Vymezte oblast, kterou se zabývá informační věda, a popište stručně její historický vývoj

Informační věda je interdisciplinární obor, který je „v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a komunikační procesy.[1]

Informační věda = soubor pohledů na svět

  • Věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti – jak se přenáší informace, jak se přetváří informace.
  • Zabývá se otázkami informace, komunikace a modelování.
  • Věda o informacích, jejich významu, přenosu a vztahu ke skutečnosti.

Teorie informace se zabývá přenosem, kódováním a měřením informace. Za tvůrce vzniku teorie informace se pokládá C. E. Shannon. K nejdůležitějším odvětvím teorie informace patří teorie přenosu informace.

Předchůdce informační vědy

2 000 let po vynálezu písma byly vytvářeny první starověké sbírky – touha po nesmrtelnosti. Písmo má schopnost zachytit a uchovat lidské znalosti a příběhy. Vyspělá společnost – „recykluje“ znalosti předchozích generací a přidává své poznatky v podobě textových, obrazových, zvukových dokumentů i elektronických zdrojů = společenská funkce. Do pol. 20. stol. – společenská funkce podmíněna vývojem písma, knihy, záznamu obrazu a zvuku, gramotností a celkovou vzdělaností obyvatelstva.

  1. Historický zvrat – přechod od písma obrázkového k hláskovému písmu fonetizace)
  2. Historický zvrat – vynález a rozšíření knihtisku
  3. Historický zvrat – vynález počítače a rozvoj informačních technologií → vznik informační vědy

Časový vývoj dle Glynna Harmona

Období formování informační vědy (do r. 1945)

Vznik nových vědních disciplín a jejich prolínání – nestálost.

Různé proudy:

  • Humanitní a sociální
  • Matematicko-technický a kybernetický

2. pol. 19. stol. – knihovny začaly potřebovat profesionály => knihovnické povolání a vzdělání.
1876 - 1. organizace na světě – American Library Association (ALA).
1887 - 1. knihovnická škola – na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.
1895 – založení Mezinárodního bibliografického ústavu (MBÚ) v Bruselu – Paul Otlet a Henri La Fontaine – cílem bylo zpracovat světovou produkci, k tomu bylo vytvořeno MDT.
1926 – univerzita v Chicagu – knihovnická škola nového typu – knihovna chápána jako sociální jev.
1931 – MBÚ nahrazen Mezinárodním dokumentačním ústavem (MDÚ) – rozpracování a šíření MDT.
1938 – transformace MDÚ na Mezinárodní federaci pro dokumentaci (FID).
Přelom 19. a 20. stol. – obor dokumentace - zabývala se sekundárním zprostředkováním dokumentů významných pro vědeckotechnický pokrok (normy, patenty, …), zdůrazňovala vícehlediskový přístup při zpracovávání.
Dokumentace historicky předcházela vzniku informační vědy.

Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945-1970)

Zrod kybernetiky

  • Vznik v r. 1948 – dílo Wienera – Kybernetika čili řízení a komunikace u živočichů a ve stroji.
  • Kybernetika dnes studuje chování složitých organizovaných a otevřených systémů technických, biologických a sociálních.

Kybernetika je věda o příjmu, uchovávání, zpracovávání a využívání informace. V důsledku vzniku kybernetiky se po 2. sv. v. rozvinula informatika – předmětem je počítač, jeho technické a programové vybavení, pomocí něhož se zpracovávají data.

Součástí kybernetiky je teorie informace:

  1. Syntaktická - chápe pojem informace jako posloupnost znaků, které odesílatel volí z předem daného souboru znaků.
  2. Sémantická – sdělování znaků je vázáno na repertoár, který musí být znám odesilateli i příjemci.
  3. Pragmatická – informace je něco, co snižuje nejistotu člověka ve vztahu k jeho neustále se měnícímu stavu. Stav je dán poznáním, zkušenostmi a sociálním vývojem. Nejistota znamená, že informace ubývá.
  • 60. léta – termín informační pramen – na dokumenty se začíná pohlížet jako na soubory informací – informační instituce.
  • 4 modely informační vědy - anglosaský, francouzský, německý a sovětský – liší se v teoretickém přístupu k základním pojmům.

Tříbení názorů na obecnou vědu o informaci

  • Po 2. světové válce se v Evropě rozšířil pojem dokumentace – kniha S. C. Bradforda – Documentation.
  • V USA se začíná používat pojem informace, vyhledávání informací – information retrieval (IR), nahradil výraz dokumentace.
  • 50. léta – informační exploze – nadšení pro použití počítačů (zejména v USA). Začaly se studovat procesy probíhající při vzniku, zaznamenávání a přenosu lidského poznání, používaly se znalosti různých věd.
  • Potřeba obecné vědy integrující dosavadní znalosti o informaci - informační věda (information science) – začal nahrazovat pojem dokumentace i ISR (ten spíše pro technickou stránku).
  • 1968 – Americký dokumentační ústav (ADI) se proměnil na Americkou společnost pro informační vědu (ASIS) – časopis American Documentation → Journal of the American Society for Information Science (JASIS) – velice důležitý.
  • Evropa – zničená válkou, používala stále pojem dokumentace.
  • 60. léta – výraz dokumentace nahrazován výrazem informace.

