Ergonomie

Ergonomie (z řečtiny ergon = práce a nomos = zákon) je vědecká disciplína zabývající se poznáním a pochopením interakcí mezi lidmi a dalšími prvky systému a profesí, která aplikuje teorie, principy, data a metody navrhování systémů tak, aby optimalizovala pohodu člověka a celkový výkon systému.

Ergonomie (egonomics) je v obecném významu disciplína, která se zabývá interakcí mezi lidmi a nástroji a dále faktory, které tuto interakci ovlivňují. Při práci s jakýmkoli nástrojem člověk nutně používá nějaké rozhraní (ať už se jedná o páku stroje či klávesnici počítače). Skrze toto rozhraní stroj ovládá, a také stroj mu skrze toto rozhraní poskytuje zpětnou vazbu. Ergonomie se snaží dosáhnout poznatků, které mohou být prakticky použity ke zlepšení tohoto rozhraní, a to odstraněním těch faktorů rozhraní, které práci činí obtížnou. V praxi může jít například o snížení fyzické námahy použitím lehčích materiálů, omezením hluku a vibrací, použitím pohodlnějších židlí atd., či o snížení psychické námahy, např. užitím intuitivního ovládání, zjednodušením úkolů apod. (obecně – zvýšením kompatibility člověka a daného stroje). Pro ergonomii je důležité využití poznatků z dalších oborů – např. medicíny či psychologie.

Základními specializacemi jsou: Fyzická ergonomie, která se zabývá lidskou anatomií, antropometrií , fyziologickými a biomechanickými charakteristikami, které se vztahují k fyzické aktivitě člověka; hlavními tématy jsou pracovní pozice, manipulace, opakované činnosti, návrh pracoviště, bezpečnost a zdraví.

Kognitivní ergonomie, která se zabývá duševními procesy, jako je vnímání, paměť, úvaha a interakcemi mezi člověkem a prvky systému; hlavními tématy jsou množství duševní práce, rozhodování, kvalifikovaný výkon, lidská spolehlivost, pracovní stres a testování návrhů systémů, ale i interakce mezi člověkem a počítačem, tzv. Human-computer interaction (HCI).

Ergonomie organizace, též organizace práce, která se zabývá optimalizací organizačních struktur a procesů; hlavními tématy jsou komunikace v organizaci, řízení, plánování práce, návrh pracovní doby, týmová spolupráce, řízení jakosti; zpracovávají se modely virtuálních organizací.

Historický vývoj oboru a názvosloví:

Samotný pojem ergonomie poprvé použil polský vědec a profesor zemědělsko-lesního institutu ve Varšavě Wojciech Jastrzebowski ve své práci „Rys ergonomii czili nauky o pracy“ roku 1857, ve které vymezil ergonomii jako vědu o práci.

Důkazy o počátcích vývoje oboru lze najít již ve starověkém Řecku: v Hippokratově popisu pracoviště chirurga je návrh rozmístění nástrojů, které používal. Ergonomické principy jsou zřejmé i z archeologických nálezů raného Egypta.

První práci zabývající se tzv. nemocemi z povolání, resp. pracovním lékařstvím zpracoval italský lékař Bernardino Ramazzini v roce 1700, jehož publikace „De morbis artificum“ nastínila zdravotní rizika chemikálií, prašnosti, opakovaných pohybů, zvláštních pracovních poloh u více než padesáti zaměstnání.

V 19. století, Frederick Winslow Taylor propagoval metodu navrhující způsob, jak najít optimální způsob přepravy: rychlejší nakládání uhlí bylo docíleno postupnou redukcí velikosti lopat, což vedlo až k trojnásobně většímu množství přepraveného nákladu. Frederick Winslow Taylor je zakladatel tzv. „teorie vedení“ (anglicky: Scientific management), která analyzuje a syntetizuje pracovní prostředí s cílem zlepšení ekonomické efektivity, resp. produktivity práce. Taylorovy metody rozšířili Frank a Lillian Gilbrethovi tím, že navrhovali odstranění zbytečných kroků a činností. Toto pojetí se však omezilo pouze na motorickou stránku pracovní činnosti s cílem zvyšování intenzity práce. Zásady nebraly ohled na případné nepříznivé vlivy na člověka a neřešily vztah mezi člověkem a strojem.

Zkoumáním psychologických vlastností člověka se naopak zabýval obor zvaný „psychotechnika“, který zpracovával vědecké poznatky o práci.

Pojem psychotechnika zavedl německý psycholog Hogo Münsterberger a označoval jím disciplínu zabývající se zjišťováním specifických schopností pracovníků a jejich výběrem pro různá povolání. Během 1.světové války byla psychotechnika základní metodou pro výběr pilotů. Poznatky v oblasti psychiky jsou využívány v metodických přístupech i současné ergonomie.

2. světová válka byla spojená s velkým rozvojem vojenské techniky, kdy se ukázala nedostatečná spolehlivost člověka při jejím využívání. Návrh výzbroje a výstroje musel vzít v úvahu lidské schopnosti a limity. Rychlost rozhodování, pozornost, vizuálně-motorická koordinace obsluhy zbraní byl zcela zásadní. Výzkum se soustředil mj. na efektivní konfiguraci ovládacích knoflíků v kabinách pilota letadla.

