Poznávání osobnosti

Základní metodologické problémy poznávání osobnosti

Hlavní problémové oblasti psychologie osobnosti

• Hlavní úkoly poznávání osobnosti
  • popis
  • výklad
  • předpovídání
  • ovlivňování
• Formální vztahy
  • struktura osobnosti – stálost a uspořádanost, prvky a vztahy
  • dynamika osobnosti – podněty, příležitosti, průběh dějů a stavů, členění, vzorce skladby duševního dění
  • vývoj osobnosti – neopakovatelné a nevratné vývojové změny, vlivy
  • patologie osobnosti – poruchy, možnosti ovlivňování
• Obsahová kvalita
  • Temperament
  • Poznání
  • Motivace
  • Integrace
• Popis osobnosti
  • vnitřních prvků, struktur a funkčních závislostí
  • výklad zachycených jevů vnějšími podmínkami
  • předpovídání osobnostních jevů - ovlivňování dalšího vývoje
• Existují některé základní problémové oblasti studia osobnosti
  • Oblast popisu a výkladu osobnosti po stránce formálních vztahů
    • struktura, dynamika, vývoj a patologie osobnosti
  • Oblast objaspování obsahové kvality duševního dění
    • Temperament
    • poznání - příjem a zpracování informací
    • motivace a integrace - celkové sjednocení duševních dějů vzhledem ke třem výše uvedeným podmínkám
  • oblast metod poznávání a ovlivňování osobnosti
  • ovlivňování osobnosti - co a jak lze cíleně ovlivpovat
  • poznávání osobnosti
• Poznávání osobnosti je metodologicky náročné, hlavně kvůli nedostupnosti zkoumaných jevů
• Metodologie měření a rekonstrukce proměnných se rozděluje na
  • vhodné přiřazení vnějších znaků hypotetickým osobnostním proměnným
  • stanovení způsobu ověřování předpokladů
  • tvorbu vhodných měřicích nástrojů
• Zdrojem dat je vždy pozorování
  • Jednak pozorování vlastního duševního života (introspekce)
  • Jednak pozorování vnějších znaků (extrospekce)
• Výsledkem jsou vždycky nutně subjektivní hodnoty, proto musíme u každé takto získané proměnné
  • vymezit a rozpoznat příslušnou psychologickou kvalitu
  • zjistit kvantitu, v níž se vyskytuje
• Nástrojem měření jsou měrné stupnice dvojího druhu
  • objektivní - určují kvantitativní vlastnosti přímo v jednotkách množství - body za splněné úkoly
  • posuzovací - kvantitativní vlastnost je vyjádřena v jednotkách množství zprostředkovaně na základě subjektivního hodnocení
• Vyvozování závěrů z takových dat může mít intuitivní podobu
  • to znamená, že je založeno na úvaze zkoumajícího o výsledcích v souvislosti s dalšími podmínkami (zkreslující vlivy, osobní preference)
  • příkladem hodnocení mohou být výsledky projektivních testů
  • Druhým způsobem zpracování dat je výpočet
    • Je založen na explicitním výpočtu závěru z daných dat, například faktorovou analýzou
• Samo pozorování můžeme rozdělit do tří rozdílných skupin
  • prosté pozorování, bez zásahu pozorovatele
  • záměrné, se zásahem pozorovatele, experimentální pozorování
  • záměrné se zásahem do průběhu událostí - psychologická zkouška

Možnosti pronikání do osobnosti

• vlastnosti osobnosti se vždy projevují v interakci a i každé psychologické vyšetření je pro ni reálnou životní situací
• tentýž nástroj může mít kvalitativně rozdílnou informační hodnotu
• musíme postihovat klíčové komponenty vstupující do celostního fungování ani sumace komponentů, ani pouze celostní přístup
• nutná důkladná interpretace
• aplikace různých nástrojů a jejich porovnání

Poznávání osobnosti

Podmínky a předpoklady poznávání osobnosti

• v psychologii osobnosti vždy vytváříme interakční model reálné entity
• adekvátnost jeho pojetí je závislá na teoretických přístupech a jeho poznávací hodnota na přístupech metodologie
• adekvátnost vypracovaného modelu je z hlediska metodologie podmíněna hledáním a koncipováním odpovědí na tři metodologické otázky
  • Co studovat?
  • Jak a kde studovat?
  • Čím studovat?

