Informační společnost: Porovnání verzí
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
== Charakteristika informační společnosti == | == Charakteristika informační společnosti == | ||
| − | * vzniká kvalitativní proměnou | + | * vzniká kvalitativní proměnou industriální společnosti |
* nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace | * nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace | ||
* rozvoj informačních a komunikačních technologií | * rozvoj informačních a komunikačních technologií | ||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
* rozvíjí se [[informační ekonomika]] | * rozvíjí se [[informační ekonomika]] | ||
* všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života | * všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života | ||
| − | * změny v oblasti | + | * změny v oblasti práce (prostředí, návyky, činnosti) |
* dominuje uchování informací v elektronické podobě <ref>VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. ''Informační a znalostní management v praxi.'' 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.</ref> | * dominuje uchování informací v elektronické podobě <ref>VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. ''Informační a znalostní management v praxi.'' 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.</ref> | ||
| Řádek 30: | Řádek 30: | ||
* nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí | * nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí | ||
* zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky | * zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky | ||
| − | * nové možnosti uplatnění kulturních | + | * nové možnosti uplatnění kulturních tradic a [[Identita|identity]] regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí |
* kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí | * kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí | ||
* účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě | * účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě | ||
* efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost | * efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost | ||
* nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software | * nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software | ||
| − | * vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální | + | * vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální chování a řízení mimořádných a krizových situací |
== Trendy měnící knihovny v informační společnosti == | == Trendy měnící knihovny v informační společnosti == | ||
| Řádek 44: | Řádek 44: | ||
'''To probíhá skrze:''' | '''To probíhá skrze:''' | ||
* popularizace technologií – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká [[akademické knihovny|knihoven]] na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku). | * popularizace technologií – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká [[akademické knihovny|knihoven]] na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku). | ||
| − | * informační vzdělání - nejen na rozvoj | + | * informační vzdělání - nejen na rozvoj měkkých dovedností a [[počítačové gramotnosti]], ale i implementace klasicky informačních témat ([[informační chování]], [[informační etika]], ...). |
'''Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:''' | '''Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:''' | ||
| − | * specializovaný [[knihovní fond]] obsahující množství [[Metadata|metadat]] využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou | + | * specializovaný [[knihovní fond]] obsahující množství [[Metadata|metadat]] využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou komunitu) |
| − | * sociální kapitál knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a | + | * sociální kapitál knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a čtenáře jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí. <ref>ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: ''Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35'' [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html</ref> |
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
Verze z 9. 2. 2017, 12:57
Informační společnost je společnost založená na integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy. Nárůst informačních zdrojů a komunikačních toků vzrůstá do té míry, že ho nelze zvládat dosavadními informačními a komunikačními technologiemi. [1]
Obsah
Definice pojmu informační společnost
Po skončení 2. světové války byla započata nová éra, pro kterou se hledal název. V 70. letech v západní společnosti došlo k přestavbě názorových a hodnotových systémů ve společenského vědomí. Kanadský sociolog Marshall McLuhan v knize Gutenbergova galaxie (The Gutenberg Galaxy, 1962) definuje moderní společnost jako společnost charakterizovanou rozvojem audiovizuálních médií.
Daniel Bell v roce 1973 uvedl, že postindustriální informační společnost bude orientována především na znalosti a vědění. Přístup k informacím bude hrát zásadní roli. Tato postindustriální informační společnost se jasně realizuje od 80. let. Jde o společnost, v níž práce s informacemi je efektivnější než klasická práce se hmotou. [2]
Charakteristika informační společnosti
- vzniká kvalitativní proměnou industriální společnosti
- nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace
- rozvoj informačních a komunikačních technologií
- intenzivní informatizace společnosti
- násobí se objem informací
- zvyšuje se schopnost konkurence
- nejvýznamnější oblastí se stává management informací a znalostí ve všech společenských sférách
- rozvíjí se informační ekonomika
- všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života
- změny v oblasti práce (prostředí, návyky, činnosti)
- dominuje uchování informací v elektronické podobě [3]
Možnosti informační společnosti
Dokument Státní informační politika – cesta k informační společnosti[4] uvádí hlavní přínosy budoucí informační společnosti:
- zvýšení kvality života (širší výběr služeb a zábavy)
- podpora vzdělanosti a průběžné doplňování znalostí během aktivního profesního života
- podpora profesní flexibility společnosti
- nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí
- zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky
- nové možnosti uplatnění kulturních tradic a identity regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí
- kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí
- účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě
- efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost
- nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software
- vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální chování a řízení mimořádných a krizových situací
Trendy měnící knihovny v informační společnosti
Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v informačních a komunikačních technologiích a právě ty nesou potenciál změny knihoven. Se změnami společenskými přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese informačního specialisty, který je charakterizován jako člověk ekonomicky využívající informace (učitelé, lékaři, vědci, ...). Úloha knihoven spočívá v podpoře informačních specialistů. Tato podpora s sebou zároveň přináší i nové působení knihoven ve společnosti.
