Vývojová diagnostika: Porovnání verzí

Verze z 27. 10. 2016, 19:36

Vývojová diagnostika představuje oblast psychodiagnostiky zabývající se poznáváním a zjišťováním jednak celkové úrovně vývoje daného jedince a jednak také stupně vývoje jeho jednotlivých psychických funkcí, schopností a podoby osobnostních charakteristik s ohledem na příslušnou vývojovou fázi, ve které se jedinec nachází.^[1]

Obsah

1 Metody vývojové diagnostiky
- 1.1 Základní dělení, základní výhody a nevýhody daných druhů metod
2 Jednotlivé testové metody užívané v rámci vývojové diagnostiky
3 Odkazy

Metody vývojové diagnostiky

Základní dělení, základní výhody a nevýhody daných druhů metod

Klinické

Možná podoba psychodiagnostického vyšetření
- pozorování, rozhovor, anamnéza, analýza stop činnosti
- výhody:
  - umožňují komplexnější poznání daného jedince
  - slouží jako vhodná - doplňující a rozšiřující podpora testových metod
- nevýhody:
  - nejsou standardizované
    - zprav. nejsou stanoveny jednotné postupy a přesná pravidla pro jejich administraci a vyhodnocování
    - neexistují pro jejich výsledky normy, na základě nichž by bylo možné výsledek jedince srovnat s výsledky určité širší populace jedinců
    - jsou více závislé na subjektivním zkreslení diagnostikujícího pozorovatele^[2]
Testové
- jednotlivé psychologické testy - viz níže seznam zásadních testů v rámci vývojové diagnostiky
- výhody:
  - jsou standardizované
    - jejich administrace a vyhodnocování (kvantitativní analýza a její interpretace) probíhá uniformě, tj. za užití jednotných postupů a sledování přesných pravidel; to umožňuje vyšší spolehlivost při srovnávání výsledků z daného testu u téhož jedince při víceré administraci
    - jsou pro ně vytvořené normy, tzn. jsou známy průměrné výsledky v daném testu či jeho příslušných částech pro určitou širší populaci jedinců (tou je nejčastěji skupina lidí určitého věku, pohlaví, sociálního statusu,...); to umožňuje srovnání výsledků z příslušného testu u daného jedince s tím, jaké jsou "normální", resp. běžné či nejtypičtější výsledky v rámci dané širší populace jedinců
    - jsou méně závislé na zkreslení diagnostikujícího zadavatele testu
- nevýhody:
  - jsou úžeji zaměřené pouze na určitou oblast či určitý omezený počet oblastí psychického života jedince (např. pouze na myšlení) a v rámci této oblasti opět pouze na určité její aspekty (např. pouze na verbální a abstraktní myšlení)^[2]

Jednotlivé testové metody užívané v rámci vývojové diagnostiky

Vývojové škály
- užití - používá se pro ranou diagnostiku psychického vývoje, totiž diagnostiku dětí do 3 let (novorozenců, kojenců a batolat)
- funkce - slouží pro stanovení celkové funkční zralosti a integrity CNS, zejm. neuromotorické zralosti dítěte; nikoliv pro určení intelektových schopností jako takových, neboť jejich jednotlivé složky (jako např. verbální myšlení, abstraktní myšlení, vizuální myšlení, kvantitativní myšlení,...) ještě nejsou u dětí v uvedeném věku dostatečně diferencovány; také slouží pro získání informací o emocionální stabilitě dítěte (zejm. jeho dráždivosti a frustrační toleranci), podobě jeho sociálního chování a též podobě jeho řečovém vývoji^[3]
- oblast aplikace - ve výchovném poradenství, při podezření na vývojové poruchy, při posuzování dětí pro jejich svěření do adopce, pro průběžné hodnocení vývoje dětí v konejeckých ústavech a dětských domovech
- některá specifika vyšetření dítěte ve velmi útlém věku:^[1]
  - nutno brát v úvahu aktuální fyzický stav dítěte; musí být optimální, jinak figuruje jako výrazně rušivá proměnná, která může naprosto znemožnit realizaci administrace
  - nutno se dítěti výrazněji přizpůsobovat - diagnostika poté probíhá zprav. za méně standardních podmínek (např. s dítětem v průběhu vyšetření ležíme na koberci)
  - na vyšetření je zprav. přítomen rodič či jiný pečovatel
  - u dítěte ve věku kolem 2 - 3 let, tj. v oddobí prvního vzdoru a počátků formování identity vlastního jáství, se může objevovat výrazný negativismus, a tedy tendence všechny úkoly zadávané v rámci diangostiky odmítat. Je poté zprav. vhodné na dítě nevyvíjet další nátlak, neboť by to vedlo pouze k nárůstu jeho odporu. Naopak je na místě zaujmout kooperativní přístup a diagnostiku představit a nabídnout dítěti jako určitou formu hry a podpořit tak jeho motivovanost k její realizaci. Hravá forma vyšetření je celkově doporučována u o psychodiagnostiky dětí.
Testy schopností či výkonové testy
Testy osobnosti
Kresebné testy

Odkazy

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.
↑ ^2,0 ^2,1 Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
↑ Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.

