Sutech

Jméno

Sutech (též Seth) je jedním z nejznámějších egyptských bohů, a to především kvůli svým negativním rysům, kdy je považován za představitele chaosu a zla obecně. To je však pouze jeden z jeho aspektů, zdůrazňovaných hlavně v pozdějších dobách egyptských dějin. Význam a působnost Sutecha je mnohem širší.

Význam jeho jména je nejasný, je odvozováno např. od egyptského slova tešteš, které znamená "tlouci" či dokonce "rozsekat na kousky", jindy od slova taš - "hranice" nebo od slova teš - "rozdělit", "rozsekat", "vytyčit hranice". Etymologie ale zdaleka není jasná.[1]

Ikonografie a sféry vlivu

Zobrazení boha Sutecha

Sutech byl synem Geba a Nut a součástí héliopolského Devatera. Za jeho manželku byla považována bohyně Nebthet, někdy také některá z předovýchodní bohyní jako Aštarté nebo Anat.[2]

Původně se zřejmě jednalo o božstvo, spjaté s pouští a neúrodnými oblastmi, které posléze nabylo na významu a stalo se představitelem Usirova protivníka a zástupcem zmatku a chaosu.

Nejčastěji bývá zobrazován s hlavou zvířete, jehož charakter není úplně jasný a říká se mu zkrátka "Sutechovo zvíře", případně přímo ve zvířecí podobě. Toto zvíře bývá identifikováno jako pes, osel, žirafa atd., případně některé mýtické zvíře, skládající se z několika živočichů.[3]

Vládce pouště a chaosu

Sutech zastupoval neúrodnou zemi a poušť, zatímco jeho bratr Usir představoval hojnost a úrodu. Sutech byl také tím, kdo přivolává nečas a bouře, byl tedy přirozeným oponentem nebeských bohů, jako jsou například různé formy boha Hora.[4] Poušť byla v egyptštině nazývána "Červená země" (narozdíl od "Černé země", Egypta), Sutech mohl tedy vystupovat také jako "Červený" či "Rudý" - tato barva odkazovala zároveň na poušť a na Sutechovu agresitivu a zuřivost.

Mýty a funkce

Sutech a Usir

Již od Textů pyramid je Sutech zmiňován jako bratr Usira, který jej zabil. Nejucelenější verzi tohoto příběhu máme však až od řeckého spisovatele Plútarcha,[5] tedy z doby mnohem pozdější. Tato varianta je tedy plná hellénistických vlivů a zajisté nezachycuje celou šíři a interpretaci tohoto mýtu, jak byla známa ve starém Egyptě. Sami Egypťané na tento mýtus odkazují velice často, zřejmě se jednalo o příběh tak známý, že nebylo potřeba jej šířeji vysvětlovat.

Sutech měl pozvat Usira na hostinu, kde byla připravena krásná truhla, která měla připadnout tomu, kdo se do ní přesně vejde. Když Usir zkoušel, zdali se do truhlice vejde, Sutech spolu se svými kumpány přibouchli víko a hodili truhlici i s Usirem do Nilu. Jiné verze nás však zpravují o tom, že Usirovo tělo bylo rozsekáno na několik různých kusů, které pak po celém Egyptě hledala Usirova sestra a manželka Eset spolu s jejich další sestrou Nebthet. Tyto bohyně jej nakonec nalezly, složily zpět dohromady, bědovaly nad jeho mrtvým tělem a strážily jej. Usir byl za pomoci magie oživen, stihl s Esetou zplodit syna Hora a následně se stal vládcem říše mrtvých.

Sutech a Hor

Ve Sporu Hora se Sutechem pak příběh pokračuje - Sutech soupeří o trůn po Usirovi s jeho synem Horem. Mnoho bohů, včetně nejvyššího boha Rea, nejprve straní Sutechovi. Hor a Sutech spolu mnohokrát soupeří, přičemž Horovi vydatně pomáhá jeho matka Eset. Panovníkem se nakonec stává Hor, Sutechovi se však jako kompenzace dostane místo v bárce slunečního boha.

Hor a Sutech však někdy také vytupují jako tzv. Oba pánové a představují sjednocený Horní a Dolní Egypt.

