Jedinec a společnost, psychika a společnost

• ve vztahu jedince a společnosti existují dvě linie pohledu:

1. jedna pohlíží na jedince skrze společnost
2. druhá na společnost skrze jedince

• adekvátní pohled leží uprostřed, tedy že jedinec a společnost jsou interaktivním systémem
• podstatnou složkou tohoto ovlivňování je fakt distance, který reprezentuje fyzickou vzdálenost mezi světem a jedincem
• vytváří prostor pro interakci a kooperaci, konflikty...
• jedinec musí přijímat určité normativy (používání jazyka, sociální chování), aby mohl být ve společnosti instituován jako subjekt

• H. Arendtová hovoří dokonce o psychologickém narození při osvojování kulturních vzorců

Emile Durkheim

• publikoval významné práce o vztahu jednotlivce a společnosti
• jeho snahou bylo objektivně zkoumat sociální fakta - pozorovat, třídit a odhalovat zákony, které k nim vedou
• sociálními fakty jsou například vztahy mezi lidmi a solidarita
• poznávat je můžeme jen podle jejich sociálních důsledků
• Durkheim ustavuje pojem kolektivních reprezentací, jako souboru pravidel, která existují nezávisle na jedinci, který se jim musí podrobit
• kolektivní reprezentace je systém idejí, obrazů a symbolů, které pro jedince vystupují jako nutnost transcendentální povahy a které jsou pro každé společenství odlišné (náboženství, symboly, rituály)
• pro život ve skupině je nezbytné se jimi řídit
• sociální život je umožněn právě díky těmto pravidlům, která byla jím samým vytvořena
• úkolem sociální psychologie je zkoumat, jak se tyto reprezentace navzájem vyvolávají, vylučují, splývají či odlišují
• společnost vyvíjí omezující tlaky, které zakládají proces enkulturace - proces během nějž jedinec absorbuje kulturu dané skupiny, jedinec je determinován strukturami, nejprve sociálními, posléze i logickými
• Durkheimovy myšlenky se staly inspirací strukturalismu (Lévy Strauss)
• kritika vytýká Durkheimovi nevšímavost k jedinci, opomíjení interakce a komunikace a přílišný absolutismus pojetí

Strukturalismus

• pojímá sociálno jako dvousložkové

1. kultura a společnost jsou doménou zákona
2. přirozenost je pod nadvládou pudů

• teprve zákon vytváří podmínky k sociálnímu životu
• příkladem takových zákonů mohou být třeba pravidla morálky (pravidlo kázně idea autority a poslušnosti, pravidlo respektování pouta ke skupině, pravidlo morální autonomie)

Genetická sociální psychologie

• teoretický směr, který klade důraz na interakci
• jeho nejvýznačnějšími figurami jsou pánové Baldwin, Mead a Cooley
• snaží se ukázat vývoj a utváření psychiky pod vlivem kontaktů s ostatními lidmi a pod vlivem institucí

Cooley

• rozlišuje:

1. primární skupiny (intimita pocitu "my")
2. sekundární (anonymní funkční vztahy) skupiny

Baldwin

• nic jako dichotomie jedince společnost neexistuje, protože z psychologických zvláštností nelze konstruovat sociálno
• ve skutečnosti, tvrdí, že jedinec a společnost jsou nerozdělitelným funkčním celkem
• jejich vzájemný vztah lze rozdělit na čtyři stádia:

1. objektivní stadium - neosobní vztah jedince ke všem podnětům
2. projektivní stadium - jedinec se promítá do reakcí druhých redukce nejistot
3. subjektivní stadium - dítě si uvědomuje samo sebe a napodobuje své reakce, jako by bylo druhou osobou
4. ejektivní stadium - proces minulého stadia se obrací a dítě si vytváří o druhých obraz podle sebe sama

• dítě si podle Baldwina začíná druhé uvědomovat teprve ve chvíli, kdy si uvědomuje samo sebe
• toto je vlastní předmět sociální psychologie
• jedinec je bytost sociální, stává je jí procesem socializace
• musí přijímat normy, pravidla a instituce, které poté ovlivňují jeho chování
• společnost na jedince vytváří obrovský tlak, který má jedince přinutit chovat se podle daných norem
• 2 přístupy

1. ptá se, jak vzniká ta společnost (nezabývá se jedincem)
2. ptá se, jak se utváří sociální podstata jedince (nezabývá se společností)

• řešení vztahu jedinec-společnost je přesunulo na to, co nazýváme sociální pouto