Pojednejte o vývoji katalogizačních pravidel ve světě, zhodnoťte zejména vývoj anglo-amerických instrukcí

Katalogizační pravidla, jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny.

Raná historie

Antonio Panizzi

(1797-1879)

  • Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).
  • r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.
  • Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). [1]
  • A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.
  • Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:
    • Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.
    • Pouze jedno záhlaví na jednotku.
    • Normalizovaná forma autorského záhlaví.
    • Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.
    • Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.
  • Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. [2]

Charles Ami Cutter

(1837-1903)

  • Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Printed Dictionary Catalog.
  • Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.
  • Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.
  • Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.

Shiyali Ramamrita Ranganathan

(1892-1972)

  • Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace.
  • V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy:

1. Knihy jsou k užívání.
2. Každému čtenáři jeho knihu.
3. Každé knize čtenář.
4. Šetřit čtenářům čas.
5. Knihovna je rostoucí organismus.
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:

    • Odhalil každému čtenáři jeho dokument.
    • Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.
    • Ušetřil čas čtenáři.
    • Ušetřil čas personálu.

Vývoj anglo-amerických pravidel

Americká knihovnická asociace

American Library Association - ALA

  • Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author & Title Catalog.[3]
  • V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.
  • 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.[4]

Knihovnická asociace

Library Association - LA

  • V roce 1893 jsou v Británii publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules.[5]
  • 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.[4]

Spolupráce

  • V roce 1904 začínají ALA a LA z podnětu Melvila Deweyho oficiálně spolupracovat.
  • Roku 1908 jsou vydána první mezinárodní katalogizační pravidla.
  • Pravidla mají dvě verze, americkou[6] a britskou[7], protože se strany nemohly dohodnou na správné katalogizaci osob a děl, která mění jména.
  • Ve třicátých letech zvažují obě asociace přepracování pravidel z roku 1908. Spolupracují až do roku 1939, kdy zapojení Británie ukončí druhá světová válka.
  • V roce 1941 publikuje ALA sama druhé vydání pravidel.[8]
  • V roce 1949 vychází stručnější verze pravidel z roku 1941, která obsahuje pouze pravidla pro tvorbu záhlaví.[9][4]

Knihovna Kongresu

Library of Congress - LC

  • Jelikož ALA neustanovila žádná pravidla pro popisné katalogy, ujímá se tohoto úkolu Knihovna Kongresu.
  • V roce 1949 jsou vydána Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress, která jsou vzápětí přejata ALA.[10]
  • Jejich součástí jsou pravidla pro popis monografií, seriálů a některých neknižních dokumentů.
  • Následně jsou vydána dodatečná pravidla pro další neknižní formáty.[4]

Mezinárodní katalogizační pravidla

Pařížská konference

  • Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.
  • Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard.
  • Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy[11], které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.[12]

AACR

  • V roce 1951 žádá Americká knihovnická asociace Seymoura Lubetzkeho, aby zhodnotil její pravidla z roku 1949.
  • Lubetzkeho výsledná práce vychází v roce 1953.[13] Lubetzky nabádá k používání pravidel založených na principech oproti dosavadním vycházejícím z jednotlivých případů.
  • V roce 1967 jsou vydána Anglo-americká katalogizační pravidla. Mají dvě verze, Severo-americkou[14] a Britskou[15].
  • Na pravidlech spolupracovala s Americkou knihovnickou asociací a Knihovnickou asociací i Kanadská knihovnická asociace (Canadian Library Association - CLA) a Knihovna kongresu.
  • Obě verze textu jsou rozděleny do tří částí.
    • I, Záhlaví - Tato část vycházela z Pařížských principů, pravidel ALA z roku 1949 a práce S. Lubetzkeho.
    • II, Popis - Přepracovaná pravidla Knihovny Kongresu z roku 1949.
    • III, Neknižní dokumenty - Taktéž přepracovaná pravidla LK.
  • V letech 1969-1975 byly dodatky a změny vydávány v Cataloging Service Knihovny kongresu a Anglo-American Cataloguing Rules Amendment Bulletin Knihovnické asociace.[4]

ISBD

  • Myšlenka mezinárodního standardu pro bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description - ISBN) vznikla v roce 1969 v Kodani na sjezdu katalogizačních expertů.
  • Bylo nutné stanovit součásti bibliografického popisu, jejich posloupnost a zavést interpunkci.
  • Jako první byl byl vydán standard pro monografie v roce 1971[16].[4]

