Patologie osobnosti

Osobnost

• Osobnost je soubor psychologických vlastností, které tvoří základ jedince, na jehož podkladě se vytváří jánství
• popisujeme: strukturu, vztahy osobnosti, její vývoj, atd.
• jádro osobnosti: to, co je na osobnosti neměnné, dané; geneticky daný základ
• 1/3 osobnosti tvoří genetika, zbytek se rozvíjí v souvislosti se sociálním prostředí a vnějšími vztahy

Typologie (dělení) osobnosti:

1. rozdělení podle temperamentu - Hippokratovo dělení na sangvinika, cholerika, flegmatika a melancholika
2. rozdělení podle somatotypu (podle somatického a psychického vývoje) - Kretchmerova typologie: piknik, leptosom, atlet, dysplastik
3. rozdělení podle kvality fungování nervové tkáně (fungování útlumu a aktivace vzruchu) - I.P.Pavlov :
   1. osobnost slabá (podobná melancholikovi),
   2. silná a nevyrovnaná (podobná cholerikovi),
   3. silná a vyrovnaná a nepohyblivá (podobná flegmatikovi),
   4. silná a vyrovnaná a pohyblivá (podobná sangvinikovi)
4. Sheldonova typologie (somatická, podle antropologických znaků)
   1. viscerální typ: užívá si života (odpovídá sangvinikovi),
   2. somatotonní typ: ambiciózní, asertivní (odpovídá cholerikovi)
   3. celebrotonní typ: se sklonem k sebe kontrole (odpovídá melancholikovi)

Patologie osobnosti

• patologie

1. Obecná = nejedná se o diagnózu; změny osobnosti na podkladě vývojových procesů
2. Speciální = mají diagnózu a jasné symptomy; diagnóza může být stanovena až po 18 letech života

Obecná patologie

• poruchy mohou být označovány jako: norma → abnorma (hranice mezi normou a patologií) → patologie

Norma

• Depersonalizace
  • jde o změnu subjektivního prožívání vlastního já, porucha identifikace jáství
  • může se objevovat přechodně (pod vlivem stresu, psychoaktivních látek) → je to ovlivnitelný stav
  • člověk se cítí, jako by byl mimo sebe, jako by sledoval sám sebe; něco chce, ale nemůže proto nic udělat → vnitřní odcizení
  • může to být součást speciální patologické poruchy, např.: schizoidní; objevuje se to u lidí, kteří pravidelně užívají marihuanu
• Akcentovaná osobnost
  • jedna z povahových vlastností/rysů je nadměrně rozvinutá (rozvinutá nad rámec sociální normy)
  • např.: člověk je výbušný, ale nedá se o něm říct, že by to byl cholerik

Abnorma

• Deprivovaná osobnost
  • způsobeno určitým strádáním (osoba byla v něčem omezována) vlivem sociálního prostředí, ve kterém se osobnost rozvíjela → nějaká vlastnost není rozvinutá
  • nejčastější je deprivace citová
  • může být základem specifické poruchy osobnosti
• Depravovaná osobnost
  • osobnost, která se neřídí obecnými normami společnosti v rámci soužití
  • má problémy v emočních rovinách, ve společenském životě; delikventní chování…
  • může být základem disociální poruchy
• Primitivní osobnost
  • jednoduché vzorce chování, ať už pod vlivem mentálního úpadku nebo kvůli nedostatečné výchově

