Portál:Psychologie: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 19 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | {{CloseAllPortals}} | |
+ | |||
+ | |||
{{Položka portálu | {{Položka portálu | ||
− | + | |velikost_nadpisu= | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |velikost_nadpisu= | ||
<!--Texty--> | <!--Texty--> | ||
− | |nadpis= | + | |nadpis=Oborové disciplíny |
|text=Specializace | |text=Specializace | ||
}} | }} | ||
{{Položka portálu | {{Položka portálu | ||
− | + | |velikost_nadpisu= | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |velikost_nadpisu= | ||
<!--Texty--> | <!--Texty--> | ||
|nadpis=Všeobecné informace | |nadpis=Všeobecné informace | ||
|text=Všeobecné informace | |text=Všeobecné informace | ||
}} | }} | ||
+ | |||
+ | <center><span style="color: grey; margin-bottom: 10px; font-size: 16pt;">Hesla pojící se k jednotlivým disciplínám</span></center> | ||
+ | |||
+ | <center><span style="color: grey; margin-bottom: 10px; font-size: 12pt;">Teoretické disciplíny psychologie</span></center> | ||
+ | |||
+ | <div class='portal-row'> | ||
+ | <div class='portal-column'> | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Dějiny psychologie | ||
+ | |text=Dějiny psychologie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Psychologická metodologie | ||
+ | |text=Psychologická metodologie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Experimentální psychologie | ||
+ | |text=Experimentální psychologie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Psychometrie a teorie psychodiagnostiky | ||
+ | |text=Psychometrie a teorie psychodiagnostiky | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Obecná psychologie | ||
+ | |text=Obecná psychologie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Kognitivní psychologie | ||
+ | |text=Kognitivní psychologie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Psychologie osobnosti | ||
+ | |text=Psychologie osobnosti | ||
+ | }} | ||
+ | </div> | ||
+ | |||
+ | <div class='portal-column'> | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Vývojová psychologie | ||
+ | |text=Vývojová psychologie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Sociální psychologie | ||
+ | |text=Sociální psychologie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Psychopatologie | ||
+ | |text=Psychopatologie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Srovnávací psychologie | ||
+ | |text=Srovnávací psychologie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Evoluční psychologie | ||
+ | |text=Evoluční psychologie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Fyziologická psychologie a neuropsychologie | ||
+ | |text=Fyziologická psychologie a neuropsychologie | ||
+ | }} | ||
+ | </div> | ||
+ | </div> | ||
+ | |||
+ | <center><span style="color: grey; margin-bottom: 10px; font-size: 12pt;">Aplikované disciplíny psychologie</span></center> | ||
+ | |||
+ | <div class='portal-row'> | ||
+ | <div class='portal-column'> | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Psychodiagnostika | ||
+ | |text=Psychodiagnostika | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Klinická psychologie | ||
+ | |text=Klinická psychologie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Sexuální psychologie | ||
+ | |text=Sexuální psychologie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Psychoterapie | ||
+ | |text=Psychoterapie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Poradenská psychologie | ||
+ | |text=Poradenská psychologie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Psychologie zdraví a psychohygiena | ||
+ | |text=Psychologie zdraví a psychohygiena | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Pedagogická a školní psychologie | ||
+ | |text=Pedagogická a školní psychologie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Psychologie práce a organizace | ||
+ | |text=Psychologie práce a organizace | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Personální psychologie | ||
+ | |text=Personální psychologie | ||
+ | }} | ||
+ | </div> | ||
+ | |||
+ | <div class='portal-column'> | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Inženýrská psychologie | ||
+ | |text=Inženýrská psychologie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Manažerská psychologie | ||
+ | |text=Manažerská psychologie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Dopravní psychologie | ||
+ | |text=Dopravní psychologie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Ekonomická psychologie | ||
+ | |text=Ekonomická psychologie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Aplikovaná sociální psychologie | ||
+ | |text=Aplikovaná sociální psychologie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Forenzní psychologie | ||
+ | |text=Forenzní psychologie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Vojenská psychologie | ||
+ | |text=Vojenská psychologie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Psychologie sportu | ||
+ | |text=Psychologie sportu | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Psychologie náboženství | ||
+ | |text=Psychologie náboženství | ||
+ | }} | ||
+ | </div> | ||
+ | </div> | ||
+ | |||
+ | |||
+ | <center><span style="color: grey; margin-bottom: 10px; font-size: 12pt;">Příbuzné či související obory</span></center> | ||
+ | |||
+ | <div class='portal-row'> | ||
+ | <div class='portal-column'> | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Anatomie | ||
+ | |text=Anatomie | ||
+ | }} | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Neuroanatomie a neurofyziologie | ||
+ | |text=Neurofyziologie | ||
+ | }} | ||
+ | </div> | ||
+ | |||
+ | <div class='portal-column'> | ||
+ | {{Položka portálu | ||
+ | |velikost_nadpisu= | ||
+ | <!--Texty--> | ||
+ | |nadpis=Statistika | ||
+ | |text=Statistika | ||
+ | }} | ||
+ | </div> | ||
+ | </div> | ||
+ | |||
+ | |||
+ | <div style="clear: both"></div> | ||
[[Kategorie:Psychologie|*]] | [[Kategorie:Psychologie|*]] |
Aktuální verze z 18. 3. 2020, 02:34
Otevřít všechny portály
otevřít editovat
Obsah
- 1 Oborové disciplíny
- 2 Všeobecné informace
- 3 Dějiny psychologie
- 4 Psychologická metodologie
- 5 Experimentální psychologie
- 6 Psychometrie a teorie psychodiagnostiky
- 7 Obecná psychologie
- 8 Kognitivní psychologie
- 9 Psychologie osobnosti
- 10 Vývojová psychologie
- 11 Sociální psychologie
- 12 Psychopatologie
- 13 Obecná psychopatologie
- 14 Speciální psychopatologie
- 15 Srovnávací psychologie
- 16 Evoluční psychologie
- 17 Fyziologická psychologie a neuropsychologie
- 18 Psychodiagnostika
- 19 Psychodiagnostika dospělých
- 20 Psychodiagnostika dětí a dospívajících
- 21 Klinická psychologie
- 22 Sexuální psychologie
- 23 Psychoterapie
- 24 Poradenská psychologie
- 25 Psychologie zdraví a psychohygiena
- 26 Pedagogická a školní psychologie
- 27 Psychologie práce a organizace
- 28 Personální psychologie
- 29 Inženýrská psychologie
- 30 Manažerská psychologie
- 31 Dopravní psychologie
- 32 Ekonomická psychologie
- 33 Psychologie tržního a spotřebního chování
- 34 Psychologie reklamy
- 35 Aplikovaná sociální psychologie
- 36 Psychologie komunikace
- 37 Psychologie vyjednávání
- 38 Psychologie interpersonálních vztahů
- 39 Psychologie krizí a katastrof
- 40 Forenzní psychologie
- 41 Vojenská psychologie
- 42 Psychologie sportu
- 43 Psychologie náboženství
- 44 Anatomie
- 45 Neuroanatomie a neurofyziologie
- 46 Statistika
Oborové disciplíny
Teoretické disciplíny psychologie
- Dějiny psychologie
- Psychologická metodologie
- Experimentální psychologie
- Psychometrie a teorie psychodiagnostiky
- Obecná psychologie
- Kognitivní psychologie
- Psychologie osobnosti
- Vývojová psychologie
- Sociální psychologie
- Psychopatologie
- Srovnávací psychologie
- Evoluční psychologie
- Fyziologická psychologie a neuropsychologie
Aplikované disciplíny psychologie
- Psychodiagnostika
- Klinická psychologie
- Sexuální psychologie
- Psychoterapie
- Poradenská psychologie
- Psychologie zdraví a psychohygiena
- Pedagogická psychologie
- Školní psychologie
- Psychologie práce a organizace
- Personální psychologie
- Inženýrská psychologie
- Manažerská psychologie
- Dopravní psychologie
- Ekonomická psychologie
- Aplikovaná sociální psychologie
- Forenzní psychologie
- Vojenská psychologie
- Psychologie sportu
- Psychologie náboženství
otevřít editovat
Všeobecné informace
TEORIE VŠEVÝVOJE - Reálskutečnost
Napsal: Ing. Miloslav Dědek
Abstrakt
Teorie poskytuje informaci o zcela obecné zákonitosti změn a vývoje veškeré dosud poznané i nepoznané reality ve všech formách existence hmoty a energie, tj. např. vývoje jedinců i různých živočišných a rostlinných druhů organizmů nebo vzniku, vývoje a změn různých vědeckých disciplín včetně všeobecného poznání a zkušeností ve všech oblastech činnosti lidí apod. Teorie se vztahuje na veškeré dění v minulosti, současnosti i budoucnosti. Teorii lze vnímat jako univerzální návod k tvůrčímu kreativnímu myšlení. Pochopit Teorii vševývoje bez důkladného osvojení všech v popisu definovaných pojmů není dost dobře možné, ale každému, kdo si tuto obecnou zákonitost osvojí, usnadní její znalost racionální řešení libovolně zvoleného problému.
Klíčová slova: veškerá realita, vývoj, univerzální zákonitost
Úvod
Teorie vševývoje popisuje obecně platnou zákonitost vývoje a změn veškeré dosud známé objektivní i iracionální reality. Teorii vševývoje lze vnímat jako psychologický návod k optimalizaci kreativního myšlení. Popsat a vysvětlit srozumitelným způsobem tuto obecně platnou zákonitost pouze s využitím stávající slovní zásoby se ukázalo prakticky nemožné. Proto, aby bylo možné tuto univerzální zákonitost srozumitelným způsobem popsat a vysvětlit, bylo nezbytné jednoznačně definovat řadu nových pojmů a vytvořit pro tyto pojmy názvy.
