Zkoumání čtivosti: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Zkoumání čtivosti''' hodnotí obtížnost textu, především edukačních materiálů. Na jeho základě lze například určit, pro jakou věkovou skupinu je text vhodný nebo srozumitelnost manuálu.
+
'''Zkoumání čtivosti''' hodnotí obtížnost textu, především edukačních materiálů. Na jeho základě lze například určit, pro jakou věkovou skupinu či míru vzdělání je text vhodný nebo srozumitelnost manuálu.
  
−
 
+
== Historie ==
−
 
 
−
 
 
−
=== '''Historie''' ===
 
  
 
Relevantní výzkumy tohoto oboru spadají do začátku 20. století, především v USA. V České republice se první výzkum objevuje v sedmdesátých letech 20. století. Pro český jazyk existují pouze tři vzorce pro měření. Nejprve se začal používat ''Mistríkův vzorec'', který původně vytvořil Jozef Mistrík v roce 1968 pro slovenský jazyk, později byl z angličtiny převzat ''FOG Index'' a od roku 2002 ''Komplexní míra obtížnosti textu''.
 
Relevantní výzkumy tohoto oboru spadají do začátku 20. století, především v USA. V České republice se první výzkum objevuje v sedmdesátých letech 20. století. Pro český jazyk existují pouze tři vzorce pro měření. Nejprve se začal používat ''Mistríkův vzorec'', který původně vytvořil Jozef Mistrík v roce 1968 pro slovenský jazyk, později byl z angličtiny převzat ''FOG Index'' a od roku 2002 ''Komplexní míra obtížnosti textu''.
  
−
=== '''Metoda''' ===
+
== Metoda ==
  
−
Nejlepšími ukazateli pro určování čtivosti jsou délka věty a obtížnost slova. Pro analýzu existují i počítačové programy (např.: TextQuest – různé jazyky, Readability Studio, Microsoft Word – pouze pro angličtinu, aplikace Maceška pro češtinu). Strojová analýza umožňuje sledovat například vývoj čtivosti v průběhu díla (dynamiku textu).
+
Nejlepšími ukazateli pro určování čtivosti jsou délka věty a obtížnost slova. Pro analýzu existují i počítačové programy (např.: TextQuest – různé jazyky, Readability Studio, Microsoft Word – pouze pro angličtinu, aplikace Maceška pro češtinu). Strojová analýza umožňuje sledovat například vývoj čtivosti v průběhu díla (dynamiku textu). Je ovšem potřeba si uvědomit, že na náročnost čtení mají vliv i další faktory, například velikost, barva a font písma, členění textu, barva pozadí a podobně.
  
−
*'''FOG Index''' – pracuje pouze s počtem slov, počtem vět a počtem slov, které mají 3 a více slabik, a to v úryvku o 100 slovech. (Při aplikaci na anglický jazyk nejsou započítávány koncovky -ed, -es a -ing, protože by z mnoha slov udělaly tříslabičná – tedy hodnocená jako obtížná).
+
*'''FOG Index''' – pracuje pouze s počtem slov, počtem vět a počtem slov, které mají 3 a více slabik, a to v úryvku o 100 slovech. (Při aplikaci na anglický jazyk nejsou započítávány koncovky -ed, -es a -ing, protože by z mnoha slov udělaly tříslabičná – tedy hodnocená jako obtížná).<ref name="FOG">GUNNING, Robert. The technique of clear writing [online]. New York: McGraw-Hill, 1968 [cit. 10. 1. 2013]. Dostupné z: http://archive.org/details/techniqueofclear00gunn.</ref>
−
*'''Mistríkův vzorec''' – kromě průměrné délky vět a slov pracuje i s počtem rozdílných slov na vzorku o zhruba 300 slovech.
+
*'''Mistríkův vzorec''' – kromě průměrné délky vět a slov pracuje i s počtem rozdílných slov na vzorku o zhruba 300 slovech.<ref name="Mistrík">MISTRÍK, Jozef. Meranie zrozumiteľnosti prehovoru. Slovenská reč [online]. 1968, 33(3), 171-178. [cit. 10. 1. 2013]. Dostupný z: http://www.juls.savba.sk/ediela/sr/1968/index.html.</ref>
−
*'''Komplexní míra obtížnosti textu''' – používá se pouze na učebnice a odborné texty. Posuzuje jak syntaktickou, tak sémantickou obtížnost textu. Do hodnocení zahrnuje například i použití odborných a faktografických pojmů. Tato metoda není vhodná pro strojové zpracování.
+
*'''Komplexní míra obtížnosti textu''' – používá se pouze na učebnice a odborné texty. Posuzuje jak [[Syntaxe|syntaktickou]], tak [[Sémantika|sémantickou]] obtížnost textu. Do hodnocení zahrnuje například i použití odborných a faktografických pojmů. Tato metoda není vhodná pro strojové zpracování.<ref name="Průcha">PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0456-5.</ref>
  
 
''Další metody používané v zahraničí:''
 
''Další metody používané v zahraničí:''
  
