Informační společnost: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 49 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
== Informační společnost ==
+
'''Informační společnost''' je společnost založená na '''integraci informačních a komunikačních technologií''' do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy. Nárůst informačních zdrojů a komunikačních toků vzrůstá do té míry, že ho nelze zvládat dosavadními informačními a komunikačními technologiemi. <ref name="info">[JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000468&local_base=KTD.], </ref>
  
−
„Sociální fenomén spojený s transformací společnosti tradiční industriální do informační. Informační společnost s rozvinutým informačním průmyslem a vysokým podílem informačních služeb vytváří předpoklady pro vznik nové elitní sociální vrstvy schopné využívat informace, znalosti a informační a komunikační technologie a naopak vede k chudnutí vrstev zaměstnanců spojených s tradičními odvětvími, kteří se nedokázali včas rekvalifikovat a nenalézají proto v informační společnosti uplatnění.“ (TDKIV)
+
==Definice pojmu informační společnost ==
 +
Po skončení 2. světové války byla započata nová éra, pro kterou se hledal název.  V 70. letech v západní společnosti došlo k přestavbě názorových a hodnotových systémů  ve společenského vědomí. Kanadský sociolog [[Marshall McLuhan]] v knize Gutenbergova galaxie (The Gutenberg Galaxy, 1962) definuje moderní společnost jako společnost charakterizovanou rozvojem audiovizuálních médií.
  
−
=== Charakteristika informační společnosti ===
+
Daniel Bell v roce 1973 uvedl, že [[Postindustriální společnost|postindustriální informační společnost]] bude orientována především na znalosti a vědění. Přístup k informacím bude hrát zásadní roli.
−
* Vzniká kvaliltativní proměnou industriální společnosti,
+
Tato postindustriální informační společnost se jasně realizuje od 80. let. '''Jde o společnost, v níž práce s informacemi je efektivnější než klasická práce se hmotou.''' <ref name="spol">[MUSIL, Josef. Komunikace v informační společnosti. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-39-6.] </ref>
−
* nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a [[informace]],
+
 
−
* intenzivní informatizace společnosti související hlavně s rozvojem informačních a komunikačních technologií,
+
== Charakteristika informační společnosti ==
 +
 
 +
* vzniká kvalitativní proměnou industriální společnosti,
 +
* nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace,
 +
* rozvoj informačních a komunikačních technologií, 
 +
* intenzivní informatizace společnosti,
 
* násobí se objem informací,
 
* násobí se objem informací,
−
* zvyšuje se schopnost konkurence,  
+
* zvyšuje se schopnost konkurence,
 
* nejvýznamnější oblastí se stává [[management informací]] a znalostí ve všech společenských sférách,
 
* nejvýznamnější oblastí se stává [[management informací]] a znalostí ve všech společenských sférách,
 
* rozvíjí se [[informační ekonomika]],
 
* rozvíjí se [[informační ekonomika]],
−
* všemi negativními i pozitivními dúsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života,
+
* všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života,
−
* změny pracovního prostředí, návyků, činností ... ,  
+
* změny v oblasti práce (prostředí, návyky, činnosti),
−
* dominuje uchování informací v elektronické podobě (Vymětal a kol., 2005)
+
* dominuje uchování informací v elektronické podobě. <ref>VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. ''Informační a znalostní management v praxi.'' 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.</ref>
  
−
=== Možnosti informační společnosti ===
+
== Možnosti informační společnosti ==
  
−
Dokument ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti'' (2009) uvádí hlavní přínosy budoucí informační společnosti:
+
Dokument ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti''<ref>RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti'' [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf</ref> uvádí '''hlavní přínosy budoucí informační společnosti:'''
  
−
* „zvýšení kvality života a širším výběrem služeb a zábavy,
+
* zvýšení kvality života (širší výběr služeb a zábavy),
−
* lepší podpora vzdělanosti a jejímu průběžnému doplňování během aktivního profesního života, podpora profesní flexibility společnosti,
+
* podpora vzdělanosti a průběžné doplňování znalostí během aktivního profesního života,
−
* nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí,  
+
* podpora profesní flexibility společnosti,
−
* zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky profesní kvalifikace pracovní síly,  
+
* nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí,
−
* nové možnosti uplatnění kulturních tradic a identity regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí,  
+
* zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky,  
−
* kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí,  
+
* nové možnosti uplatnění kulturních tradic a identity regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí,
−
* účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě,  
+
* kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí,
−
* efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost,  
+
* účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě,
−
* nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software,  
+
* efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost,
−
* vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální chování a řízení vmimořádných a krizových situacích.“
+
* nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software,
 +
* vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální chování a řízení mimořádných a krizových situací.
  