Seznámit se s Teorií vševývoje a porozumět jí v celém jejím rozsahu je poměrně obtížné a časově náročné. Pochopit tuto teorii bez důkladného osvojení všech v popisu definovaných nových pojmů není dost dobře možné, ale čas a úsilí nutné k pochopení této teorie mohou být pro každého užitečné.
Teorií popsaná zákonitost objasňuje podstatu vývoje a změn všeho možného i nemožného a její znalost usnadňuje racionální řešení problémů ve všech oblastech, kterým se lidé věnují, tj. např. v libovolné vědecké, technické nebo umělecké disciplíně nebo v osobním životě. Teorie se vztahuje na veškeré dění v minulosti, současnosti i budoucnosti.
Každá jazyková soustava vždy vykazuje určitou míru nedostatků z hlediska jednoznačnosti komunikace. Proto, aby informace uvedené v článku byly pokud možno srozumitelné a přesné, nebylo možné pro každý zatím nepoužívaný pojem definovat nové slovo. V případech, kdy se význam běžně používaného slova málo odlišuje od významu použitého při popisu a vysvětlení podstaty Teorie, je význam takového slova v článku pokud možno přesně popsán a je napsáno tučně. Tučně jsou v článku napsána rovněž všechna slova označující nově zavedené pojmy. Nedostatky v definicích nově zavedených slov jsou nahrazeny větším množstvím příkladů.
Vševývoj
Slovem vševývoj je označován veškerý vývoj a změny všeho možného, co se vyskytovalo, vyskytuje nebo bude vyskytovat v komplexu živé i neživé přírody. Slovem vševývoj jsou označovány např. vývoj a změny jednotlivých organizmů, vývoj a změny všech živočišných i rostlinných druhů organizmů, vývoj a změny nejrůznějších společenství organizmů, vývoj a změny různých vědeckých nebo technických oborů apod.
Slovo vševývoj významově zahrnuje slova: vznik, vznikání, vývoj, změny, proměny, záměny, výměny, průběh, trvání, setrvání, přetrvávání, zanikání, zánik apod.
Vjemové orgány, vjemy, vnímání
Slovy vjemový orgán je označován každý zrakový, sluchový, čichový nebo jiný orgán kteréhokoliv organizmu, jehož prostřednictvím získává organizmus informace o něčem v jeho okolí. Činnost vjemových orgánů je označována jako vnímání.
Každá informace vjemových orgánů je označována slovem vjem. Jednoduché vjemy jsou o něčem ve svém okolí schopné přijímat nejjednodušší nebuněčné organizmy. Naproti tomu jsou nejvyspělejší dosud známé organizmy schopné přijímat současně několika svými vjemovými orgány ze svého okolí rozmanité, komplikované a obsáhlé soubory vjemů.
Pocitová ústrojí, pocity, pociťování
Slovy pocitové ústrojí je označováno každé vnitřní ústrojí vyspělých druhů organizmů, které zprostředkovává organizmu informace o stavu některých jeho vnitřních orgánů, různých vnitřních funkcí organizmu, o tom jakou polohu má organizmus v prostoru, jakou polohu vůči organizmu zaujímají jeho pohybová ústrojí apod.
Slovem pocit je označována každá informace o stavu organizmu. Pocity jsou např. hlad, bolest, únava, ospalost apod. Pocity jsou také různé emocionální stavy, např. strach, zlost nebo radost. Některé pocity jsou ve větší nebo menší míře ovlivňovány vůli organismu, ale jsou i pocity zcela nezávislé na vůli organizmu.
Činnost pocitových ústrojí je označována jako pociťování.
Véskutečnost
Pro popis podstaty teorie vševývoje je nezbytné určit jednoznačně v jakém významu je používáno slovo véskutečnost.Jediným, jednoznačně srozumitelným příkladem, jehož pomocí lze přesně popsat, co je v následujícím textu označováno slovem véskutečnost, je Vaše véskutečnost.
Do této Vaší véskutečnosti patří vše, co právě v těchto okamžicích vnímáte a pociťujete, tj. např. zvuky, které slyšíte, slova vět textu, které čtete, a všechno ostatní, co před sebou vidíte, všechny myšlenky vyjádřené ve větách čteného textu, které vstupují do Vaší véskutečnosti, což lze přesněji popsat jako slovy vyjádřené představy, které vytváří Vaše představivost. Do Vaší véskutečnosti patří v těchto okamžicích i všechny vzpomínky, které se Vám z Vaší vůle nebo nezávisle na Vaší vůli vyčleňují z Vaší paměti, všechny při tom Vámi vytvářené představy všeho, co si třeba právě v souvislosti s tímto čteným textem chcete a dokážete představit. Kromě představ, které si právě teď vytváříte, se mohou ve Vaší véskutečnosti objevovat i představy zcela nezávislé na Vaší vůli.
Ve Vašich představách se může vyskytnout všechno, co se vyskytlo, proběhlo, odehrálo ve Vaší véskutečnosti v minulosti, a co se zcela nerozplynulo ve Vaší paměti, a to počínaje mlhavými představami vjemů z nejstarších okamžiků zapamatované minulosti Vašeho dětství a konče možná ještě přetrvávajícími pocity, jasnými představami a čerstvými vjemy z předcházejících okamžiků.
Ve Vaší véskutečnosti se může vyskytnout např. představa některé činnosti vykonávané v minulosti nebo činnosti, která se v minulosti uskutečňovala pouze ve Vašich představách.
Ve Vaší véskutečnosti se mohou vyskytnout také ve Vaší paměti uchované, více či méně konkrétní nebo abstraktní, realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného.
Ve Vaší véskutečnosti můžete např. vidět Vaší levou ruku obracející stránku textu, přičemž můžete hmatem vnímat povrch této stránky.
Ve Vaší véskutečnosti můžete vidět např. Vaší pravou ruku držící mezi prsty pero, přičemž můžete pociťovat polohu ruky I se zavřenými očními výčky.
Ve Vaší véskutečnosti se mohou vyskytnout představy, které se týkají Vaší budoucnosti, kterou plánujete, připravujete, očekáváte nebo předvídáte. Představy budoucnosti můžete ve své véskutečnosti pozměňovat, doplňovat nebo je zcela změnit.
Ve Vaší véskutečnosti se mohou objevovat více či méně realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného v libovolném čase vševývoje.
Zatímco vševývoj nepřetržitě trvá, Vaše véskutečnost se pomalu rozplývá, ztrácí, mizí, když usínáte, nebo okamžitě zmizí, např. když náhle upadnete do bezvědomí. Když spíte, objevuje se Vaše véskutečnost ve snových fázích Vašeho spánku. Ve snu probíhá ve Vaší véskutečnosti zdánlivě chaotická tvorba představ skládaných z útržků vzpomínek, zkresleně vnímaných vjemů z Vašeho okolí, přičemž tvorbu těchto snových představ můžete Vaší vůlí ovlivňovat jen výjimečně v malé míře při přechodu spánku do bdělého stavu.
Všechny dílčí procesy ve véskutečnostech lidí, např. vnímání tepla, vnímání zvuků, zrakové vnímání apod., probíhají v různých kombinacích současně, přičemž intenzita jednotlivých dílčích vjemů se mění, bývá značně nevyrovnaná a vůlí ve větší míře málo ovlivnitelná.
Ve véskutečnostech lidí se nemohou vyskytovat tak přesné a podrobné představy pachové, obrazové nebo sluchové vjemy, které se zřejmě vyskytují ve véskutečnostech některých šelem a dravců, u kterých se vyvinuly vjemové orgány mnohem dokonalejší v porovnání s vjemovými orgány lidí.
Ve véskutečnosti člověka s vrozenou úplnou hluchotou, podobně jako ve veskutečnostech těch druhů organizmů, u kterých se nevyvinuly sluchové vjemové orgány, se nemohou vyskytovat představy zvuků. Ve véskutečnosti člověka, který se narodil úplně barvoslepý, je vidění všeho černobílé.
Poměrně přesnou představu je možné si vytvořit o tom, co se odehrává ve véskutečnostech některých lidí, které dobře známe. Snadno si lze představit, že na rozdíl od nás může být véskutečnost některého člověka v něčem ochuzena. Obtížnější je si představit, že véskutečnost některého člověka je v něčem jiná, odlišná, že může obsahovat oblasti, které se v naší véskutečnosti nevyskytují, oblasti, o kterých si neumíme vytvořit ani neurčitou mlhavou představu.
Někdy si lze poměrně snadno vytvořit představu o véskutečnosti živočicha, přestože se jeho organizmus výrazně odlišuje od organizmu člověka. Lze si například poměrně snadno představit, co asi vidí sova, která se na nás dívá skrz pletivo klece v zoologické zahradě. Naproti tomu je téměř nemožné vytvořit si konkrétní reálnou představu o tom, jak vidí své okolí ty druhy ptáků, které mají oči umístěné přibližně v jedné ose po stranách hlavy.
Pokud se někdo rozhodne vytvořit si ve své představivosti představu o tom, jak vidí své okolí například slepice, musí vzít v úvahu nejen umístění očí na slepičí hlavě, ale i to, že slepičí oči jsou značně vypouklé, což má souvislost s jejich velkým úhlem zorného pole.
Člověk se zrakovými vjemovými orgány slepice, který by uměl tyto zrakové vjemy vnímat slepičím způsobem, by mohl bez otáčení hlavou vnímat současně téměř celé své okolí kolem sebe, nad sebou i pod sebou.
