Tvořivost

Vymezení pojmu

Tvořivost je komplexní schopnost, která je výsledkem zdařilé syntézy kognitivních schopností, vlastností osobnosti a některých motivů (Plháková).

  • schopnosti, pro niž jsou typické takové duševní procesy, které vedou k nápadům, řešením, koncepcím, uměleckým formám, teoriím či výrobkům, jež jsou jedinečné a neotřelé (Hartl)
  • schopnost poznávat předměty v nových vztazích a originálním způsobem, smysluplně je používat neobvyklým způsobem, vidět nové problémy tam, kde zdánlivě nejsou, odchylovat se od navyklých schémat myšlení a nepojímat nic jako pevné a vyvíjet z norem vyplývající ideje i proti odporu prostředí, jestliže se to vyplatí, nacházet něco nového, co představuje obohacení kultury a společnosti (Ulrich)
  • vztah k inteligenci - není zcela lineární
  • tvořivost je nalézání takových řešení problému, která jsou nejen správná ve smyslu úlohy, ale zároveň se vyznačují novostí a nezvyklostí
  • zahrnují tedy divergentní řešení problémů
  • na rozdíl od inteligence, jejíž produktem je hlavně konvergentní řešení problémů a úloh s jediným správným řešením
  • statistické vymezení originality (původnosti) – četností výskytu daného řešení ve vzorku osob

Tvořivé řešení musí:

  • zahrnovat původnost (originalitu)
  • být správná (kladně hodnocená společensky sdíleným pojímáním skutečnosti)
  • tvůrčí schopnosti se mohou projevovat v úkolech jako
  • najít řešení technického problému obvyklými způsoby neřešitelného
  • najít co největší počet neobvyklých, avšak účelných použití známého předmětu
  • najít co největší počet předmětů, které může předkreslený vzorec geometrických tvarů představovat
  • tvořivost je složkou celého životního stylu člověka

Činitelé tvořivé schopnosti:

  • vnitřní: inteligence, otevřenost nové zkušenosti, iniciativa ve vytváření řádu, pružnost způsobů chování
  • vnější: snaha se odlišovat (opak tlaku ke konformitě a odmítání odlišnosti), odvrácení se od kulturních stereotypů, výchovné přístupy (zvláště liberální, případně demokratický)

Lubart - 6 předpokladů pro vznik tvořivosti:

  • intelektuální schopnosti
  • expertní znalosti a dovednosti
  • styly myšlení
  • osobnostní rysy
  • vnitřní motivace
  • podpůrné prostředí
  • myšlení a tvořivost:

J.P. Guilford:

  • definoval dva druhy myšlenkových operací = konvergentní a divergentní
  • konvergentní myšlení = lineární, hledání jednoho správného či logického závěru
  • divergentní myšlení = rozbíhavé, tvořivé myšlení, jehož výsledkem je více variant řešení daného problému

strukturní prvky tvořivosti (divergentního myšlení):

  • fluence (plynulost) – plynulost toku nápadů
  • flexibilita (pružnost) – pružnost myšlení
  • originalita (původnost)
  • senzitivita (citlivost) - citlivost na problémy
  • redefinování (nová interpretace) - změna významu či reorganizace informací, po-užití starých poznatků novým způsobem
  • elaborace (propracování) - schopnost najít, doplnit, vypracovat funkční detaily při řešení problému, jejichž spojením se vytvoří kompletní řešení

Další složky tvořivosti:

Max Wertheimer

  • jiné dva typy myšlení = produktivní a reproduktivní
  • reproduktivní myšlení = opakuje již známé postupy řešení
  • produktivní myšlení = objevování nových stránek problému

Znaky tvořivé osobnosti

  • fluence = plynulost - schopnost rychlé, plynoucí, různorodé produkce, schopnost najít více alternativ řešení
  • flexibilita = pružnost - schopnost měnit uvažování, neustávat v jednom proudu, dívat se z různých úhlů, překonávat stereotypy a návyky
  • originalita = jedinečnost - schopnost vidět věci jinak než ostatní, nově, nekonvenčně
  • elaborace = vypracování - schopnost rozpracovat problém do detailu
  • senzitivita = citlivost je schopnost rozpoznat problém, dostat se k jeho jádru a řešit ho, vidění problémů tam, kde je jiní nevidí
  • improvizace - schopnost reagovat bez předchozí přípravy

Vlastnosti a rysy tvořivé osobnosti

  • vnímání a asociace tvořivé osoby směřují k menší všeobecnosti a typičnosti
  • projevuje zájem o formu a eleganci, není svázána přesností a pečlivostí
  • je intuitivní a emfatická, psychicky náladová, má zájem o lidské jednání
  • je otevřená, vnímavá, nachází zalíbení v nových přístupech
  • je esteticky, emocionálně a sociálně senzitivní
  • využívá vlastní představivosti a fantazie
  • překračuje hranice konvencí a je málo konformní nebo vůbec (nejde s dobou)
  • je zvídavá a snadno se nechává inspirovat okolím
  • má široké zájmy
  • je hravá, často využívá například přirovnávání a srovnávání

