Citační analýza: Porovnání verzí

(překlepy)
m
 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Citační analýza''' je matematicko-statistická metoda, základní metoda průzkumu v bibliometrii a scientometrii, díky níž se poměřují vztahy mezi autory, dokumenty a vědními dokumenty na základě bibliografických citací a odkazů, v zásadě se jedná o hodnocení kvality a významu vědeckých publikací. Zkoumá: informační zdroje, četnost citování, které citace se objevují pospolu, kteří autoři se navzájem citují či které prameny se v daném oboru opakují.
+
'''Citační analýza''' je matematicko-statistická metoda, základní metoda průzkumu v bibliometrii a scientometrii, díky níž se poměřují vztahy mezi autory, dokumenty a vědními dokumenty na základě bibliografických citací a odkazů, v zásadě se jedná o hodnocení kvality a významu vědeckých publikací. Zkoumá: informační zdroje, četnost citování, které citace se objevují pospolu, kteří autoři se navzájem citují či které prameny se v daném oboru opakují.Je základní metodou [[scientometrie]] a [[bibliometrie]]. Využívá data z databází [[citační rejstřík|citačních rejstříků]] z ISI WEb of Science a z databáze Scopus. Citační analýzy jsou dnes využívány zejména v oblasti hodnocení vědy. Výsledky citačních analýz jsou přímo závislé na zdroji dat, na jeho excerpci, kvalitě záznamů a jejich metadat. Při interpretaci výsledků citačních analýz je nutno vždy přihlížet k možnostem a mezím použitých metod a zdrojů. <ref>Moodle UK pro výuku 1: Přihlásit se na stránky. [online].</ref>
−
==== Scientometrie ====
+
 
−
Citační analýza je základní metoda ''scientometrie'' a ''bibliometrie''. Zde jen v krátkosti vysvětlení pojmu scientometrie: Vědní obor zabývající se kvantifikací kvality a kvantity, stručně řečeno "měření výkonosti vědy". Nejčastěji bývá uplatňován v "tvrdých vědách" (přírodní vědy). Díky ní lze charakterizovat autory a jejich práce. Důležitým úkolem této disciplíny je průzkum kvantitativních vztahů produkce, diseminace ( = rozšíření) a impakt faktoru a jejich vliv na rozvoj jednotlivých vědních oborů. Využívá data z databází citačních rejstříků z ISI WEb of Science a z databáze Scopus.
+
== Citační a publikační analýza ==
−
Zakladatelem scientometrie je D.J. Solla Price.
+
 
−
=== Citační a publikační analýza ===
 
 
Základem citační analýzy je publikační analýza. Obě dvě spolu souvisí, pro kompletní představu o stavu vědy na daném území, nejdříve se analyzuje samotné vydávání článků, knih apod.
 
Základem citační analýzy je publikační analýza. Obě dvě spolu souvisí, pro kompletní představu o stavu vědy na daném území, nejdříve se analyzuje samotné vydávání článků, knih apod.
 
Z výsledků citační analýzy vypozorovat: výkonnost vědy, odbornou kvalitu, vliv a dopad. Výsledky jsou závislé na zdroji dat, excerpci (pořizování výpisků/poznámky pod čarou), nebo na metadatech.
 
Z výsledků citační analýzy vypozorovat: výkonnost vědy, odbornou kvalitu, vliv a dopad. Výsledky jsou závislé na zdroji dat, excerpci (pořizování výpisků/poznámky pod čarou), nebo na metadatech.
−
===== Omezení =====
+
 
−
Existují vnější a vnitřní vlivy, které zásadním způsobem zkreslují výsledné výstupy citační analýzy. Mezi ně patří například: ''identifikace elementů (např. výzkumný tým apod.)'': nelze určit, zda-li se autor necituje sám, ani úroveň spolupráce mezi autory. Další bariérou může být vzájemné propojování citací, těžce se pak zdroj identifikuje. Zkreslení se snaží snížit jistá úroveň citační morálky a předpoklad dodržování etického kodexu jednotlivých publikujících.
+
'''Výchozí hypotézy citační analýzy:'''
−
===== Publikační analýza =====
+
 
 +
* Zdroj A, který cituje zdroj B, s tímto zdrojem sémanticky (významově) souvisí
 +
* Podle počtu citací zdroje se dá usuzovat na jeho význam (čím více citací, tím významnější zdroj).<ref>Kvantitativni metody. [online].</ref>
 +
 
