Jedinec a společnost, psychika a společnost: Porovnání verzí

Řádek 16: Řádek 16:
 
* sociálními fakty jsou například vztahy mezi lidmi a solidarita  
 
* sociálními fakty jsou například vztahy mezi lidmi a solidarita  
 
* poznávat je můžeme jen podle jejich sociálních důsledků  
 
* poznávat je můžeme jen podle jejich sociálních důsledků  
Durkheim ustavuje pojem kolektivních reprezentací, jako souboru pravidel, která existují nezávisle na jedinci, který se jim musí podrobit  
+
* Durkheim ustavuje pojem '''kolektivních reprezentací''', jako souboru pravidel, která existují nezávisle na jedinci, který se jim musí podrobit  
'''kolektivní reprezentace''' je systém idejí, obrazů a symbolů, které pro jedince vystupují jako nutnost transcendentální povahy a které jsou pro každé společenství odlišné (náboženství, symboly, rituály)  
+
* '''kolektivní reprezentace''' je systém idejí, obrazů a symbolů, které pro jedince vystupují jako nutnost transcendentální povahy a které jsou pro každé společenství odlišné (náboženství, symboly, rituály)  
pro život ve skupině je nezbytné se jimi řídit  
+
* pro život ve skupině je nezbytné se jimi řídit  
sociální život je umožněn právě díky těmto pravidlům, která byla jím samým vytvořena  
+
* sociální život je umožněn právě díky těmto pravidlům, která byla jím samým vytvořena  
úkolem sociální psychologie je zkoumat, jak se tyto reprezentace navzájem vyvolávají, vylučují, splývají či odlišují  
+
* úkolem [[sociální psychologie]] je zkoumat, jak se tyto reprezentace navzájem vyvolávají, vylučují, splývají či odlišují  
společnost vyvíjí omezující tlaky, které zakládají proces enkulturace - proces během nějž jedinec absorbuje kulturu dané skupiny, jedinec je determinován strukturami, nejprve sociálními, posléze i logickými
+
* společnost vyvíjí omezující tlaky, které zakládají proces enkulturace - proces během nějž jedinec absorbuje kulturu dané skupiny, jedinec je determinován strukturami, nejprve sociálními, posléze i logickými
 +
* Durkheimovy myšlenky se staly inspirací strukturalismu (Lévy Strauss)
 +
* kritika vytýká Durkheimovi nevšímavost k jedinci, opomíjení interakce a komunikace a přílišný absolutismus pojetí
 +
 
 +
== Strukturalismus ==
 +
 
 +
* pojímá sociálno jako dvousložkové
 +
# '''kultura''' a společnost jsou doménou zákona
 +
# '''přirozenost''' je pod nadvládou pudů
 +
* teprve zákon vytváří podmínky k sociálnímu životu
 +
* příkladem takových zákonů mohou být třeba pravidla morálky (pravidlo kázně idea autority a poslušnosti, pravidlo respektování pouta ke skupině, pravidlo morální autonomie)
 +
 
 +
== Genetická sociální psychologie ==
 +
 
 +
* teoretický směr, který klade důraz na '''interakci'''
 +
* jeho nejvýznačnějšími figurami jsou pánové '''Baldwin, Mead''' a '''Cooley'''
 +
* snaží se ukázat vývoj a utváření psychiky pod vlivem kontaktů s ostatními lidmi a pod vlivem institucí
 +
 
 +
'''Cooley'''
 +
 
 +
* rozlišuje:
 +
# '''primární skupiny ''' (intimita pocitu "my")
 +
# '''sekundární''' (anonymní funkční vztahy) skupiny
 +
 
 +
'''Baldwin'''
 +
 
 +
* nic jako dichotomie jedince společnost neexistuje, protože z psychologických
 +
* zvláštností nelze konstruovat sociálno
 +
* ve skutečnosti, tvrdí, že jedinec a společnost jsou nerozdělitelným funkčním celkem
 +
* jejich vzájemný vztah lze rozdělit na čtyři stádia:
 +
# '''objektivní stadium''' - neosobní vztah jedince ke všem podnětům 
 +
# '''projektivní stadium''' - jedinec se promítá do reakcí druhých redukce nejistot 
 +
# '''subjektivní stadium''' - dítě si uvědomuje samo sebe a napodobuje své reakce, jako by bylo druhou osobou 
 +
# '''ejektivní stadium''' - proces minulého stadia se obrací a dítě si vytváří o druhých obraz podle sebe sama
 +
 
 +
* dítě si podle Baldwina začíná druhé uvědomovat teprve ve chvíli, kdy si uvědomuje samo sebe
 +
* toto je vlastní předmět [[sociální psychologie]]
 +
* jedinec je bytost sociální, stává je jí procesem [[socializace jedince|socializace]]
 +
* musí přijímat normy, pravidla a instituce, které poté ovlivňují jeho chování
 +
* společnost na jedince vytváří obrovský tlak, který má jedince přinutit chovat se podle daných norem
 +
* 2 přístupy
 +
# ptá se, jak vzniká ta společnost (nezabývá se jedincem)
 +
# ptá se, jak se utváří sociální podstata jedince (nezabývá se společností)
 +
 