Tři metodologické otázky

• Co studovat?
  • smysluplné celky makrosystémové povahy – projevy, činnosti, aktivity - to podstatné
  • nezbytnost studovat smysluplné celky makrosystémové povahy
    • projevy, činnosti a aktivity v přesně definovaných situačních kontextech
  • vědecký přístup se vyznačuje racionálností, zakládá na jednotě principů úspornosti a postačitelnosti
    • zkoumá vše, co je pro účel nezbytné, ale současně jen to, co je nezbytné
  • je nezbytné studovat smysluplné interakční celky, zakládat systém pronikání do osobnosti na principu komplexnosti (ne jen skládat jednotlivé projevy)
    • nezbytnost studovat osobnost v makrosystémových projevech, vztazích, interakcích a determinacích
• Kde studovat?
  • Jak vlastnosti osobnosti studujeme
  • Přímo
    • rozborem jedince v náročných situacích aktualizujících psychickou zátěž
      • aktualizovaná úrovep zátěže je vždy subjektivní záležitostí
    • to co jedinec pociťuje jako zátěž a jaká má schémata interakcí k odhalení kauzality
      • je nezbytné studovat psychiku tam, kde se stanou interakční souvislosti evidentními toho lze dosáhnout
    • vyhrocováním sporu mezi subjektem a podmínkami existence se stále více vyjevují i obvykle skryté osobnostní komponenty
    • poznání, které kontexty představují optimální zátěž, je cestou k odhalování klíčových vlastností osobnosti
      • interakční přístup k psychickým zátěžím otevírá cestu komplexnímu pronikání do psychiky osobnosti
      • jakou osobností jedinec skutečně je a čím má předpoklad se stát
  • Nepřímo

• analýzou důsledků závažných okolností do psychiky ve smyslu jejich subjektivního zpracování

• jak se člověk ve své historii za těch kterých podmínek zachoval či zachová
• jde o specifické promítnutí biograficko-historické metody do oblasti poznávání osobnosti
• je možné postupovat jednou z cest

• vycházet ze znalosti současné psychické charakteristiky osobnosti a usilovat o pochopení jejích zdrojů
• jaké faktory formovaly motivaci, schopnosti jedince apod. – pátrání v minulosti, postup „ex post facto“ (velmi složitý)

• je třeba pátrat po takových událostech v životě jedince, které by mohly vést k vysvětlení jeho rysů a projevů
• zjišťovat, které události považuje jedinec za podstatné a jak je subjektivně Interpretuje

• systematicky sledovat aktivity subjektu v reálných životních kontextech longitudinálními výzkumnými projekty

• k postihování změn se využívají i projekty průřezové a periodicky opakované – méně náročné, ale málo vhodné pro pochopení kauzálních souvislostí a zdrojů vývoje

• průřezové techniky porovnávají soubory rozdílného věku ve stejném čase (nevidíme kauzalitu a vývoj)
• periodicky opakované techniky sledují jedince stejného věku v různé době - změny ve vztahu ke změnám podmínek
• informace o osobním vývoji a rozvoji jen do určitého momentu

• optimální by bylo spojení těchto tří technik

• Čím studovat?

• Metody
• musí odpovídat interakční koncepci a adekvátně operacionalizovat
• je třeba vypracovat metody a nástroje, které odpovídají interakční koncepci a adekvátně operacionalizované podstatě studijních vlastností osobnosti v závislosti na situaci
• v psychologii bylo vypracováno mnoho metod
• jejich poznávací hodnota závisí na metodologických východiscích operacionalizace studovaných osobnostních proměnných, na tom jak respektují
• nezbytnost systémového přístupu ke studiu osobnosti (je nutno brát v úvahu kontexty)
• skutečnost, že osobnost se v životních kontextech projevuje jako komplexní individualita
• dynamickou povahu aktualizovaných projevů osobnosti

• osobnost postihujeme a hodnotíme buď

• nomotetickými postupy - v relacích k určité normě
• idiografickými postupy - kazuistika