Patologie

• Alternace osobnosti
  • dochází ke ztrátě původní identity, člověk v té chvíli vystupuje jako jiná osobnost ve všech aspektech jejího fungování
  • má amnézii po období, kdy došlo ke změně osobnosti
  • změny od dvou do mnoha různých osobností
  • přechody mezi osobnostmi jsou náhlé a bezúčelné (nic tím nesleduje)
  • změna trvá hodiny, ale i dny
  • teorie vzniku této poruchy: nastává po traumatickém zážitku během vývoje té osobnosti → osoba poté vytěsní tu „zneužívanou“ část osobnosti a to negativní se odštěpí do nové osobnosti
  • je to celkem vzácné; stále nejde o diagnózu
• Transformace osobnosti
  • nevývratné přesvědčení o tom, že ten jedinec je někým jiným → ignoruje vlastní já, vlastní identitu
  • lehčí forma: apersonalizace
    • do určité míry si tu svou vlastní identitu ponechává (ale jen v úzkém, obecném pojetí; tuší že existuje nějaký pán Novák, ale on je přeci Kryštof Kolumbus)
  • těžší forma: rozpad/dezintegrace
    • přerušena kontinuita vědomého já a přijata identita někoho jiného (Já jsem Kryštof Kolumbus, žádného Nováka neznám)
    • přijímá jen jednu novou osobnost, ne více jako v předchozím případě
    • může to být stav jen přechodný pod vlivem poruch myšlení (např.: při halucinacích), ale i nevratný pod vlivem organických změn
• Rozštěp osobnosti
  • zlom životní linie
  • nerušení některých kvalit při zachování kvalit jiných (např.: zůstane v pořádku sociální fungování a emotivita, ale dojde k poruše myšlení a Inteligence)
  • je to stav trvalý a má psychotický i organický základ

Speciální patologie

• je dána diagnóza
• jasnou diagnózu získáme pomocí testů osobností
• Paranoidní porucha osobnosti
  • základní rysy: nastraženost, podezíravost, nedůvěra
  • člověk má velké problém v rámci sociálních vazeb, navazování kontaktů, vyjadřování emocí, ale nemá poruchu inteligence
• Schizoidní porucha osobnosti
  • osobnost uzavřená do sebe, velmi citlivá na své já, na vlastní potřeby
  • má úzký sociální prostor (po celý život má třeba jen dva kamarády)
  • má problém navázat sociální kontakty, vazby, je uzavřený před světem, je omezená sociální a emoční složka (i vnitřně, nejen v projevech navenek) → oploštělé emoce, city
  • může být problém odlišit člověka se schizoidní poruchou osobnosti od introverta
  • tato porucha nemá nic společného se schizofrenií
• Disociální porucha osobnosti (Asociální osobnost)
  • nepřizpůsobiví, citliví na své já (ve smyslu negativního nastavení), neřídí se obecnou rovinou sociálního fungování
  • Emoce: jsou necitliví vůči potřebám jiných
  • např.: lidé, kteří byli v dětství deprivovaní, deprahovaní
• Emočně nestabilní osobnost
  • emoce mají sklon k impulzivitě (nepřiměřené odezvy, neadekvátní emoční projev) nebo jsou jen oploštělé (tzv. hraniční typ osobnosti → nevýrazné emoce, často tendence k sebepoškozování)
• Histriónská porucha osobnosti
  • má emoce hodně vyjádřené, je to člověk teatrální, vyzývavý, má velké potřeby přijetí vůči svému okolí (potřebují, aby je okolí akceptovalo, přijímalo)
• Anankastická porucha osobnosti
  • perfekcionisté, puntičkáři, potřebují mít vše v pravidlech/řádech, neuplatňují to jen vůči sobě, ale i po svém okolí (vyžadují po okolí, aby dodržovalo pravidla, které on sám stanoví)
  • pokud okolí tyto pravidla nedodržuje, bude ho to zúzkostňovat, popř. to bude po ostatních opravovat
• Úzkostná (anxiózní) porucha osobnosti
  • dominující porušená složka emocí je úzkostná
  • na běžné věci reaguje nepřiměřenou úzkostí
• Narcistická porucha osobnosti
  • na prvním místě sebe je JÁ, citlivé vnímání sebe sama, svých potřeb
  • jeho osobnost jde lehce zranit, pokud ho zraníme, tak se uchyluje do úzkosti (když zraníme někoho s disociativní poruchou osobnosti, tak nás rovnou uhodí)
• Pasivně agresivní osobnost
  • je subjektivně nespokojený, citlivý na své vlastní potřeby, má problémy se sociálními normami
  • nedává to ale najevo – agresivita je daná pasivní formou (říká: nikdo mě nemá rád, mi to nejde; dělá takové naschvály)
  • neví o tom, myslí si, že mu všichni ubližují