Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba (MMVS)

Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba (anglicky International Interlibrary Loan) je typ služby umožňující uživatelům vypůjčit si dokumenty, které nemá žádná knihovna na území státu ve svém fondu a zároveň také umožňuje vypůjčit dokumenty zahraničním knihovnám z vlastního fondu. Řídí se obecně závaznými právními předpisy a doporučeními IFLA a Zásadami meziknihovních výpůjčních služeb ČR. MMVS je základním prvkem programu IFLA pro Všeobecnou dostupnost publikací (UAP).

Význam

Informace by měly být přístupné každému a hranice států by pro ně neměly být překážkou. Úkolem MMVS je tedy zajištění rovnoprávného přístupu k zahraničním dokumentům. Proto je důležitá vzájemná kooperace mezi vědeckými knihovnami a vědecko-informačními středisky po celém světě, které jsou prostředníkem mezi uživatelem a daným informačním pramenem.

MMVS je jednou z nejdůležitějších knihovních služeb, která se zaměřuje na spolupráci při zpřístupňování informací, při zabezpečení dostupnosti dokumentů nebo kopií těchto dokumentů a je součástí programu „Universal Availability of Publications“, přijatého organizací UNESCO v roce 1982. „Základní myšlenkou programu UAP , která ovlivňuje nejen mezinárodní spolupráci v meziknihovních službách, je fakt, že všechny publikované informace, bez ohledu na to, kdy a kde a jakou formou byly zveřejněny, by měly být přístupné každému čtenáři, a to bez ohledu na to, kde a kdy o ně požádá.“

Legislativa

MMVS se v České republice řídí těmito legislativními předpisy:

Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb

Vyhláška 88/2002 Sb. Ministerstva kultury k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)

Zásady meziknihovních výpůjčních služeb ČR

Na území České republiky jsou dle výše uvedených legislativních předpisů povinny zabezpečit MMVS pro ostatní knihovny na našem území tyto knihovny:

• Národní knihovny České republiky,
• Státní technické knihovny,
• Knihovny Akademie věd České republiky,
• Moravské zemské knihovny v Brně,
• Vědecké knihovny v Olomouci,
• Národní lékařské knihovny.

Žádost

Žádost o zprostředkování informačního pramenu můžeme podat buď v písemné nebo elektronické formě.

Základními prvky žádosti jsou:

• údaje o žádající knihovně,
• údaje o dodávající knihovně,
• údaje o žádaném dokumentu (bibliografický popis, signatura, pramen citace),
• způsob zprostředkování dokumentu (výpůjčka, fotokopie),
• lhůta na vyřízení,
• informace o ceně.

MMVS je placenou službou, pro jednoduché placení byl vytvořen IFLA voucher, který usnadňuje placení pomocí voucherů, místo složitému přepočítávání měn jednotlivých států.

DDS

Dodávání dokumentů (anglicky Document Delivery Service) je dle TDKIV „trvalé nebo dočasné zprostředkování plných textů dokumentů (např. časopiseckých článků nebo knih) v elektronické nebo tištěné podobě“.

Během svého vývoje se význam tohoto pojmu stále mění, základní formy jsou však tyto:

• Meziknihovní výpůjčka (ILL – Interlibrary Loan) – umožňuje zapůjčení dokumentů z jiné knihovny
• Komerční dokumentové dodavatelské služby (CDS – Commercial Document Supply ) – nákup dokumentů skrze dodavatelské služby, které shromažďují informační zdroje
• Elektronické dodávání dokumentů (EDD – Electronic Document Delivery) – celý proces – od objednávky po příjem dokumentů je elektronickou formou
• Sdílení zdrojů (RS – Resource Sharing) – na základě kooperačních sbírek knihovny zpřístupňují své vlastní zdroje jiným knihovnám
• Vzdálený přístup k dokumentu a jeho dodání (RDS – Remote Document Access and Supply)

Typologie provozovatelů a poskytovatelů DDS

V současné době existuje mnoho dodavatelů dokumentů a není jednoduché si mezi nimi vybrat toho nejvýhodnějšího. Také je nelze jednoznačně kategorizovat, protože mnozí spadají do více kategorií. Můžeme je členit například podle:

• Způsobu vlastnictví fondu primárních dokumentů na:
  • Instituce bez vlastního fondu primárních dokumentů (např. OCLC, BIOSIS)
  • Instituce s vlastním fondem primárních dokumentů (národní knihovny, EBSCO)
  • Instituce s vlastním specializovaným fondem primárních dokumentů (knihovny výzkumných ústavů)
• Způsobu poskytování elektronických dokumentů na:
  • Služby dodávající elektronické dokumenty na CD-ROM (ADONIS)
  • Služby dodávající elektronické dokumenty prostřednictvím webu (většina komerčních poskytovatelů)
  • Služby poskytující elektronické kopie tištěných dokumentů (konsorcia knihoven)
  • Služby, které převedly tištěné dokumenty trvale do elektronické podoby (digitální knihovny)
  • Služby databázových center a agentur(komerční poskytovatelé)
  • Služby, které zpřístupňují elektronická periodika (ProQuest, EBSCO)
  • Služby, které průběžně informují uživatele o nových časopisech
• Fyzického způsobu dodání dokumentů na:
  • Dokumenty stažené z internetu
  • Dokumenty přijaté elektronickou poštou
  • Dokumenty přijaté faxem
  • Dokumenty přijaté poštou
• Způsobu úhrady za elektronické dokumenty:
  • Volný přístup
  • Předplatné
  • Platba za zhlédnutí (pay-per-view)
  • Platba za užití (pay-per-use)
• Oborového zaměření
• Teritoriálního zaměření (mezinárodní, národní, lokální)
• Typu uživatele (interní, externí)

Přehled významných center poskytujících DDS

• ADONIS v Nizozemí
• BLDSC (British Library Document Supply Center) ve Velké Británii
• CISTI (The Canada Institute for Scientific and Technical Information) v Kanadě
• INFOtrieve v USA
• INIST (Insitut de l´Information Scientifique et Technique) ve Francii
• JASON (Journal Articles Sent On demaNd) v Německu
• SUBITO (z italštiny „okamžitě“) v Německu
• UnCover v USA

Odkazy

Externí odkazy

• Seriál o problematice služeb dodávání dokumentů
• Legislativní dokumenty meziknihovních služeb

Související články

• Meziknihovní výpůjční služba
• Knihovny a informační instituce
• Digitální fond knihovny

Klíčová slova

služba, knihovna, dokument