Soukromá knihovna: Porovnání verzí
m (removed Category:Informační studia a knihovnictví using HotCat) |
|||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| − | '''Soukromá knihovna''' je sbírka knih, časopisů či jiných [[Dokument|dokumentů]], kterou vlastní fyzická osoba nebo korporace<ref><i>Soukromá knihovna</i> [online]. Praha: Národní knihovna ČR [cit. 2015-11-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct</ref>, a je využívána pouze malým počtem osob či jednotlivcem.<ref><i>Osobní knihovny</i> [online]. [cit. 2015-11-2]. Dostupné z: http://www.osobniknihovny.cz/detail.do?articleid=1131</ref> Soukromá knihovna může být otevřená veřejnosti či veřejnosti nepřístupná, na rozdíl od [[Veřejná knihovna|veřejných knihoven]] může tato sbírka obsahovat dopisy, poznámky, zápisky, fotografie a další dokumenty vlastníka.<ref><i>Typy knihoven</i>. Dostupné také z: https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=5997</ref> Knihovna, která je majetkem jednotlivce může být také označována jako ''„osobní knihovna“''. | + | '''Soukromá knihovna''' je sbírka knih, časopisů či jiných [[Dokument|dokumentů]], kterou vlastní fyzická osoba nebo korporace<ref><i>Soukromá knihovna</i> [online]. Praha: Národní knihovna ČR [cit. 2015-11-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct</ref>, a je využívána pouze malým počtem osob či jednotlivcem.<ref name="OK1"><i>Osobní knihovny</i> [online]. [cit. 2015-11-2]. Dostupné z: http://www.osobniknihovny.cz/detail.do?articleid=1131</ref> Soukromá knihovna může být otevřená veřejnosti či veřejnosti nepřístupná, na rozdíl od [[Veřejná knihovna|veřejných knihoven]] může tato sbírka obsahovat dopisy, poznámky, zápisky, fotografie a další dokumenty vlastníka.<ref><i>Typy knihoven</i>. Dostupné také z: https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=5997</ref> Knihovna, která je majetkem jednotlivce může být také označována jako ''„osobní knihovna“''. |
Soukromá knihovna často odráží zájmy vlastníka, rozsah a podrobnost takové sbírky může často předčit kvantitativní a kvalitativní úroveň sbírky veřejných knihoven (viz. [http://www.folger.edu/ Folger Shakespeare Library], která je největší sbírkou tištěných děl W. Shakespeara na světě).<ref><i>Private library</i> [online]. 2015 [cit. 2015-11-2]. Dostupné z: http://www.newworldencyclopedia.org/entry/private_library</ref> | Soukromá knihovna často odráží zájmy vlastníka, rozsah a podrobnost takové sbírky může často předčit kvantitativní a kvalitativní úroveň sbírky veřejných knihoven (viz. [http://www.folger.edu/ Folger Shakespeare Library], která je největší sbírkou tištěných děl W. Shakespeara na světě).<ref><i>Private library</i> [online]. 2015 [cit. 2015-11-2]. Dostupné z: http://www.newworldencyclopedia.org/entry/private_library</ref> | ||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
==Projekt ''Knihovny významných českých osobností''== | ==Projekt ''Knihovny významných českých osobností''== | ||
| − | Cílem projektu je vytvoření [[Digitální knihovna|digitální knihovny]], která uchovává a zpřístupňuje informace získané výzkumem osobních knihoven pro odbornou i laickou veřejnost. Projekt byl realizován na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví, Knihovnou Národního muzea, Českým muzeem hudby, Muzeem Vysočiny v Havlíčkové Brodě, Městskou knihovnou v Praze a Knihovnou Ústavu hudební vědy FF UK v Praze. Popis jednotlivých knihovních celků významných osobností české kultury zahrnuje popisné informace, např. historii a vývoj sbírky, velikost a současné umístění, charakteristiku celku a seznam všech zjištěných dokumentů osobní knihovny. Dále jsou také obrazově ilustrovány významné prvky v knihách, např. [[Ex libris|ex libris]], poznámky, kresby, atp.