Potřeby a zájmy: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Pojetí potřeb a jejich členění == | == Pojetí potřeb a jejich členění == | ||
=== Murrayův přístup k roli potřeb jako motivačních sil === | === Murrayův přístup k roli potřeb jako motivačních sil === | ||
+ | * [[Henry Murray]] - potřeby jako [[Motivace|motivační]] síly | ||
* svůj systém označuje jako personologii | * svůj systém označuje jako personologii | ||
− | + | ** předmětem a cílem zkoumání je proniknout do psychiky individuální [[Psychologie osobnosti|osobnosti]] a výchozí informační bází toho zkoumání jsou životní dějiny individua | |
* do osobnosti lze proniknout analýzou celků, témat tvořených specifickou jednotou | * do osobnosti lze proniknout analýzou celků, témat tvořených specifickou jednotou | ||
− | + | ** potřeby - všechno to, co jedinec chce, o co se snaží | |
− | + | *** 5 kritérií jejich identifikace: typický trend (průběh a výsledek) jednání | |
− | + | *** typický modus (vzor) chování | |
− | + | *** selektivní vnímání | |
− | + | *** city | |
− | + | *** manifestované uspokojení (či nespokojenost) | |
− | + | *** s dosažením určitého efektu | |
− | + | ** tlaku (press) = všechno to, co prostředí vyžaduje od jedince, co má splnit, naplnit | |
− | + | *** 2 druhy tlaku: | |
− | + | **** '''α tlak''' - objektivní stav věcí a okolností vyvolávajících tlak | |
− | + | **** '''β tlak''' - subjektivní zpracování tohoto tlaku | |
* pro jednání je podstatné, co jedinec jako tlak prožívá subjektivně | * pro jednání je podstatné, co jedinec jako tlak prožívá subjektivně | ||
− | * potřeby a tlaky se navzájem | + | * potřeby a tlaky se navzájem ovlivňují |
* každá potřeba má dynamickou povahu, vyznačuje se emočním doprovodem, silou a dobou trvání a vede k manifestnímu chování zaměřenému na její uspokojování | * každá potřeba má dynamickou povahu, vyznačuje se emočním doprovodem, silou a dobou trvání a vede k manifestnímu chování zaměřenému na její uspokojování | ||
− | + | Aplikoval [[Thematic Apperception Test - TAT|Thematic Apperception Test - TAT]] na 3 kategorie potřeb: | |
* viscerogenní potřeby – vrozené | * viscerogenní potřeby – vrozené | ||
− | + | ** př. potřeby nedostatku (potřeba potravy, kyslíku, podnětů) | |
− | + | *** přebytku (potřeba sekrece, urinace …) | |
− | + | *** obrany a úniku | |
* psychogenní potřeby – získané, manifestní, determinované vnějšími potřebami | * psychogenní potřeby – získané, manifestní, determinované vnějšími potřebami | ||
* skryté potřeby – např. obavy zůstat bez pomoci, ponížení, exhibicionismus | * skryté potřeby – např. obavy zůstat bez pomoci, ponížení, exhibicionismus | ||
* systém tlaků a potřeb je uspořádán do celkové organizace osobnosti, na níž lze pohlížet jako na: | * systém tlaků a potřeb je uspořádán do celkové organizace osobnosti, na níž lze pohlížet jako na: | ||
− | + | ** proces, kdy je osobnost identická se svou historií, s průběhem jednoznačných a protikladným tendencí jednání a chování v jejich tematické bohatosti | |
− | + | ** strukturu – organizaci všech integrativních, regulativních procesů v mozku | |
− | ==== Murray vychází z psychoanalytických pozic | + | ==== Murray vychází z psychoanalytických pozic ==== |
+ | * [[Henry Murray]] | ||
* ''osobnost'' = systém organizace vyvíjející se v průběhu celého života | * ''osobnost'' = systém organizace vyvíjející se v průběhu celého života | ||