Pro popis a vysvětlení podstaty teorie vševývoje je význam slova véskutečnost dostatečně určen předcházejícími příklady
Reálskutečnost
K vytvoření představy o významu slova reálskutečnost je nutné si vytvořit představu významu sousloví ideální organizmus.
Ideální organizmus je hypotetický organizmus, který má neomezeně dokonalé vjemové orgány a je schopný vnímat všechno, co bylo, je a bude, v dosud známém prostoru Metagalaxie i za jeho hranicemi.
Ideální organizmus je schopný vnímat cokoliv, kdekoliv, a to tak, že to může vnímat neomezeně směrem k drobným podstrukturám sledovaných objektů a neomezeně i směrem k nadstrukturám sledovaných objektů, a to vše v libovolně dlouhém časovém intervalu.
Pozoruje-li ideální organizmus živý organizmus, potom může bez omezení vnímat všechny jeho fyziologické funkce v libovolně malých podrobnostech.
Uvedený ideální organizmus může vnímat podrobnosti neomezeně malých objektů v nekonečně velké vzdálenosti. Ideální organizmus může např. do neomezeně malých podrobností vnímat strukturu člověka a všechny jeho fyziologické funkce, které se projevují např. abstraktním myšlením.
Význam slova reálskutečnost: Reálskutečnost je všechno to, co může vnímat uvedený ideální organizmus.
Atomie
Atomie je fragment reálskutečnosti, který může organizmus patřící mezi druhy s vyvinutou véskutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat. Člověk přitom může používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod. Atomie je prostorově, časově nebo prostorově a časově či jinak jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, sestava, řetězec, shromáždění, spolčení apod.
Příklady atomií
Největší atomie, které můžeme dnes celé z jedné strany pozorovat, jsou nejvzdálenější skupiny galaxií. Tato mimořádně velká hnízda galaxií jsou nejvzdálenější pozorovatelné atomie, které jsou v dosahu současných pozorovacích přístrojů. Tyto nejvzdálenější pozorovatelné atomie vymezují prostor Metagalaxie, která je největší dosud známou atomií, pozorovatelnou z jejího středu.
Atomie jsou písmena, slova, věty a je jedno, jsou-li napsaná nebo vyslovená. Atomie jsou také různé písemnosti, např. dopisy, noviny, časopisy, knihy nebo jiné nosiče informací. Atomie jsou tóny, akordy, hudební skladby nebo noty, boty, kalhoty, brepty, recepty apod. Atomie jsou voda v hrnci i kapka deště. Atomie jsou všechny předměty vyskytující se v přírodě i ve světě lidí.
Atomie jsou všechny organizmy živočišného i rostlinného původu, přičemž tyto organizmy mají strukturu složenou z rozmanitých podstruktur atomií.
U organizmů živočišného původu, u kterých se vyvinula véskutečnost, je véskutečnost atomií v jejich struktuře.
Atomie jsou také různá společenství organizmů živočišného původu, např.: tlupa paviánů, smečka vlků, stádo bizonů, kmen indiánů, stát občanů, politická strana, klub poslanců , Svaz včelařů, armáda vojáků, parta zlodějů, apod.
Atomie jsou rovněž různá seskupení organizmů rostlinného původu, např. Boubínský prales, záhon cibule na zahradě nebo pole cukrové řepy.
Příklady atomií představ I.
Jako příklady atomií představ je možné uvést všechny představy výše uvedených příkladů atomií.
Z uvedené definice reálskutečnosti vyplývá, že všechny atomie , tj. i atomie všech představ, mají příslušnou, zcela jednoznačnou, určitou materiálovou strukturu, kterou bude u atomií představ snad možné někdy ve vzdálené budoucnosti jednoznačně popsat a určit. Atomie, která nemá materiálovou strukturu, neexistuje.
Reálatomie
Reálatomie je fragment reálskutečnosti, který se ideálnímu organizmu jeví jako prostorově, časově, nebo prostorově i časově jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, shromáždění, soustava, řetězec apod.
Jako příklady reálatomií mohou posloužit všechny výše uvedené příklady atomií. Podmnožina atomií je nepatrnou částí nekonečné množiny reálatomií.
Myšlení
Odhlédneme-li od terminologicky bezbřehé psychologie myšlení, potom lze stručně popsat to podstatné, co probíhá ve strukturách nejvyspělejších dosud známých druhů organizmů s véskutečností následujícím způsobem:
V bdělém stavu v průběhu prožívání normálního dne vnímá zdravý a dospělý organizmus s véskutečností velké množství atomií ve svém okolí prostřednictvím svých vjemových orgánů, přičemž většina vjemů těchto atomií je již v atomiích představ včleněna v jeho paměti. Vjemy neznámých a pro organizmus zajímavých atomií v jeho okolí včleňuje organizmus jako atomie představ do své paměti a některé známé a pro organizmus zajímavé atomie v jeho okolí opakovaně vnímá a jejich představy ve své paměti obnovuje, doplňuje, upřesňuje apod., tj. připomíná si je.
Ve své véskutečnosti může organizmus operovat některými vnímanými a pociťovanými atomiemi, např. používáním svého pohybového ústrojí. Člověk může např. operovat i atomiemi, ve kterých je atomií jejich struktury. Člověk může dále operovat atomiemi představ některých vnímaných a pociťovaných atomií a dále může operovat atomiemi představ, které si vyčlení ze své paměti. Organizmus s véskutečností může provádět všechny uvedené operace současně, každou z nich zvlášť nebo jen některé v různých kombinacích.
Člověk nemá orgán, který by mu umožňoval bezprostředně vnímat změny a sled představ v jeho představivosti, ale člověk může ve své představivosti prostudovat změny a sled představ, které se v jeho představivosti uskutečnily, když průběh jejich uskutečňování včlenění do své paměti.
Působení mezi atomiemi
Působení mezi atomiemi může organizmus patřící k druhům s vyvinutou véskutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat. Lidé přitom mohou používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod. Lidem se působení jeví jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně určená vazba, spojení, uspořádání, vztah, ovlivňování apod. mezi atomiemi.
Působením mezi atomiemi může doházet k spojování atomií do obvykle větší struktury atomie, k včleňování jedné nebo více atomií do struktury obvykle větší atomie, k vzájemnému prolínání atomií, k promísení atomií, k srážení atomií, k skládání atomií, k smršťování atomií, k soustřeďování atomií, k slučování atomií, k shromažďování atomií, k řetězení atomií apod. Zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat rozdělováním struktury atomií na obvykle menší atomie, vyčleňováním jedné nebo více atomií ze struktury obvykle vetší atomie, rozplýváním struktury atomií, rozpouštěním struktury atomií, rozpínáním struktury atomií, rozpojováním struktury atomií, rozkládáním struktury atomií, rozbíjením struktury atomií, rozcházením struktury atomií, rozháněním struktury atomií apod. Vznikání a zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat také prostřednictvím, zprostředkováním, pomocí, působením apod. jiných atomií. Různé varianty vznikání a zanikání působení mezi atomiemi mohou probíhat současně v různých kombinacích. Působení mezi dvěma atomiemi lze rozlišovat na jednostranné, oboustranné.
Příklady působení mezi atomiemi
Působení mezi atomiemi může trvat různě dlouhou dobu. Např. už hodně dlouho existuje Metagalaxie, která má strukturu obsahující velké množství rozmanitých atomií, která na sebe vzájemně působí např. gravitačními silami. Naproti tomu v nepatrných časových intervalech může probíhat oboustranné působení při srážkách elementárních částic mikrosvěta. Text, který člověk čte, působí jednostranně na člověka, ale člověk na text nepůsobí, pokud si např. nezačne do textu psát poznámky. Stroj na krájení salámu působí jednostranně na šišku salámu tak, že ji krájí na tenké plátky, pomineme-li to, že se stroj při jeho působení na salám opotřebovává. Tři lidé na sebe vzájemně působí mluvením při diskusi, ale mohou na sebe vzájemně působit také tak, že se začnou vzájemně prát. Cihly, z nichž je postavena zeď, jsou mezi sebou spojeny pevným působením malty, která s nimi tvoří strukturu atomie - zdi. Neurony v mozkové tkáni, propojené nervovými vlákny, na sebe působí prostřednictvím nervových impulzů.
Při fotbalovém utkání na sebe oboustranně působí dvě jedenáctky fotbalistů. V předvolební kampani působí politické strany převážně jednostranně na občany státu, přičemž obvykle působí také vzájemně mezi sebou. Armády znepřátelených států na sebe působí například ve válce o území. Příkladem neobyčejně obsáhlého, komplikovaného, složitého a rozmanitého působení je komplexní působení mezi lidstvem a světem, ve kterém lidstvo žije jako atomie jeho struktury.
Příklady atomií představ II.
Jako další příklady atomií představ je možné uvést všechny představy výše uvedených příkladů působení, které se vesměs mohou vyskytovat výhradně v představivosti lidí.
V představivosti organizmů s málo vyvinutou véskutečností, tj. především s málo vyvinutými vjemovými orgány a představivostí, žijících např. téměř v úplné tmě někde v hlubinách oceánů, se vyskytují relativně jednoduché atomie chuťových a hmatových představ a atomie představ působení se u nich možná nevyskytují. Zcela určitě se atomie představ působení vyskytují v představivosti savců a dalších druhů organizmů s dobře vyvinutou véskutečností.