 
== Trendy měnící knihovny v informační společnosti ==
 
== Trendy měnící knihovny v informační společnosti ==
  
−
Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v informačních a komunikačních technologiích a právě ty nesou potenciál změny knihoven. Informační společnost přetvořila společnost jako celek po stránce ekonomické, sociální i kulturní. Se změnami přichází i změna pracovního trhu - v popředí je profese informačního specialisty, který je charakterizován jako člověk ekonomicky využívající informace (učitelé, lékaři, vědci, ...). Úloha knihoven by měla spočívat především v podpoře této skupiny, která je pro informační společnost klíčová. Podpora by měla být realizována v několika rovinách, které můžeme chápat jako nové oblasti působení knihoven ve společnosti. Knihovny je potřeba vnímat zejména jako technologické popularizátory - měly by uživatelů seznamovat s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem. Takovým popularizačním motorem by měly být zejména na univerzitách, kde mají snadný přístup k technologiím a specialistům a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku. Naléhavá je i potřeba [[informačního vzdělání]], kde je třeba se zaměřit nejen na rozvoj měkkých dovedností a počítačové gramotnosti, ale měly by být implementovány i témata klasicky informační (informační chování, [[informační etika]] ...). Knihovny by měly hrát roli, která vychází ze dvou zdrojů, kterými disponují. Prvním je specializovaný knihovní fond obsahující množství metadat využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou komunitu). Dalším důležitým kapitálem je sociální kapitál, kterým knihovny disponují. Knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a [[čtenáře]] je mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí. (Černý, 2013)
+
Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v informačních a komunikačních technologiích a právě ty nesou potenciál změny [[Veřejné knihovny|knihoven]]. Se změnami společenskými přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese '''informačního specialisty''', který je charakterizován jako '''člověk ekonomicky využívající informace''' (učitelé, lékaři, vědci, ...).  
 +
Úloha knihoven spočívá v podpoře informačních specialistů. Tato podpora s sebou zároveň přináší i nové působení knihoven ve společnosti.
 +
 +
'''To probíhá skrze:'''
 +
* popularizace technologií – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká [[akademické knihovny|knihoven]] na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku).  
 +
* informační vzdělání - nejen na rozvoj měkkých dovedností a [[Počítačová gramotnost|počítačové gramotnosti]], ale i implementace klasicky informačních témat ([[informační chování]], [[informační etika]], ...).  
 +
 
 +
'''Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:'''
 +
 
 +
* specializovaný [[knihovní fond]] obsahující množství [[Metadata|metadat]] využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou komunitu)
 +
* sociální kapitál knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a čtenáře jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí. <ref>ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: ''Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35'' [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html</ref>
 +
 
