Komunikační kanál

Komunikační kanál (také nazýván informační nebo přenosový kanál) je prostředek nebo médium, jehož prostřednictvím dochází k přenosu sdělení mezi vysílačem a příjemcem v podobě zakódované informace.[1] V postatě jde o soubor jistých podmínek a prostředků technických, fyzikálních, chemických, somatických, organizačních, systémových a dalších, díky nimž je možné komunikační spojení uskutečnit. [2]

Druhy komunikačních kanálů

Komunikační kanály lze dělit podle použitých smyslů člověka:

  • auditivní (využití sluchového aparátu - použití verbální řeči)
  • vizuální (využití zrakového aparátu - používání pohybu těla, mimiky, gest)
  • taktilní (používání pohybu těla jako u vizuálního komunikačního kanálu s rozdílem těsného kontaktu přímých dotyků, nárazů, postrkování)
  • čichový (získání informace o prostředí nebo člověku na základě různorodosti pachů nebo naopak vysílání pachových signálů)
  • teplotní (teplota prostředí, tělesné teplo)
  • chuťový (rozpoznání chuťových vjemů)[3]

Ve většině případů je v komunikaci použito hned několik komunikačních kanálů najednou. Někdy se stane, že nějaké komunikační kanály chybí. Např. vady zraku nebo sluchu. Potom se komunikace musí přizpůsobit dané situaci, protože jsou omezené možnosti použití komunikačních kanálů.[1]

Klasifikace podle nosiče sdělení – komunikačních prostředků

Zařazení komunikačního kanálu do struktury mezilidské komunikace

  1. Komunikátor (odesílatel sdělení)
  2. Zakódování zprávy (použití srozumitelných symbolů pro příjemce např. jazyk, gesta apod.)
  3. Použití vhodných komunikačních kanálů
  4. Zachycení a dekódování zprávy komunikantem (příjemcem) – příjemce na základě svých možností, znalostí a daného kontextu dekóduje zprávu
  5. Pochopení sdělení
  6. Interpretace sdělení [3]

Faktory ovlivňující komunikační sdělení

  • šum – negativní rušivý účinek na komunikační kanál, který zkresluje obsah sdělení např. ostatní zvuky z okolí, technické problémy kanálu, chyby ve výslovnosti a gramatice vysílače a příjemce signálu, nečitelný rukopis, použití složitých termínů pro příjemce atd.[4]
  • výběr špatného komunikačního kanálu – výběr je velice důležitý a je nutno jej přizpůsobit příjemci např. nevidomý člověk potřebuje ke čtení Braillovo písmo, k e-mailové korespondenci je třeba internet apod.
  • nevhodný kód sdělení – příjemce zprávě neporozumí, protože ji neumí dekódovat (cizí jazyk apod.)

Volba komunikačního kanálu

Výběr komunikačního kanálu a komunikační kód se navzájem podmiňuje. Každý kanál vyžaduje specifické zakódování, a pokud je použit nevhodný kód sdělení, tak k přenosu nemusí dojít. Dále se volba kanálu přizpůsobuje na základě obsahu sdělení. Pro krátké a jednoduché sdělení stačí použití sms zprávy, pro složitější a delší text je vhodnější e-mail. Jaký komunikační kanál zvolit a jakým způsobem ho zakódovat se člověk učí v průběhu svého života. Na základě svých poznatků, zkušeností a znalostí pak zvolí nejvhodnější komunikační kanál. Úroveň zvolené komunikace je přímo úměrná úrovni zkušeností člověka a jeho empirii v dané komunikační situaci.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 DEVITO JOSEPH A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 37
  2. ↑ REICHEL JIŘÍ. Kapitoly systematické sociologie. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, s. 229.
  3. ↑ 3,0 3,1 KŘIVOHLAVÝ JARO. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Wyd. 1. Praha: Svoboda, 1988, s. 10.
  4. ↑ DEVITO JOSEPH A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 41-42.
  5. ↑ REICHEL JIŘÍ. Kapitoly systematické sociologie. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, s. 231-232.

Použitá literatura

  • DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008. 502 s. Expert. ISBN 978-80-247-2018-0.
  • KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda.
  • REICHEL, Jiří. Kapitoly systematické sociologie. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. 260 s. Andragogika. ISBN 80-86432-80-7.

Doporučená literatura

  • STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. 217 s. ISBN 80-7066-324-3.

Související články

Klíčová slova

komunikační kanál, informační kanál, přenosový kanál, kodér, dekodér, šum, přenos zprávy, způsob komunikace, komunikační prostředky

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunikační_kanál&oldid=47063“