V paměti lidí se vyskytují atomie řetězců na sebe navazujících představ, např. představa řečnického projevu politika, kterou má politik připravenou před projevem v televizi. V paměti lidí se mohou vyskytovat atomie komplikovaných a složitých seskupení představ, např. seskupení představ Einsteinovy obecné teorie relativity, představa výše uvedeného ideálního organizmu nebo představa boha a svaté trojice: "boha otce", "boha syna" a "ducha svatého" v křesťanském náboženství. Příkladem složitější logicky uspořádané soustavy atomií představ může být i v tomto článku popisovaná a vysvětlovaná teorie vševývoje.
K atomiím představ je třeba poznamenat, že značná část komunikace představ mezi lidmi se uskutečňuje prostřednictvím rozmanitých, nepřetržitě se vyvíjejících komunikačních prostředků, přičemž drtivá většina komunikovaných představ má formu v různé míře kombinovaných řetězců a seskupení představ, tj. v podstatě v různé míře kombinovaných "vyprávění příběhů" a "popisů stavů". Přitom jsou atomie představ, jejich řetězce i seskupení prakticky vždy komunikovány tak, že racionalita informací je v různé míře a poměruu zkreslena fantazií, emocionalitou a použitou komunikační technikou.
Abstraktní myšlení
Struktura nejvyspělejších dosud známých organizmů s véskutečností obsahuje atomii paměti, atomii vůle a atomii představivosti.
Strukturu paměti popisuje jedna starší fyziologická teorie paměti organizmů s centrální nervovou soustavou. Tato teorie bude pravděpodobně dříve či později potvrzena přímým pozorováním nebo měřením.
Podle této teorie má paměť podobu různě intenzivních, různě dlouhých a různě tvarovaných nervových impulzů, které neustále obíhají paměťovými smyčkami nervových vláken, tvořených výběžky rozmanitých paměťových neuronů.
Podobnou strukturu jako paměť organizmů s véskutečností má zřejmně i jejich vůle a představivost.
Působení uvedených atomií ve struktuře organizmů s véskutečností lze popsat pomocí následujícího příkladu:
Nervové impulzy z pocitového ústrojí putují nervovými vlákny do vůle organizmu. Po včlenění nervových impulzů z pocitového ústrojí do vůle organizmu se z vůle organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do paměti organizmu. Po včlenění nervových impulzů do paměti organizmu se z paměti organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do představivosti organizmu. Včleněním nervových impulzů do představivosti organizmu vznikne v představivosti organizmu nejméně jedna představa, např. představa požírání potravy u organizmu pociťujícího hlad.
Příklad tvořivého abstraktního způsobu myšlení člověka lze zjednodušeně popsat tak, že člověk svou vůlí může působit na svou paměť, která působením na jeho představivost v jeho představivosti vytvoří představy. Na svou představivost může člověk dále působit svou vůlí tak, že z paměti vyčleněné představy v jeho představivosti na sebe nechá vzájemně působit, čímž může vzniknout v představivosti člověka dosud neznámá představa, kterou může člověk působením vůle včlenit do své paměti.
Existence dosud neznámé představy v paměti člověka může mít za následek to, že člověk svou vůlí začne působit na paměť a řetězce dalších atomií v jeho struktuře tak, že něco konkrétního vytvoří.
Reálpůsobení
Poslední slovo, jehož význam je pro popis podstaty teorie vševývoje nezbytné popsat a vysvětlit, je slovo reálpůsobení. Reálpůsobení se jeví ideálnímu organizmu jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně určená vazba, spojení, uspořádání. vztah, ovlivňování apod. mezi reálatomiemi.
Jako příklady reálpůsobení mezi reálatomiemi mohou posloužit všechny výše uvedené příklady působení mezi atomiemi. Podmnožina působení mezi atomiemi je nepatrnou částí nekonečné množiny reálpůsobení mezi reálatomiemi.
Podstata Teorie vševývoje reálskutečnosti
Podstata Teorie vševývoje reálskutečnosti spočívá v tom, že se vševývoj uskutečňuje výhradně a jedině vznikáním, průběhem a zanikáním reálpůsobení mezi reálatomiemi.
Konkrétní příklady průběhů vývoje v tehnické tvůrčí práci popsané pomocí Teorie vševývoje
Příklad Č. 1: atomie Č. 1 = ruční vrtačka atomie Č. 2 = elektromotor atomie Č. 1 + atomie Č. 2 = atomie Č. 3 = elektrická vrtačka
Příklad Č. 2: atomie Č. 1 = kleště atomie Č. 2 = nůž A atomie Č. 3 = nůž B atomie Č. 1 + atomie Č. 2 + atomie Č. 3 = atomie. Č. 4 = nůžky
Příklad Č. 3: atomie Č. 1 = dvojice šroubů zapadající do sebe závity atomie Č. 2 = labirintová ucpávka atomie Č. 3 = spalovací, elektrický nebo jiný motor atomie Č. 1 + atomie Č. 2 + atomie Č. 3 = atomie Č. 4 = šroubový kompresor
Konkrétní příklad průběhu vývoje politického uspořádání lidstva popsaný pomocí Teorie vševývoje
Příklad Č. 4: atomie Č. 1 = Evropská unie včetně Velké Británie atomie Č. 2 = Velká Británie atomie Č. 1 - atomie Č. 2 = atomie Č. 3 = Evropská unie bez Velké Británie
Seznam literatury
Doležel, Lubomír. "Jak dospět k fikčním světům." Filosofický časopis (Philosophical Journal) 3 (2012): 323-336.
Druga, Rastislav. Anatomie centrálního nervového systému. Praha: Galén, 1989.
Funda, O. A. "Filosofické tázání ve shodě se skutečností–Ale jak poznat, co je skutečnost? Otazník nad filosofií." FILOSOFIE DNES 1.1 (2009): 7-31.
Hajn, Miroslav. Přehled přesné mechaniky. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1969.
Hynie, Sixtus, and Klenerová, Věra. "Neurobiologie paměti." Československá fyziologie 2 (2010): 44-47.
Kafka, B. Nové základy experimentální psychologie, Duševědné výzkumy a objevy, nákladem autora-tiskem Al. Kubáskové v České Skalici, 1947.
Kolman, Vojtěch. “Řízení se pravidlem jako nový název pro staré věci.” Filosofie dnes 2 (2010): 25–39.
Kraus, Jiří. Rétorika v evropské kultuře i ve světě. Praha, Karolinum, 2011.
Hvorecký, Juraj, and Marvan, Tomáš. Základní pojmy filosofie jazyka a mysli. Nymburk, OPS, 2007.
Materna, P., and Kominíček, V. “Pojmy aneb co bylo dříve.” Filosofický časopis 7 (2010): 733-747.
Tomeček, M. “Pohlcení sémantiky pragmatikou.“ In Jazyk z pohľadu sémantiky, pragmatiky a filozofie vedy, edited by M. Zouhar, 33-37. Bratislava: Iris, 2006.
Stránský, Jiří. Řízení technické tvůrčí práce, vynálezectví a zlepšovatelství, Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1988.
Napsal: Ing. Miloslav Dědek
otevřít editovat
Dějiny psychologie
Předvědecká psychologie – protopsychologie
- Náboženské a mytické představy o lidském vnitřním světě
- Psychologické představy antických filozofů
- a) řeckých: Psychologické názory starších přírodních filosofů (Miléťané) | Herakleitův názor na člověka | Psychologické názory mladších přírodních filosofů (Empedokles, Anaxagoras) | Demokritův materialistický výklad duševna | Psychologické názory sofistů a Sokrata | Lidská duše v nazírání Platonově | Psychologická soustava Aristotelova
- b) římských: Materialistický výklad psychiky v podání Lucretia Cara | Pojem pneumatu a psychologie stoiků |
- Psychologické představy v rámci antické medicíny: Řecká lékařská věda a antické učení o temperamentech
- Psychologické představy v rámci arabské filozofie a medicíny: Arabská psychologie a medicína
- Psychologické představy v rámci středověké filozofie (křesťanské teologie)
- Význam renesance pro psychlogii (antropocentrismus, základy vědecké metodologie)
- Proudy novověké filozofie významné pro psychologii
- Racionalismus | Spinoza – přínos pro psychologii | Leibniz a Wolff
- Empirismus | Hobbes - přínos pro psychologii
- Mechanistický materialismus
- Kant - přínos pro psychologii
- Německý idealismus - přínos pro psychologii | Hegel - přínos pro psychologii | Schopenhauer - přínos pro psychologii | Herbart - přínos pro psychologii
- Romantismus (Rousseau, Goethe) - přínos pro psychologii
- Pozitivismus a naivní empirismus, empiriokriticismus
- Proudy filozofie 20. stol. významné pro psychologii
Počátky vědecké - empirické psychologie
- Počátky psychologie v Evropě
- Experimentální, naturalistická psychologie
- Spojení psychologie s jinými vědeckými obory (zejm. fyziologií): Purkyně - přínos pro psychologii | Psychofyzika
- Atomistická psychologie: Asocianismus, Počátky experimentální psychologie
- Deskriptivní, fenomenologicky orientovaná psychologie: Fenomenologická psychologie | Brentano - přínos pro psychologii
- Experimentální, naturalistická psychologie
- Počátky psychologie v USA
- Funkcionalismus v psychologii: William James, James a Dewey - přínos pro psychologii
Rozumějící větev psychologie
Dějiny dílčích a vybraných psychologických disciplín
- Dějiny psychologie osobnosti
- Dějiny vývojové psychologie
- Dějiny sociální psychologie
- Dějiny pedagogické psychologie | Dějiny školní psychologie
- Dějiny psychologie práce a organizace
- Dějiny klinické psychologie
- Dějiny psychoterapie
Významné národní školy v rámci psychologie 19. a 20. stol.
