Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů: Porovnání verzí
(přidání souvisejících zdrojů) |
|||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
2. '''Targeting trhu''' - Výběr jedné nebo více identifikovaných skupin nebo mikrosegmentů, které bude organizace oslovovat se svojí nabídkou. | 2. '''Targeting trhu''' - Výběr jedné nebo více identifikovaných skupin nebo mikrosegmentů, které bude organizace oslovovat se svojí nabídkou. | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
== Efektivní klasifikace cílových skupin == | == Efektivní klasifikace cílových skupin == |
Verze z 26. 6. 2016, 22:32
Klasifikace cílových skupin (nebo také cílových trhů) se řadí do oblasti strategického plánování a je součástí marketingového procesu. Tento marketingový postup používají organizace orientované na poskytování služeb nebo prodej produktů.[1] Cílem identifikování a výběru vhodných skupin uživatelů nebo zákazníků je maximalizovat dosah nabídky při minimalizování nákladů, které by organizace vynaložila ve snaze oslovit celý trh. Neomezené šíření nabídky napříč trhem je totiž pro většinu organizací často neúnosně finančně nákladné a logisticky náročné.[2]
Proces klasifikace cílových skupin uživatelů sestává ze dvou fází:
1. Segmentace trhu - Účelem je pomocí rozdělení trhu na užší tržní segmenty identifikovat skupiny uživatelů, které se od sebe odlišují svými potřebami, přáními a dílčími charakteristikami.
2. Targeting trhu - Výběr jedné nebo více identifikovaných skupin nebo mikrosegmentů, které bude organizace oslovovat se svojí nabídkou.
Efektivní klasifikace cílových skupin
K dosažení co nejúčinnější segmentace trhu a efektivního výběru cílových skupin musí dílčí kategorie splňovat tato kritéria[2]:
- Měřitelnost - Velikost segmentů, jejich nákupní síla, charakteristiky a uživatelské aspekty je potřebné měřit co nejdetailněji. V opačném případě hrozí, že v rámci celého procesu dojde k definování segmentů, které nekorespondují se skutečností.[3]
- Významnost - Vybrané segmenty musí být dostatečně rozsáhlé na to, aby jejich oslovení bylo pro organizaci výhodné a atraktivní.
- Přístupnost - Nelze vybírat ty segmenty, které jsou pro organizaci nedosažitelné, ať už logisticky nebo finančně. Je potřebné vybrat segmenty, které organizace dokáže spolehlivě oslovit a obsloužit svojí nabídkou.
- Diferencovatelnost - Konceptuální odlišitelnost jednotlivých segmentů a odlišitelné reakce na jednotlivé komunikační strategie usnadňuje možnosti oslovení.
- Akčnost - Pro vybrané segmenty lze nalézt účinné a praktické komunikační strategie.
Procesem segmentace a targetingu trhu se řídí také organizace, které chtějí oslovovat jiné než spotřebitelské trhy.[4] V případě segmentace a targetingu B2B trhu se navíc sledují provozní charakteristiky, nákupní přístupy a situační faktory. U mezinárodních trhů přichází do procesu další proměnné, kterými jsou geografické umístění, politická specifika, právní normy, kulturní zvyklosti nebo ekonomické faktory.[3] Navazujícím procesem po klasifikaci cílových skupin je umístění nabídky v myslích uživatelů, tzv. positioning trhu.
Odkazy
Reference
- ↑ KOTLER, Philip a Gary ARMSTRONG. Marketing. Praha: Grada, c2004. ISBN 80-247-0513-3.
- ↑ 2,0 2,1 KOTLER, Philip a Kevin Lane KELLER. Marketing management. [4. vyd.]. Překlad Tomáš Juppa, Martin Machek. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4150-5.
- ↑ 3,0 3,1 Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>
; citaci označené:1
není určen žádný text - ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>
; citaci označené:2
není určen žádný text
Související odkazy
Segmentace trhu Targeting trhu Positioning trhu Cílová skupina Marketing
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto odkazu.