Sutech na sluneční bárce

Sutechova síla a moc může však fungovat i v pozitivním kontextu. V této souvislosti je nejznámější Sutechova funkce, kdy stojí na sluneční bárce a pomáhá slunečnímu bohu Reovi v každonočním boji s jeho nepřítelem a představitelem ne-řádu isfet, hadem Apopem.

Démonizace Sutecha

Především v Pozdní době byly vyzvedány především Sutechovy negativní aspekty a tento bůh je značně démonizován, dokonce může být identifikován i s hadem Apopem. Již od Staré říše se setkáváme s fenoméne vymazávání Sutechova jména z textů - kde je tento bůh zmíněn, bývá popsán nějakým svým přívlastkem, případně označen např. pouze jako "nepřítel". Někdy bývá dokonce nahrazen některým jiným bohem, velmi často je jedná o Thovta. V Pozdní době a následujících obdobích se pak tato praxe stává naprosto běžnou.[6]

Kult

Se Sutechem se setkáváme již od nejranějších dob, již z období Nakáda I se dochovala jeho slonovinová soška,[7] panovník 2.dynastie Peribsen má na svém serechu namísto sokolího božstva právě Sutechovo zvíře, Chasechemuej pak má na serechu tato zvířata obě.

Sutech byl patron pouští, a to i v pozitivním kontextu, souvisejícím s nerosty a produkty, které byly z pouští získávány. Za raně dynastického Egypta byl Sutech jako Pán Ombu patronem východní pouště a jejích zlatých dolů, v západní poušti se s s ním jako s Pánem oáz setkáváme ještě v ptolemaiovském a římské době.[8]

V hyksóské době byl Sutech ztotožněn s předovýchodním bohem Baalem a jeho popularita značně vzrostla. Za dob 19. a 20.dynastie se Sutech objevuje ve jménech některých panovníků (Sethi I., Sethi II., Setnacht). V této době byl také uctíván ve městě Piramesse. [9]

Sutech se ovšem vyskytuje i v rituálech, které ho mají ničit - v takových textech je popisován přesný návod k rituálu, který se má vykonávat na figurce Sutecha a který přeneseně působí proti skutečnému Sutechovi a tedy proti chaosu a zlu obecně. [10]

Reference

  1. Více viz H. te Velde 1967
  2. Janák 2005: 165
  3. Janák 2005: 167
  4. Pinch 2002: 192
  5. Plútarchos, a J Griffiths. 1970 : Plutarch's De Iside et Osiride. Cardiff: University of Wales Press.
  6. Více viz Altmann 2010 či Kahl 2004.
  7. Pinch 2002: 192
  8. Pinch 2002: 192
  9. Wilkinson 2003: 197-199
  10. Viz Altmann 2010, Schott 1929.

Literatura

Altmann, V. 2010: Die Kultfrevel des Seth: die Gefährdung der göttlichen Ordnung in zwei Vernichtungsritualen der ägyptischen Spätzeit (Urk. VI). Wiesbaden: Harrassowitz.

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Kahl, J. 2004 : Religiöse Sprachensibilität in den Pyramidentexten und Sargtexten am Beispiel des Namens des Gottes Seth, In: Bickel, Susanne and Bernard Mathieu (eds), D'un monde à l'autre: Textes des Pyramides & Textes des Sarcophages. Actes de la table ronde internationale, "Textes des Pyramides versus Textes des Sarcophages", IFAO - 24-26 septembre 2001, 219-246. Le Caire: Institut français d'archéologie orientale.

Plútarchos, a J Griffiths. 1970 : Plutarch's De Iside et Osiride. Cardiff: University of Wales Press.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.

Schott S., 1929: Bücher und Sprüche gegen den Gott Seth, in :Urkunden mythologischen Inhalts / bearb. von Siegfrie Schott - Leipzig : Hinrichs, 1929-1939, Heft I – II [Urkunden des aegyptischen Altertums ; Abt. 6]. Texty pyramid(Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung).

Velde, Herman te 1967. Seth, god of confusion: a study of his role in Egyptian mythology and religion. Probleme der Ägyptologie 6. Leiden: Brill.

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.