* 3 základních období: - období dětství, adolescence, rané dospělosti, kdy se struktury vyvíjí | * 3 základních období: - období dětství, adolescence, rané dospělosti, kdy se struktury vyvíjí | ||
− | + | ** období střední dospělosti – osobnostní struktury jsou | |
− | + | ** uchovány a zesíleny | |
− | + | ** období stáří – ztrácí se schopnost vyvíjet nové struktury | |
* osobnost, přestože se mění, vykazuje relativně stabilní strukturu | * osobnost, přestože se mění, vykazuje relativně stabilní strukturu | ||
− | + | ** označuje ji tradičními pojmy psychoanalýzy, ale s obsahovými rozdíly: | |
− | * '''ID''' - vrozené i akceptované impulsy, tzn. I stimuly sociální akceptace (oproti Freudovi) | + | * '''ID''' - vrozené i akceptované impulsy, tzn. I stimuly sociální akceptace (oproti [[Sigmund Freud|Freudovi]]) |
* '''EGO''' - centrální instituce, která plánuje a organizuje jednání | * '''EGO''' - centrální instituce, která plánuje a organizuje jednání | ||
− | + | ** není prostředníkem mezi ID a SUPER-EGO, ale má funkci aktivizující | |
* '''SUPER-EGO''' - hodnoty a pokroky kultury, které se staly vnitřním světem jedince, jsou Interiorizované na jeho základě se vytváří EGO-IDEAL | * '''SUPER-EGO''' - hodnoty a pokroky kultury, které se staly vnitřním světem jedince, jsou Interiorizované na jeho základě se vytváří EGO-IDEAL | ||
* '''EGO-IDEAL''' - ideální obraz sebe sama, je zdrojem stavění si takových osobních cílů, o jejichž realizaci daný jedinec usiluje | * '''EGO-IDEAL''' - ideální obraz sebe sama, je zdrojem stavění si takových osobních cílů, o jejichž realizaci daný jedinec usiluje | ||
* '''TAT''' - projektivní technika založená na předkládání obrazových tabulí (v sériích po 20 s ohledem na pohlaví a věk) s mnohoznačnými situacemi, které daný jedinec interpretuje s projikuje tak do svých odpovědí systém svým potřeb a tlaků. ALE je to hodně ovlivněný reprodukovanými poznatky z knih, novin, filmů, takže nejde až tak moc o výtvor vlastní fantazie | * '''TAT''' - projektivní technika založená na předkládání obrazových tabulí (v sériích po 20 s ohledem na pohlaví a věk) s mnohoznačnými situacemi, které daný jedinec interpretuje s projikuje tak do svých odpovědí systém svým potřeb a tlaků. ALE je to hodně ovlivněný reprodukovanými poznatky z knih, novin, filmů, takže nejde až tak moc o výtvor vlastní fantazie | ||
− | == [[Raymond B. | + | == Raymond B. Cattel == |
+ | * [[Raymond B. Cattel]] | ||
* ergické pudy – vrozené reakce na dosahování konzumačních cílů | * ergické pudy – vrozené reakce na dosahování konzumačních cílů | ||
* sentimenty – naučené zaměření na cíle | * sentimenty – naučené zaměření na cíle | ||
== Potřeby v Rotterově systému sociálního učení == | == Potřeby v Rotterově systému sociálního učení == | ||
+ | * [[Julian B. Rotter]] | ||
* svůj [[Behaviorismus|behavioristický]] model chování člověka staví proti dosavadním [[Psychoanalýza|psychoanalytickým]] | * svůj [[Behaviorismus|behavioristický]] model chování člověka staví proti dosavadním [[Psychoanalýza|psychoanalytickým]] | ||
* fenomenologickým i behavioristickým teoriím a přístupům k osobnosti - neberou v úvahu | * fenomenologickým i behavioristickým teoriím a přístupům k osobnosti - neberou v úvahu | ||
Řádek 54: | Řádek 58: | ||
<big>'''potenciální potřeba = svoboda pohybu + hodnota potřeby'''</big> | <big>'''potenciální potřeba = svoboda pohybu + hodnota potřeby'''</big> | ||
* potřeba = soubor chování , který se vztahuje k týmž či svou povahou podobným sadám (formám, obsahům) posílení | * potřeba = soubor chování , který se vztahuje k týmž či svou povahou podobným sadám (formám, obsahům) posílení | ||
