konzervační přístup. Vliv byl však postupný a velké změny Evropa pocítila až ve druhé polovině 60. let. Evropský vývoj byl však i nadále ovlivněn konzervatismem a tradicionalismem.

Období dozrávání

V 70. – 90. letech v USA byl rozvoj dynamický, informační věda se stala studijním oborem na mnoha univerzitách.

První pokusy o strukturu informační vědy pochází ze 70. let. V roce 1990 se v německé Kostnici zrodilo pojetí informační vědy, které je dnes velmi zásadní pro české a evropské prostředí.

Osobnosti při vývoji a rozvoji informační vědy

České a slovenské

  • Jiří Toman
  • Augustin Merta
  • Ivan Wiesenbergen
  • Jiří Cejpek
  • Ján G. Žatkuliak
  • Marek Gigánik[3]

Zahraniční

  • Norbert Wiener
  • Vannevar Bush
  • Claude Elwood Shannon
  • John von Neuman
  • Herman Howe Fussler[3]

Informační věda a informatika

Působením vlivu SSSR v dobách minulých se tyto dva termíny i dnes používají mylně, často jsou totiž zaměňovány a dokonce i ztotožňovány. Tyto termíny spolu sice souvisí, ale není mezi nimi rovnocenný vztah.

Informační věda je svébytným interdisciplinárním vědním a studijním oborem, který pouze využívá práce a výsledků informatiky (počítačové vědy) a informačních technologií, zejména za účelem plnění své zprostředkovatelské funkce, podobně jako ostatní neinformatické společenskovědní, humanitní i přírodovědné obory.[4]

Odkazy

Reference

  1. Informační věda a knihovnictví. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, s. 154. ISBN 80-246-1037-X.
  3. 3,0 3,1 SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz.
  4. Informační věda: Informační věda vs. informatika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda#Informa.C4.8Dn.C3.AD_v.C4.9Bda_vs._informatika

Použitá literatura

Související články

Klíčová slova

informační věda, informační společnost, informace, historie, information science