Systémy v rámci psychologie od konce 19. stol. a během 20. stol.
otevřít editovat
Psychologická metodologie
Základní metodologické otázky
- Vymezení oboru psychologická metodologie
- Vědecká metoda a její charakteristika | Nevědecké metody získávání poznatků | Pseudověda
- Povaha vědeckého poznání (Empirická povaha vědeckých poznatků | Empirie | Objektivita a verifikovatelnost vědeckých poznatků | Autokorektivní mechanismy vědy) | Vědecké poznání vs. laické poznání | Cíle vědeckého poznání (Deskripce, Explanace, Predikce, Porozumění)
- Vědecký výzkum
- Základní metodologické problémy v psychologii
- Replikační krize v psychologii
Vědecká teorie
- Hypotéza, teorém, axiom | Ověřené tvrzení, vědecký poznatek
- Vědecká teorie - její specifika, struktura a proces utváření | Vztah empirie a teorie
- Falzifikace a Popperova břitva | Occamova břitva
- Paradigma ve vědě a jejich vývoj
- Vědecké modely
Vědecký jazyk
Měření a proměnné
- Teorie měření | Škály měření (nominální, intervalová, racionální)
- Proměnná | Klasifikace proměnných podle škál | Proměnné spojité vs. nespojité | Proměnné v rámci experimentu (nezávislá, závislá, intervenující)
Realizace vědeckého výzkumu
- Základní fáze vědeckého výzkumu
- Rešerše a vyhledávání informací
- Etické zásady psychologického výzkumu
Výzkumné strategie
Výzkumné projekty/plány či designy
- Kvantitativní výzkumné projekty
- Experimentální studie - Experiment, Kvaziexperiment
- Neexperimentální studie
- Kvalitativní výzkumné projekty
- Výzkumné projekty kvantitativního či kvalitativního charakteru
Vzorkové přehledy
Sběr dat
- Specifika sběru dat v kvantitativních studiích
- Specifika sběru dat v kvalitativních studiích
- Metody sběru dat : Pozorování (Neexperimentální pozorování, Experiment; Extraspekce, Introspekce) | Analýza stop a výsledků činnosti | Rozhovor | Dotazník | Psychologické testy
Experiment
- Experimentální designy (Mezisubjektové plány, Vnitrosubjektové plány), Kontrola v experimentu, Nežádoucí proměnné, Eliminace nežádoucích proměnných
Metodologicky relevantní charakteristiky posuzované u metod sběru dat a výzkumu obecně
Testování hypotéz
Analýza a interpretace dat
- Analýza a interpretace dat v kvantitativních studiích | Statistická analýza dat v rámci popisné statistiky | Statistická analýza dat v rámci konfirmatorní statistiky
- Analýza a interpretace dat v kvalitativních studiích
- Sekundární analýza dat a metaanalýza
Vědecká zpráva – její podoba a psaní
Sociální zakotvení vědy – vědecká obec a etické otázky vědy
otevřít editovat
Experimentální psychologie
otevřít editovat
Psychometrie a teorie psychodiagnostiky
otevřít editovat
Obecná psychologie
Základní obecně-psychologické otázky
- Vymezení psychologie jako vědeckého oboru
- Předmět studia psychologie
- Cíle psychologie
- Jednotlivé psychologické disciplíny
- Jednotlivé psychologické směry a přístupy
- Nomotetický a idiografický přístup k poznávání v psychologii
Základní pojmy obecné psychologie
Oblasti studia v rámci obecné psychologie
- Čivost
- Vnímání
- Pozornost
- Představivost
- Mentální reprezentace
- Paměť
- Paměťové procesy (kódování, retence, reprodukce) | Modely paměti | Priming | Neurobiologie paměti
- Učení
- Myšlení
- Inteligence
- Kognitivní styly
- Kategorizace a pojmy
- Jazyk a řeč
- Vědomí
- Nevědomí
- Emoce
- Motivace
- Exekutivní funkce
- Vůle
otevřít editovat
Kognitivní psychologie
otevřít editovat
Psychologie osobnosti
Předmět psychologie osobnosti a základní otázky psychologie osobnosti
- Psychologie osobnosti
- Vymezení předmětu psychologie osobnosti
- Pojem osobnost | Pojem jedinec, subjekt
- Hlavní problémové oblasti psychologie osobnosti
Metodologické, diagnostické a metodologicko-teoretické otázky psychologie osobnosti
- Poznávání osobnosti | Výzkumné a diagnostické techniky pro zkoumání osobnosti
- Explanace a predikce chování – možnosti a meze
- Nálepkování a další nežádoucí efekty při výzkumu osobnosti
- Evaluace poznatků a teorií psychologie osobnosti
- Významné vědecké nálezy a experimenty psychologie osobnosti
Determinace osobnosti a determinace chování a prožívání
- A) vliv vnějších faktorů na osobnost, prožívání a chování
- A] determinace biologickými faktory
- B] determinace socio-kulturními faktory
- Vliv prostředí na chování a prožívání | Vliv druhých osob na chování a prožívání | Vliv kultury na chování a prožívání | Získávání informací o determinaci osobnosti konkrétního klienta - Osobnostní anamnéza - faktory utvářející osobnost
- B) vliv dílčích psychologických faktorů na osobnost
- C) vliv situace na prožívání a chování
Biologický základ osobnosti
Popis osobnosti
- A) Popis struktury osobnosti – tj. Strukturální modely osobnosti
- B) Popis dynamiky osobnosti - tj. Vývoj a rozvoj osobnosti
Struktura a dynamika osobnosti
- Struktura a dynamika osobnosti
- A) Struktura osobnosti - tj. Psychické dispozice
- 1) Osobnostní vlastnosti a rysy
- A) temperamentové vlastnosti - Temperament | Teorie temperamentu
- B) charakterové vlatnosti - Charakter
- 2) Schopnosti
- 3) Motivační dispozice
- 1) Osobnostní vlastnosti a rysy
- B) Dynamika osobnosti
- A] Motivační dispozice (viz výše)
- B] Vývoj a rozvoj osobnosti (viz výše)
Integrace osobnosti
Teorie osobnosti
- Psychoanalytická teorie osobnosti
- Jungova analytická psychologie osobnosti
- Adlerova individuální psychologie osobnosti
- Neopsychoanalytické psychologie osobnosti
- Gestalt psychologie osobnosti
- Transakční psychologie osobnosti
- Behaviorální psychologie osobnosti
- Neobehaviorální psychologie osobnosti
- Kognitivní psychologie osobnosti
- Humanistická psychologie osobnosti
- Pozitivní psychologie osobnosti
Další otázky související s psychologií osobnosti
Významní autoři v psychologii osobnosti
- Sigmund Freud | Carl Gustav Jung | Alfred Adler | Erik Erikson | Erich Fromm | Karen Horney | Harry S. Sullivan | Henry Murray | Albert Bandura | Julian B. Rotter | J. Dollard a N. Miller | Viktor E. Frankl | Ronald D. Laing | Rollo May | Carl R. Rogers | Abraham H. Maslow | Artur W. Combs a Donald Snygg - fenomenologický přístup | Max Wertheimer | Wolfgang Köhler | Kurt Koffka | Ulrych Neisser | George A. Kelley | Kurt Lewin | Dimitri N. Uznadze - Teorie ustanovky | Vladimir G. Norakidze | William Stern - Personalismus | Gordon W. Allport - Dispoziční teorie osobnosti | Raymond B. Cattel | Hans J. Eysenck
otevřít editovat
Vývojová psychologie
Obecná vývojová psychologie
- Vývojová psychologie | Předmět a úkoly vývojové psychologie | Klíčové okruhy vývojové psychologie | Základní cíle vývojové psychologie | Aplikace poznatků vývojové psychologie | Poznatkové zdroje vývojové psychologie | Vztah vývojové psychologie a dalších vědních disciplín | Biopsychologické zákony lidského vývoje | Obecné zákonitosti vývoje
Dějiny vývojové psychologie
- Historické zdroje vývojové psychologie | Základ pro různé školy vývojové psychologie
- Dějiny studia důležitosti emoční vazby mezi dítětem a primárním pečovatelem
Determinace lidské psychiky
Perodizace lidského vývoje - hlavní terorie vývoje člověka v příslušných oblastech
Ontogeneze člověka a její jednotlivé fáze
- Prenatální období
- Charakteristiky jednotlivých prenatálních období | Vývoj smyslů v prenatálním období | Vývoj CNS v prenatálním období | Pohyby v prenatálním období | Komunikace v prenatálním období | 5 stavů chování v prenatálním období | Škodlivé faktory prenatálního vývoje | Psychologické fáze těhotenství na straně matky
- Porod
- Novorozenecké období
- Základní novorozenecké reflexy | Posuzování novorozenců | Novorozenecké stavy | Směry vývojové motoriky v novorozeneckém období | Motorické schopnosti v novorozeneckém období | První extrauterinní kontakt dítěte s matkou | Specifika rané interakce rodič - dítě | Socioemocionální vývoj v novorozeneckém období | Brazelton - komunikace | Novorozenecké období - psychoanalýza | Etologické výzkumy
- Kojenecké období
- Období batolete
- Předškolní období
- Mladší školní věk
- Pubescence
- Adolescence
- Dospělost
- Vynořující se dospělost | Mladá dospělost | Krize rané dospělosti | Střední dospělost | Psychologické aspekty rodičovství | Manželství | Psychologické aspekty rozvodu | Rodina | Fáze životního cyklu nukleární rodiny | Role rodiny v dospělosti | Problematika krize středního věku | Pozdní dospělost
- Emoční prožívání v dospělosti | Práce v dospělosti | Činnosti ve volném čase v dospělosti | Kognitivní vývoj v dospělosti | Vývojové etapy dospělého člověka | Obtíže v dospělosti