− | * potřebu tedy definuje ve vztahu k cílově orientovanému chování | + | * potřebu tedy definuje ve vztahu k cílově orientovanému chování - lidé jsou totiž orientování cílově = snaží se maximalizovat odměny a minimalizovat ztráty |
* na základě tohoto přístupu definuje 6 kategorií potřeb: | * na základě tohoto přístupu definuje 6 kategorií potřeb: | ||
− | + | ** potřeba uznání | |
− | + | ** potřeba bezpečí, ochrany | |
− | + | ** potřeba dominovat | |
− | + | ** potřeba nezávislosti | |
− | + | ** potřeba lásky a citovosti | |
− | + | ** potřeba tělesného zdraví a potěšení (komfortu) | |
* pokud bychom chtěli predikovat, jak se daný jedinec zachová, je třeba vzít v potaz determinovanost 3 základními, vnitřně v potřebách obsaženými komponentami: | * pokud bychom chtěli predikovat, jak se daný jedinec zachová, je třeba vzít v potaz determinovanost 3 základními, vnitřně v potřebách obsaženými komponentami: | ||
− | + | ** '''potenciál''' = pravděpodobnost toho, že se za daných podmínek a situací vyskytne chování aktivující člověka směrem k uspokojování té které kategorie potřeb | |
− | + | ** '''hodnota''' = nakolik je přiměřené a relativně žádoucí to které posilování z možných rozdílných posilovačů spojených se základními kategoriemi potřeb | |
− | + | ** '''svoboda pohybu''' = stupep očekávání toho, jaké sady chování povedou k uspokojení té které kategorie potřeb | |
− | == [[Abraham H. | + | == Abraham H. Maslow == |
− | * Principy | + | * [[Abraham H. Maslow]] |
− | + | * Principy: | |
− | + | ** '''antropocentrický''' - člověk je specificky determinovaná a integrovaná bytost, kterou nelze postihnout přístupy aminocentrickými | |
− | + | ** '''eupsychický''' – nezbytnost brát v úvahu stav, ke kterému jsou s to dospět všechny plně fungující lidské bytosti | |
− | + | ** '''klasifikační''' – odmítá stavět na indexu pudů a zdůrazpuje jako východisko pro členění motivačních sil základní cíle a potřeby, jimiž se osobnost vyznačuje | |
+ | ** role [[Nevědomí|nevědomí]] - nezbytnost brát v úvahu roli nevědomé, neuvědomované motivace | ||
* Potřeby | * Potřeby | ||
− | + | ** fyziologické | |
− | + | ** bezpečí | |
− | + | ** afiliační | |
− | + | ** uznání | |
− | + | ** seberealizační | |
− | + | *** vědění | |
− | + | *** estetické | |
− | + | *** životní orientace | |
=== Hierarchie potřeb dle Maslowa === | === Hierarchie potřeb dle Maslowa === | ||
* funkční autonomie potřeby | * funkční autonomie potřeby | ||
* Potřeby | * Potřeby | ||
− | + | ** D – nedostatkové | |
− | + | ** B – růstové | |
− | + | *** celostnost, jedinečnost, správnost, hravost, prostota,... | |
==== Potřeby nedostatkové ==== | ==== Potřeby nedostatkové ==== | ||
* zajišťují biologické přežití a psychologickou rovnováhu | * zajišťují biologické přežití a psychologickou rovnováhu | ||
− | + | ** '''potřeby fyziologické''' - vše co organismus nezbytně potřebuje k životu, respektive k přežití (teplo, strava, kyslík, spánek) | |
− | + | ** '''potřeba bezpečí''' - hledání jistoty, uhýbání neznámému | |
− | + | ** '''potřeby přináležení a lásky''' - patřit někam a někomu, milovat a být milován, být emočním objektem i subjektem | |
− | + | ** '''potřeba úcty a sebeúcty''' - být druhými vážen, ceněn, být sám sebou kladně hodnocen | |
− | + | ** '''potřeba sebeuskutečnění''' - naplnit své možnosti růstu, stá se tím, čím se mohu stát | |