−
*'''Fryův graf''' – používá pouze dva parametry a to počet vět a počet slabik v úryvcích o přesně 100 slovech. Obvykle průměruje 3 takové vzorky.
+
*'''Fryův graf''' – používá pouze dva parametry a to počet vět a počet slabik v úryvcích o přesně 100 slovech. Obvykle průměruje 3 takové vzorky.<ref name="Fry">Graf dostupný z: http://school.discoveryeducation.com/schrockguide/fry/fry2.html</ref>
−
*'''SMOG Readability Formula''' – používá tři vzorky textu o deseti větách a sečte počet slov o třech a více slabikách, z výsledku vypočte druhou odmocninu a přičte 3. Výsledkem je počet let vzdělání, které musí čtenář absolvovat, aby bez potíží textu porozuměl.
+
*'''SMOG Readability Formula''' – používá tři vzorky textu o deseti větách a sečte počet slov o třech a více slabikách, z výsledku vypočte druhou odmocninu a přičte 3. Výsledkem je počet let vzdělání, které musí čtenář absolvovat, aby bez potíží textu porozuměl.<ref name="SMOG">MCLAUGHLIN, Harry G. SMOG Grading – A New Readability Formula. Journal of Reading. 1969, 12(8), 639-646 [cit. 10. 1. 2013]. Dostupný z: http://www.harrymclaughlin.com/SMOG_Readability_Formula_G._Harry_McLaughlin_(1969).pdf.</ref>
−
*'''Flesch Reading Ease Readability Formula''' – využívá průměrnou délku věty ve slovech a průměrnou délku slova ve slabikách. Upravený vzorec lze použít pro '''odhadování přitažlivosti textu'''.
+
*'''Flesch Reading Ease Readability Formula''' – využívá průměrnou délku věty ve slovech a průměrnou délku slova ve slabikách. Upravený vzorec lze použít pro '''odhadování přitažlivosti textu'''.<ref name="Flesch">FLESCH, Rudolph. A New Readability Yardstick. In: The Classic Readability Studies [online]. Costa Mesa (CA): Impact Information, 2006, s. 99-111. [cit. 10. 1. 2013]. Dostupný z: http://www.impact-information.com/impactinfo/research/classics.pdf.</ref>
  
−
Tyto metody vycházejí z anglického jazyka, proto je nutné pro použití v jiných jazycích, které používají delší slova, poněkud upravit koeficienty výpočtu. Pro slabičná písma jsou tyto metody nepřesné a pro logografická písma nevhodné (je potřeba vyjít spíše z frekvenční analýzy).
+
Tyto metody vycházejí z anglického jazyka, proto je nutné pro použití v jiných jazycích, které používají delší slova, poněkud upravit koeficienty výpočtu. Pro [[Písmo|slabičná písma]] jsou tyto metody nepřesné a pro [[Písmo|logografická písma]] nevhodné (je potřeba vyjít spíše z [[Frekvenční_analýza|frekvenční analýzy]]).
  
−
=== '''Používání v České republice''' ===
+
== Používání v České republice ==
  
−
V ČR jsou vzorce čtivosti využívány minimálně. Například ve veřejných knihovnách, kde by se tyto metody daly dobře využít při třídění dětské literatury do oddělení podle věku, nejen že nejsou využívány vůbec, ale podle dotazníku o nich ve třetině knihoven ani neslyšeli.
+
V ČR jsou vzorce čtivosti využívány minimálně. Například ve [[Veřejná knihovna|veřejných knihovnách]], kde by se tyto metody daly dobře využít při třídění dětské literatury do oddělení podle věku, nejen že nejsou využívány vůbec, ale podle dotazníku o nich ve třetině knihoven ani neslyšeli.
  
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
  
−
Článek je založen na práci PRCHALOVÁ, Dana, ''Zkoumání čtivosti - srovnání způsobů měření obtížnosti textu''. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D., bakalářská práce, Praha 2013.
 
  
−
=== Dostupné na ===
+
=== Reference ===
 +
 
 +
<references />
  
−
[https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/96929/]
+
=== Zdroj ===
 +
<br />
 +
Článek je založen na práci PRCHALOVÁ, Dana, ''Zkoumání čtivosti - srovnání způsobů měření obtížnosti textu''. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D., bakalářská práce, Praha 2013. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/96929/
  
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
−
 
+
<br />
−
[[Efektivní čtení]], [[Čtení a čtenářské dovednosti]]
+
[[čtení a čtenářské dovednosti]]<br />
 +
[[Rychlé čtení,rychločtení,racionální čtení,speed reading,rapid reading,lecture rapide| Rychlé čtení]]
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
  
 
Čtivost, obtížnost textu, vzorce čtivosti, dynamika textu
 
Čtivost, obtížnost textu, vzorce čtivosti, dynamika textu
 +
 +
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Landová]]

Aktuální verze z 3. 4. 2017, 09:38

Zkoumání čtivosti hodnotí obtížnost textu, především edukačních materiálů. Na jeho základě lze například určit, pro jakou věkovou skupinu či míru vzdělání je text vhodný nebo srozumitelnost manuálu.