 +
=== Omezení ===
 +
 
 +
Existují vnější a vnitřní vlivy, které zásadním způsobem zkreslují výsledné výstupy citační analýzy. Mezi ně patří například: ''identifikace elementů (např. výzkumný tým apod.)'': nelze určit, zda-li se autor necituje sám, ani úroveň spolupráce mezi autory. Další bariérou může být vzájemné propojování citací, těžce se pak zdroj identifikuje. Zkreslení se snaží snížit jistá úroveň citační morálky a předpoklad dodržování etického kodexu jednotlivých publikujících. Dále to mohou být stanovené hypotézy (obsahová souvislost, impakt faktor) platí jen v určitých sférách publikační praxe (věda, výzkum)<ref>Kvantitativni metody.  [online].</ref>
 +
 
 +
=== Publikační analýza ===
 +
 
 
Matematicko-statistická metoda zabývající se četností produkce publikací a jejím měřením. Nejčastěji se zkoumá: geografická a vědní oblast, časový úsek, typ vědecké literatury a další.
 
Matematicko-statistická metoda zabývající se četností produkce publikací a jejím měřením. Nejčastěji se zkoumá: geografická a vědní oblast, časový úsek, typ vědecké literatury a další.
−
==== Citační rejstřík ====
+
 
−
Nástrojem citační analýzy je citační rejstřík. Jedná se o sledování a zaznamenávání počtu citací, podle jiných zdrojů se pak může jednat o jakýkoliv informační zdroj, který pomocí citace odkazuje na jiný dokument. Analýzou citačních rejstříků lze popsat určit budoucí vývoj vědních oborů. Jsou dostupné v databázi ISI Web of Science, konkrétně to jsou: Science Citation Index (1961) - citace v přírodních vědách, Social Science Citation Index (1969) - citace ve společenských vědách, Arts and Humanities Citation Index (1978) - citace v humanitních vědách a umění.
+
== Citační rejstřík ==
−
== Použitá literatura ==
+
 
 +
Nástrojem citační analýzy je citační rejstřík. Jedná se o sledování a zaznamenávání počtu citací, podle jiných zdrojů se pak může jednat o jakýkoliv informační zdroj, který pomocí citace odkazuje na jiný [[dokument]]. Analýzou citačních rejstříků lze popsat určit budoucí vývoj vědních oborů. Jsou dostupné v databázi ISI [[Web of Science]], konkrétně to jsou: Science Citation Index (1961) - citace v přírodních vědách, Social Science Citation Index (1969) - citace ve společenských vědách, Arts and Humanities Citation Index (1978) - citace v humanitních vědách a umění.
 +
 
 +
== Odkazy==
 +
 
 +
===Reference===
 +
 
 +
<references/>
 +
 
 +
===Použitá literatura===
 +
 
 
* Anna Pačesová, Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy, wikisofia.cz, 2014, [11.1.2015]. Dostupné na: https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie_a_scientometrie,_publika%C4%8Dn%C3%AD_a_cita%C4%8Dn%C3%AD_anal%C3%BDzy#Cita.C4.8Dn.C3.AD_a_publika.C4.8Dn.C3.AD_anal.C3.BDzaj
 
* Anna Pačesová, Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy, wikisofia.cz, 2014, [11.1.2015]. Dostupné na: https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie_a_scientometrie,_publika%C4%8Dn%C3%AD_a_cita%C4%8Dn%C3%AD_anal%C3%BDzy#Cita.C4.8Dn.C3.AD_a_publika.C4.8Dn.C3.AD_anal.C3.BDzaj
 
* Helena Kučerovská, Kvantitativní metody zkoumání dokumentové komunikace, info.sks.cz, 2011, [11.1.2015], Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha 4, Pacovská 350/4, dostupné na: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/kvant.htm
 
* Helena Kučerovská, Kvantitativní metody zkoumání dokumentové komunikace, info.sks.cz, 2011, [11.1.2015], Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha 4, Pacovská 350/4, dostupné na: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/kvant.htm
 +
* RNDr. Petr Drábek CSc., Scientometrie v praxi, Akademický bulletin, 1998, ročník 8, číslo 2, [cit. 11.1.2015], dostupné na: http://abicko.avcr.cz/archiv/1998/2/obsah/scientometrie-v-praxi.html , ISSN 1210-9525
 +
* Ing. Martin Souček Ph.D., Informační věda - studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu, kap. Infometrie, scientometrie, bibliometrie, str. 36-44, [11.1.2015], dostupné na: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf
  