==== Potřeby růstové ==== | ==== Potřeby růstové ==== | ||
* jejich uspokojování vede k dosažení a především k přesažení současného stavu člověka – rozvoj nadosobních cílů | * jejich uspokojování vede k dosažení a především k přesažení současného stavu člověka – rozvoj nadosobních cílů | ||
− | + | ** '''potřeba poznávání a porozumění''' - získávat poznatky, obohacovat se, pracovat na sobě | |
− | + | ** '''potřeba estetických prožitků''' - objevovat řád, symetrii, krásu, kino, hudbu | |
* Základní pravidlo dle Maslowa - '''nelze dostatečně uspokojit potřeby vyšší, nejsou-li uspokojeny potřeby nižší''' (ale jakmile je dosaženo vyšších potřeb, mohou se stát autonomními a nezávislými na uspokojení potřeb nižších) | * Základní pravidlo dle Maslowa - '''nelze dostatečně uspokojit potřeby vyšší, nejsou-li uspokojeny potřeby nižší''' (ale jakmile je dosaženo vyšších potřeb, mohou se stát autonomními a nezávislými na uspokojení potřeb nižších) | ||
=== Struktura a dynamika motivačních tendencí příznačná pro jedince === | === Struktura a dynamika motivačních tendencí příznačná pro jedince === | ||
Řádek 114: | Řádek 119: | ||
* struktura motivačních vlastností se utváří na základě vrozených, základních potřeb v průběhu interakce s prostředím, z nich se odvozují sekundární potřeby, zájmy, postoje, hodnotové orientace | * struktura motivačních vlastností se utváří na základě vrozených, základních potřeb v průběhu interakce s prostředím, z nich se odvozují sekundární potřeby, zájmy, postoje, hodnotové orientace | ||
* potřeby základní a druhotné | * potřeby základní a druhotné | ||
− | + | ** '''Primární (Základní) potřeby (kritéria)''' | |
− | + | *** biotické – zabezpečující přežití | |
− | + | *** aminocentrické – společné se zvířaty | |
− | + | *** antropocentrické – společné všem lidem | |
− | + | **** přežití člověka jako biologického, ale i společenského tvora | |
− | + | *** základní potřeby | |
− | + | **** zachování vlastního života | |
− | + | **** sexuální | |
− | + | **** poznávací | |
− | + | **** sociálního kontaktu | |
− | + | **** seberealizace | |
− | + | *** mají cyklickou povahu | |
− | + | *** nedostatečné uspokojení – deprivační syndrom | |
− | + | ** '''Sekundární (druhotné, kulturní) potřeby''' | |
− | + | ** patří sem potřeby: | |
− | + | *** morální | |
− | + | *** intelektuální | |
− | + | *** estetické | |
− | + | *** určitého způsobu života | |
− | + | ** mohou být primární ve významu | |
− | + | ** nejsou-li uspokojeny – frustrace | |
− | + | ** rozvíjejí se v podmínkách existence | |
− | [[Soubor:Maslow-meta.jpg | + | [[Soubor:Maslow-meta.jpg|Meta potřeby]] |
+ | |||
==== Metapotřeby ==== | ==== Metapotřeby ==== | ||
* metapotřeby nemají hierarchické uspořádání | * metapotřeby nemají hierarchické uspořádání | ||
Řádek 143: | Řádek 149: | ||
* metamotivace není možná, pokud nejsou uspokojeny potřeby nedostatkové | * metamotivace není možná, pokud nejsou uspokojeny potřeby nedostatkové | ||
* jejich deprivace či frustrace může ústit do psychického onemocnění, které Maslow označuje jako „metapatologie“. Mezi její projevy patří | * jejich deprivace či frustrace může ústit do psychického onemocnění, které Maslow označuje jako „metapatologie“. Mezi její projevy patří | ||
− | + | ** nedůvěřivost, cynismus, skepticismus | |
− | + | ** nervozita, nechutenství | |
− | + | ** ztráta pocitu jáství a osobitosti | |
− | + | ** skleslost, nechuť něco dělat | |
− | + | ** vztek, otrlost, nezákonnost | |
