Hor

Jméno

Hor je jedním z nejznámějších, nejdůležitějších a také nejstarších egyptských bohů. Jedná se o sokolí božstvo, jehož jméno znamená "Vzdálený" nebo "Ten ve výšinách". Hor byl uctíván v mnoha různých podobách a aspektech, z nichž některé mohou vystupovat jako samostatná božstva.

Ikonografie a sféry vlivu

Hor je zobrazován v sokolí podobě, případně jako muž s hlavou sokola. V egyptském náboženství nalezneme dvě hlavní podoby Hora, tzv. Hora Staršího neboli Harwera a Hora, syna Esety a Usira. Je možné, že původně se jednalo o dvě nezávislá božstva, která byla později sloučena. Harwer býval spojován s nebeskou klenbou a sluncem, podobně jako různé další formy Hora, také ale s měsícem a hvězdami, objevují se u něj též válečnické aspekty. Hor jako syn Usira a Esety byl tím, kdo zdědil trůn po Usirovi, poté, co porazil Sutecha, a stal se králem. Díky tomu byl pak každý egyptský panovník považován za Horovo vtělení.

Nebeský sokol Sokolí božstvo, vládnoucí nebesům, je pravděpodobně nejstarší z forem boha Hora. Kromě nebes jako takových byl Hor v této formě spojován s nebeskými tělesy, jeho pravé oko představovalo slunce a levé oko měsíc. V této podobě pak může být Hor spojován a asimilován s mnoha různými lokálními bohy. Zřejmě kvůli svému významu a spojitosti s nebesy byl Hor dáván do souvislosti se slunečním bohem Reem a tak vzniklo snykretické božstvo Reharachtej (Harechtej = Hor obou obzorů).

Panovník

Jak bylo řečeno výše, egyptský faraon byl považován za Horovo vtělení. Doklady o spojitosti panovníka s nějakou formou sokolího božstva leží již v nejranějších obdobích egyptských dějin. Zajímavým dokladem je např. slonovinový hřeben z doby panovníka 1.dynastie jménem Wadži (Džet), na němž je zobrazeno sokolí božstvo na bárce a pod ním serech se jménem zmíněného panovníka. Na tzv. turínském královském seznamu jsou panovníci předdynastické doby označeni jako následovníci Horovi. Součástí královské titulatury bylo nejen Horovo jméno, ale i tzv. jméno Zlatého Hora. Hor byl také panovníkovým patronem a ochráncem.

Mýty a funkce

Hor dítě

'Hor a Sutech Nejznámější vztah mezi Horem a Sutechem pochází z mytologického příběhu, známého jako Spor Hora se Sutechem, kdy se Hor, Usirův syn, a Sutech, Usirův bratr, přou o to, kdo po Usirovi, který se po své smrti a následném vzkříšení stal vládcem říše mrtvých, zdědí vládu na zemi. Sluneční bůh Re, který soudu předsedá, stojí na Sutechově straně, nicméně spor se vleče velice dlouho, až nakonec trůn získává Hor za vydatné pomoci své matky Esety. Ne vždy však tito dva bohové vystupují v takovémto negativním smyslu, ale často zastupují různé kontrasty nebo duální pojetí některého konceptu, např. Horní a Dolní Egypt. V textech se často objevují pod názvem Oba pánové. V některých těchto zmínkách je však Sutech nahrazen bohem Thovtem, právě kvůli svým negativním aspektům. V se pak tato praxe stává naprosto běžnou záležitostí.

Horovo oko

Horovi synové'

Kult

Doklady pro Horův kult máme již od predynastické doby. jeho významným kultovním centrem byla v této době Hierakonpolis.

Literatura

Altmann, V. 2010: Die Kultfrevel des Seth: die Gefährdung der göttlichen Ordnung in zwei Vernichtungsritualen der ägyptischen Spätzeit (Urk. VI). Wiesbaden: Harrassowitz.

Bárta M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Vyd. 1. Praha: Paseka.

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Kahl, J. 2004 : Religiöse Sprachensibilität in den Pyramidentexten und Sargtexten am Beispiel des Namens des Gottes Seth, In: Bickel, Susanne and Bernard Mathieu (eds), D'un monde à l'autre: Textes des Pyramides & Textes des Sarcophages. Actes de la table ronde internationale, "Textes des Pyramides versus Textes des Sarcophages", IFAO - 24-26 septembre 2001, 219-246. Le Caire: Institut français d'archéologie orientale.

Lexa, F. 1996: Staroegyptské čarodějnictví. Praha: Anoma.

Plútarchos, a J Griffiths. 1970 : Plutarch's De Iside et Osiride. Cardiff: University of Wales Press.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.

Texty pyramid(Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung).

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.