−
* RNDr. Petr Drábek CSc., Scientometrie v praxi, Akademický bulletin, 1998, ročník 8, číslo 2, [cit. 11.1.2015], dostupné na: http://abicko.avcr.cz/archiv/1998/2/obsah/scientometrie-v-praxi.html , ISSN 1210-9525
+
=== klíčová slova===
  
−
* Ing. Martin Souček Ph.D., Informační věda - studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu, kap. Infometrie, scientometrie, bibliometrie, str. 36-44, [11.1.2015], dostupné na: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf
+
citační analýza, citační rejstřík, scientometrie, bibliometrie, publikační analýza
  
−
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie: Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]
 +
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]

Aktuální verze z 20. 2. 2017, 13:20

Citační analýza je matematicko-statistická metoda, základní metoda průzkumu v bibliometrii a scientometrii, díky níž se poměřují vztahy mezi autory, dokumenty a vědními dokumenty na základě bibliografických citací a odkazů, v zásadě se jedná o hodnocení kvality a významu vědeckých publikací. Zkoumá: informační zdroje, četnost citování, které citace se objevují pospolu, kteří autoři se navzájem citují či které prameny se v daném oboru opakují.Je základní metodou scientometrie a bibliometrie. Využívá data z databází citačních rejstříků z ISI WEb of Science a z databáze Scopus. Citační analýzy jsou dnes využívány zejména v oblasti hodnocení vědy. Výsledky citačních analýz jsou přímo závislé na zdroji dat, na jeho excerpci, kvalitě záznamů a jejich metadat. Při interpretaci výsledků citačních analýz je nutno vždy přihlížet k možnostem a mezím použitých metod a zdrojů. [1]

Citační a publikační analýza

Základem citační analýzy je publikační analýza. Obě dvě spolu souvisí, pro kompletní představu o stavu vědy na daném území, nejdříve se analyzuje samotné vydávání článků, knih apod. Z výsledků citační analýzy vypozorovat: výkonnost vědy, odbornou kvalitu, vliv a dopad. Výsledky jsou závislé na zdroji dat, excerpci (pořizování výpisků/poznámky pod čarou), nebo na metadatech.

Výchozí hypotézy citační analýzy:

  • Zdroj A, který cituje zdroj B, s tímto zdrojem sémanticky (významově) souvisí
  • Podle počtu citací zdroje se dá usuzovat na jeho význam (čím více citací, tím významnější zdroj).[2]

Omezení

Existují vnější a vnitřní vlivy, které zásadním způsobem zkreslují výsledné výstupy citační analýzy. Mezi ně patří například: identifikace elementů (např. výzkumný tým apod.): nelze určit, zda-li se autor necituje sám, ani úroveň spolupráce mezi autory. Další bariérou může být vzájemné propojování citací, těžce se pak zdroj identifikuje. Zkreslení se snaží snížit jistá úroveň citační morálky a předpoklad dodržování etického kodexu jednotlivých publikujících. Dále to mohou být stanovené hypotézy (obsahová souvislost, impakt faktor) platí jen v určitých sférách publikační praxe (věda, výzkum)[3]

Publikační analýza

Matematicko-statistická metoda zabývající se četností produkce publikací a jejím měřením. Nejčastěji se zkoumá: geografická a vědní oblast, časový úsek, typ vědecké literatury a další.

Citační rejstřík

Nástrojem citační analýzy je citační rejstřík. Jedná se o sledování a zaznamenávání počtu citací, podle jiných zdrojů se pak může jednat o jakýkoliv informační zdroj, který pomocí citace odkazuje na jiný dokument. Analýzou citačních rejstříků lze popsat určit budoucí vývoj vědních oborů. Jsou dostupné v databázi ISI Web of Science, konkrétně to jsou: Science Citation Index (1961) - citace v přírodních vědách, Social Science Citation Index (1969) - citace ve společenských vědách, Arts and Humanities Citation Index (1978) - citace v humanitních vědách a umění.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Moodle UK pro výuku 1: Přihlásit se na stránky. [online].
  2. ↑ Kvantitativni metody. [online].
  3. ↑ Kvantitativni metody. [online].

Použitá literatura

klíčová slova

citační analýza, citační rejstřík, scientometrie, bibliometrie, publikační analýza

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Citační_analýza&oldid=45300“