− | + | ** [[Deprese|deprese]] | |
− | + | ** bezvýznamnost, zoufalství, ztráta smyslu života | |
=== Primární a sekundární potřeby === | === Primární a sekundární potřeby === | ||
− | * Potřeby a zájmy jsou základem motivace | + | * Potřeby a zájmy jsou základem [[Motivace|motivace]] |
* Neuspokojení potřeby prožívá člověk velmi nelibě | * Neuspokojení potřeby prožívá člověk velmi nelibě | ||
* Potřeby se stávají hybnou silou aktivity člověka jedině tehdy, jestliže napětí spojené s jejich aktualizací vstoupí do vědomí | * Potřeby se stávají hybnou silou aktivity člověka jedině tehdy, jestliže napětí spojené s jejich aktualizací vstoupí do vědomí | ||
* Na potřebách vyrůstají zájmy | * Na potřebách vyrůstají zájmy | ||
+ | == Zdroje == | ||
+ | |||
+ | [[Kategorie: Psychika|*]] | ||
+ | [[Kategorie: Obecná psychologie|*]] | ||
+ | [[Kategorie: Psychologie osobnosti|*]] |
Aktuální verze z 7. 5. 2014, 16:09
Obsah
Pojetí potřeb a jejich členění
Murrayův přístup k roli potřeb jako motivačních sil
- Henry Murray - potřeby jako motivační síly
- svůj systém označuje jako personologii
- předmětem a cílem zkoumání je proniknout do psychiky individuální osobnosti a výchozí informační bází toho zkoumání jsou životní dějiny individua
- do osobnosti lze proniknout analýzou celků, témat tvořených specifickou jednotou
- potřeby - všechno to, co jedinec chce, o co se snaží
- 5 kritérií jejich identifikace: typický trend (průběh a výsledek) jednání
- typický modus (vzor) chování
- selektivní vnímání
- city
- manifestované uspokojení (či nespokojenost)
- s dosažením určitého efektu
- tlaku (press) = všechno to, co prostředí vyžaduje od jedince, co má splnit, naplnit
- 2 druhy tlaku:
- α tlak - objektivní stav věcí a okolností vyvolávajících tlak
- β tlak - subjektivní zpracování tohoto tlaku
- 2 druhy tlaku:
- potřeby - všechno to, co jedinec chce, o co se snaží
- pro jednání je podstatné, co jedinec jako tlak prožívá subjektivně
- potřeby a tlaky se navzájem ovlivňují
- každá potřeba má dynamickou povahu, vyznačuje se emočním doprovodem, silou a dobou trvání a vede k manifestnímu chování zaměřenému na její uspokojování
Aplikoval Thematic Apperception Test - TAT na 3 kategorie potřeb:
- viscerogenní potřeby – vrozené
- př. potřeby nedostatku (potřeba potravy, kyslíku, podnětů)
- přebytku (potřeba sekrece, urinace …)
- obrany a úniku
- př. potřeby nedostatku (potřeba potravy, kyslíku, podnětů)
- psychogenní potřeby – získané, manifestní, determinované vnějšími potřebami
- skryté potřeby – např. obavy zůstat bez pomoci, ponížení, exhibicionismus
- systém tlaků a potřeb je uspořádán do celkové organizace osobnosti, na níž lze pohlížet jako na:
- proces, kdy je osobnost identická se svou historií, s průběhem jednoznačných a protikladným tendencí jednání a chování v jejich tematické bohatosti
- strukturu – organizaci všech integrativních, regulativních procesů v mozku
Murray vychází z psychoanalytických pozic
- Henry Murray
- osobnost = systém organizace vyvíjející se v průběhu celého života
- 3 základních období: - období dětství, adolescence, rané dospělosti, kdy se struktury vyvíjí
- období střední dospělosti – osobnostní struktury jsou
- uchovány a zesíleny
- období stáří – ztrácí se schopnost vyvíjet nové struktury
- osobnost, přestože se mění, vykazuje relativně stabilní strukturu
- označuje ji tradičními pojmy psychoanalýzy, ale s obsahovými rozdíly:
- ID - vrozené i akceptované impulsy, tzn. I stimuly sociální akceptace (oproti Freudovi)
