Scientometrie

Scientometrie - její název je odvozen z metrein – měřit (řec., lat.), scientia – znalost, vědění. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod bibliometrie a informetrie. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě.

Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je citace.
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací

Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro "objektivnější" hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení "kvality" vědeckého výzkumu jako celku.
Vědecká informace - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace, která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.

Zakladatel scientometrie

Za zakladatele scientometrie je považován Eugene Garfield, který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založených na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, ISI Web of Science. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. ISI Web of Knowledge, Scopus, PubMed, u nás částečně ASEP, RIV ad..

Scientometrické indikátory

V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů (citační index, impakt faktor, H-index, Eigenfactor atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.

Citační index autora

Počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období.

• Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.
• Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.
  

citační indexy - předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací - ve smyslu citačních ohlasů.

Citační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. H-index.

- impakt faktor

IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.

• Nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy.
• Pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe "bodována" v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti.
• Publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF jejich časopisů
  

- H-index

Hirschův index - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).

• Má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.
• Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.
• Jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.
• Hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v:

• • databázi Web of Science Core Collection -(placený zdroj),
  • databázi Scopus - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996,
  • Google Scholar - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator.
    

- Eigenfactor

Jednu z nových metod určených k hodnocení vědy nabízí portál Eigenfactor.org s podtitulem „Ranking and Mapping Scientific Knowledge“. Pro hodnocení portál používá dva indikátory Eigenfactor Score a Article Influence.

• Eigenfactor Score vyjadřuje míru důležitosti časopisu pro vědeckou komunitu. Podle definice a matematického modelu sítě dokumentu navzájem propojené citacemi, ve kterém se vědec pohybuje, je to odhad procenta času, který stráví uživatelé s daným časopisem. Také proto se toto skóre zvětšuje s velikostí časopisu, je přímo závislé na poctu článku, vetší časopisy mají také vetší Eigenfactor Score. Skóre je uvedeno jako percentil, tj. součet skóre všech časopisu je roven 100. V r. 2006 mel nejvyšší Eigenfactor Score časopis Nature, a to 2.138; v první tisícovce časopisu skóre neklesá pod 0.01.

• Druhý indikátor, Article Influence, je určen k odhadnutí důležitosti časopisu nehledá na jeho velikost (počet publikovaných článku). Article Influence vyjadřuje míru průměrného vlivu každého článku v časopise za pět let po jeho publikování. Pokud je jeho hodnota u časopisu např. 20, znamená to, že průměrný článek v tomto časopise je dvacetkrát vlivnější než průměrný článek v celé kolekci dat.
  

Tento indikátor je srovnatelný s impakt faktorem.

Odkazy

Použitá literatura

• RESSLER MIROSLAV. Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4
• Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie
• SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html
• SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130

Související články

• Bibliometrie
• Citační analýza
• Informetrie
• Webometrie
• Eigenfactor

Klíčová slova

scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, Eigenfactor