<ref | + | Cílem projektu je vytvoření [[Digitální knihovna|digitální knihovny]], která uchovává a zpřístupňuje informace získané výzkumem osobních knihoven pro odbornou i laickou veřejnost. Projekt byl realizován na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví, Knihovnou Národního muzea, Českým muzeem hudby, Muzeem Vysočiny v Havlíčkové Brodě, Městskou knihovnou v Praze a Knihovnou Ústavu hudební vědy FF UK v Praze. Popis jednotlivých knihovních celků významných osobností české kultury zahrnuje popisné informace, např. historii a vývoj sbírky, velikost a současné umístění, charakteristiku celku a seznam všech zjištěných dokumentů osobní knihovny. Dále jsou také obrazově ilustrovány významné prvky v knihách, např. [[Ex libris|ex libris]], poznámky, kresby, atp.<ref name="OK1"/> |
V projektu byly zpracovány knihovní sbírky následujících osobností: | V projektu byly zpracovány knihovní sbírky následujících osobností: | ||
Verze z 26. 11. 2015, 18:53
|
Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. |
|
Soukromá knihovna je sbírka knih, časopisů či jiných dokumentů, kterou vlastní fyzická osoba nebo korporace[1], a je využívána pouze malým počtem osob či jednotlivcem.[2] Soukromá knihovna může být otevřená veřejnosti či veřejnosti nepřístupná, na rozdíl od veřejných knihoven může tato sbírka obsahovat dopisy, poznámky, zápisky, fotografie a další dokumenty vlastníka.[3] Knihovna, která je majetkem jednotlivce může být také označována jako „osobní knihovna“.
Soukromá knihovna často odráží zájmy vlastníka, rozsah a podrobnost takové sbírky může často předčit kvantitativní a kvalitativní úroveň sbírky veřejných knihoven (viz. Folger Shakespeare Library, která je největší sbírkou tištěných děl W. Shakespeara na světě).[4]
Obsah
Vývoj
Všechny nejstarší knihovny byly soukromé nebo polosoukromé, patřily králům, řádům a dalším jednotlivcům či institucím. Často byly určeny pouze pro šlechtu, učence či duchovenstvo. Mezi nejstarší soukromé knihovny patří knihovna v starověkém Ugaritu a Aššurbanipalova knihovna v Ninive. Velký rozkvět soukromých knihoven nastal v Mezopotámii, Egyptě a starověkém Římě.[5]
Vývoj v českých zemích
Soukromé knihovny se ve větším počtu v českých zemích začaly objevovat až ve 14. století, které je spojeno s rozvojem intelektuálního života. Knihy nesloužily pouze ke čtení, ale také k reprezentaci vlastníka knihovny. V období renesance převládala při budování knihoven snaha obsáhnout veškeré tehdejší vědění, vznikaly encyklopedické sbírky, v nichž byla zastoupena veškerá evropská literatura. Mezi nejznámější soukromé knihovny renesančního období v českých zemích patří knihovna Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic, Rožmberská knihovna, knihovna Karla Staršího ze Žerotína. Barokní soukromé knihovny již nesloužily pouze svým majitelům, ale byly dostupné také vzdělaným úředníkům či badatelům.[6]
Projekt Knihovny významných českých osobností
Cílem projektu je vytvoření digitální knihovny, která uchovává a zpřístupňuje informace získané výzkumem osobních knihoven pro odbornou i laickou veřejnost. Projekt byl realizován na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví, Knihovnou Národního muzea, Českým muzeem hudby, Muzeem Vysočiny v Havlíčkové Brodě, Městskou knihovnou v Praze a Knihovnou Ústavu hudební vědy FF UK v Praze. Popis jednotlivých knihovních celků významných osobností české kultury zahrnuje popisné informace, např. historii a vývoj sbírky, velikost a současné umístění, charakteristiku celku a seznam všech zjištěných dokumentů osobní knihovny. Dále jsou také obrazově ilustrovány významné prvky v knihách, např. ex libris, poznámky, kresby, atp.[2]