Literatura

Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.
Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.

Další užité zdroje

některé informace z přednášek prof. PhDr. Lenky Šulové, CSc
některé informace z přednášek PhDr. Lenky Morávkové Krejčové, Ph.D.

Zdroje obrázků

work.chron.com/requirements-child-therapist-16941.html

Klíčová slova

[:1-1] 1,0 ^1,1 Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.

[:0-2] 2,0 ^2,1 Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.

[3] Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Vývojová diagnostika''' představuje oblast psychodiagnostiky zabývající se poznáváním a zjišťováním jednak '''celkové úrovně vývoje''' daného jedince a jednak také stupně vývoje jeho''' jednotlivých psychických funkcí''', schopností a podoby osobnostních charakteristik s ohledem na příslušnou vývojovou fázi, ve které se jedinec nachází.<ref>Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.</ref>
+'''Vývojová diagnostika''' představuje oblast psychodiagnostiky zabývající se poznáváním a zjišťováním jednak '''celkové úrovně vývoje''' daného jedince a jednak také stupně vývoje jeho''' jednotlivých psychických funkcí''', schopností a podoby osobnostních charakteristik s ohledem na příslušnou vývojovou fázi, ve které se jedinec nachází.<ref name=":1">Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.</ref>
 == Metody vývojové diagnostiky ==
@@ Řádek 28: / Řádek 28: @@
 ** funkce - slouží pro stanovení celkové funkční zralosti a integrity [[CNS]], zejm. '''neuromotorické zralosti''' dítěte; nikoliv pro určení intelektových schopností jako takových, neboť jejich jednotlivé složky (jako např. verbální myšlení, abstraktní myšlení, vizuální myšlení, kvantitativní myšlení,...) ještě nejsou u dětí v uvedeném věku dostatečně diferencovány; také slouží pro získání informací o '''emocionální stabilitě''' dítěte (zejm. jeho dráždivosti a [[Frustrační tolerance|frustrační toleranci]]), podobě jeho '''sociálního chování''' a též podobě jeho '''[[Řečový vývoj|řečovém vývoji]]'''<ref>Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.</ref>
 ** oblast aplikace - ve výchovném poradenství, při podezření na [[vývojové poruchy]], při posuzování dětí pro jejich svěření do [[adopce]], pro průběžné hodnocení vývoje dětí v konejeckých ústavech a dětských domovech
-** specifika vyšetření dítěte ve velmi útlém věku:
+** některá specifika vyšetření dítěte ve velmi útlém věku:<ref name=":1" />
-*** nutno brát v úvahu aktuální fyzický stav dítěte, musí být optimální, jinak figuruje jako výrazně rušivá proměnná, která může naprosto znemožnit realizaci administrace
+*** nutno brát v úvahu aktuální fyzický stav dítěte; musí být optimální, jinak figuruje jako výrazně rušivá proměnná, která může naprosto znemožnit realizaci administrace
-*** k
+*** nutno se dítěti výrazněji přizpůsobovat - diagnostika poté probíhá zprav. za méně standardních podmínek (např. s dítětem v průběhu vyšetření ležíme na koberci)
+*** na vyšetření je zprav. přítomen rodič či jiný pečovatel
+*** u dítěte ve věku kolem 2 - 3 let, tj. v oddobí prvního vzdoru a počátků formování identity vlastního jáství, se může objevovat výrazný negativismus, a tedy tendence všechny úkoly zadávané v rámci diangostiky odmítat. Je poté zprav. vhodné na dítě nevyvíjet další nátlak, neboť by to vedlo pouze k nárůstu jeho odporu. Naopak je na místě zaujmout kooperativní přístup a diagnostiku představit a nabídnout dítěti jako určitou formu hry a podpořit tak jeho motivovanost k její realizaci. Hravá forma vyšetření je celkově doporučována u o psychodiagnostiky dětí.
 * Testy schopností či výkonové testy
 **
@@ Řádek 45: / Řádek 47: @@
 * Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.
 * Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.
+=== Další užité zdroje ===
+* některé informace z přednášek prof. PhDr. Lenky Šulové, CSc
+* některé informace z přednášek PhDr. Lenky Morávkové Krejčové, Ph.D.
 === Zdroje obrázků ===
 * work.chron.com/requirements-child-therapist-16941.html
 === Klíčová slova ===