AACR2

  • V roce 1974 je vzniká Spojená řídící komise pro úpravu AACR (Joint Steering Committee for the Revision of AACR - JSC), jejími zakládajícími členy jsou Americká knihovnická asociace, Knihovnická asociace, Kanadská knihovnická asociace, Britská knihovna a Knihovna Kongresu.
  • JSC se rozhodla spojit Severoamerický a Britský textu AACR v jednu verzi.
  • V roce 1978 je vydána druhá edice Anglo-amerických katalogizačních pravidel - AACR2.[17]
  • Pravidla se skládají ze dvou částí:
    • I, Popis - založený na ISBD, obsahuje i kapitoly věnované strojově čitelným souborům a trojrozměrným předmětům a reáliím.
    • II, Vytváření záhlaví
  • V roce 1986 se Australský katalogizační výbor (Australian Committee on Cataloguing - ACOC) stal členem JSC.[4]

RDA

  • Resource Description and Access je standard vydaný v roce 2010 Spojenou řídící komisí pro vývoj RDA (Joint Steering Committee for the Development of RDA, nyní pouze RDA Steering Committee).[18]
  • Pravidla RDA nahrazují AACR2, které byly vytvořeny pro lístkové katalogy a nejsou tak dostačující pro instituce využívající digitální zdroje.
  • RDA je založeno na konceptuálních modelech FRBR, FRAD a FRSAD.[19]

UNIMARC

  • Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.
  • Sídlo správy UNIMARC bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.
  • UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, respektuje pouze ISBD.
  • Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.
  • V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARC odstoupilo.

MARC 21

  • Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského CANMARC a amerického USMARC.
  • Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.
  • MARC 21 má definovány formáty:
    • Pro bibliografická data
    • Pro autoritní data
    • Pro klasifikační data
    • Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data
    • Pro data o společnostech

Vývoj pravidel v Německu

  • Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.
  • V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.

Pruská instrukce - Preußische Instruktion

    • Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.
    • Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.

RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)

  • V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.
  • RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.
  • Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.
  • Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.
  • Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to "ne-marcovského typu" - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.
  • Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.


Zdroje

Reference

  1. PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ
  2. NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426
  3. Condensed Rules for an Author & Title Catalog. Library Journal. (8), 251-254.
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 A brief history of AACR. Joint Steering Comitee for Development of RDA [online]. 2009 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://www.rda-jsc.org/archivedsite/history.html#21
  5. Cataloguing Rules 1. of the British Museum 2. of the Bodleian Library 3. of the Library Association. London: Library Association, 1892.
  6. Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. Chicago: American Library Association, 1908.
  7. Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. London: Library Association, 1908.
  8. A.L.A. Catalog Rules, Author and Title Entries / prepared by the Catalog Code Revision Committee of the American Library Association, with the collaboration of a Committee of the (British) Library Association. Preliminary American 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1941.
  9. BEETLE, Clara (ed.). A.L.A. Cataloging Rules for Author and Title Entries / prepared by the Division of Cataloging and Classification of the American Library Association. 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1949.
  10. Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress / adopted by the American Library Association. Washington, D.C.: Library of Congress, Descriptive Cataloging Division, 1949.
  11. Statement of Principles Adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October 1961. London: IFLA Committee on Cataloguing, 1971.
  12. TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&hl=cs&source=gbs_navlinks_s
  13. LUBETZKY, Seymour. Cataloging Rules and Principles: a Critique of the A.L.A. Rules for Entry and a Proposed Design for their Revision. Washington D.C.: Processing Dept., Library of Congress, 1953.
  14. Anglo-American Cataloging Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association, and the Canadian Library Association. North American text. Chicago : American Library Association, 1967.
  15. Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association and the Canadian Library Association. British text. London : Library Association, 1967
  16. ISBD(M) : International Standard Bibliographic Description for Monographic Publications. 1st standard ed. London : IFLA Committee on Cataloguing, 1974.
  17. GORMAN, Michael a Paul W. WINKLER (eds.). Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the British Library, the Canadian Committee on Cataloguing, the Library Association, the Library of Congress. 2nd ed. Chicago : American Library Association ; Ottawa : Canadian Library Association ; London : Library Association, 1978.
  18. About RDA. RSC: RDA Steering Committee [online]. 2016 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://rda-rsc.org/content/about-rda
  19. RDA Frequently Asked Questions: RDA Basics. RSC: RDA Steering Committee [online]. 2016 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://rda-rsc.org/content/rda_faq#1

Související články

Klíčová slova

katalogizace katalog katalogizační pravidla AACR AACR2 UNIMARC MARC21