Well-being

Well-being

francouzsky bien-etre - interdisciplinární pojem, původně znamená prožitek, ale i vysvětlení zdraví,někdy šířeji subjective, mental, psychological well-being.Stabilita je dána osobnostními rysy a aktuálním stavem[1]

well-being a čas podle Seligmana[2]

  • vztažení k minulosti - well-being a spokojenost se životem (satisfact., contentment)
  • k přítomnosti - štěstí (happiness) a flow (prožitek extatického nadšení)
  • k budoucnosti - naděje (hope) a optimismus, ale naděje souvisí i s naší přítomností a minulostí
  • osobní pohoda spadá mezi nálady, afekty a osobnostní rysy a průběžně se odehrávající hodnotící vztahy tedy obsahuje i důležitou složku postojovou
  • operacionalizace - prožitek (dny, týdny, spíše než okamžiky) emoční (aktuální), osobnostní (habituální) složka osobní pohody

podle P. Becker - well-being je konstruktem 3 složek

  1. stavu (state) - obsahuje náladu kvalitativně i kvantitativně
  2. rysu (trait) - průměrná úroveň v průběhu času; habituální nálada
  3. procesu - variabilita nálad v průběhu času
  • z medicínského pohledu well-being (jehož obsahem osobní pohoda) pojímán holisticky, nebo ve spojení s životním stylem, zahrnujícím protektivní i ohrožující faktory

Odkazy

Zdroje

Tento článek vychází z přednášky Psychologie zdraví na Katedře psychologie UK.

Reference

  1. ↑ Sheldon, K. M., Kashdan, T., & Steger, M. (Eds) (2011). Designing the future of positive psychology: Taking stock and moving forward. Oxford University Press.
  2. ↑ Seligman, M.E.P. (1998). Learned Optimism. New York: Pocket Books (Simon and Schuster).
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Well-being&oldid=49410“