Open Access: Porovnání verzí

Řádek 66: Řádek 66:
 
* '''Pravidla otevřeného přístupu Evropské výzkumné rady''' z roku 2007 (revidovaná v říjnu 2013);<br /><br />
 
* '''Pravidla otevřeného přístupu Evropské výzkumné rady''' z roku 2007 (revidovaná v říjnu 2013);<br /><br />
 
* '''Pravidla otevřeného přístupu v programu Evropské Unie pro program Horizont 2020'''<br /><br />která stanoví příjemcům grantů povinnost zajistit otevřený přístup k recenzovaným vědeckým publikacím (pilotně u vybraných projektů také k výzkumným údajům) souvisejícím s projektovými výsledky.
 
* '''Pravidla otevřeného přístupu v programu Evropské Unie pro program Horizont 2020'''<br /><br />která stanoví příjemcům grantů povinnost zajistit otevřený přístup k recenzovaným vědeckým publikacím (pilotně u vybraných projektů také k výzkumným údajům) souvisejícím s projektovými výsledky.
 
  
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==

Verze z 13. 6. 2015, 20:54

Logo Open Access, vytvořeno pro potřeby Public Library of Science (PLoS

Open Access, česky Otevřený přístup je model vědecké komunikace, jehož cílem je zajistit trvalý, bezplatný a okamžitý přístup k výsledkům vědy a výzkumu prostřednictvím Internetu. Jedná se o specifický druh přístupu k vědeckým informacím; Open Access není označení pro obchodní model, druh licence ani typ vědeckého obsahu. Označením Open Access lze rovněž i rozumět hnutí vědecké komunity, které se snaží tento model prosazovat.

Otevřený přístup se týká těch vědeckých výstupů, které vědci (autoři) jinak běžně poskytují vydavatelům k publikování bezplatně, bez nároku na honorář. Zahrnuje v prvé řadě recenzované vědecké časopisecké články a jejich rukopisné autorské verze, preprinty nebo postprinty, dále pak konferenční příspěvky, monografie a datové soubory různého typu. Otevřeně přístupné publikace mohou být distribuovány a využívány ve vědě, výuce a souvisejících oblastech.[1]

Historie Open Acess

Signifikantní rozvoj zaznamenal Open Access sice s počátkem 21. století, nicméně z širšího pohledu lze vysledovat první náznaky budoucího hnutí ještě před 90. lety 20. století. Například předpokladem pro Open Access můžeme označit už technologický vývoj a rozšiřování sítě Internet, nebo vznik některých volně šířených on-line vědeckých časopisů, jako například časopis z oblasti psychologie Psycologuy, který začal vycházet už v roce 1989. [2] Významným přispěním k formování hnutí podporujícího otevřený přístup k vědeckým informacím se stal preprintový elektronický archiv Arxiv.org, který byl založen v roce 1992 na půdě Cornellovy univerzity v USA a který se rychle stal uznávaným zdrojem vědeckých informací z oblasti fyziky. Arxiv.org funguje dodnes a jeho oborový záběr se z fyziky rozšířil prakticky do všech oblastí vědy.

Vlastní iniciativy, které vedly ke vzniku modelu Open Access a jeho rozšíření, mají počátek v roce 2001, kdy na 34 tisíc vědců z celého světa podepsalo prohlášení určené vydavatelům vědeckých periodik, nazvané jako “An Open Letter to Scientific Publishers[3]”, tedy přeloženo do češtiny jako Otevřený dopis vědeckým vydavatelům. V tomto prohlášení vědci volali po vzniku on-line veřejné knihovny, která by poskytovala úplný přístup k obsahu publikovaného výzkumu a vědeckému diskurzu v medicíně a přírodních vědách a to s možností prohledávání obsahu, který by měl být provázán hypertextovými odkazy. Výsledkem později bylo založení digitální knihovny Public Library of Science (PLoS)

Dalším významným milníkem v historii Open Access je tzv. Budapešťská iniciativa z roku 2002, jejímž cílem bylo přimět vědecké pracovníky, aby výsledky své práce publikovali především v otevřených časopisech. O rok později pak v americké Bethesdě následovalo prohlášení s názvem Bethesda Statement on Open Access Publishing, ve kterém byly poprvé definovány principy modelu Open Access a ještě téhož roku vznikla tzv. Berlínská deklarace, která se snažila myšlenky otevřeného přístupu rozšířit i na půdě vědeckých institucí. Tyto tři dokumenty bývají nazývány souhrnným pojmenováním “Iniciativy BBB” (BBB initiatives) a jsou dodnes základními pilíři hnutí otevřeného přístupu.

