Setuň
Počítač Setuň
Byl vyvinut ve druhé polovině 50. let 20. století týmem S. L. Soboleva v Moskevské státní univerzitě. Fungoval na principu vyvážené trojkové soustavy a zvládal i poměrně velké výkyvy teplot.
Historie
S nápadem na vytvoření tohoto počítače přišel právě Sobolev v roce 1956. Hlavní myšlenkou bylo vytvořit malý, ne příliš drahý počítač, který by se dal využít ve školách, laboratořích, kancelářích i ve výrobě. Malá skupina mladých studentů se tedy pustila do tohoto úkolu a počítač pojmenovala po říčce tekoucí poblíž univerzity - Setuň.[1]
O dva roky později byl Setuň sestrojen a díky jeho rychlosti a spolehlivosti se dokonce po jeho oficiálním představení v roce 1960 vážně uvažovalo o jeho sériové výrobě, která měla probíhat na území Československa. Ta však nakonec byla zaražena, údajně proto, že jej vyrobili mladí a neosvědčení lidé (nebyli akademiky).[2]
Než byla výroba roku 1965 zastavena, vzniklo asi 50 těchto počítačů, které však byly následně nahrazeny binárními počítači. Ty fungovaly také dobře, nicméně stály více než dvojnásobek.[3]
Výroba
Protože se mělo jednat o malý počítač, použili tvůrci místo relé a elektronek polovodičové diody a feritové paměti, které zároveň uchovávaly zpracované informace a fungovaly jako mezipaměť. "Vzhledem k tomu, že se pracovalo s trity a nikoli s bity, bylo nutné pro zápis každého tritu do feritové paměti použít dvojici feritových jader, čímž se však do značné míry ztrácela efektivita trojkové soustavy při ukládání informací (do dvojice feritových jader je totiž možné zaznamenat čtyři stavy, z nichž pouze tři byly v počítači Setuň skutečně využity)."[2]
Roku 1970 vznikl nový ternární počítač Setuň- 70, pro který byl vyvinut i samostatný programovací jazyk DSSP (Dialog System for Structured Programming). Ten je odvozen z jazyka Forth, narozdíl od něj však vychází z ternární logiky.[3]
Setuň je nyní zmiňován především jako kuriozita pro své využití trojkové soustavy.
Odkazy
- ↑ <"Development of ternary computers at Moscow State University [online]. 1997 [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://www.computer-museum.ru/english/setun.htm
- ↑ 2,0 2,1 Počítač Setuň (Сетунь) a Benderova noční můra - Root.cz [online]. Pavel Tišnovský, 2010 [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/pocitac-setun-1057-1077-1090-1091-1085-1100-a-benderova-nocni-mura/
- ↑ 3,0 3,1 Setun | School eBook Library - eBooks | Read eBooks online [online]. [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://schoollibrary.org/article/whebn0000249906/setun
Použitá literatura
DAMEK, Martin. Počítače s kuriózním hardwarem. Brno: FI MUNI, 2007. Dostupné také z: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2007/xdamek.htm
Související články
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