Tvůrčí proces

G. Wallas:

  1. fáze orientace = hledání a formulace problému
  2. fáze preparace = sbírání informací o problému, porozumění
  3. fáze inkubace = zrání, nevědomé zpracovávání problému, třídění, restrukturalizace, ucelení
  4. fáze iluminace = osvícení, dochází k tzv. aha zážitku, náhlé pochopení, vhled, souvislosti
  5. fáze elaborace = vědomé zpracování a rozpracování
  6. fáze verifikace = ověření, testování, jak kvalitní je řešení, jak se osvědčuje v praxi
  • nepravidelnost procesu, smyčky, kdy se to pořád vrací (nepostupuje se lineárně)
  • mimovědomé, temné zážitky
  • tvoření rámce (na počátku)
  • soudování (preparace) – opravdové zaobírání se problematikou – mnohdy se vzdá všeho kromě té jediné skutečnosti

Tvořivý produkt

  • hodnotný, jde o něco nového, originálního
  • nastává tvůrčí krize, nechá to ležet někde v chaosu - latentní fáze
  • zkoumání, odhalení (mimovědomé),propojí se vzdálené asociace (např. u jazykovědců)
  • fáze inkubace může trvat velmi dlouho (blíží se řešení, zavrhne ho a dále bloudí slepými uličkami)
  • důležité je také tvořivé prostředí

Klasifikace vzniklého produktu

  • imitace
  • přizpůsobení stávajícího řešení odlišným podmínkám
  • zdokonalení určitého řešení - na problém je aplikován upravený nebo zcela originální postup řešení

Bakalář a Erazím:

  • objev – nejvyšší stupeň – základní vědecké poznání
  • vynález – aplikace vědy nebo tvořivé inženýrské práce
  • pedagogický vynález – řešení objektivně známé, je ovšem nové ze subjektivního hlediska řešitele (tvůrčí produkt s didaktickým významem)
  • nekonvenční řešení – nové některé postupy a podmínky, nejde ale o vynález

Tvořivá krize

  • období latence
  • osoba má určitou strategii, jak vyřešit problém (testování hypotéz)
  • fáze inkubace může trvat i několik let
  • iluminace = osvícení, aha-zážitek – jsme napadnuti myšlenkou

Kreativní techniky

  • brainstorming, brainwriting
  • myšlenkové klobouky a myšlenkové židle
  • myšlenkové mapy
  • rozvoj tvořivosti např. hlavolamy

Testy tvořivosti

Vývoj teorií tvořivosti

  • do renesance se obecně věřilo, že nové myšlenky přicházejí na popud bohů nebo Boha – Julian Jaynes: dvoukomorová mysl = tvůrčí myšlenky vdechují bohové do jedné komory (obvykle prostřednictvím múz) a účelem druhé komory bylo vyjádřit inspiraci.
  • Aristoteles jako první zpochybnil teorii dvoukomorové mysli, podle něj hluboké poznání je důsledkem vlastních myšlenek jedince na základě procesu, který vešel ve známost jako asocianismus -> mysl sestává výhradně z idejí (slova, představy ad.), z nichž každá je spojena s jinými, myšlení je pak procesem přecházení z jedné ideje na druhou prostřednictvím řetězce asociací.

Asocianismus vs. Gestaltismus:

  • na Aristotela navázal Galton – výzkum rysů geniality -> závěr: duševní schopnosti jsou dědičné, pokusil se změřit činnost svého vlastního mozku
  • gestaltismus – tvůrčí myšlení je důsledkem vytváření a změn gestaltů - von Ehrenfels, nikoli pouhé spojování myšlenek novým odlišným způsobem jak tvrdí asocianismus
  • 20. Století – výzkum kognitivních procesů: Wertheimer, Köhler, Graham Wallas
  • výzkumy a teorie o tvořivé osobnosti: psychoanalytici (Freud, Jung, Adler, Rank) – obranné mechanismy, humanističtí psychologové - Maslow, Rogers - seberealizace
  • biologicko - psychosociální teorie – tvůrčí čin vzniká složitou interakcí biologických, psychických a sociálních sil

Stupně kreativity

podle Flanagana:

  • produktivita – kvantita idejí
  • kreativita – kvalita idejí, novum
  • ingenuita – objevování problémů a jejich invenční překvapivé řešení

obdobně uvádí stupně tvořivosti Maňák:

  • tvořivost expresivní (spontánní) – živelné produkty vznikající z náhlého vnuknutí, ze silného nutkání
  • tvořivost inovativní – inovace, obnovení, novinka ve vztahu k běžnému úzu, záměrné úsilí vykonat něco netradičního
  • tvořivost inventivní – vysoká originalita, objektivně uznávaný přínos, zcela nové řešení
  • tvořivost emergentní – projev génia

Zdroje

Literatura

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Tvořivost&oldid=2573“