Po 2. světové válce se ergonomie etabluje jako samostatný vědní obor. Ve Velké Británii v roce 1949 vzniká Ergonomics Research Society. Zároveň vznikají další organizace a výzkumná pracoviště v rámci jednotlivých států, např. Human Factor Society v USA (1957). Na nadnárodní úrovni je to International Ergonomics Association (1959), nebo Federation of European Ergonomics Societies (2003).

S rychlým technologickým rozvojem dále stoupá význam ergonomie. Lze očekávat, že díky realizaci stále většího množství činností a služeb prostřednictvím počítače a masovému rozšíření internetu i mezi méně technicky zdatné uživatele bude orientace na uživatele v budoucnu stále důležitější. S potřebou snadno použitelných rozhraní bude třeba při jejich designu přihlížet zejména k výstupům kognitivní ergonomie.

Označení Ergonomie je typické zejména pro Evropu. Termín Human Factors se používá hlavně v USA.

Působnost oboru:

Základní charakteristikou vědního oboru ergonomie je zejména interdisciplinarita. Ergonomie přijímá poznatky z širokého spektra jiných vědních disciplín, které zasahují do zkoumání vztahů mezi člověkem a strojem. Jsou to vědy biologické jako anatomie, fyziologie, hygiena a psychologie. Dále vědy technické, ale i pedagogika, kulturologie, ekonomie, statistika, sociologie, filozofie, pracovní právo.

Ergonomie zároveň používá pozorování průběhů pracovních činností, měření pohybů a jejich síly, měření osvětlení, tepelných podmínek, zvuků a vibrací. Vyhodnocuje pracovní záznamy, statistky. Přihlíží k věku pracovníků, fyziologických rozdílů osob dle věku a pohlaví apod. Měřené hodnoty jsou standardizovány.

Závěry slouží jak pro návrhy strojů a pracovních míst, tak i pro potřeby oděvního a obuvnického průmyslu: při výrobě konfekčních oděvů, prádla a obuvi. Dále při výrobě nábytku, konstrukci dopravních prostředků, ve stavebnictví atd.

Ergonomická hlediska se uplatňují při návrzích a následné výrobě strojů, dopravních prostředků, staveb řídících center apod. Aplikují se při výrobě nábytku a předmětů běžného užívání (oděvy, obuv, sportovní potřeby, hračky). Důležitým aspektem je ochrana zdraví a bezpečnost práce.

Poměrně novou oblastí působnosti ergonomie zkoumající vztah člověka s počítačem je tzv. HCI (Human-computer interaction). V této souvislosti je zaveden pojem „vizuální ergonomie“, řešící přístup do interaktivních prostředí ze strany různých uživatelských skupin (děti, studenti, senioři apod.). Vizuální ergonomie leží na pomezí mezi fyzickou a psychickou, resp. kognitivní ergonomií: zrak je pro interakci s počítačem zcela zásadním smyslem a vizuální ergonomie se zabývá ideálními parametry rozhraní pro lidský zrak, a to jak na úrovni technické (např. typ obrazovky, její ideální světlost, velikost apod.), tak psychické/kognitivní, tj. identifikace jednoznačných grafických symbolů (důležité prvky jsou např. výraznější apod.).
Právě tato oblast působnosti oboru ergonomie, tedy vztah člověk-počítač velmi úzce souvisí jak s informatikou, tak informační vědou. V době masového použití počítačů vzrostla potřeba maximálně zjednodušit rozhraní mezi počítačem a člověkem - učinit ho přehledným a snadno použitelným a umožnit zvýšení efektivity minimalizaci chyb a omezení rizika zdravotní újmy při práci s přístroji, které používají zobrazovací terminály. Předmětem výzkumů, resp. průnikovými oblastmi jsou mj. uživatelská rozhraní, použitelnost a přístupnost webu, rozlišení obrazových informací.

Odkazy

Použitá literatura

MALÝ, Stanislav. ABC ergonomie. ABC ergonomie / Stanislav Malý, Miroslav Král, Eva Hanáková. 1. Praha: Professional Publishing, 2010, 386 s.1. ISBN 9788074310270.

Uživatelsky přívětivá rozhraní. Uživatelsky přívětivá rozhraní / editovali Alena Červenková a Michal Hořava. 2009. Praha: Hořava, 2009, 177 s. ISBN 9788025452950. s. 94.

Externí odkazy

The International Ergonomics Association (IEA) (on-line) Copyright © 2016 IEA All rights reserved http://www.iea.cc/whats/index.html

Chartered Institute of Ergonomics & Human Factors. (on-line) ©2016 http://www.ergonomics.org.uk/about-us/history/

Česká ergonomická společnost (ČES) (on-line) http://www.vubp.cz/ces/

Související články

• anatomie
• HCI
• fyziologie
• hygiena
• psychologie
• pedagogika
• ekonomie
• statistika
• sociologie
• filozofie
• pracovní právo
• Základní principy digitální reprezentace obrazových informací
• Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika
• Použitelnost a přístupnost webu
• Přístupnost webu
• Rozlišení obrazových informací

Klíčová slova

Ergonomie, práce, lidská práce