To probíhá skrze:
- popularizace technologií – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká knihoven na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku).
- informační vzdělání - nejen na rozvoj měkkých dovedností a počítačové gramotnosti, ale i implementace klasicky informačních témat (informační chování, informační etika, ...).
Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:
- specializovaný knihovní fond obsahující množství metadat využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou komunitu)
- sociální kapitál knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a čtenáře jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí. [5]
Odkazy
Reference
- ↑ [JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000468&local_base=KTD.],
- ↑ [MUSIL, Josef. Komunikace v informační společnosti. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-39-6.]
- ↑ VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.
- ↑ RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. Státní informační politika – cesta k informační společnosti [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf
- ↑ ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html
Doporučená literatura
- Bell, D. 1973. The Coming of Post-Industrial Society: A Venture in Social Forecasting. Harmondsworth : Penguin Books.
- Boyd Rayward, W. (ed.). 2008. European Modernism and the Information Society: Informing the Present, Understanding the Past. Aldershot, Burlington : Ashgate.
- Castells, M. 2000. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. I: The Rise of Network Society. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
- Castells, M. 2000. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. III.: End of Millenium. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
- Castells, M. 2004. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. II: The Power of Identity. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
- Cejpek, J. 1998. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. Praha: Karolinum.
- Ducatel, K.; Webster, J.; Herrmann, W. (eds.) The Information Society in Europe: Work and Life in the Age of Globalization. Lanham: Rowman & Littlefield.
- Eriksen, T. H. 2005. Tyranie okamžiku: rychlý a pomalý čas. Brno: Doplněk.
- Kohyama, K. 1968. Introduction to Information Society Theory. Tokyo: Chuo Koron.
- Mansell, R. (ed.). 2009. The Information Society: Critical Concepts in Sociology. (vol. I: History and Perspectives, vol. II: Knowledge, Economics and Organization, vol. III.: Democracy, Government and Regulation, vol. IV: Everyday Life). London: Routledge.
- Martin, J. 1978. The Wired Society: A Challenge for Tomorrow. Englewood Cliffs: Prentice-Hall.
- Masuda, Y. 1980. The Information Society as a Post-Industrial Society. Tokyo: Institute for the Information Society.
- Mattelart, A. 2003. The Information Society: An Introduction. London: Sage.
- Musil, J. 2003. Elektronická média v informační společnosti. Praha: Votobia.
- Musil, J. 2007. Komunikace v informační společnosti. Praha: UJAK.
- Rankov, P. 2006. Informačná spoločnosť - perspektívy, problémy, paradoxy. Levice: Koloman Kertész Bagala.
- Schauer, T. 2003. The Sustainable Information Society: Visions and Risks. Ulm : Universitätsverlag.
- Toffler, A. 1981. The Third Wave. New York: Bantam Books.
- Virilio, P. 2004. Informatická bomba. Červený Kostelec: Pavel Mervart.
- Vlasák, R. 1999. Světový informační průmysl. Praha: Karolinum.
- Webster, F. 2002. Theories of the Information Society. London: Routledge.
- Webster, F.; Blom, R. (eds.). 2004. The Information Society Reader. London: Routledge - Taylor & Francis Group.
Související články
- Postindustriální společnost
- Informační průmysl
- Informační a komunikační technologie
- Veřejné knihovny
- Akademické knihovny
Klíčová slova
Informační společnost, postindustriální společnost, informatizace, informace
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
