Eugene Garfield

Eugene Garfield (16. září 1925 New York – 26. února 2017 Filadelfie, Pensylvánie) byl americký informační vědec, citační analytik, scientometrik a bibliometrik. Založil a byl čestným ředitelem společnosti Institute of Scientific Information (tzv. ISI), iniciátorem vzniku citačních rejstříků, tvůrcem známého impakt faktoru a Garfieldova indexu (tvz. Immediacy index). Publikoval mnoho statí, které jsou dnes kompletně dostupné včetně jeho korespondence a dalších oficiálně nevydaných dokumentů na jeho webových stránkách.[1]

Eugene Garfield (zdroj:Wikimedia )

Studium

Nejdříve studoval na University of Colorado a v Berkeley, poté na Columbia University, kde získal v roce 1949 titul B.S. v oboru chemie, a v roce 1954 titul M.S. v oboru knihovnictví. Doktorské studium absolvoval na Univesity of Pennsylvania v roce 1961 v oboru chemická lingvistika.[2]

Práce a výzkum

Svou kariéru zahájil prací na projektu Welch Medical Indexing Project, jehož výsledkem byl prototyp pro slavný Index Medicus. V roce 1955 publikoval v prestižním časopisu Science první návrh na citační rejstřík, v roce 1964 začal pravidelně vydávat Science Citation Index (tzv. SCI). Vytvořil jedinečné informační nástroje, jako jsou Index Chemicus, Current Chemical Reactions , nový Current Contents, personalizovanou službu SDI Research Alert, rychlé dodávání dokumentů the Genuine Article , dále citační rejstříky Social Science Citation Index (SSCI) a Arts and Humanities Citation Index (AHCI) a mnoho dalších. Zlepšil a zkvalitnil také mnoho již existujících produktů, jako jsou abstrakta, klíčová slova, distribuce nových médií (magnetické pásky, CD ROM apod.)

Jeho práce měla zásadní vliv na rozvoj vědecké komunikace, pomohl snížit počet duplicitních výzkumů, odhalil nečekané souvislosti mezi články. CC (current contents) se staly nezbytnou součástí klinického a laboratorního výzkumu a po dlouhou dobu byly jediným zdrojem aktuálních vědeckých informací pro vědce v zemích třetího světa . V roce 1986 založil časopis The Scientist, platformu pro sdílení aktuálních vědeckých informací. Dr. Garfield navštěvuje konference, symposia, je častým řečníkem na téma informační vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucích trendů v oblasti medicíny, základního výzkumu, kreativity ve vědě a mnoha dalších. Vydal přes 1000 esejí. Vytvořil a patentoval software HistCite system, používaný v elektronických verzích SCI, SSCI a AHCI.[3]

Za své velké zásluhy obdržel četné čestné doktoráty a byl vyznamenán několika cenami. Získal například medaili Johna Price Wetherilla a cenu Richarda J. Bolte Sr. [4]

Význam pro informační vědu a knihovnictví

Eugene Garfield byl jedním z nejvýznamnějších vědců, kteří se zabývali citováním, citační analýzou a vším co s citováním souvisí. Společně s Derekem J. de Sollou Pricem jsou považováni za zakladatele scientometrie. Vědy, která se zabývá měřením kvality a kvantity vědy, snaží se nalézat metody a metriky pro určení těchto aspektů. Obecně lze mluvit o měření výkonnosti vědy.

Celá padesátá léta minulého století pracoval na svém největším projektu citační analýzy. Jeho projekt se stal dokonce podkladem pro vytvoření Googlu.

V roce 1955 přišel s teorií impakt faktoru, původně definovaný jako indikátor vypočítaný z citačních rejstříků, které v té době teprve vyvíjel. Formuloval myšlenku hodnocení časopisů podle toho, jaký mají dopad a vliv ve vědě, na základě získaných citací. Vytvářet rejstříky bylo náročné, a tak založil v roce 1958 Institute for Scientific Information. Institut se věnoval vytváření, zpracovávání a vývojem citačních rejstříků. V roce 1961 byl definován rejstřík pro soubor exaktních věd, o deset let později rejstřík sociálních věd a v roce 1979 citační rejstřík humanitních a uměleckých věd. Tyto rejstříky jsou dnes dostupné prostřednictvím databáze Web of Knowledge.

Je spolutvůrcem několika krátkých instruktážních filmů, které měli pomoci knihovníkům a informačním pracovníkům používat citační rejstříky.[2]

Nejdůležitější publikace

  • Garfield, Eugene. Citation Indexing: its theory and application in science, technology and humanities. New York: J. Wiley, 1979. 21, 274 s. A Wiley Interscience Publication. Information Sciences Series.
  • Garfield, Eugene. The awards of science and other essyas. Philadelphia: ISI Press, 1985. xxi, 572 s. Essays of an information scientist; vol. 7. ISBN 0-89495-044-4.
  • Garfield, Eugene. Journalology, KeyWords plus, and other essays. Phíladelphia: ISI Press, 1991. 16, 497 s. Essays of an Information Scientist; Vol.13.1990.-. ISBN 0-89495-087-8.

Odkazy

Reference

  1. ↑ SKOLKOVÁ, Linda. Plné texty děl Eugena Garfielda online. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 6 [cit. 2015-09-08]. urn:nbn:cz:ik-11633. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11633
  2. ↑ 2,0 2,1 Eugene Garfield. In: WikiKnihovna [online]. 2001- [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Eugene_Garfield
  3. ↑ Eugene Garfield [online]. last updated 2014 [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/
  4. ↑ Eugene Garfield. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.m.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield

Externí odkazy

1. Eugene Garfield Clarivate Analytics
2. Eugene Garfield Journal of Informetrics

Související články

Klíčová slova

Eugene Garfield, Institute of Scientific Information, Web of Science, ISI, citační rejstřík, impakt faktor, impact factor, Immediacy index, bibliometrie, scientometrie, Science Citation Index, SCI.

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&oldid=55875“