Rozdělení metod

• Pozorování

• problémem je jak zabezpečit objektivitu pozorování
• systém klasifikace a postihování klíčových vztahů
• aktualizace kontextů, ve kterých by vyvstaly vlastnosti jedince
• exaktní interpretaci nálezů
• možnost systémové verifikace závěrů

• Experimentální postupy

• nejexaktnější metoda
• do vlastností osobnosti pronikáme nepřímo
• s osobnostními proměnnými nelze manipulovat - nelze s nimi zacházet jako s nezávislými proměnnými (těmi jsou zde proměnné situační)
• klíčovým problémem je „vnést život do laboratoře“ a „vnést laboratoř do života“

• Biograficko-historické postupy

• orientace na odhalování zdrojů individuálních rozdílů
• jsou závislé na subjektivním zpracování

• Explorativní metody

• testy, rozhovory a dotazníky

• měly by tvořit organickou část každého vyšetření
• často jsou jedinou metodou získávání dat, pokud jsou ostatní nedostupné

• projektivní techniky

• celostní postižení osobnosti
• problémem je objektivizace interpretací

Metody poznávání osobnosti

• Pozorování a měření v psychologii osobnosti

• Cokoli existuje, existuje v nějaké míře a může (v zásadě) být měřeno (E. L. Thorndike)

• Výpovědi
• Chování
• Tělesné znaky
• Vnější a vnitřní psychologická skutečnost

• Metody poznávání osobnosti

• Projevy duševních vlastností, stavů a dějů navozovány a postihovány (rozpoznávány a měřeny)

• Samovolně
• Záměrně – experimentální (zasahující) pozorování
• Záměrně – psychologická zkouška

• Rozdílné výzkumné strategie

• Pozorování spontánního chování

• prováděné osobně badatelem

• přímé pozorování spontánně probíhajícího chování – úmyslné jednání / bezděčný výraz
• pozorování stop – úmyslných / bezděčných výtvorů

• zprostředkované zprávou o spontánním chování jedince od jiné osoby, často v podobě posouzení

• Výpověď o sobě

• Rozhovor
• Dotazník

• Nepřímé zkoušky

• objektivní či výkonové – maximálního výkonu / typického výkonu (osobního stylu)
• projektivní

• asociační - Rorschachův test, Jungův asociační experiment
• konstrukční - Murrayho tematicko apercepční zkouška
• doplňovací - Rosezweigova obrázková frustrační zkouška – doplňování scházejících výroků osob
• řadicí - Seřazení barev v Lüscherově zkoušce příjemnosti
• expresivní techniky - kresba osoby, stromu, rodiny

• Měření tělesných znaků (na základě představy izomorfie mezi vlastnostmi a ději tělesnými a duševními)

• tělesných tvarů
• tělesných dějů

• K úspěšnému poznávání osobnosti je důležité znát zvláštní předpoklady a meze, které jsou vlastní jednotlivým metodám

• každá metoda svou povahou již v nějakém směru předurčuje obsah a formu výsledků
• metody jsou rozdílné co do přesnosti, spolehlivosti a závažnosti získaných výsledků

Psychodiagnostické metody

• Druhy metod

• Pozorování konkrétního chování

• buď prováděné přímo, nebo sledování stop a výsledků činnosti
• možné je sbírat data i skrze výpověď třetí osoby

• Výpověď o sobě - lze provést dotazníkem nebo rozhovorem
• Nepřímé zkoušky

• objektivní či výkonové zkoušky jako zdroj jednoznačných dat

• získáváme data buď o maximálním, nebo typickém výkonu

• zkoušky projektivní, které zkoumají odpověď jedince na významově nejednotný materiál

• asociační techniky - Rorschach
• konstrukční techniky - Murray
• doplpovací techniky - obrázková frustrační zkouška
• expresivní techniky - kresba rodiny, stromu)

• Měření tělesných znaků

• vychází ze souvislosti mezi fyziologií a psychikou
• Měří se

• tělesné parametry
• fyziologie tělesných jevů - tep, tlak, vodivost kůže

• V současnosti existuje několik rozdělení psychologie osobnosti podle používaných metod a zaměření výzkumu
• Například podle Cronbacha se dělí na přístupy

• Korelační - ty které zkoumají rozdíly mezi organismy
• Experimentální - vycházející z přírodovědného zkoumání
• Sociální - vychází z klinických pozorování o společenské podmíněnosti lidského chování
• Psychometrické - zjišťování a měření osobnostních vlastností a stavů

Jednotlivé metody

• dotazník PASKO

• zjišťování interakčních tendencí a sebepojetí
• zpracoval M. Jarolímek

• PSYCHOLAB

• soubor testů zaměřených na postihování kvantitativních i kvalitativních ukazatelů ve struktuře a dynamice klíčových psychických funkcí
• zahrnuje testy rytmicity, senzomotorické koordinace, koncentrace a rozdělení pozornosti, představivosti, anticipace aj.

