Nemoc

Vývoj, pojetí a definice nemoci

  • studium nemoci spadá pod psychologii zdraví
  • hranice mezi zdravím a nemocí není jednoznačně stanovitelná, např. inkubační doba infekce
  • objektivně či subjektivně zjistitelná porucha zdraví, eventuálně porucha (selhání či nedostatečnost) adaptačních mechanismů, porucha homeostázy

Pojmy

  • noxa - jednotlivé škodliviny způsobující nemoc
  • morbidita – nemocnost
  • mortalita – úmrtnost (celková či na určitou nemoc)
  • incidence – ukazatel intenzity onemocnění, počet nově vzniklých případů daného onemocnění za jeden rok vztažený na určitý počet obyvatel (obvykle 100 000)
  • prevalence – rozšíření nemoci v populaci, počet všech případů určité nemoci vztažený k určité části populace
  • míra fatality – míra smrtelnosti, počet zemřelých na určitou nemoc vzhledem ke střednímu stavu populace nemocných danou nemocí
  • disease – nemoc v objektivním slova smyslu; diagnóza
  • illness – nemoc ve smyslu subjektivního prožitku, jehož si je člověk vědom
  • stonání - stav momentální zdravotní indispozice
  • sickness – nemoc ve svém sociálním kontextu, např. přerušení vztahů na pracovišti aj.
  • disorder – porucha
  • injury – úraz, zranění
  • handicap – postižení, znevýhodnění
  • disability – nezpůsobilost; může vyústit v invaliditu
  • impairment – jakékoliv poškození, ztráta nebo abnormalita v kontextu psychologickém, fyzickém nebo anatomickém
  • o východiskem manuály WHO (ICIDH, 1980, 1998; ICF, 2001) – oba se snaží nahradit pojem disability a handicap označením activity limitation (činnostní omezení), což se ovšem nesetkalo s úspěchem , toto pojmosloví dosud nevešlo do praxe

Etiologie

  • soubor poznatků o příčinách nemocí
  • etiologická triáda (důležité pro vznik nemoci):
  1. původ nemoci - agens, vyvolává nemoc
  2. individuum - člověk se svým genetickým kódem, demografickou i sociální, charakteristikou
  3. prostředí člověka - pracovní, obytné (domov, indoor), životní (environment), sociální klima, ekonomické a kulturní podmínky

Etiopatogeneze

  • patogeneze = výklad vnitřních mechanismů, jež vedou od zdraví k nemoci
  • etiopatogeneze = kombinace biologického procesu patogeneze s vlivy vnějšího prostředí
  • od zdraví k nemoci:
  1. prepatogeneze
  2. časná patogeneze - latentní fáze, asymptomatická, nespecifické příznaky jako únava
  3. rozvinutí patogeneze (prodromální fáze)
  4. ukončení patologie - celkové či částečné vyléčení nebo přechod do chronické formy nemoci
  • do 50. let 20. stol. představa, že každá nemoc má svou fyzickou příčinu ale příchod psychosomatiky (Franz, Dunbarová)

Nozologie

  • nauka o třídění nemocí
  • nozologická jednotka – nemoc v užším slova smyslu jako určitá skupina příznaků
  • základy klasifikací už v 17., 18. stol.

Bertillonova klasifikace, 1893

  • sjednocení klasifikací (systémů) nemocí do jednoho mezinárodního
  • 14 tříd
  • 161 názvů nemocí

Kongres mezinárodního statistického ústavu, 1899

  • vyzval k všeobecnému přijetí této klasifikaci, ustanovil, že se po deseti letech bude upravovat
  • 6. revize = Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN)
  • 1948 – zahrnutí i nemocí, které nekončí jen smrtí, nýbrž i uzdravením
  • 1949 zavedena MKN v Československu (17 tříd)

Zdroje