Odborný text: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 29 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| + | '''Odborný text''' je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých [[Popište, co je věda a výzkum, uveďte druhy výzkumu, rozeberte vědeckou komunikaci, její vlastnosti a vzory|vědních oborů]]. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce. | ||
| − | + | Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce. | |
| + | == Odborná práce vs. vědecká práce == | ||
| + | '''Odborná práce '''představuje ve své "špičkové" podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často. | ||
| − | + | '''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.<ref name="spousta">SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.</ref> | |
| − | |||
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní == | == V čem jsou odborné texty jiné než ostatní == | ||
| − | K četbě přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky: | + | |
| + | K [[četba|četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky: | ||
# Jakým problémem se autor zabývá | # Jakým problémem se autor zabývá | ||
# K jakým závěrům dospěl | # K jakým závěrům dospěl | ||
| Řádek 15: | Řádek 18: | ||
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text === | === Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text === | ||
| − | Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. | + | Velkou část nabídky [[Informační zdroje, podpora, kanály|elektronických informačních zdrojů]] tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. |
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou: | Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou: | ||
| Řádek 26: | Řádek 29: | ||
=== Elektronický dokument === | === Elektronický dokument === | ||
| − | Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data. | + | Dokument, který se od tištěných typů [[Dokument|dokumentů]] odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data. |
| − | == | + | == Struktura odborné literatury == |
| − | + | Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). | |
| + | Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na: | ||
| + | * knihy | ||
| + | * časopisy | ||
| + | * patenty | ||
| + | * normy | ||
| + | * firemní zprávy | ||
| + | * ostatní odbornou literaturu | ||
| + | |||
| + | Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na: | ||
| + | * periodické (např. časopisy) | ||
| + | * neperiodické (např. knihy) | ||
| + | |||
| + | Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na: | ||
| + | * vědeckou | ||
| + | * vědecko-technickou literaturu | ||
| + | * literaturu pro průmysl a praxi | ||
| + | * literaturu pro širokou obec odborníků i laiků | ||
| + | Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle '''charakteru a účelu'''. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin: | ||
| + | * primární informační zdroje | ||
| + | * sekundární informační zdroje | ||
| + | * terciální informační zdroje | ||
| + | * ostatní informační zdroje <ref>VYMĚTAL, Jan a VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 287 s. Studijní texty Orac. ISBN 80-86199-19-3.</ref> | ||
=== Odborná literatura === | === Odborná literatura === | ||
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu. | Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu. | ||
| Řádek 48: | Řádek 73: | ||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz. | Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz. | ||
| − | === Související články === | + | |
| − | [[Informační | + | ===Doporučení literatura=== |
| + | ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9. | ||
| + | |||
| + | VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9. | ||
| + | |||
| + | ===Externí odkazy === | ||
| + | [https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie] | ||
| + | |||
| + | ===Související články === | ||
| + | [[Obsahová analýza]] | ||
| + | |||
| + | [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]] | ||
| + | |||
| + | === Klíčová slova === | ||
| + | Odborný text, odborná literatura, informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, četba | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | ||
| + | [[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]] | ||
| + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]] | ||
Aktuální verze z 6. 4. 2017, 14:48
Odborný text je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.
Obsah
Odborná práce vs. vědecká práce
Odborná práce představuje ve své "špičkové" podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. specialisty, experta v daném oboru. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.
Vědecká práce má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.[1]
V čem jsou odborné texty jiné než ostatní
K četbě přistupujeme aktivně nebo pasivně. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme textu a problému porozumět a zároveň musíme číst efektivně (účinně). Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:
- Jakým problémem se autor zabývá
- K jakým závěrům dospěl
- O co své závěry opírá.
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke kritickému čtení. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází. Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.[2]
Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih.
Nejčastěji citované přednosti elektronického textu jsou:
- archivace
- vyhledávání v textu
- snazší citování
- možnost práce s několika texty najednou (okna)
- text lze zvětšit/zmenšit
- celkově snazší manipulace s textem.[3]
Elektronický dokument
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem elektronický dokument označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.
Struktura odborné literatury
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.).
Podle formy zpracování se odborná literatura dělí na:
- knihy
- časopisy
- patenty
- normy
- firemní zprávy
- ostatní odbornou literaturu
Podle bibliografického hlediska lze uvedené formy odborné literatury dělit na:
- periodické (např. časopisy)
- neperiodické (např. knihy)
Z hlediska obsahu lze odbornou literaturu dělit na:
- vědeckou
- vědecko-technickou literaturu
- literaturu pro průmysl a praxi
- literaturu pro širokou obec odborníků i laiků
Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle charakteru a účelu. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin:
- primární informační zdroje
- sekundární informační zdroje
- terciální informační zdroje
- ostatní informační zdroje [4]
Odborná literatura
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.
Odborná publikace
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.
Vědecká literatura
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.
Naučná literatura
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.
Odkazy
Reference
- ↑ SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.
- ↑ ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.
- ↑ PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.
- ↑ VYMĚTAL, Jan a VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 287 s. Studijní texty Orac. ISBN 80-86199-19-3.
Použitá literatura
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.
Doporučení literatura
ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.
VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.
Externí odkazy
Související články
Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy
Klíčová slova
Odborný text, odborná literatura, informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, četba
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
