Problémy citačních indexů

PROBLÉMY CITAČNÍCH INDEXŮ

CITAČNÍ INDEX

Též citační rejstřík je databázový nástroj pro citační analýzu, který umožňuje mapování vědy, prestiže autorů,časopisů nebo oborů a sleduje, kolikrát a kde byla určitá práce citována.

HISTORIE

Rejstřík vytvářel Institut of Scientific Information v Kalifornii, zkráceně ISI, který byl založen Eugenem Garfieldem v r.1960. historicky na něj navazuje Thomson Reuters -Web of Science. Dnes je součástí the Intellectual Property & Science business of Thomson Reuters

PŘÍKLADY CITAČNÍCH INDEXŮ

SSCIE = Science Citation Index Expanded-od roku 1900 do současnosti. Indexuje více než 7100 důležitých časopisů ze 150 vědních disciplín.

SSCI = Social Science Citation Index – zaměřený na společenské vědy a oblast přírodních a technických věd

A&HCI = Arts and Humanities Citation Index – uměnovědné a humanistické obory

Conference Proceedings Citation Index - Indexuje příspěvky z konferencí publikovaných v časopisech a knihách ve vědních disciplínách

Jsou dostupné v rámci databáze ISI Web of Science, analytické výsledky z těchto dat jsou podrobně vypracovávány v databázi Journal Citation Reports.

DRUHY CITAČNÍCH REJSTŘÍKŮ

Polytematické

• Thomson Reuters / ISI (http://webofknowledge.com)

• Scopus (http://www.scopus.com)

• Scholar Google (http://scholar.google.com)

Oborové

• databáze Medline (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/)

Specializované

• Patentový citační rejstřík Derwent, Dialoq..

Z CITAČNÍHO INDEXU LZE ZJISTIT

• Kým a kolikrát byl autor citovaný za určité období.
• V jakých informačních zdrojích byl autor citován.
• Kolikrát autor citoval, v určitém období, jiné autory.
• Adresu instituce, kde autor pracuje.
• Údaje o tom, kteří autoři pracují na stejné nebo podobné problematice.
• Uznávané autority ve vědě.
• Ohlas jeho prací u odborné veřejnosti.
• Z jakých informačních zdrojů autor vychází.
• V kterých časopisech nejčastěji publikuje.

PROBLÉMY CITAČNÍCH INDEXŮ

RŮZNORODOST OBORŮ, POUŽÍVÁNÍ JINÝCH REJSTŘÍKŮ

• Má smysl porovnávat jen stejné obory, protože citační zvyklosti se v jednotlivých oborech liší.

• Vysokou citovanost mají práce z úzkého oboru, přehledové články a některé metodické práce.

• Mezioborové práce mají obvykle vyšší citovanost.

• V určitém oboru také může dominovat spřízněná skupina, jejíž členové se citují navzájem.

• Nadřazenost multidisciplinárních časopisů.

• Spoluautorství v publikacích.

• Podobnost s infometrií a scientometrií.

ŠPATNÝ PŘÍSTUP K CITACÍM

• Nezasloužená citovanost (šéfové, drobná spolupráce)

• Zneužití „mocenského“ postavení, nebo proto, že jedinec k práci přispěl nějakou drobností

• Negativní citace mají stejnou váhu jako pozitivní

• Autocitace – je citace kterýmkoliv spoluautorem tvoří cca 1/3 všech citací, u některých citacích až 90%.

KVANTITAVNÍ NIKOLI KVALITATIVNÍ METODA

• Velmi dobré publikace mají málo citací, desítky vyjímečně stovky.

• S nárůstem informací vzniká problém jejich spolehlivosti.

ZASTARÁVÁNÍ

MNOHOZNAČNOST

OTÁZKY MOTIVACE CITOVÁNÍ

SHRNUTÍ

M.Souček: „ Pro vědu mají velký význam i lidé, kteří sice mají nízkou citovanost, jejich originální badatelský přínos není velký, ale jsou třeba skvělými popularizátory, mají organizační schopnosti nebo umějí dobře přednášet.“

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Kvantitativní metody informační vědy

Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy

Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití

H-index

Scopus

Bibliometrie

ZDROJE

KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz

SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf

POHL, Ivan. Metody pro evaluaci výsledků VaV - follow up. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt

Institute for Scientific Information. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat...