Selekční jazyk: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „'''Selekční jazyk''' je umělý informační jazyk, který se používá k vyjádření identifikačních či obsahových selekčních údajů. Účelem …“)
 
 
(Není zobrazeno 15 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Selekční jazyk''' je umělý informační jazyk, který se používá k vyjádření identifikačních či obsahových selekčních údajů. Účelem je pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentů. Selekční jazyk je také prostředkem pro pořádání a vyhledávání informací. <ref>KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=ktd</ref>
+
'''Selekční jazyk''' je umělý informační jazyk, který se používá k vyjádření identifikačních či obsahových selekčních údajů. Účelem je pořádání, ukládání a vyhledávání [[dokument|dokumentů]]. Selekční jazyk je také prostředkem pro pořádání a vyhledávání [[informace|informací]]. <ref>KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=ktd</ref>
 
== Rysy selekčních jazyků ==
 
== Rysy selekčních jazyků ==
−
* [[Formalizace]]
+
* formalizace,
−
* Zvláštní syntaktická pravidla
+
* zvláštní syntaktická pravidla,
−
* Řízená slovní zásoba (řízený slovník- tezaurus)
+
* řízená slovní zásoba (řízený slovník - tezaurus),
−
* Používání symbolů ([[notace]])<ref>KUČEROVÁ, Helena. Selekční jazyky. Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha 4, Pacovská 350/4 [online]. 2013 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/sjazyky.htm</ref>
+
* používání symbolů ([[notace]]).<ref>KUČEROVÁ, Helena. Selekční jazyky. Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha 4, Pacovská 350/4 [online]. 2013 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/sjazyky.htm</ref>
  
 
== Dělení selekčních jazyků ==
 
== Dělení selekčních jazyků ==
Řádek 11: Řádek 11:
 
'''Identifikační selekční jazyky''' slouží pro popis formálních charakteristik dokumentu. Používají se v bibliografickém popisu a jmenné katalogizaci. Příkladem identifikačních selekčních jazyků jsou např. Jmenné autority ČR.  
 
'''Identifikační selekční jazyky''' slouží pro popis formálních charakteristik dokumentu. Používají se v bibliografickém popisu a jmenné katalogizaci. Příkladem identifikačních selekčních jazyků jsou např. Jmenné autority ČR.  
  
−
'''Věcné selekční jazyky''' se používají ke zpracování dokumentů prostřednictvím věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dokumentů podle '''obsahu'''. Věcné selekční jazyky se dělí na základní dva druhy, a to na '''systematické selekční jazyky a předmětové selekční jazyky'''. V praxi se pak používají další důležité typy selekčních jazyků:'''prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky'''- oba dva druhy mohou být jak systematické, tak předmětové, a dále '''univerzální a speciální selekční jazyky'''.<ref>Selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Selekční_jazyk</ref>  
+
'''Věcné selekční jazyky''' se používají ke zpracování dokumentů prostřednictvím věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dokumentů podle '''obsahu'''. Věcné selekční jazyky se dělí na základní dva druhy, a to na '''systematické selekční jazyky a předmětové selekční jazyky'''. V praxi se pak používají další důležité typy selekčních jazyků: '''prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky''' - oba dva druhy mohou být jak systematické, tak předmětové, a dále '''univerzální a speciální selekční jazyky'''.<ref>Selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Selekční_jazyk</ref>  
  
−
* '''Systematické selekční jazyky''' jsou výrazové a vyjadřovací prostředky systematického pořádání informací, jejichž struktura je prezentovány hierarchickými vztahy, tedy nadřazeností a podřazeností jednotlivých tříd. Mezi systematické selekční jazyky patří [[Deweyho desetinné třídění]] nebo Mezinárodní desetinné třídění.  
+
* '''Systematické selekční jazyky''' jsou výrazové a vyjadřovací prostředky systematického pořádání informací, jejichž struktura je prezentovány hierarchickými vztahy, tedy nadřazeností a podřazeností jednotlivých tříd. Mezi systematické selekční jazyky patří [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Deweyho desetinné třídění]] nebo [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodní desetinné třídění]].  
  
 
* '''Předmětové selekční jazyky''' jsou výrazové a vyjadřovací prostředky předmětového pořádání informací, které „pracují“ na bázi přirozeného jazyka. Příkladem předmětových selekčních jazyků jsou klíčová slova, předmětová hesla, nebo deskriptory.  
 
* '''Předmětové selekční jazyky''' jsou výrazové a vyjadřovací prostředky předmětového pořádání informací, které „pracují“ na bázi přirozeného jazyka. Příkladem předmětových selekčních jazyků jsou klíčová slova, předmětová hesla, nebo deskriptory.  
Řádek 19: Řádek 19:
 
* '''Prekoordinované selekční jazyky''' mají pro dokument vytvořené kategorie, které jsou vytvořeny ještě před vyhledáváním dokumentu. Příkladem prekoordinovaných selekčních jazyků je například Mezinárodní desetinné třídění (systematické) nebo předmětové heslo (předmětové).<ref>Prekoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prekoordinovaný_selekční_jazyk</ref>
 
* '''Prekoordinované selekční jazyky''' mají pro dokument vytvořené kategorie, které jsou vytvořeny ještě před vyhledáváním dokumentu. Příkladem prekoordinovaných selekčních jazyků je například Mezinárodní desetinné třídění (systematické) nebo předmětové heslo (předmětové).<ref>Prekoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prekoordinovaný_selekční_jazyk</ref>
  
−
* '''Postkoordinované selekční jazyky''' vytvářejí pojmy odpovídající obsahu dokumentu na základě indexace daného dokumentu. Příkladem postkoordinovaných selekčních jazyků je například Ranganathanovo [[dvojtečkové třídění]] (systematické) nebo klíčové slovo (předmětové).<ref>Postkoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Postkoordinovaný_selekční_jazyk</ref>
+
* '''Postkoordinované selekční jazyky''' vytvářejí pojmy odpovídající obsahu dokumentu na základě indexace daného dokumentu. Příkladem postkoordinovaných selekčních jazyků je například [[S. R. Ranganathan|Ranganathanovo]] [[dvojtečkové třídění]] (systematické) nebo klíčové slovo (předmětové).<ref>Postkoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Postkoordinovaný_selekční_jazyk</ref>
  
−
* '''Univerzální selekční jazyky''' umožňují indexovat, ukládat a vyhledávat informace z celého celku lidské poznání a praxe. Příkladem je [[Mezinárodní desetinné třídění]].  
+
* '''Univerzální selekční jazyky''' umožňují indexovat, ukládat a vyhledávat informace z celého celku lidské poznání a praxe. Příkladem je Mezinárodní desetinné třídění.  
  
 
* '''Speciální selekční jazyky''' umožňují indexovat, ukládat a vyhledávat informace z určitého vymezeného výseku celku lidského poznání a třídění. Příkladem je Mezinárodní patentové třídění.  
 
* '''Speciální selekční jazyky''' umožňují indexovat, ukládat a vyhledávat informace z určitého vymezeného výseku celku lidského poznání a třídění. Příkladem je Mezinárodní patentové třídění.  
Řádek 34: Řádek 34:
 
* Prekoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prekoordinovaný_selekční_jazyk
 
* Prekoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prekoordinovaný_selekční_jazyk
 
* Selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Selekční_jazyk
 
* Selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Selekční_jazyk
 +
 +
=== Doporučená literatura===
 +
* BAKO, Michal. Informačné selekčné jazyky/III. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo, 1984.
 +
* BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. Národní knihovna ČR [online]. 2001, č. 3 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/pdf/0103/nk0103175.pdf
 +
* KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha: Univerzita Karlova, 1976
 +
* KOVÁŘ, Blahoslav. Základy obecné metodiky věcného pořádání informací. Praha: ÚVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1978. 65 s. Metodické letáky, sv. 130.
 +
* SECHSER, Otto, MOJŽÍŠEK, Josef, KÖNIGOVÁ, Marie. Selekční jazyk a jeho popis. Praha: ÚVTEI, 1968. 219 s.
 +
 +
=== Související články ===
 +
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]
 +
* [[Dvojtečkové třídění]]
 +
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
−
Selekční jazyk, informační jazyk, Mezinárodní desetinné třídění
+
selekční jazyk, informační jazyk, Mezinárodní desetinné třídění
 +
 
 +
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]

Aktuální verze z 31. 3. 2017, 11:40

Selekční jazyk je umělý informační jazyk, který se používá k vyjádření identifikačních či obsahových selekčních údajů. Účelem je pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentů. Selekční jazyk je také prostředkem pro pořádání a vyhledávání informací. [1]

Rysy selekčních jazyků

  • formalizace,
  • zvláštní syntaktická pravidla,
  • řízená slovní zásoba (řízený slovník - tezaurus),
  • používání symbolů (notace).[2]

Dělení selekčních jazyků

Selekční jazyky se dělí na identifikační selekční jazyky a věcné selekční jazyky.

Identifikační selekční jazyky slouží pro popis formálních charakteristik dokumentu. Používají se v bibliografickém popisu a jmenné katalogizaci. Příkladem identifikačních selekčních jazyků jsou např. Jmenné autority ČR.

Věcné selekční jazyky se používají ke zpracování dokumentů prostřednictvím věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dokumentů podle obsahu. Věcné selekční jazyky se dělí na základní dva druhy, a to na systematické selekční jazyky a předmětové selekční jazyky. V praxi se pak používají další důležité typy selekčních jazyků: prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky - oba dva druhy mohou být jak systematické, tak předmětové, a dále univerzální a speciální selekční jazyky.[3]

  • Systematické selekční jazyky jsou výrazové a vyjadřovací prostředky systematického pořádání informací, jejichž struktura je prezentovány hierarchickými vztahy, tedy nadřazeností a podřazeností jednotlivých tříd. Mezi systematické selekční jazyky patří Deweyho desetinné třídění nebo Mezinárodní desetinné třídění.
  • Předmětové selekční jazyky jsou výrazové a vyjadřovací prostředky předmětového pořádání informací, které „pracují“ na bázi přirozeného jazyka. Příkladem předmětových selekčních jazyků jsou klíčová slova, předmětová hesla, nebo deskriptory.
  • Prekoordinované selekční jazyky mají pro dokument vytvořené kategorie, které jsou vytvořeny ještě před vyhledáváním dokumentu. Příkladem prekoordinovaných selekčních jazyků je například Mezinárodní desetinné třídění (systematické) nebo předmětové heslo (předmětové).[4]
  • Postkoordinované selekční jazyky vytvářejí pojmy odpovídající obsahu dokumentu na základě indexace daného dokumentu. Příkladem postkoordinovaných selekčních jazyků je například Ranganathanovo dvojtečkové třídění (systematické) nebo klíčové slovo (předmětové).[5]
  • Univerzální selekční jazyky umožňují indexovat, ukládat a vyhledávat informace z celého celku lidské poznání a praxe. Příkladem je Mezinárodní desetinné třídění.
  • Speciální selekční jazyky umožňují indexovat, ukládat a vyhledávat informace z určitého vymezeného výseku celku lidského poznání a třídění. Příkladem je Mezinárodní patentové třídění.

Odkazy

Reference

  1. ↑ KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=ktd
  2. ↑ KUČEROVÁ, Helena. Selekční jazyky. Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha 4, Pacovská 350/4 [online]. 2013 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/sjazyky.htm
  3. ↑ Selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Selekční_jazyk
  4. ↑ Prekoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prekoordinovaný_selekční_jazyk
  5. ↑ Postkoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Postkoordinovaný_selekční_jazyk

Použitá literatura

Doporučená literatura

  • BAKO, Michal. Informačné selekčné jazyky/III. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo, 1984.
  • BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. Národní knihovna ČR [online]. 2001, č. 3 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/pdf/0103/nk0103175.pdf
  • KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha: Univerzita Karlova, 1976
  • KOVÁŘ, Blahoslav. Základy obecné metodiky věcného pořádání informací. Praha: ÚVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1978. 65 s. Metodické letáky, sv. 130.
  • SECHSER, Otto, MOJŽÍŠEK, Josef, KÖNIGOVÁ, Marie. Selekční jazyk a jeho popis. Praha: ÚVTEI, 1968. 219 s.

Související články

Klíčová slova

selekční jazyk, informační jazyk, Mezinárodní desetinné třídění

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Selekční_jazyk&oldid=46732“