V projektu byly zpracovány knihovní sbírky následujících osobností:
Knihovna Václava Havla
Knihovna Václava Havla je soukromá knihovna, která má v první řadě za úkol shromažďovat, zkoumat, zveřejňovat a šířit myšlenkový, literární a politický odkaz Václava Havla. U jejího zrodu stáli Dagmar Havlová, Karel Schwarzenberg a Miroslav Petrusek, výkonným ředitelem je Michael Žantovský. Knihovna mimo jiné pořádá také výstavy, semináře, debaty, autorská čtení, divadelní představení, koncerty a další kulturní akce.[7]
Libri prohibiti
Libri prohibiti je soukromá knihovna, jejímž zřizovatelem je občanské sdružení Společnost Libri prohibiti. Knihovna zpřístupňuje exilovou a samizdatovou literaturu nejen české a slovenské provenience, ale také literaturu polskou, ruskou a ukrajinskou. Základem fondu je samizdatová edice Popelnice, kterou vydával Jiří Gruntorád (zástupce Společnosti Libri prohibiti) a další publikace získané během normalizace. Knihovna pořádá výstavy exilových a samizdatových autorů a literární večery.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Soukromá knihovna [online]. Praha: Národní knihovna ČR [cit. 2015-11-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct
- ↑ 2,0 2,1 Osobní knihovny [online]. [cit. 2015-11-2]. Dostupné z: http://www.osobniknihovny.cz/detail.do?articleid=1131
- ↑ Typy knihoven. Dostupné také z: https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=5997
- ↑ Private library [online]. 2015 [cit. 2015-11-2]. Dostupné z: http://www.newworldencyclopedia.org/entry/private_library
- ↑ Private library [online]. 2015. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Private_library
- ↑ Soukromé knihovny: Šlechtické knihovny v českých zemích [online]. Dostupné také z: https://is.muni.cz/el/1421/podzim2014/VIKBB50/um/SOUKROME_KNIHOVNY-zamecke_knihovny.pdf
- ↑ Knihovna Václava Havla [online]. 2015 [cit. 2015-11-7]. Dostupné z: http://www.vaclavhavel-library.org/cs/o-nas
- ↑ Libri prohibiti [online]. 2015 [cit. 2015-11-7]. Dostupné z: http://www.libpro.cz/cs/lp/o-nas
Doporučená literatura
- PETRUŽELKOVÁ, Alena. Knihovní celky. In: Knihovna plus [online]. 2010, č. 1 [cit. 2015-11-07]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus101/petruz.htm.
- PETRUŽELKOVÁ, Alena. Z pokladů... Knižní sbírky Památníku národního písemnictví. In: Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2014, 66(7/8), s. 255-256 [cit. 2015-11-07]. ISSN 0011-2321. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2014-roc-66/0708-2014/z-pokladu%E2%80%A6-knizni-sbirky-pamatniku-narodniho-pisemnictvi-128-1741.htm.
- VORLÍČKOVÁ, Blanka. Digitální knihovna pro zpřístupnění dat z výzkumu osobních knihoven významných českých osobností. In: Duha [online]. 2012, 26(3) [cit. 2015-11-07]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/digitalni-knihovna-pro-zpristupneni-dat-z-vyzkumu-osobnich-knihoven-vyznamnych-ceskych-osobno.
- STREIT, Vincenc. Knihovna jako svědectví své doby. In: Knižnica. 2008, 9(9), s. 21-24 [cit. 2015-11-07]. ISSN 1335-7026. Dostupné z: http://www.snk.sk/images/snk/casopis_kniznica/2008/september/21.pdf.
Externí odkazy
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