Historie

Relevantní výzkumy tohoto oboru spadají do začátku 20. století, především v USA. V České republice se první výzkum objevuje v sedmdesátých letech 20. století. Pro český jazyk existují pouze tři vzorce pro měření. Nejprve se začal používat Mistríkův vzorec, který původně vytvořil Jozef Mistrík v roce 1968 pro slovenský jazyk, později byl z angličtiny převzat FOG Index a od roku 2002 Komplexní míra obtížnosti textu.

Metoda

Nejlepšími ukazateli pro určování čtivosti jsou délka věty a obtížnost slova. Pro analýzu existují i počítačové programy (např.: TextQuest – různé jazyky, Readability Studio, Microsoft Word – pouze pro angličtinu, aplikace Maceška pro češtinu). Strojová analýza umožňuje sledovat například vývoj čtivosti v průběhu díla (dynamiku textu). Je ovšem potřeba si uvědomit, že na náročnost čtení mají vliv i další faktory, například velikost, barva a font písma, členění textu, barva pozadí a podobně.

  • FOG Index – pracuje pouze s počtem slov, počtem vět a počtem slov, které mají 3 a více slabik, a to v úryvku o 100 slovech. (Při aplikaci na anglický jazyk nejsou započítávány koncovky -ed, -es a -ing, protože by z mnoha slov udělaly tříslabičná – tedy hodnocená jako obtížná).[1]
  • Mistríkův vzorec – kromě průměrné délky vět a slov pracuje i s počtem rozdílných slov na vzorku o zhruba 300 slovech.[2]
  • Komplexní míra obtížnosti textu – používá se pouze na učebnice a odborné texty. Posuzuje jak syntaktickou, tak sémantickou obtížnost textu. Do hodnocení zahrnuje například i použití odborných a faktografických pojmů. Tato metoda není vhodná pro strojové zpracování.[3]

Další metody používané v zahraničí:

  • Fryův graf – používá pouze dva parametry a to počet vět a počet slabik v úryvcích o přesně 100 slovech. Obvykle průměruje 3 takové vzorky.[4]
  • SMOG Readability Formula – používá tři vzorky textu o deseti větách a sečte počet slov o třech a více slabikách, z výsledku vypočte druhou odmocninu a přičte 3. Výsledkem je počet let vzdělání, které musí čtenář absolvovat, aby bez potíží textu porozuměl.[5]
  • Flesch Reading Ease Readability Formula – využívá průměrnou délku věty ve slovech a průměrnou délku slova ve slabikách. Upravený vzorec lze použít pro odhadování přitažlivosti textu.[6]

Tyto metody vycházejí z anglického jazyka, proto je nutné pro použití v jiných jazycích, které používají delší slova, poněkud upravit koeficienty výpočtu. Pro slabičná písma jsou tyto metody nepřesné a pro logografická písma nevhodné (je potřeba vyjít spíše z frekvenční analýzy).

Používání v České republice

V ČR jsou vzorce čtivosti využívány minimálně. Například ve veřejných knihovnách, kde by se tyto metody daly dobře využít při třídění dětské literatury do oddělení podle věku, nejen že nejsou využívány vůbec, ale podle dotazníku o nich ve třetině knihoven ani neslyšeli.


Odkazy

Reference

  1. ↑ GUNNING, Robert. The technique of clear writing [online]. New York: McGraw-Hill, 1968 [cit. 10. 1. 2013]. Dostupné z: http://archive.org/details/techniqueofclear00gunn.
  2. ↑ MISTRÍK, Jozef. Meranie zrozumiteľnosti prehovoru. Slovenská reč [online]. 1968, 33(3), 171-178. [cit. 10. 1. 2013]. Dostupný z: http://www.juls.savba.sk/ediela/sr/1968/index.html.
  3. ↑ PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0456-5.
  4. ↑ Graf dostupný z: http://school.discoveryeducation.com/schrockguide/fry/fry2.html
  5. ↑ MCLAUGHLIN, Harry G. SMOG Grading – A New Readability Formula. Journal of Reading. 1969, 12(8), 639-646 [cit. 10. 1. 2013]. Dostupný z: http://www.harrymclaughlin.com/SMOG_Readability_Formula_G._Harry_McLaughlin_(1969).pdf.
  6. ↑ FLESCH, Rudolph. A New Readability Yardstick. In: The Classic Readability Studies [online]. Costa Mesa (CA): Impact Information, 2006, s. 99-111. [cit. 10. 1. 2013]. Dostupný z: http://www.impact-information.com/impactinfo/research/classics.pdf.

Zdroj


Článek je založen na práci PRCHALOVÁ, Dana, Zkoumání čtivosti - srovnání způsobů měření obtížnosti textu. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D., bakalářská práce, Praha 2013. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/96929/

Související články


čtení a čtenářské dovednosti
Rychlé čtení

Klíčová slova

Čtivost, obtížnost textu, vzorce čtivosti, dynamika textu

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zkoumání_čtivosti&oldid=46801“