- Stáří
Vývoj lidského jedince v dílčích oblastech
- Vývoj hry
- Vývoj kresby
- Vývoj řeči
- Vývoj identity a sebepojetí
- Vývoj lidského myšlení (dle Jeana Piageta)
- Vývoj morálního usuzování
- Socioemocionální vývoj
- Vývoj sociálních vztahů | Význam funkčních partnerských vztahů pro psychický vývoj jedince
Další dílčí témata vývojové psychologie
- Deprivace
- Kritické a senzitivní vývojové periody
- Náhradní rodinná péče
- Rodičovské výchovné styly | Otázka trestů ve výchově
- Socializace
- Vojtova metoda
- Vývojová diagnostika
- Výzkumné projekty ve vývojové psychologii
Významné osobnosti vývojové psychologie
- John Bowlby | Marie Damborská | Arnold Gessel | Jaroslav Koch | Jarmila Koluchová | Josef Langmeier | Zdeněk Matějček | Hanuš Papoušek | Jean Piaget | René Spitz | Lev Vygotskij
Vývojová patologie - vývojové poruchy
otevřít editovat
Sociální psychologie
Základní východiska sociální psychologie
- Sociální psychologie - základní informace
- Vymezení a pojetí sociální psychologie | Předmět studia sociální psychologie
- Sociální psychologie v kontextu příbuzných disciplín
- Psychologizující a sociologizující linie sociální psychologie
Dějiny sociální psychologie
- Historičtí předchůdci sociální psychologie
- Myšlenkové zdroje sociální psychologie
- Vznik a utváření sociální psychologie jako samostatné vědecké disciplíny
- Možnosti oficiální datace vzniku sociální psychologie (První učebnice sociální psychologie | První sociálně-psychologické experimenty)
- Etapy vývoje sociální psychologie od doby jejího vzniku coby samostatné vědecké disciplíny
- Vývoj sociální psychologie v období 1908-1945
- Vývoj sociální psychologie v období 1946-1969 (Zlatá 50. léta sociální psychologie | Krize v sociální psychologie - její podstata, důsledky a překonání)
- Vývoj sociální psychologie v období 1969-dodnes (Nové metodologické přístupy uplatňované v sociální psychologii - Etnometodologie | Dramaturgický přístup v sociální psychologii | Sociologický konstruktivismus | Deskriptivní psychologie v sociální psychologii)
- Sociální psychologie v Severní Americe | Sociální psychologie v Evropě
- Speciální kapitoly dějin sociální psychologie
Významné osobnosti pro dějiny sociální psychologie
- Norman Triplett | William McDougall | Edward Ross | Floyd H. Allport | Gordon W. Allport
- Kurt Lewin | Fritz Heider | Solomon Asch | Leon Festinger
- Edward E. Jones | Keith Davis | Harold H. Kelley | Victor Harris | Theodore Newcomb
- Daryl Bem | Richard LaPiere | Leon Festinger | Allan W. Wicker | Martin Fishbein | Icek Ajzen
- Muzafer Scherif | Richard Crutchfield | Stanley Milgram
- Robert Zajonc | Henri Tajfel | William G. Sumner | James Stoner | Serge Moscovici | Irving Janis | Daniel Katz
- Bibb Latané | John Darley | Daniel Batson
- John Dollard | Neal E. Miller | Leonard Berkowitz | Dolf Zillman | Rowell Huesmann | Craig A. Anderson
- Julian B. Rotter | Albert Bandura
- Edward Lee Thorndike | John Thibaut | John A. Lee | Stanley Schachter
Vybrané disciplíny sociální psychologie a jejich témata
- Vývojová sociální psychologie
Metodologické otázky sociální psychologie
- Výzkumné strategie uplatňované v sociální psychologii
- Hlavní charakteristiky sociálně-psychologického experimentu
Sociální kognice
- Sociální kognice
- Sociální percepce
Sociální postoje
Sociální interakce a vztahy
- Agrese a násilí
- Agresivní chování | Agresivita | Hostilita | Asertivita
- Formy agrese
- Faktory ovlivňující agresi
- Teorie agrese (Agrese coby vrozený pud | Frustrační hypotéza agrese | Kognitivní teorie agrese | Teorie transferu excitace | Teorie sociálního učení agrese | Interakční teorie agrese | Teorie scénářů | Integrativní teorie agrese | Všeobecný model agrese)
- Domácí násilí | Agrese ve škole a v práci | Skupinová agrese
Komunikace
- Struktura komunikace | Komunikační prostředky | Druhy komunikace
- Verbální komunikace
- Neverbální komunikace (Mimika | Gestika | Kinezika | Posturika | Proxemika | Haptika | Paralingvistické projevy)
- Interpersonální, skupinová a masová komunikace
Sociální skupiny
- Druhy sociálních útvarů : Sociální agregát (Dav | Masa) | Sociální skupina
- Typy sociálních skupin
- Struktura malé skupiny – vztahy, role, statusy, normy (Diferenciace rolí v sociální skupině | Diferenciace postavení v sociální skupině | Sociometrie) | Kompozice skupiny
- Vlastnosti hodnocené u sociáních skupin (Homogenita, koheze, stabilita, propustnost)
- Dynamika malé skupiny
- Specifika komunikace v sociálních skupinách
- Členství ve skupině – [[Sociální identita]
- Vztahy jedinců v rámci skupině | Skupinová koheze
- Vztahy mezi sociálními skupinami | Meziskupinové chování (In-group a out-group fenomén | In-group favoritismus) | Odlišnosti meziskupinového a interpersonálního chování | Meziskupinové konflikty
- Hromadné chování, masové psychické jevy
Sociální vliv (vliv druhých osob či sociálních skupin na jedince)
- Vliv jedince na chování druhého jedince
- Vliv více osob (zejm. sociálních skupin) na chování jedince
Sebepojetí z perspektivy sociální psychologie
- Činné já (Já-motivy: Egocentricita | Benefektance | Kognitivní konzervatismus)
- Sebepojetí (Identita | Složky sebepojetí | Zdroje sebepojetí) | Sebehodnocení | Teorie diskrepance v sebepojetí
Problematika emocí z perspektivy sociální psychologie
otevřít editovat
Psychopatologie
otevřít editovat
Obecná psychopatologie
Poruchy základních psychických funkcí
otevřít editovat
Speciální psychopatologie
Základní terminologie
Klasifikace duševních nemocí
Organické duševní poruchy
- Mírná kognitivní porucha
- Demence
- A) atroficko-degenerativní
- B) sekundární demence
- a) ischemicko-vaskulární demence: Vaskulární demence
- b) další sekundární demence: Alkoholová demence (Wernickeho-Korsakovův syndrom) | Demence při traumatickém poškození mozku
- C) demence smíšeného typu
- D) demence u specifických chorob: Demence u Huntingtonovy choroby | Demence u Parkinsonovy choroby | Demence u Pickovy choroby | Demence u infekce HIV | Demence u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci
Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek
- Akutní intoxikace
- Abúzus
- Syndrom závislosti na psychoaktivních látkách
- Abstinenční syndrom
- Psychotická porucha- objevující se při užití psychoaktivních látek
- Reziduální psychotická porucha a Psychotická porucha s pozdním začátkem- spojená s užíváním psychoaktivních látek
Schizofrenie, schizotypální poruchy a poruchy s bludy
- pojem Psychóza | Poruchy s psychotickými příznaky
- A) poruchy spojující více psychotických symptomů
- A] stabilnější
- B] přechodné
- B) poruchy charakteristické jen některými psychotickými symptomy
- C) poruchy charakteristické kombinací schizofrenních příznaků a příznaků afektivních poruch
- D) poruchy připomínající poruchy s psychotickými symptomy
- Manická fáze: Hypománie | Mánie
- Depresivní fáze: Mírná depresivní fáze | Středně těžká depresivní fáze | Těžká depresivní fáze
- Periodická depresivní porucha: Periodická depresivní porucha současná mírná | Periodická depresivní porucha současná středně těžká | Periodická depresivní porucha současná těžká | Periodická depresivní porucha současná v remisi
- Bipoláení afektivní porucha
- Perzistentní afektivní poruchy: Cyklothymie | Dysthymie
Neurotické, stresové; disociativní a somatoformní poruchy
- 1) Neurotické poruchy
- 2) Stresové poruchy
- 3) Disociativní (konverzní) poruchy
- 4) Somatoformní poruchy
- 5) Jiné neurotické poruchy
Poruchy chování spojené se somatickými či fyziologickými problémy
- 1) Poruchy příjmu potravy
- Mentální anorexie | Mentální bulimie
- Jiné poruchy příjmu potravy: Pica u dospělých
- 2) Neorganické poruchy spánku
- 3) Sexuální dysfunkce nevyvolané organickou poruchou
- Sexuální dysfunkce u mužů
- Selhání genitální odpovědi - Erektilní dysfunkce (Porucha vzrušivosti u mužů) | Léčba poruch erekce
- Předčasná ejakulace | Opožděná ejakulace | Anejakulace | Retrográdní ejakulace
- Sexuální dysfunkce u žen
- Selhání genitální odpovědi - Poruchy vzrušivosti u žen
- Dyspareunie | Algopareunie
- Vaginismus
- Sexuální dysfunkce u mužů a žen
- Poruchy sexuální apetence (Odpor k sexualitě | Nedostatek sexuální apetence) | Hypersexualita (Nymfomanie | Satyriasis) | Nesoulad sexuálních apetencí)
- Dysfunkční orgasmus - Anorgasmie
- Sexuální dysfunkce u mužů
