Hodnocení vědy v ČR

Hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovací se provádí od roku 2004 a vychází z Usnesení vlády ze dne 23. června 2004 č. 644 k hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků a dále vychází z Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR schválené usnesením vlády ze dne 26. března 2008 č. 287.

Podle bodu II. 5) výše jmenovaného Usnesení by měli jednotliví poskytovatelé respektovat obecné principy hodnocení:

  • Hodnocení je pravidelné, probíhá opakovaně (nikoliv pouze vstupní hodnocení návrhu, ale i průběžné a závěrečné hodnocení)
  • Pro každý specifický případ je vytyčen konkrétní cíl, kterého má být v daném čase dosaženo a o kterém lze říci, zda byl, nebo nebyl naplněn
  • Kritéria hodnocení by měla být předem známa a závazná, jasně formulovaná (a to tak, aby si vzájemně neodporovala), kvantifikovatelná, měřitelná, zhodnotitelná a měla by se vztahovat k danému cíli [1]

Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace

Hodnocení vědeckých výstupů v ČR provádí Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Způsob hodnocení je určen Metodikou hodnocení. Od roku 2004 platí pro každý rok nová Metodika hodnocení, nad její podobou probíhá složitá diskuze.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen RVVI) je odborným a poradním orgánem Vlády České republiky pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. RVVI byla zřízena zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.
Veškeré informace o činnosti RVVI jsou zveřejňovány na www stránce státní správy výzkumu a vývoje České republiky www.vyzkum.cz.

Hodnocení výsledků v České republice se provádí na základě údajů předaných příjemci veřejné podpory do Rejstříku informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje, který je součástí Informačního systému VaVaI, data v RIV jsou navázána na ostatní části Informačního systému VaVaI. Odevzdání výsledků do RIVu je povinné ze zákona 130/2002 Sb. pro výsledky, které vznikly z veřejných prostředků.

Báze dat obsahuje údaje o všech výsledcích dosažených řešením projektů nebo výzkumných záměrů (uplatněných od roku 1993), jež jsou účelově nebo institucionálně financovány ze státního rozpočtu České republiky, od roku 2008 i bez poskytnuté podpory (např. operační programy, rámcové programy Evropské komise) [2].

Zásady hodnocení dle Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje:

  • Neprovádí se hodnocení efektivnosti příjemců a poskytovatelů
  • Hodnotí se výsledky výzkumných organizací, které mohou být příjemci institucionální podpory výzkumu a vývoje
  • Hodnocení výsledků výzkumných organizací je jedním z kritérií pro přerozdělování institucionální podpory
  • Do hodnocení jsou zahrnuty všechny výsledky výzkumných organizací uplatněné za posledních pět let (pro hodnocení 2014 tedy výsledky z let 2010-2013) bez ohledu na zdroj finanční podpory [3]

Metodika 17+

V roce 2017 byla schválena Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací (Metodika 17+). Tato nová metodika zohledňuje rozdílnost výzkumných organizací a bere zřetel na specifika jednotlivých oborů. V hodnotícím procesu používá informované a nezávislé peer review. Výzkumné organizace hodnotí v národním i mezinárodním kontextu.

Mezi základní principy Metodiky 17+ patří:

  • Tři různé úrovně hodnocení: hodnocení pro účely řízení a financování VaVaI, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení výzkumných organizací.
  • Rozdělení výzkumných organizací do tří segmentů: vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace.
  • Posuzování kvality výzkumných organizací v pěti hodnotících modulech: M1 – Kvalita vybraných výsledků, M2 – Výkonnost výzkumu, M3 - Společenská relevance, M4 – Viabilita/Životaschopnost, M5 – Strategie a koncepce.

V jednotlivých modulech bude použita bibliometrická analýza, posouzení hodnotiteli formou vzdálených recenzí a odborným panelem.[4] Bibliometrické analýzy vypracované pro jednotlivé výzkumné organizace jsou hlavním podkladem pro jejich hodnocení.[5] Údaje pro bibliografickou analýzu se získávají z databází Web of Science (WOS) a Scopus. Základními bibliometrickými ukazateli jsou Article Influence Score (WOS) a Scimago Journal Rank (Scopus). Na základě těchto ukazatelů se časopisy v rámci oborů dělí do decilů a kvartilů:

  • I. decil (10 % „nejlepších“)
  • I. kvartil (25 % „nejlepších“)
  • IV. kvartil (25 % „nejhorších“)[6]

Druhy výsledků dle RIV

Do RIV jsou nahlašovány výsledky rozlišené do čtyřech kategorií:

I. Kategorie – Publikační výsledky

  • Článek v odborném periodiku – J (Jimp - článek obsažený v databázi Web of Science, Jsc - článek zahrnutý v databázi Scopus nebo Jost - článek v recenzovaném odborném periodiku)
  • Odborná kniha – B (odborná kniha o rozsahu nejméně 50 stran)
  • Kapitola v odborné knize – C (uplatňuje se jen v případě, když kniha není výsledek druhu B)
  • Stať ve sborníku – D (recenzovaná neperiodická publikace z konference, semináře či sympozia)

II. Kategorie – Nepublikační výsledky

  • Patenty
  • Poloprovoz; ověřená technologie; odrůda; plemeno – Z
  • Užitný vzor; průmyslový vzor – F
  • Prototyp; funkční vzorek – G
  • Výsledky promítnuté do právních předpisů a norem; výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele; výsledky promítnuté do schválených strategických a koncepčních dokumentů orgánů státní nebo veřejné správy – H
  • Metodika; léčebný postup; památkový postup; specializovaná mapa s odborným obsahem – N
  • Software – R
  • Specializovaná veřejná databáze - S
  • Výzkumná zpráva, souhrnná výzkumná zpráva – V
  • Audiovizuální tvorba – A
  • Uspořádání výstavy, uspořádání výstavy s kritickým katalogem – E
  • Uspořádání konference – M
  • Uspořádání workshopu – W
  • Ostatní výsledky – O, které nelze včlenit do žádného z výše uvedených kategorií a které vznikly v souvislosti s řešením projektu nebo výzkumného záměru [7].

Charakteristiky uvedené v databázi RIV

Obsahují tyto údaje

  • Hlavní údaje o výsledku (identifikační kód, druh výsledku, název výsledku v původním jazyce a v angličtině, rok uplatnění výsledku, rok dodání výsledku do RIV, hlavní obor předmětu výsledku, popis výsledku v původním jazyce, v českém jazyce a v angličtině)
  • Údaje o předkladateli výsledku (IČO předkladatele, název předkladatele, kód organizační jednotky předkladatele (fakulta, ústav apod.), název organizační jednotky předkladatele, nadřízený resort)“ [8].

Odkazy

Reference

  1. Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Hodnocení VaVaI. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.
  2. SOUČEK, Jiří; MATĚJKA, Martin. 2006. Informační systém výzkumu a vývoje: ročenka za období 2000-2005 [online]. Praha, Úřad vlády ČR, 2006 [cit 2014-12-23]. [108 s.]. Dostupné z WWW:<http://www.vyzkum.cz/storage/att/02DEC2B9388816B1F8DE2F9A17DA7374/Ro%c4%8denka%202000-2005.pdf>. ISBN 80-86734-69-2.
  3. Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Úvod. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.
  4. ÚŘAD VLÁDY ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&ad=1&attid=847687
  5. Publikace výzkumných organizací v prestižních časopisech v roce 2016. Věda a výzkum [online]. ©2018 [cit. 2018-09-13]. ISSN ISSN 2533-4522.
  6. Publikace výzkumných organizací v prestižních časopisech v roce 2016. Věda a výzkum [online]. ©2018 [cit. 2018-09-13]. ISSN ISSN 2533-4522.
  7. ÚŘAD VLÁDY ČR. Definice druhů výsledků [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&ad=1&attid=847689
  8. Český statistický úřad. 2009. Vysokoškolský výzkum a vývoj [online]. Praha : Český statistický úřad, [2009] [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW:<http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cela_studie_vysokoskolsky_vyzkum_a_vyvoj/$File/cela_studie.pdf>.

Použitá literatura

  • CHRISTELOVÁ, Alžběta. Hodnocení vědy a výzkumu na Ústavu vědeckých informací 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze = Evaluation of Science and Research at Institute of Scientific Information of 1st Faculty of Medicine of Charles University in Prague. Praha, 2011. 81 s., XV s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2011. Vedoucí diplomové práce Ing. Martin Souček, Ph.D.
  • Publikace výzkumných organizací v prestižních časopisech v roce 2016. Věda a výzkum [online]. ©2018 [cit. 2018-09-13]. ISSN ISSN 2533-4522.
  • SOUČEK, Martin. Analýza vědy a výzkumu na základě dat z databáze RIV. Ikaros [online]. 2012, roč. 16, č. 12. Dostupný na World Wide Web:<http://www.ikaros.cz/node/7762>. urn:nbn:cz:ik‐007762. ISSN 1212-5075.
  • VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Podpora informačních služeb scientometrickými postupy a nástroji. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2009, roč. 9, č. 2, [cit. 2014-12-23]. Dostupný z WWW: http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1125. ISSN 1213-8231.

Externí odkazy

Související články

Financování vědy v ČR

Zdroje obrázků

Obrazové materiály použity z www.vyzkum.cz

Klíčová slova

RVVI, RIV, databáze, hodnocení vědy, bibliometrická analýza