Výhody Open Access

  • Volný přístup k vědeckým poznatkům, informacím a datům posiluje výměnu vědeckých informací (např. ve vzdělávání), přispívá k rozvoji vědy díky snadnému přístupu k výsledkům výzkumů a zhodnocuje výsledky vědy a výzkumu.
  • Neomezená (bezplatná) dostupnost kvalitních vědeckých publikací
  • Vyšší dopad publikací, jež jsou výstupem z projektů podpořených veřejnými finančními zdroji
  • Díky OA mají přístup k vědeckým informacím i vědci či studenti z rozvojových zemí, kteří by se jinak z důvodu drahých předplatných k těmto informacím dostávali velice těžko. Open Access tak napomáhá k oslabení fenoménu digitální propasti.
  • OA významně zkracuje dobu publikačního procesu. Výsledky vědy a výzkumu se tak mohou k vědecké komunitě dostávat mnohem rychleji (např. díky autoarchivaci preprintů v repozitářích).
  • OA zvyšuje viditelnost a vliv vědeckých informací, protože volně přístupný obsah v režimu OA je častěji stahován a citován, než obsah dostupný pouze komerčně.
  • Zviditelnění vědeckých výsledků instituce autorů nebo univerzity, tj. zvýšení její prestiže;

Nevýhody Open Access

  • Otevřené časopisy zatím nejsou vnímány jako srovnatelně prestižní s tradičně vydávanými časopisy.
  • Existuje přesvědčení, že Open Access časopisy nemají kvalitativní kontrolu na stejné úrovni jako renomované tradiční časopisy.
  • Kvůli tomu, že náklady na publikování v otevřených časopisech hradí v některých případech třetí strana (sponzorství), může docházet ke střetům zájmů a pochybnostem ohledně financování výzkumu a jeho možnému ovlivňování.
  • Může častěji docházet k autorskoprávním konfliktům, neboť licenční ujednání se v různých otevřených zdrojích liší a vzniká tak nepřehledná situace z hlediska copyrightu.
  • Metoda autoarchivace v otevřených repozitářích může vést k problémům s vyhledatelností uložených informací v případě, že repozitáře nesplňují metadatové standardy, neumožňují pracovat s protokolem pro sběr metadat v repozitářích OAI-PMH aj.


Základní způsoby publikování v rámci otevřeného přístupu

  • Zlatá cesta (anglicky: gold open access, gold route to open access, gold open access publishing apod.)

Autoři publikují v otevřeném časopise, který poskytuje okamžitý otevřený přístup ke všem článkům na webu vydavatele. Vydavatel může po autorech, jejichž články přijme k publikování, požadovat úhradu poplatků za zpracování článku (angl. article processing charges, APCs, což ale neplatí vždy, např. je-li vydavatelem univerzita, tj. nekomerční vydavatel, nebývají zpravidla poplatky vyžadovány). [4]

  • Zelená cesta (anglicky: green open access, green route to open access, author-archived open access apod.)

Autoři publikují v jakémkoliv časopise založeném na předplatném a následně uloží (auto-archivují, angl. self-archiving, self deposit apod.) článek, resp. finální autorskou verzi článku přijatého ke zveřejnění po recenzním řízení, v otevřeném institucionálním nebo oborovém repozitáři. Uložený článek může být okamžitě přístupný bez omezení, nebo může podléhat embargu vydavatele; v takovém případě může být zájemcům zpřístupněn na základě individuální (automatické) žádosti zaslané autorovi (jde o tzv. ID/OA model , Immediate Deposit, Optional Access).[4]