• DIAROS – diagnostická baterie

• umožňuje odhalovat předpoklady, souvislosti a zdroje, spolehlivost a desintegrace psychické práceschopnosti jedince v exponovaných profesích, životních, pracovních či sociálních kontextech
• zároveň i projevů problémových jedinců ve smyslu jejich sklonu k rozvoji maladaptivního či asociálního chování
• sestává z následujících metod

• SPARO (dříve IHAVEZ)

• zjišťování subjektivně příznačné úrovně, struktury a dynamiky bazální psychické autoregulace a integrovanosti osobnosti

• BAROM – bazální autoregulace osobnosti mladistvých (13-17 let)
• IHATRANS - k modifikaci dat z dotazníku IHAVEZ tak, aby byla využitelná DIAROSEM
• SUPSO – subjektivní posuzovací škála, která umožpuje hodnotit strukturu a dynamiku psychických stavů, predikovat vznik tzv. kritického psychického stavu (má za následek destrukci interakčních aktivit individua)
• DUSIN – dotazník spokojenosti a frustrace, orientovaný na postižení hierarchické struktury hodnotové orientace, životní spokojenosti a frustrujích podmínek a okolností života a činnosti
• SIPO – dotazník interpersonálních hodnot
• LOGUS – test logického usuzování – zjišťování schopnosti logického úsudku

• Základní počítačové prostředí je přitom shodné a umožpuje fungování řídícího systému
• Obsahuje moduly

• Nastavení
• Změny
• Kazuistika
• Statistika

Současné možnosti a trendy ve studiu vlastností osobnosti

Východiska psychologie osobnosti

• Vlivy

• biologické vývojové teorie
• klinické lékařství
• akademická psychologie a reakce na ni v psychoanalýze
• reflexologii a behaviorismu
• v útvarové psychologii
• empirické sociální psychologie

• Současné přístupy ke studiu osobnosti

• Cronbach rozlišuje přístupy

• korelační - rozdíly mezi organismy
• experimentální - rozdíly mezi různými zásahy a naději na jejich integraci

• Wiggins rozlišuje

• psychometrický - Cronbachovy korelační a experimentální

• zjišťování osobnostních vlastností a stavů, situační proměnné, vyvozování z vnějších projevů

• experimentální

• projevy duševních funkcí v chování, vnímání, učení, vyšší poznávací funkce (paměť, myšlení, rozhodování)

• biologický

• lidský jedinec především organismus (vývojové přizpůsobování, dědičné vlohy, raná zkušenost)

• sociální

• osobnost v pojmech sociálních interakcí, společenských vzorů a rolí

Interakční přístupy k odhalování kritických vlastností osobnosti, jejich podstaty, povahy a vývojových tendencí

Struktura schopnostních vlastností osobnosti

• vymezování schopností jako vlastností osobnosti z hlediska struktury inteligence zakládá na dispozičním přístupu
• interakční přístup předpokládá uvažovat tuto strukturu jako nástroj i produkt vzájemné interakce osobnosti s podmínkami její životní existuje
• východiskem postihování schopností jako vlastností osobnosti v jejich struktuře i celostních projevech je analýza předpokladů a tendencí vyrovnávání se základními typy životních situací
• životní situace, které kladou na její činnost (psychiku) specifické nároky a požadavky
• struktura schopností rozhoduje o tom, pro koho a jaké požadavky na činnost jsou řešitelné a které stojí mimo hranice jeho schopností
• Obsahově vystupují nároky životních situací na schopnosti jedince jako osobnosti v kategoriích

• požadavků na výkonnost

• jakou úroveň a kvalitu výkonu vykazuje
• jak dlouho a intenzivně je subjekt schopen se s nároky vyrovnávat