Po 60. letech bouřlivý rozvoj teorie informace

  • Vojenské projekty (přenos dat mezi počítači na souši, ve vzduchu i na vodě).
  • Kosmické projekty (přenos dat ze vzdálených vysílačů napájených slabými bateriemi).
  • Zdokonalování počítačů (korekce chyb při čtení informace z pamětí, komprese informace při ukládání do pamětí).
  • Potom: akademické a komerční projekty (vytváření počítačových sítí, digitální záznam a přenos řeči, hudby a obrazu, například HI-FI kvalita hudby na CD by nebyla možná bez korekce chyb vzniklých při zápisu a čtení z disku).

Informatika v bývalém Sovětském svazu
1966 – A. I. Michajlov, A. I. Čornyj, R. S. Giljarevski – informatika = teorie vědeckých informací.
Tento rozvoj nové koncepce informatiky měl vliv i na tehdejší ČSR.
Informatika vznikla z potřeb upadajícího sovětského hospodářství, vědy a techniky – měla řešit společenské problémy, existovala tam bohužel stranicko-státní ideologie, cíl nevyšel.
Výraz informatika byl spojením 2 francouzských slov (informace a automatický) – v tom smyslu to vyjadřovalo automatické zpracování dat.
Důvody založení informatiky – odtrhnutí vědeckých a technických informací z oboru knihovnictví, které bylo pod dohledem poststalinské ideologie, vytvoření soustavy vědecko-technických informací (VTI) a informatiky – zajištění volnějšího pohybu informací a tím rozvoj hospodářství.
Předmět sovětské informatiky je informace vědecko-technická z hlediska optimálního způsobu organizace pro potřeby vědy a techniky.

Období dozrávání (70. léta - 21.století)

USA – dynamický rozvoj informační vědy: rozvoj studijního oboru, pokusy o definici – zkoumá nejen informační procesy v systémech vytvořených člověkem, ale i v systémech vytvořených přírodou.
Evropa – vliv USA, ale konzervatismus a tradicionalismus, terminologická roztříštěnost: od 60. let kritika úzkého institucionálního rámce teorie knihovnictví a dokumentalistiky jako dokumentační teorie.
Informace začínají proudit netradičními cestami (rozvoj rozhlasu, televize a dalších kanálů).
2. pol. 20. stol. – vyspělé západní země – prudce roste počet zaznamenaných informací = informační exploze.
Známky globalizace Země (globalizace zahrnuje změny společnosti, nerovný proces, v jehož důsledku se někte-ré části světa relativně přibližují, zatímco jiné relativně oddalují; vzdálenosti jsou určeny rychlostí přenosu informací) – informační problém společnosti je nutné řešit mezinárodní spoluprací.
Zásadní význam pro pojetí informační vědy – sympozia 1990-1996 v Kostnici – sdružení německých VŠ pro informační vědu.
1988 – kongres Mezinárodní federace pro informaci a dokumentaci v Helsinkách – mezník ve vývoji informační vědy.

Informační věda pro začátek 21. století

Informační věda v širším pojetí – 3 okruhy informací:

  1. Sociální – info jako psychofyziologický jev a proces v lidském vědomí, potencionální znakově zaznamenaná info na nehmotném nosiči.
  2. Biologická – zahrnuje info sociální, týká se všech živých tvorů.
  3. Fyzikální – pochybná, týká se neživé přírody.

Smysl reprezentace a prezentace informací je v jejím přijetí lidskými smysly, v jejím pochopení a přeměně na znalost.
Toto pojetí přesahuje společenskou zprostředkovatelskou funkci.
Info. věda v užším pojetí = společenské zprostředkování znakově zaznamenaných znalostí, zkušeností, příběhů a prožitků z uspořádaných sbírek dokumentů a z části globálně rozptýlených el. zdrojů, zabývá se důsledky zprostředkování potencionální info.

V poslední době

Největší zájem o teorii informace v kruzích budujících integrované sítě pro přenos dat. Nadále však trvá zájem kosmického výzkumu (lepší využívání kapacit kanálů na existujících komunikačních družicích, budování dokonalejších nových družic, apod.). Kryptografie – moderní bankovnictví (PIN-kódy, elektronické podpisy).

Zdroje

Reference

  1. JONÁK, Zdeněk. Informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD

Související články

Informace
Informační věda
Kybernetika
Claude Shannon

Klíčová slova

Informační věda, informace, teorie informace, Claude Shannon, kybernetika, informatika