„Gratis“ vs „Libre“

Oproti strategiím publikovaní (zlatá a zelená cesta) pojmy „gratis“ a „libre“ označují díla atributy otevřeného přístupu. Atribut „gratis“ znamená, že dílo (článek) je přístupný zdarma. Tedy odstraňuje finanční bariéry v přístupu k informacím a v zásadě poskytuje čtenáři právo číst, stahovat a tisknout.[4]

Naproti tomu atribut „libre“ představuje rovněž bezplatný přístup, avšak zdarma a bez dalších překážek je publikace k dispozici i pro další způsoby využívání i opětovné použití. „Libre otevřený přístup“ je tedy rozšířen o právo vytvářet kopie, šířit je, prohledávat, propojovat, využívat a vytěžovat. Práva na opětovné použití jsou určována příslušnou licencí Creative Commons, zpravidla vyžadující přiznání autorství původních autorů (licence CC-BY).[4]

Open Access Week

V ČR se již od roku 2010 na půdě vzdělávacích institucí (vysoké školy, knihovny) pravidelně koná osvětová akce "Týden Open Access" jehož cílem je rozšířit povědomí o problematice otevřeného přístupu mezi vědecké pracovníky a studenty a informovat o výhodách, které jim publikování v režimu OA přináší. [5]

Strategie OA v ČR

Otevřeným přístupem vědeckých informací se zabývala na svém 291. zasedání ze dne 28.února 2014 i Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) s doporučeními:

  1. Aby ČR přijala a podpořila národní strategii otevřeného přístupu v souladu s Doporučením Evropské komise ze dne 17. července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání.
  2. Výzkumným organizacím
    1. podporovat budování repozitářů s otevřeným přístupem;
    2. vyzvat výzkumné pracovníky, aby výsledky svého výzkumu zveřejňovali buď v otevřených časopisech nebo v institucionálních či předmětových repozitářích;
    3. přijmout vnitřní předpisy a pravidla naplňování zásad otevřeného přístupu
    4. zabývat se problematikou ukládání a zpřístupňování výzkumných dat;
  3. poskytovatelům podpory v oblasti výzkumu a vývoje
    1. podporovat v rámci svěřených kompetenci po vzoru Evropské komise politiku otevřeného přístupu a podle jejího doporučení 3 na národní úrovni,
    2. požadovat otevřený přístup k vědeckým publikacím podpořených z veřejných prostředků.

Východiska pro doporučení RVVI

  • Berlínská deklarace otevřeného přístupu ke znalostem v přírodních a humanitních vědách z října 2003

    která vyzývá výzkumné instituce a organizace k podpoře modelu otevřeného přístupu při šíření vědeckých poznatků a jejich využívání s co nejmenšími omezeními;

  • Deklarace OECD o otevřeném přístupu k výzkumným údajům financovaným z veřejných zdrojů z roku 2004;

  • Pravidla otevřeného přístupu Evropské výzkumné rady z roku 2007 (revidovaná v říjnu 2013);

  • Pravidla otevřeného přístupu v programu Evropské Unie pro program Horizont 2020

    která stanoví příjemcům grantů povinnost zajistit otevřený přístup k recenzovaným vědeckým publikacím (pilotně u vybraných projektů také k výzkumným údajům) souvisejícím s projektovými výsledky.

Odkazy

Reference

  1. Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu. (© 1998–2015). Získáno 2015-01-29, z Ústřední knihovna VŠB–Technické univerzity Ostrava: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm
  2. SUBER, Peter. Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 12-16-2013 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm
  3. OLIJHOEK, Tom. A Short History of Open Access. Open Access Week [online]. 2011 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.openaccessweek.org/profiles/blogs/open-access-week-2011-a-short-history-of-open-access
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 Co je to OA?. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA VŠB-TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA. Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu [online]. © 1998–2015, 2015-01-08 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm
  5. Open Access Week. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA ČVUT. Open Access Week ÚK ČVUT [online]. 2010 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.cvut.cz/veda/open-access-week/

Použitá literatura

Použité obrázky

Další literatura

Související články

Klíčová slova

open access, publikování, otevřený přístup, autoarchivace, vědecká komunikace, věda a výzkum, vědecké časopisy, repozitáře