- 4) Duševní poruchy a poruchy chování spojené s puerperiem
Poruchy osobnosti a chování u dospělých
- 1) Poruchy osobnosti
- A) Specifické poruchy osobnosti
- Paranoidní porucha osobnosti | Schizoidní porucha osobnosti | Disociální porucha osobnosti | Emočně nestabilní porucha osobnosti (Impulzivní porucha osobnosti | Hraniční porucha osobnosti) | Histrionská porucha osobnosti | Anankastická porucha osobnosti | Anxiózní porucha osobnosti | Závislá porucha osobnosti
- Jiné specifické poruchy osobnosti: Narcistická porucha osobnosti | Pasivně-agresivní porucha osobnosti
- Smíšené poruchy osobnosti
- B) Přetrvávající změny osobnosti bez organického pokladu
- A) Specifické poruchy osobnosti
- 2) Návykové a impulzivní poruchy
- 3) Poruchy sexuálního chování
Mentální retardace
- Lehká mentální retardace
- Střední mentální retardace
- Těžká mentální retardace
- Hluboká mentální retardace
Poruchy psychického vývoje
Poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a během dospívání
- 1) Poruchy chování v dětství a během dospívání
- A) související s nedodržováním sociálních norem
- B) nesouvisející s nedodržováním sociálních norem
- 2) Poruchy emotivity v dětství a během dospívání
- 3) Smíšené poruchy chování a emotivity v dětství a dospívání
- 4) Jiné poruchy chování a emocí v dětství a dospívání
- Neorganická enuréza | Neorganická enkopréza
- Poruchy příjmu potravy v kojeneckém a dětském věku | Pika kojenců a dětí
- Poruchy řeči: Koktavost | Breptavost
- Poruchy sociálních funkcí: Selektivní mutismus
otevřít editovat
Srovnávací psychologie
otevřít editovat
Evoluční psychologie
otevřít editovat
Fyziologická psychologie a neuropsychologie
- Neuropsychologie ve světě a u nás
- Neuroanatomie
- CNS
- Mícha hřbetní | Prodloužená mícha | Mozkomíšní mok | Míšní a útrobní nervy
- Varolův most | Mozeček - cerebellum | Střední mozek - mesencephalon | Mezimozek - diencephalon | Koncový mozek | Mozkové a obvodové nervy
- Mozkové komory | Retikulární formace | Kůra mozková | Korová projekční centra | Limbický systém (LS) | Spodinové uzliny | Hrbol mezimozkový | Podhrbolí | Bílá hmota | Obaly
- Klinická neuropsychologie
- Vědomí a pozornost
otevřít editovat
Psychodiagnostika
otevřít editovat
Klinická psychologie
otevřít editovat
Sexuální psychologie
Základní informace k oboru sexuální psychologie
- Vymezení oboru sexuální psychologie
- Dějiny sexuáln psychologie v Čechách | Dějiny sexuální psychologie ve světě
Projevy sexuálního života - sexualita
- Pohlavní identita
- Sexuální role
- Sexuální preference | Pohlavní pud | Sexuální apetence | Sexuální orientace | Diagnostika sexuální orientace
- Sexuální chování
- Sexuální prožívání | Sexuální vzrušení | Orgasmus (Specifika ženského orgasmu)
Muži, ženy a sexualita
Normalita a patologie v rámci sexuality
- Sexuální dysfunkce
- Sexuální dysfunkce u mužů
- Selhání genitální odpovědi - Erektilní dysfunkce (Porucha vzrušivosti u mužů) | Léčba poruch erekce
- Předčasná ejakulace | Opožděná ejakulace | Anejakulace | Retrográdní ejakulace
- Sexuální dysfunkce u žen
- Selhání genitální odpovědi - Poruchy vzrušivosti u žen
- Dyspareunie | Algopareunie
- Vaginismus
- Sexuální dysfunkce u mužů a žen
- Poruchy sexuální apetence (Odpor k sexualitě | Nedostatek sexuální apetence) | Hypersexualita (Nymfomanie | Satyriasis) | Nesoulad sexuálních apetencí)
- Dysfunkční orgasmus - Anorgasmie
- Sexuální dysfunkce u mužů
Další anomálie v rámci sexuality
- Intersexualita (Testikulární feminizace | Pravý hermafroditismus | Pseudohermafroditismus | Adrenogenitální syndrom)
Další sexuologická témata
otevřít editovat
Psychoterapie
otevřít editovat
Poradenská psychologie
otevřít editovat
Psychologie zdraví a psychohygiena
Základní informace o oboru psychologie zdraví
- Vymezení oboru psychologie zdraví
- Historie oboru psychologie zdraví | Vývoj a stav české psychologie zdraví | Reforma péče o duševní zdraví
- Vztah psychologie zdraví k příbuzným oborům
- Odborné společnosti, periodika a konference v rámci psychologie zdraví
- Aplikační oblasti psychologie zdraví
Zdraví a nemoc
- Vztah nemoci a zdraví | Monokauzální a multikauzální pohled na nemoc a na zdraví | Salutogenetický a patogenetický směr v uvažování o zdraví a nemoci
- Nemoc
- Klasifikační soustavy nemocí
- Chování a prožívání člověka ve zdraví a v nemoci (Compliance | Avoidance | Maintenance)
- Koncepce osobní pohody
- Sociální souvislosti osobní pohody
- Vztah spirituality a religiozity k osobní pohodě
- Flourishing | Flow
- Tělesná zdatnost
- Naděje
Resilience a vulnerabilita
- Koncepce resilience
- A) Prototypické koncepce resilience: Teorie kauzální atribuce | Lokalizace kontroly | Self-efficacy
- B) Hlavní současné koncepce resilience: Hardiness| Sense of coherence | Fortigeneze | Ego-resiliency | Optimal experience
- Diagnostika resilience | Resilience u dětí a dospívajících | Rodinná resilience
- Protektivní faktory u resilience
- Aplikace výzkumů o resilienci
- Vulnerabilita
Vztah chování/osobnosti a zdraví
Zdravotní péče
otevřít editovat
Pedagogická a školní psychologie
Základní východiska a vymezení oboru pedagogické a školní psychologie
- Předmět, cíle a úkoly pedagogické a školní psychologie
- Psychologické a nepsychologické disciplíny příbuzné pedagogické a školní psychologii, možnosti interdisciplinární spolupráce
Historické souvislosti pedagogické a školní psychologie
- Dějiny pedagogické psychologie | Dějiny školní psychologie
- Významné osobnosti pro dějiny pedagogické a školní psychologie
Vybrané teoretické přístupy v pedagogické a školní psychologii
Metodologické otázky pedagogické a školní psychologie
Speciální témata pedagogické psychologie
- Učení:
- Druhy, obecné zákonitosti a teorie učení
- Vybrané druhy učení: Senzomotorické učení | Sociální učení | Osvojování vědomostí
- Druhy, obecné zákonitosti a teorie učení
- Edukační (vzdělávací) procesy a vybraná témata s nimi související:
- Výchova:
- Faktory ovlivňující proces výchovy na straně vychovávaného jedince:
- Faktory ovlivňující proces výchovy na straně vychovatele:
- Edukační styly – výchovné styly
- Psychologické aspekty výchovných prostředků (Odměny a tresty ve výchově, přesvědčování ve výchově, působení příkladem ve výchově)
- Vybraní aktéři ve výchovném procesu a jejich interakce:
- Rodiče či jiní vychovatelé: Působení rodiče a rodiny na vývoj a rozvoj dítěte
- Výchova:
- Vyučování (vzdělávání v užším smyslu):
- Faktory ovlivňující proces vyučování na straně žáka:
- Kognitivní styly | Učební styly žáků
- Školní sebepojetí a sebehodnocení | Vnímaná akademická účinnost | Možnosti psychologické intervence pro zvyšování vnímané akademické účinnosti
- Psychické stavy při učení a vyučování, jejich vznik a působení a možnosti regulace (ve smyslu stavů a procesů na úrovni emocí, motivace a vědomí)
- Motivace při učení a ve vyučovacím procesu | Možnosti psychologické intervence pro zvyšování motivace k učení
- Faktory ovlivňující proces vyučování na straně učitele:
- Vybraní aktéři ve vyučovacím procesu a jejich interakce:
- Faktory ovlivňující proces vyučování na straně žáka:
- Vyučování (vzdělávání v užším smyslu):
Speciální témata školní psychologie
- Školní psycholog:
- Hlavní okruhy činnosti školního psychologa (včetně legislativního vymezení činnosti školního psychologa)
- Školní psycholog v systému školy
- Příprava a adaptace dítěte na školu a na změny ve škole:
- Školní zralost
- Příprava dítěte předškolního věku pro nástup do školy (z pohledu rodičů - doporučení a intervence pro ně)
- Práce psychologa s dětmi předškolního věku a s žáky prvních ročníků základní školy (z pohledu odborníka)
- Psychologické aspekty přechodu žáků ze základní na střední školu
- Školní třída, její širší kontext a související jevy:
- Školní třída jako sociální skupina (Struktura školní třídy | Vývoj školní třídy | Sociálně-psychologické jevy přítomné ve školní třídy | Resilientní školní třídy)
- Sociální vztahy ve školní třídě
- Sociální klima ve třídě a ve škole
- Psychologické aspekty managementu a vedení školní třídy
- Specifika a metody psychologické práce se školní třídou (specifika psychologické (diagnostické a intervenční) práce se školní třídou proti práci s jinými sociálními skupinami, základní přehled metod pro diagnostiku školní třídy a základní přehled intervencí a intervenčních programů uplatnitelných při práci se školní třídou))