- EGO - centrální instituce, která plánuje a organizuje jednání
- není prostředníkem mezi ID a SUPER-EGO, ale má funkci aktivizující
- SUPER-EGO - hodnoty a pokroky kultury, které se staly vnitřním světem jedince, jsou Interiorizované na jeho základě se vytváří EGO-IDEAL
- EGO-IDEAL - ideální obraz sebe sama, je zdrojem stavění si takových osobních cílů, o jejichž realizaci daný jedinec usiluje
- TAT - projektivní technika založená na předkládání obrazových tabulí (v sériích po 20 s ohledem na pohlaví a věk) s mnohoznačnými situacemi, které daný jedinec interpretuje s projikuje tak do svých odpovědí systém svým potřeb a tlaků. ALE je to hodně ovlivněný reprodukovanými poznatky z knih, novin, filmů, takže nejde až tak moc o výtvor vlastní fantazie
Raymond B. Cattel
- Raymond B. Cattel
- ergické pudy – vrozené reakce na dosahování konzumačních cílů
- sentimenty – naučené zaměření na cíle
Potřeby v Rotterově systému sociálního učení
- Julian B. Rotter
- svůj behavioristický model chování člověka staví proti dosavadním psychoanalytickým
- fenomenologickým i behavioristickým teoriím a přístupům k osobnosti - neberou v úvahu
- specifickou povahu a úlohu kognitivních a motivačních faktorů lidského chování v jeho
- reálných sociálních kontextech.
- jádrem jeho úsilí při zpracovávání teorie sociálního učení je odhalení možností a cest předvídání, jak se člověk zachová vzhledem k aktualizaci specifických sociálních situací
- vzorec pro predikci cílově orientovaného chování člověka v reálných životních situacích
potenciální potřeba = svoboda pohybu + hodnota potřeby
- potřeba = soubor chování , který se vztahuje k týmž či svou povahou podobným sadám (formám, obsahům) posílení
- potřebu tedy definuje ve vztahu k cílově orientovanému chování - lidé jsou totiž orientování cílově = snaží se maximalizovat odměny a minimalizovat ztráty
- na základě tohoto přístupu definuje 6 kategorií potřeb:
- potřeba uznání
- potřeba bezpečí, ochrany
- potřeba dominovat
- potřeba nezávislosti
- potřeba lásky a citovosti
- potřeba tělesného zdraví a potěšení (komfortu)
- pokud bychom chtěli predikovat, jak se daný jedinec zachová, je třeba vzít v potaz determinovanost 3 základními, vnitřně v potřebách obsaženými komponentami:
- potenciál = pravděpodobnost toho, že se za daných podmínek a situací vyskytne chování aktivující člověka směrem k uspokojování té které kategorie potřeb
- hodnota = nakolik je přiměřené a relativně žádoucí to které posilování z možných rozdílných posilovačů spojených se základními kategoriemi potřeb
- svoboda pohybu = stupep očekávání toho, jaké sady chování povedou k uspokojení té které kategorie potřeb
Abraham H. Maslow
- Abraham H. Maslow
- Principy:
- antropocentrický - člověk je specificky determinovaná a integrovaná bytost, kterou nelze postihnout přístupy aminocentrickými
- eupsychický – nezbytnost brát v úvahu stav, ke kterému jsou s to dospět všechny plně fungující lidské bytosti
- klasifikační – odmítá stavět na indexu pudů a zdůrazpuje jako východisko pro členění motivačních sil základní cíle a potřeby, jimiž se osobnost vyznačuje
- role nevědomí - nezbytnost brát v úvahu roli nevědomé, neuvědomované motivace
- Potřeby
- fyziologické
- bezpečí
- afiliační
- uznání
- seberealizační
- vědění
- estetické
- životní orientace
Hierarchie potřeb dle Maslowa
- funkční autonomie potřeby
- Potřeby
- D – nedostatkové
- B – růstové
- celostnost, jedinečnost, správnost, hravost, prostota,...