 +
* řešení vztahu jedinec-společnost je přesunulo na to, co nazýváme '''sociální pouto'''

Verze z 18. 12. 2013, 10:58

  • ve vztahu jedince a společnosti existují dvě linie pohledu:
  1. jedna pohlíží na jedince skrze společnost
  2. druhá na společnost skrze jedince
  • adekvátní pohled leží uprostřed, tedy že jedinec a společnost jsou interaktivním systémem
  • podstatnou složkou tohoto ovlivňování je fakt distance, který reprezentuje fyzickou vzdálenost mezi světem a jedincem
  • vytváří prostor pro interakci a kooperaci, konflikty...
  • jedinec musí přijímat určité normativy (používání jazyka, sociální chování), aby mohl být ve společnosti instituován jako subjekt
  • H. Arendtová hovoří dokonce o psychologickém narození při osvojování kulturních vzorců

Emile Durkheim

  • publikoval významné práce o vztahu jednotlivce a společnosti
  • jeho snahou bylo objektivně zkoumat sociální fakta - pozorovat, třídit a odhalovat zákony, které k nim vedou
  • sociálními fakty jsou například vztahy mezi lidmi a solidarita
  • poznávat je můžeme jen podle jejich sociálních důsledků
  • Durkheim ustavuje pojem kolektivních reprezentací, jako souboru pravidel, která existují nezávisle na jedinci, který se jim musí podrobit
  • kolektivní reprezentace je systém idejí, obrazů a symbolů, které pro jedince vystupují jako nutnost transcendentální povahy a které jsou pro každé společenství odlišné (náboženství, symboly, rituály)
  • pro život ve skupině je nezbytné se jimi řídit
  • sociální život je umožněn právě díky těmto pravidlům, která byla jím samým vytvořena
  • úkolem sociální psychologie je zkoumat, jak se tyto reprezentace navzájem vyvolávají, vylučují, splývají či odlišují
  • společnost vyvíjí omezující tlaky, které zakládají proces enkulturace - proces během nějž jedinec absorbuje kulturu dané skupiny, jedinec je determinován strukturami, nejprve sociálními, posléze i logickými
  • Durkheimovy myšlenky se staly inspirací strukturalismu (Lévy Strauss)
  • kritika vytýká Durkheimovi nevšímavost k jedinci, opomíjení interakce a komunikace a přílišný absolutismus pojetí

Strukturalismus

  • pojímá sociálno jako dvousložkové
  1. kultura a společnost jsou doménou zákona
  2. přirozenost je pod nadvládou pudů
  • teprve zákon vytváří podmínky k sociálnímu životu
  • příkladem takových zákonů mohou být třeba pravidla morálky (pravidlo kázně idea autority a poslušnosti, pravidlo respektování pouta ke skupině, pravidlo morální autonomie)

Genetická sociální psychologie

  • teoretický směr, který klade důraz na interakci
  • jeho nejvýznačnějšími figurami jsou pánové Baldwin, Mead a Cooley
  • snaží se ukázat vývoj a utváření psychiky pod vlivem kontaktů s ostatními lidmi a pod vlivem institucí

Cooley

  • rozlišuje:
  1. primární skupiny (intimita pocitu "my")
  2. sekundární (anonymní funkční vztahy) skupiny

Baldwin

  • nic jako dichotomie jedince společnost neexistuje, protože z psychologických
  • zvláštností nelze konstruovat sociálno
  • ve skutečnosti, tvrdí, že jedinec a společnost jsou nerozdělitelným funkčním celkem
  • jejich vzájemný vztah lze rozdělit na čtyři stádia:
  1. objektivní stadium - neosobní vztah jedince ke všem podnětům
  2. projektivní stadium - jedinec se promítá do reakcí druhých redukce nejistot
  3. subjektivní stadium - dítě si uvědomuje samo sebe a napodobuje své reakce, jako by bylo druhou osobou
  4. ejektivní stadium - proces minulého stadia se obrací a dítě si vytváří o druhých obraz podle sebe sama
  • dítě si podle Baldwina začíná druhé uvědomovat teprve ve chvíli, kdy si uvědomuje samo sebe
  • toto je vlastní předmět sociální psychologie
  • jedinec je bytost sociální, stává je jí procesem socializace
  • musí přijímat normy, pravidla a instituce, které poté ovlivňují jeho chování
  • společnost na jedince vytváří obrovský tlak, který má jedince přinutit chovat se podle daných norem
  • 2 přístupy
  1. ptá se, jak vzniká ta společnost (nezabývá se jedincem)
  2. ptá se, jak se utváří sociální podstata jedince (nezabývá se společností)
  • řešení vztahu jedinec-společnost je přesunulo na to, co nazýváme sociální pouto