Historie kryptologie

Kryptologie je věda zabývající se utajením obsahu zpráv prostřednictvím šifrovacích systémů.

Počátky kryptologie

Počátky kryptologie se nedají s určitostí datově vymezit. S největší pravděpodobností vznikla ale už v pátém století před naším letopočtem. Dalo by se domnívat, že vznikla krátce poté, co se začaly informace předávat psanou zprávou. Samotné utajování probíhalo ale ještě před počátkem šifrování. Například řecký vyslanec Histiaios v Persii nechal svému otrokovi vyholit hlavu, na kterou poté vytetoval vzkaz pro Aristagora, v níž ho pobízí ke vzpouře. Otrokovi nechal znovu narůst vlasy a poté ho poslal do Řecka. Nejedná se však o první případ šifrování. Mezi první případy patří případ vojenského velitele Aenea Tactica (350 př.n.l.), který doporučuje celkem 22 různých šifrovacích klíčů pracující s písmeny. Rozřadil je do dvou skupin:

Transpoziční šifrovací klíče Šifrování zde tkví v předem dohodnuté změně pořadí písmen otevřeného textu. Způsob, kterým se přemisťují písmena, musí být jasně a jednoznačně domluven.

Substituční šifrovací klíče Zde šifrování spočívá v nahrazování písmen otevřeného textu jinými písmeny, či dokonce číslicemi nebo znaky. Typickým příkladem substitučního šifrovacího klíče je například kód. Zde se celá slova či věty nahrazují číselnými, písmenkovými či smíšenými dvou až šestimístnými skupinami. Jako další příklad lze uvést Gaia Iulia Caesara, který používal u svých vojsk například jednoduchou substituciText kurzívou. Je vyjádřená současnými písmeny mezinárodní abecedy:

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z A B C

Horní řádek představuje znaky otevřeného textu a řádek pod ním šifrovací znak. Této metody užívali také Gaius Octavianus Augustus, celou šifru poté později popsal Gaius S. Tranquillus Suetonius v díle Životopisy dvanácti císařů. Jednoduché substituce s přidáním tzv. klamačů využíval generální štáb ruského cara ještě za 1.světové války. Od osmého do zhruba dvanáctého století se v Evropě kryptologie nerozvíjela, pouze u Arabů.

První evropské knihy jsme se dočkali až ve 13. století. Jejím autorem byl anglický přírodovědec a filozof Roger Bacon a nesla název De secretis artis et natura operibus et de nullitate magiae (List o tajných dovednostech a neexistenci magie). Je v ní uvedeno 7 různých způsobů, jak zprávu zašifrovat. Zhruba o sto let později přišel s vylepšenou jednoduchou substitucí italských architekt Leon Battista Alberti. Tajemství tkví v tom, že dolní šifrová abeceda je rozházená a pořadí písmen je předem smluvené.

Šifrování v 16.-19.století

Výrazného rozvoje se kryptologie těšila až v novověku, v dobách válek, rozvojů věd a diplomacií. Za zakladatele moderní kryptologie je považován německý benediktinský opat ze Spannheimu, Johannes Heidenberh Trittheim (1462-1516). Na konci patnáctého století vydal knihu s názvem Univerzální polygrafie kanibalistického písma od Jana Trittheima, faráře. Hlavním přínosem tohoto díla byla tabulka pro šifrování složitou substitucí. Jedná se o spojení jednoduché substituce s periodickým heslem. Trittheim je mimo jiné autorem tříčíselné substituce, která zaměňuje každé písmeno otevřeného textu za třímístné číslo, jež je jakousi kombinací tří číslic 1, 2 a 3.

(A = 111, B = 112, C = 113, D = 121 a tak dále… mezera mezi slovy představovala trojkombinaci 333)

Mezi další významné kryptografy patří Geronimo Cardano (italský matematik, fyzik, lékař, filozof), který je vynálezcem transpozičního šifrovacího klíče – mřížky. Na jeho dílo později navázal německý matematik C. F. Hindenburg. Mřížka se vylepšení dočkala ale až v 19.století v područí Eduarda B. Fleissnera von Wostrovitze (rakouský plukovník). Ono zlepšení se nazývalo otočná mřížkaText kurzívou. Jednalo se o mřížku (klidně i papírovou) tvaru čtverce 6x6 okének (celkem 36 polí), přičemž čtvrtina z nich musela být vystřihnuta tak, aby se při otáčení do 4 poloh ona vystřižená okénka nepřekrývala.

Mezi další významné luštitele 16.století patří: Francois Viette (francouzský matematik a právník) Giovanni Battista Della Porta (italský dramatik a přírodovědec) Galieleo Galilei (italský astronom, fyzik a matematik) a další.

Odkazy

Použitá literatura

  • VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 8000018888.
  • JANEČEK, Jiří. Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6.

Související články

Klíčová slova

Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrování, šifrovací systémy, kódy