 +
== Odkazy ==
 +
 
 +
=== Reference ===
 +
<references />
 +
 
 +
=== Doporučená literatura ===
 +
* Bell, D. 1973. ''The Coming of Post-Industrial Society: A Venture in Social Forecasting''. Harmondsworth  : Penguin Books.
 +
* Boyd Rayward, W. (ed.). 2008. ''European Modernism and the Information Society: Informing the Present, Understanding the Past''. Aldershot, Burlington : Ashgate.
 +
* Castells, M. 2000. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. I: The Rise of Network Society''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
 +
* Castells, M. 2000. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. III.: End of Millenium''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
 +
* Castells, M. 2004. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. II: The Power of Identity''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
 +
* Cejpek, J. 1998. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. Praha: Karolinum.
 +
* Ducatel, K.; Webster, J.; Herrmann, W. (eds.) ''The Information Society in Europe: Work and Life in the Age of Globalization''. Lanham: Rowman & Littlefield.
 +
* Eriksen, T. H. 2005. ''Tyranie okamžiku: rychlý a pomalý čas''. Brno: Doplněk.
 +
* Kohyama, K. 1968. ''Introduction to Information Society Theory''. Tokyo: Chuo Koron.
 +
* Mansell, R. (ed.). 2009. ''The Information Society: Critical Concepts in Sociology''. (vol. I: ''History and Perspectives'', vol. II:  ''Knowledge, Economics and Organization'', vol. III.: ''Democracy, Government and Regulation'', vol. IV: ''Everyday Life''). London: Routledge.
 +
* Martin, J. 1978. ''The Wired Society: A Challenge for Tomorrow''. Englewood Cliffs: Prentice-Hall.
 +
* Masuda, Y. 1980. ''The Information Society as a Post-Industrial Society''. Tokyo: Institute for the Information Society.
 +
* Mattelart, A. 2003. ''The Information Society: An Introduction''. London: Sage.
 +
* Musil, J. 2003. ''Elektronická média v informační společnosti''. Praha: Votobia.
 +
* Musil, J. 2007. ''Komunikace v informační společnosti''. Praha: UJAK.
 +
* Rankov, P. 2006. ''Informačná spoločnosť - perspektívy, problémy, paradoxy''. Levice: Koloman Kertész Bagala.
 +
* Schauer, T. 2003. ''The Sustainable Information Society: Visions and Risks''. Ulm : Universitätsverlag.
 +
* Toffler, A. 1981. ''The Third Wave''. New York: Bantam Books.
 +
* Virilio, P. 2004. ''Informatická bomba''. Červený Kostelec: Pavel Mervart.
 +
* Vlasák, R. 1999. ''Světový informační průmysl''. Praha: Karolinum.
 +
* Webster, F. 2002. ''Theories of the Information Society''. London: Routledge.
 +
* Webster, F.; Blom, R. (eds.). 2004. ''The Information Society Reader''. London: Routledge - Taylor & Francis Group.
  
−
== Zdroje ==
+
=== Související články ===
  
−
ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html?
+
* [[Postindustriální společnost]]
 +
* [[Informační průmysl]]
 +
* [[Informační a komunikační technologie]]
 +
* [[Veřejné knihovny]]
 +
* [[Akademické knihovny]]
  
−
JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000468&local_base=KTD
+
=== Klíčová slova ===
 +
Informační společnost, postindustriální společnost, informatizace, informace
  
−
RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. Státní informační politika – cesta k informační společnosti [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf
 
  
−
VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie: Sociologie]]
 +
[[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Aktuální verze z 2. 4. 2017, 18:35

Informační společnost je společnost založená na integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy. Nárůst informačních zdrojů a komunikačních toků vzrůstá do té míry, že ho nelze zvládat dosavadními informačními a komunikačními technologiemi. [1]

Definice pojmu informační společnost

Po skončení 2. světové války byla započata nová éra, pro kterou se hledal název. V 70. letech v západní společnosti došlo k přestavbě názorových a hodnotových systémů ve společenského vědomí. Kanadský sociolog Marshall McLuhan v knize Gutenbergova galaxie (The Gutenberg Galaxy, 1962) definuje moderní společnost jako společnost charakterizovanou rozvojem audiovizuálních médií.

Daniel Bell v roce 1973 uvedl, že postindustriální informační společnost bude orientována především na znalosti a vědění. Přístup k informacím bude hrát zásadní roli. Tato postindustriální informační společnost se jasně realizuje od 80. let. Jde o společnost, v níž práce s informacemi je efektivnější než klasická práce se hmotou. [2]

Charakteristika informační společnosti

  • vzniká kvalitativní proměnou industriální společnosti,
  • nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace,
  • rozvoj informačních a komunikačních technologií,
  • intenzivní informatizace společnosti,
  • násobí se objem informací,
  • zvyšuje se schopnost konkurence,
  • nejvýznamnější oblastí se stává management informací a znalostí ve všech společenských sférách,
  • rozvíjí se informační ekonomika,
  • všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života,
  • změny v oblasti práce (prostředí, návyky, činnosti),
  • dominuje uchování informací v elektronické podobě. [3]

Možnosti informační společnosti

Dokument Státní informační politika – cesta k informační společnosti[4] uvádí hlavní přínosy budoucí informační společnosti:

  • zvýšení kvality života (širší výběr služeb a zábavy),
  • podpora vzdělanosti a průběžné doplňování znalostí během aktivního profesního života,
  • podpora profesní flexibility společnosti,
  • nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí,
  • zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky,
  • nové možnosti uplatnění kulturních tradic a identity regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí,
  • kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí,
  • účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě,
  • efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost,
  • nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software,
  • vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální chování a řízení mimořádných a krizových situací.

