Odborný text: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 29 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | '''Odborný text''' je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých [[Popište, co je věda a výzkum, uveďte druhy výzkumu, rozeberte vědeckou komunikaci, její vlastnosti a vzory|vědních oborů]]. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce. | ||
− | + | Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce. | |
+ | == Odborná práce vs. vědecká práce == | ||
+ | '''Odborná práce '''představuje ve své "špičkové" podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často. | ||
− | + | '''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.<ref name="spousta">SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.</ref> | |
− | |||
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní == | == V čem jsou odborné texty jiné než ostatní == | ||
− | K četbě přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky: | + | |
+ | K [[četba|četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky: | ||
# Jakým problémem se autor zabývá | # Jakým problémem se autor zabývá | ||
# K jakým závěrům dospěl | # K jakým závěrům dospěl | ||
Řádek 15: | Řádek 18: | ||
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text === | === Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text === | ||
− | Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. | + | Velkou část nabídky [[Informační zdroje, podpora, kanály|elektronických informačních zdrojů]] tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. |
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou: | Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou: | ||
Řádek 26: | Řádek 29: | ||
=== Elektronický dokument === | === Elektronický dokument === | ||
− | Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data. | + | Dokument, který se od tištěných typů [[Dokument|dokumentů]] odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data. |
− | == | + | == Struktura odborné literatury == |
− | + | Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). | |
+ | Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na: | ||
+ | * knihy | ||
+ | * časopisy | ||
+ | * patenty | ||
+ | * normy | ||
+ | * firemní zprávy | ||
+ | * ostatní odbornou literaturu | ||
+ | |||
+ | Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na: | ||
+ | * periodické (např. časopisy) | ||
+ | * neperiodické (např. knihy) | ||
+ | |||
+ | Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na: | ||
+ | * vědeckou | ||
+ | * vědecko-technickou literaturu | ||
+ | * literaturu pro průmysl a praxi | ||
+ | * literaturu pro širokou obec odborníků i laiků | ||
+ | Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle '''charakteru a účelu'''. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin: | ||
+ | * primární informační zdroje | ||
+ | * sekundární informační zdroje | ||
+ | * terciální informační zdroje | ||
+ | * ostatní informační zdroje <ref>VYMĚTAL, Jan a VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 287 s. Studijní texty Orac. ISBN 80-86199-19-3.</ref> | ||
=== Odborná literatura === | === Odborná literatura === | ||
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu. | Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu. | ||
Řádek 48: | Řádek 73: | ||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz. | Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz. | ||
− | === Související články === | + | |
− | [[Informační | + | ===Doporučení literatura=== |
+ | ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9. | ||
+ | |||
+ | VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9. | ||
+ | |||
+ | ===Externí odkazy === | ||
+ | [https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie] | ||
+ | |||
+ | ===Související články === | ||
+ | [[Obsahová analýza]] | ||
+ | |||
+ | [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]] | ||
+ | |||
+ | === Klíčová slova === | ||
+ | Odborný text, odborná literatura, informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, četba | ||
+ | |||
+ | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | ||
+ | [[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]] | ||
+ | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]] |
Aktuální verze z 6. 4. 2017, 14:48
Odborný text je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.
Obsah
Odborná práce vs. vědecká práce
Odborná práce představuje ve své "špičkové" podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. specialisty, experta v daném oboru. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.
Vědecká práce má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.[1]
V čem jsou odborné texty jiné než ostatní
K četbě přistupujeme aktivně nebo pasivně. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme textu a problému porozumět a zároveň musíme číst efektivně (účinně). Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:
- Jakým problémem se autor zabývá
- K jakým závěrům dospěl
- O co své závěry opírá.
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke kritickému čtení. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází. Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.[2]
Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih.
Nejčastěji citované přednosti elektronického textu jsou:
- archivace
- vyhledávání v textu
- snazší citování
- možnost práce s několika texty najednou (okna)
- text lze zvětšit/zmenšit
- celkově snazší manipulace s textem.[3]
Elektronický dokument
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem elektronický dokument označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.
Struktura odborné literatury
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.).
Podle formy zpracování se odborná literatura dělí na:
- knihy
- časopisy
- patenty
- normy
- firemní zprávy
- ostatní odbornou literaturu
Podle bibliografického hlediska lze uvedené formy odborné literatury dělit na:
- periodické (např. časopisy)
- neperiodické (např. knihy)
Z hlediska obsahu lze odbornou literaturu dělit na:
- vědeckou
- vědecko-technickou literaturu
- literaturu pro průmysl a praxi
- literaturu pro širokou obec odborníků i laiků
Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle charakteru a účelu. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin:
- primární informační zdroje
- sekundární informační zdroje
- terciální informační zdroje
- ostatní informační zdroje [4]
Odborná literatura
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.
Odborná publikace
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.
Vědecká literatura
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.
Naučná literatura
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.
Odkazy
Reference
- ↑ SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.
- ↑ ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.
- ↑ PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.
- ↑ VYMĚTAL, Jan a VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 287 s. Studijní texty Orac. ISBN 80-86199-19-3.
Použitá literatura
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.
Doporučení literatura
ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.
VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.
Externí odkazy
Související články
Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy
Klíčová slova
Odborný text, odborná literatura, informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, četba