- Preventivní programy práce se školní třídou (druhy prevence; specifická prevence pro konkrétní formy rizikového chování - např. záškoláctví, užívání návykových látek, kyberšikana apod.) | Programy na podporu vrstevnických vztahů ve školní třídě (nespecifická prevence a programy kultivující dovednosti pro život - např. programy orientované na sociálně-emoční učení, programy vycházející z rámce pozitivní psychologie atd.) | Krizová intervence v kontextu třídy a školy
- Šikana ve školní třídě
- Školní úspěšnost:
- Obtíže žáků zasahující do vyučovacího procesu:
- Učební a výukové problémy žáků | Možnosti psychologické intervence pro řešení učebních a výukových problémů
- Výchovné problémy žáků | Možnosti psychologické intervence pro řešení výchovných problémů žáků | Možnosti psychologické intervence pro žáky s ADHD
- Osobní problémy žáků zasahující do vyučovacího procesu | Možnosti psychologické intervence pro řešení osobních problémů žáků
- Tělesné zdravotní obtíže a jejich zásah do vyučovacího problému | Psychologická problematika dětí se speciálními vzdělávacími potřebami | Psychologické aspekty segregace, integrace a inkluze
Poradenství v pedagogické a školní oblasti
- Školní poradenská psychologie a pedagogicko-psychologické poradenství (vymezení předmětu a metod disciplín a jejich postavení vůči dalším oblastem psychologického poradenství)
- Hlavní okruh činnosti poradenského psychologa ve školských poradenských zařízeních (tj. v rámci PPP a SPC; včetně legislativního vymezení práce těchto zařízení)
- Profesní kompetence poradenského psychologa
- Podmínky adekvátního poradenského vztahu a optimální vedení poradenského rozhovoru
- Specifika a metody poradenské práce psychologa s dítětem
- Specifika a metody poradenské práce psychologa s třídou
- Specifika a metody poradenské práce psychologa s učiteli | Metodická podpora, supervize a intervize práce učitelů
- Specifika a metody poradenské práce psychologa s rodinou
- Specifika a metody poradenské práce u zdravotně a sociálně znevýhodněných
Témata pedagogické a školní psychologie s významným překryvem s dalšími psychologickými disciplínami
- Témata s překryvem s vývojovou psychologií:
- Témata s překryvem s obecnou psychologií:
- Témata s překryvem s psychologií osobnosti:
- Témata s překryvem s psychologií práce a organizace:
- Témata s překryvem s psychologií zdraví:
Diagnostika v oblasti pedagogické a školní psychologie
- Specifika psychologické diagnostiky pro pedagogickou a školní praxi
- Alternativní přístupy k psychodiagnostice v pedagogické a školní psychologii
- Speciální otázky diagnostiky v oblasti pedagogické a školní psychologie:
Etické aspekty práce pedagogického a školního psychologa
otevřít editovat
Psychologie práce a organizace
Základní východiska psychologie práce a organizace
- Předmět psychologie práce a organizace
- Současné oblasti zájmu psychologie práce a organizace
- Vztah psychologie práce a dalších vědních oborů
Historie psychologie práce a organizace a pracovní činnost v historické perspektivě
- Historie psychologie práce a organizace ve 20. století | Rozvoj psychologie práce a organizace
- Vývoj teorií managementu (Taylorismus | Hnutí human relations)
- Psychotechnika
- Vývoj psychologie práce v Čechách a na Slovensku
- Významné osobnosti v rámci dějin psychologie práce a organizace: Frederick W. Taylor | manželé Gilbrethovi | Hugo Münsterberg | Elton Mayo | Edgar Schein | Jan Doležal | Walter Blumenfeld
- Změny pracovní činnosti v průběhu dějin (Práce v období zemědělství | Práce v období industrialismu | Práce v postindustriální společnosti | Důsledky změn práce a specifické jevy s tím spjaté: Offshoring | Outsourcing | Outplacement)
Základní teoretické přístupy v rámci psychologie práce a organizace
Psycholog práce
- Typické činnosti psychologa práce
- Požadavky na výkon psychologa práce
- Etické souvislosti výkonu profese psychologa práce
Pracovní činnost a její podmínky
- Pracovní činnost a pracovní procesy
- Pracovní design
- Analýza práce
- Etické souvislosti výkonu profese psychologa práce
- Práce a její podmínky
- Podmínky bezpečné práce
- Pracovní zátěž
Pracovní cyklus
Osobnostní podmíněnost pracovní činnosti
- Schopnosti a způsobilost k práci | Zjišťování pracovní způsobilosti
- Kompetence a kompetenční modely
- Pracovní motivace (Pracovní postoje | Formy podněcování k výkonu v organizacích)
- Pracovní výkonnost | Hodnocení pracovní výkonnosti záměstnanců | Typické chyby při hodnocení pracovní výkonnosti
- Pracovní spokojenost
Profesní vývoj a rozvoj
- Kariéra
- Pracovní rozvoj | Metody rozvoje pracovníků | Současné trendy v rozvoji pracovníků
- Pracovní výcvik
- Development centrum
Psychologie práce a sociální psychologie
- Pracovní tým a jeho specifika
- Typologie pracovních skupin
- Dynamika pracovních skupin | Typické skupinové jevy v rámci pracovního týmu
Psychologie práce a organizace a psychodiagnostika
- Zjišťování pracovní způsobilosti
- Zjišťování pracovní spokojenosti – Průzkumy spokojenosti
- 360° zpětná vazba
- Assessment centrum
Obory psychologie příbuzné psychologii práce a organizace
- Personální psychologie (Personální diagnostika | Výběr zaměstnanců | Péče o zaměstnance | Human resourses)
- Inženýrská psychologie
- Manažerská psychologie (Pozice a role manažera | Leadership a jeho teorie)
- Dopravní psychologie
- Ekonomická psychologie
- Psychologie trhu a spotřebitelského chování
- Psychologie reklamy
otevřít editovat
Personální psychologie
otevřít editovat
Inženýrská psychologie
otevřít editovat
Manažerská psychologie
otevřít editovat
Dopravní psychologie
otevřít editovat
Ekonomická psychologie
otevřít editovat
Aplikovaná sociální psychologie
otevřít editovat
Forenzní psychologie
otevřít editovat
Vojenská psychologie
otevřít editovat
Psychologie sportu
otevřít editovat
Psychologie náboženství
otevřít editovat
Anatomie
Anatomické soustavy
otevřít editovat
Neuroanatomie a neurofyziologie
Vědní oblasti zabývající se nervovou soustavou
Nervová soustava - základní informace
- Nervové obvody
- Vnější nervové obvody: Reflexní oblouk | Receptor | Nervová dráha | Efektor | Základní druhy reflexů
- Chemické látky přítomné v nervové soustavě
- Nervy
- Somatomotorické nervstvo | Visceromotorické nervstvo | Somatosenzitivní nervstvo | Viscerosenzitivní nervstvo
- Hlavové nervy
- Míšní nervy
- Autonomní nervový systém
- Limbický systém
- Korové oblasti: Hippokampus | Bulbus olfactorius | Insulární kůra
- Podkorové oblasti: Amygdala
- Koncový mozek
- Anatomické části: a) plášťová část: Mozková kůra (neokortex) | Dřeňové těleso b) Bazální ganglia | Extrapyramidový systém
- Patologie jednotlivých částí: a) Poruchy mozkové kůry: Poruchy asociačních oblastí mozkové kůry (Poruchy gnostických funkcí, Poruchy řeči, Poruchy praktických funkcí) | Korové syndromy (Poruchy frontálního laloku, Poruchy parietálního laloku, Poruchy temporálního laloku, Poruchy okcipitálního laloku) b) Poruchy bazálních ganglií
Dílčí témata související s CNS
- Dutiny centrální nervové soustavy | Mozkomíšní mok
- Krevní zásobení mozku | Žilní systém mozku
- Lateralizace mozkových hemisfér
- Cirkadiánní rytmus | Spánek
- Základní psychické funkce
Další onemocnění nervové soustavy, zejména mozku
Zobrazovací metody v neurovědách
- Elektroencefalogram (EEG) | Magnetická resonance (MRI) | Počítačová tomografie (CT) | Pozitronová emisní tomografie (PET) | Jednofotonová emisní výpočetní tomografie (SPECT)
otevřít editovat
Statistika
- Statistika (Co je statistika, deskriptivní statistika a induktivní statistika)
Deskriptivní statistika
- Náhodná veličina | Proměnná | Základní a výběrová populace | Typy škál měření | Četnost | Rozdělení výběrového průměru | Centrální limitní věta | Míry polohy (Střední hodnota) | Míry variability (Rozptyl) | Šikmost a špičatost | Grafické zobrazení dat
- Z-skór (Přehled standardních stupnic užívaných v psychologii, interpretace Z-skórů) | Mc-Callova plošná standardizace
Induktivní statistika
- Korelační a regresní analýza (Pojem statistické závislosti, základní charakteristiky, koeficienty korelace, regresní analýza)
- Interval spolehlivosti
- Testování statistických hypotéz (Nulová a alternativní hypotéza, Testová charakteristika, Hladina významnosti (chyba I. a II. druhu, síla testu, p-hodnota)
- Statistické testy (Testy v kontingenčních tabulkách, T-testy, Z-test)
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897