Trendy měnící knihovny v informační společnosti

Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v informačních a komunikačních technologiích a právě ty nesou potenciál změny knihoven. Se změnami společenskými přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese informačního specialisty, který je charakterizován jako člověk ekonomicky využívající informace (učitelé, lékaři, vědci, ...). Úloha knihoven spočívá v podpoře informačních specialistů. Tato podpora s sebou zároveň přináší i nové působení knihoven ve společnosti.

To probíhá skrze:

  • popularizace technologií – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká knihoven na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku).
  • informační vzdělání - nejen na rozvoj měkkých dovedností a počítačové gramotnosti, ale i implementace klasicky informačních témat (informační chování, informační etika, ...).

Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:

  • specializovaný knihovní fond obsahující množství metadat využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou komunitu)
  • sociální kapitál knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a čtenáře jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí. [5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ [JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000468&local_base=KTD.],
  2. ↑ [MUSIL, Josef. Komunikace v informační společnosti. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-39-6.]
  3. ↑ VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.
  4. ↑ RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. Státní informační politika – cesta k informační společnosti [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf
  5. ↑ ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html

Doporučená literatura

  • Bell, D. 1973. The Coming of Post-Industrial Society: A Venture in Social Forecasting. Harmondsworth : Penguin Books.
  • Boyd Rayward, W. (ed.). 2008. European Modernism and the Information Society: Informing the Present, Understanding the Past. Aldershot, Burlington : Ashgate.
  • Castells, M. 2000. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. I: The Rise of Network Society. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
  • Castells, M. 2000. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. III.: End of Millenium. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
  • Castells, M. 2004. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. II: The Power of Identity. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
  • Cejpek, J. 1998. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. Praha: Karolinum.
  • Ducatel, K.; Webster, J.; Herrmann, W. (eds.) The Information Society in Europe: Work and Life in the Age of Globalization. Lanham: Rowman & Littlefield.
  • Eriksen, T. H. 2005. Tyranie okamžiku: rychlý a pomalý čas. Brno: Doplněk.
  • Kohyama, K. 1968. Introduction to Information Society Theory. Tokyo: Chuo Koron.
  • Mansell, R. (ed.). 2009. The Information Society: Critical Concepts in Sociology. (vol. I: History and Perspectives, vol. II: Knowledge, Economics and Organization, vol. III.: Democracy, Government and Regulation, vol. IV: Everyday Life). London: Routledge.
  • Martin, J. 1978. The Wired Society: A Challenge for Tomorrow. Englewood Cliffs: Prentice-Hall.
  • Masuda, Y. 1980. The Information Society as a Post-Industrial Society. Tokyo: Institute for the Information Society.
  • Mattelart, A. 2003. The Information Society: An Introduction. London: Sage.
  • Musil, J. 2003. Elektronická média v informační společnosti. Praha: Votobia.
  • Musil, J. 2007. Komunikace v informační společnosti. Praha: UJAK.
  • Rankov, P. 2006. Informačná spoločnosť - perspektívy, problémy, paradoxy. Levice: Koloman Kertész Bagala.
  • Schauer, T. 2003. The Sustainable Information Society: Visions and Risks. Ulm : Universitätsverlag.
  • Toffler, A. 1981. The Third Wave. New York: Bantam Books.
  • Virilio, P. 2004. Informatická bomba. Červený Kostelec: Pavel Mervart.
  • Vlasák, R. 1999. Světový informační průmysl. Praha: Karolinum.
  • Webster, F. 2002. Theories of the Information Society. London: Routledge.
  • Webster, F.; Blom, R. (eds.). 2004. The Information Society Reader. London: Routledge - Taylor & Francis Group.

Související články

Klíčová slova

Informační společnost, postindustriální společnost, informatizace, informace

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informační_společnost&oldid=46795“