• problémových situací aktualizujích nároky na schopnost orientovat se v dosud nepoznaných a psychicky neosvojených okolnostech života

• jejich řešení je funkcí schopností subjektu orientovat se v situacích a přijmout adekvátní rozhodnutí povahy

• adjustační - schopnost účinně se vpravovat do nových situací tím, že se sám přizpůsobí či že si je přizpůsobí
• kreativní - schopnost řešit nově vzniklou situaci proniknutím do její podstaty, přijetím a realizací adekvátního, situaci odpovídajícího rozhodnutí a systému cílového jednání

• to se spojuje s adaptabilitou a adjustabilitou a s takzvanou obecnou inteligencí

• schopnost řešit tento typ situačních nároků je funkcí cílesměrné regulace chování, pružnosti, hybnosti, tendence k alternativním variantám vyrovnávání se s nároky
• vyjevuje se tu i frustrační tolerance

• konfliktních situací

• souvisí s procesem rozhodování se

• v jakém směru jednat v ambivalentních situacích
• kdy je člověk motivován k navzájem neslučitelným variantám jednání

• hraje zde svou roli schopnost přijímat určitou míru rizika volby či zamítnutí toho či onoho rozhodnutí

• stresových situací

• jejich ukazatelem je odolnost vůči působení rušivých okolností na psychiku v období realizace cílové činnosti
• na základě interakčního přístupu lze vymezit jako klíčové komponenty ty schopnostní vlastnosti, které vcházejí v podobě základních vlastností do subjektivně příznačné struktury obecných schopností člověka

• kvalita podávaného výkonu je funkcí

• vloh
• stupně trénovanosti
• současně je determinovaná aktualizovanou kvalitou vztahu mezi

• vnějšími podmínkami
• vnitřními předpoklady a psychickými stavy

• podávání kvalitní, špičkové výkonnosti v jakékoli profesionální či jiné činnosti tam, kde je toho nejvíce zapotřebí, kde skutečně o něco jde

• je determinováno schopností vykázat optimální kvalitu výkonu za podmínek a situací, které nejsou optimální, ale přitom v nárocích na realizaci dané činnosti obsažených

• Při posuzování předpokladů a schopností vykonávat úspěšně tu kterou profesi, realizovat určitou činnost, zastávat specificky náročnou pracovní či jinou funkci, je nezbytné brát v úvahu

• komplex vrozených předpokladů = vloh determinujících úroveň nadání
• systém těch obecnějších schopností jako vlastností osobnosti

• odolnost
• schopnost se vyrovnávat s nároky na interakčních pohotovost
• schopnost týmové spolupráce

• všechny jiné osobnostní vlastnosti

• motivační
• postojové
• stavové
• vztahové

• k vypracování psychologické charakteristiky té které činnosti z hlediska nároků, které jsou kladeny na její výkon, slouží profesiografická metoda

• popis činnosti a stanovení požadavků na úspěšný výkon daného povolání podle jasně stanovených hledisek a kritérií

• všeobecná charakteristika činnosti
• popis situačních, sociálních a jiných kontextů a faktorů, ve kterých a pod jejichž vlivem je činnost prováděna
• odvození požadavků na potenciální zdravotní, senzomotorické, neuropsychické předpoklady

• na osvojené struktury a obsahy znalostí, dovedností, zkušeností, schopností a motivačních či postojových struktur

Klíčové schopnosti jako vlastnosti osobnosti

• Schopnost orientovat se v situaci
  • jako ukazatel účinné kapacity rozumu, vhledu a kreativity v kontextu emociogenně exponovaných situačních proměnných
• Psychická odolnost
  • resistence vůči desintegrujícím vlivům situačních komponent na psychickou činnost
• Schopnost přizpůsobovat se, aktivně a tvořivě se vpravovat
  • Ve smyslu tendence přijímat alternativní varianty řešení situací, psychické hybnosti, pružnosti, flexibility
• Schopnost rozhodovat se v situacích mnohoznačnější povahy
  • Spojené s nejasným vývojem
• Schopnost regulovat svoji vnitřní a vnější aktivitu (činnost)
  • a to vzhledem k aktuálním situačním kontextům