Potřeby nedostatkové
- zajišťují biologické přežití a psychologickou rovnováhu
- potřeby fyziologické - vše co organismus nezbytně potřebuje k životu, respektive k přežití (teplo, strava, kyslík, spánek)
- potřeba bezpečí - hledání jistoty, uhýbání neznámému
- potřeby přináležení a lásky - patřit někam a někomu, milovat a být milován, být emočním objektem i subjektem
- potřeba úcty a sebeúcty - být druhými vážen, ceněn, být sám sebou kladně hodnocen
- potřeba sebeuskutečnění - naplnit své možnosti růstu, stá se tím, čím se mohu stát
Potřeby růstové
- jejich uspokojování vede k dosažení a především k přesažení současného stavu člověka – rozvoj nadosobních cílů
- potřeba poznávání a porozumění - získávat poznatky, obohacovat se, pracovat na sobě
- potřeba estetických prožitků - objevovat řád, symetrii, krásu, kino, hudbu
- Základní pravidlo dle Maslowa - nelze dostatečně uspokojit potřeby vyšší, nejsou-li uspokojeny potřeby nižší (ale jakmile je dosaženo vyšších potřeb, mohou se stát autonomními a nezávislými na uspokojení potřeb nižších)
Struktura a dynamika motivačních tendencí příznačná pro jedince
- jakými motivačními vlastnostmi se vyznačuje
- k čemu směřuje
- čím je směřování determinované
- nakolik determinovatelní
Substruktura motivačních vlastností
- soubor klíčových vlastností osobnosti, na nichž závisí, jaké pohnutky budou dominovat v jejích postojích, hodnotových orientacích v souvislosti s životními podmínkami
- relativně stabilní, individuálně příznačný, hierarchicky uspořádaný systém zaměřenosti
- zakládá se na vrozených dispozicích a upevňuje se v procesu aktivní interakce
Základní a odvozené potřeby
- uspokojení potřeb je podmínkou existence, přežití
- aktualizace potřeby se projevuje jako subjektivní strádání, jedině ve vědomí se stávají hybnou silou
- potřeba je vždy předmětná
- struktura motivačních vlastností se utváří na základě vrozených, základních potřeb v průběhu interakce s prostředím, z nich se odvozují sekundární potřeby, zájmy, postoje, hodnotové orientace
- potřeby základní a druhotné
- Primární (Základní) potřeby (kritéria)
- biotické – zabezpečující přežití
- aminocentrické – společné se zvířaty
- antropocentrické – společné všem lidem
- přežití člověka jako biologického, ale i společenského tvora
- základní potřeby
- zachování vlastního života
- sexuální
- poznávací
- sociálního kontaktu
- seberealizace
- mají cyklickou povahu
- nedostatečné uspokojení – deprivační syndrom
- Sekundární (druhotné, kulturní) potřeby
- patří sem potřeby:
- morální
- intelektuální
- estetické
- určitého způsobu života
- mohou být primární ve významu
- nejsou-li uspokojeny – frustrace
- rozvíjejí se v podmínkách existence
- Primární (Základní) potřeby (kritéria)
Metapotřeby
- metapotřeby nemají hierarchické uspořádání
- jsou stejně jako potřeby nedostatkové instinktivní, biologicky zakořeněné
- musí být uspokojovány, aby bylo dosaženo duševního zdraví člověka
- metamotivace není možná, pokud nejsou uspokojeny potřeby nedostatkové
- jejich deprivace či frustrace může ústit do psychického onemocnění, které Maslow označuje jako „metapatologie“. Mezi její projevy patří
- nedůvěřivost, cynismus, skepticismus
- nervozita, nechutenství
- ztráta pocitu jáství a osobitosti
- skleslost, nechuť něco dělat
- vztek, otrlost, nezákonnost
- deprese
- bezvýznamnost, zoufalství, ztráta smyslu života
Primární a sekundární potřeby
- Potřeby a zájmy jsou základem motivace
- Neuspokojení potřeby prožívá člověk velmi nelibě
- Potřeby se stávají hybnou silou aktivity člověka jedině tehdy, jestliže napětí spojené s jejich aktualizací vstoupí do vědomí
- Na potřebách vyrůstají zájmy