Informační průmysl: Porovnání verzí
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
</big> | </big> | ||
− | V praxi se často stává, že producenti a tvůrci informací a informačních systémů jsou současně i poskytovateli informačních systémů. Jedná se např. o Národní lékařskou knihovnu USA, která je producentem a také poskytovatelem portálu PubMed. Poskytovali informačních systémů jsou často také [[databázová centra]] (Dialog, OVID, DIMDI, STN International, Data-Star, tzv.”agregátoři dat” - EBSCO, ProQuest), knihovny či také úřady. Také zprostředkovatel může být současně i uživatelem jako např. Národní knihovna ČR, která zpřístupňuje své licencované informační zdroje svým uživatelům. Zprostředkovateli informačních systémů jsou z neziskového sektoru zejména knihovny, informační centra, úřady např. Národní knihovna ČR, Úřad průmyslového vlastnictví atd. Komerčními zprostředkovateli informačních systémů jsou informační konzultační firmy, které poskytují specializované soustavné či jednorázové informační služby (Papík, | + | V praxi se často stává, že producenti a tvůrci informací a informačních systémů jsou současně i poskytovateli informačních systémů. Jedná se např. o Národní lékařskou knihovnu USA, která je producentem a také poskytovatelem portálu PubMed. Poskytovali informačních systémů jsou často také [[databázová centra]] (Dialog, OVID, DIMDI, STN International, Data-Star, tzv.”agregátoři dat” - EBSCO, ProQuest), knihovny či také úřady. Také zprostředkovatel může být současně i uživatelem jako např. Národní knihovna ČR, která zpřístupňuje své licencované informační zdroje svým uživatelům. Zprostředkovateli informačních systémů jsou z neziskového sektoru zejména knihovny, informační centra, úřady např. Národní knihovna ČR, Úřad průmyslového vlastnictví atd. Komerčními zprostředkovateli informačních systémů jsou informační konzultační firmy, které poskytují specializované soustavné či jednorázové informační služby (Papík, 2009). Mnoho institucí provozuje vlastní informační útvar či knihovnu, nicméně ne u všech institucí je to vhodné. A právě pro tyto instituce existují tyto informačně konzultační firmy, jedná se o tzv. [[informační brokering]] (Vlasák, 1999). V ČR se jedná zejména o firmy Albertina Icome či Medistyl. Za uživatele je považován člověk, který komunikuje s informačním systém (např. informační specialista), ale současně to může být také člověk, který užívá získané informace např. vědec (Papík, 2009). |
== Informační proces == | == Informační proces == |
Verze z 8. 6. 2014, 19:37
Obsah
Definice
V databázi TDKIV (Vlasák, 2001) je informační průmysl definován jako oblast národního hospodářství, která je tvořena činnostmi a institucemi, které se zabývají procesy shromažďování, zpracování, komunikace informací a také provozem informačních systémů a poskytováním informačních služeb.
Architektura informačního průmyslu
- producenti a tvůrci informací a informačních systémů
- zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů
- uživatelé informací a informačních systémů
V praxi se často stává, že producenti a tvůrci informací a informačních systémů jsou současně i poskytovateli informačních systémů. Jedná se např. o Národní lékařskou knihovnu USA, která je producentem a také poskytovatelem portálu PubMed. Poskytovali informačních systémů jsou často také databázová centra (Dialog, OVID, DIMDI, STN International, Data-Star, tzv.”agregátoři dat” - EBSCO, ProQuest), knihovny či také úřady. Také zprostředkovatel může být současně i uživatelem jako např. Národní knihovna ČR, která zpřístupňuje své licencované informační zdroje svým uživatelům. Zprostředkovateli informačních systémů jsou z neziskového sektoru zejména knihovny, informační centra, úřady např. Národní knihovna ČR, Úřad průmyslového vlastnictví atd. Komerčními zprostředkovateli informačních systémů jsou informační konzultační firmy, které poskytují specializované soustavné či jednorázové informační služby (Papík, 2009). Mnoho institucí provozuje vlastní informační útvar či knihovnu, nicméně ne u všech institucí je to vhodné. A právě pro tyto instituce existují tyto informačně konzultační firmy, jedná se o tzv. informační brokering (Vlasák, 1999). V ČR se jedná zejména o firmy Albertina Icome či Medistyl. Za uživatele je považován člověk, který komunikuje s informačním systém (např. informační specialista), ale současně to může být také člověk, který užívá získané informace např. vědec (Papík, 2009).
Informační proces
Informační proces se promítá ve fungování informačního průmyslu. Schéma informačního procesu je následující. TVORBA - ZPRACOVÁNÍ - UKLÁDÁNÍ - VYHLEDÁVÁNÍ - DISTRIBUCE/ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ. V současné době se tento společensko informační proces odehrává zejména v online prostředí, které je tvořeno soudobou světovou telekomunikační infrastrukturou, tedy v tzv. kyberprostoru. V kyberprostoru v současné době pracují v podstatě všechny instituce, které se informačního procesu účastní. Společensko informační proces lze vnímat jako systém, kde jsou na vstupu tvůrcem generovány informace a formulovány informační potřeby a na výstupu jsou uživateli zpřístupňovány relevantní informace. V rámci takového systému spolu vzájemně obchodují nakladatelé publikací, producenti informačních databází, prodejci, knihovnická servisní centra, databázová centra či informační konzultační firmy (Vlasák, 1999).
Shrnutí
Informační průmysl je v současnosti velmi rostoucí částí ekonomiky. Poptávka po informačních produktech a informacích jako takových jednoznačně roste. Dochází ke změně ekonomických struktur, informace se stala zásadní obchodovatelnou komoditou a lidská společnost se stala informační společností. Informační průmysl také podporuje inovace, proto země s více rozvinutým informačním průmyslem jsou obvykle konkurenceschopnější (Wikipedia, 2014).
Použité zdroje
- Information industry. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Information_industry
- PAPÍK, Richard, 2009. Rešeršní činnost [online]. 37 s. [cit. 2014-05-29]. Práce určena pro projekt Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu Reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/07.0284. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1129.
- SLUKOVÁ, Petra, 2009. Komunikace informací [online]. 55 s. [cit. 12.5.2013]. Práce určena pro projekt Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu Reg. číslo: CZ.1.07/2.2.00/07.0284. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1132.
- VLASÁK, Rudolf., 2001. Informační průmysl. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2003- [cit. 2014-05-29]. Systém. č.: 000000509. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000509&local_base=KTD.
- VLASÁK, Rudolf. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999, 341 s. ISBN 80-718-4840-9.