H-index: Porovnání verzí

(úprava struktury)
m
 
(Není zobrazeno 86 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
H-index je nástrojem scientometrie.  Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo h je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných h. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti.  
+
'''H-index''' je nástrojem [[scientometrie]].  Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo '''h''' je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných '''h'''. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti.
  
−
== Vznik ==
+
H-index (= Hirschův index, Hirschovo číslo) byl navržen '''[[Jorge E. Hirsch|Jorge E. Hirschem]]''', profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005.<ref name=":2">HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102</ref> Jde o jeden z nejmladších [https://wikisofia.cz/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_index&action=edit&redlink=1 citačních indexů]. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.
−
H-index (= Hirchův index, Hirchovo číslo) byl navržen Jorge E. Hirschem, profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005. Jde o jeden z nejmladších citačních indexů. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.
 
  
 
== Charakter ==
 
== Charakter ==
−
Princip
+
 
−
H-index je, jak již bylo vysvětleno, udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována. (Citací bude tedy nejméně 502=2500).  
+
=== Princip ===
 +
 
 +
H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována (Citací bude tedy nejméně 502=2500).  
 +
[[File:H-index-en.svg|thumb|231x231px]]
  
 
=== Myšlenka ===
 
=== Myšlenka ===
−
h-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči Impakt faktoru (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.
+
 
 +
H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči [https://wikisofia.cz/index.php?title=Diskuse:Impakt_faktor&action=edit&redlink=1 impakt faktoru] (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.
  
 
=== Orientační hodnoty ===
 
=== Orientační hodnoty ===
 +
 
H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.
 
H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.
  
 
== Výpočet ==
 
== Výpočet ==
−
Ruční výpočet
+
 
 
H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.
 
H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.
  
−
Nástroje k výpočtu
+
=== Nástroje k výpočtu ===
−
Citační index autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze Web of Science Scopus  nebo Google Scholar. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% (1) (npř. Scopus dokáže vyloučit autocitace (1), nezohledňuje však starší práce (2)).
+
 
 +
[[Problémy citačních indexů|Citační index]] autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze [[Web of Science]], [[Scopus]] nebo [[Scholar Google|Google Scholar]]. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% <ref name=":0">LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry & Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete</ref> (např. Scopus dokáže vyloučit autocitace <ref name=":0" />, nezohledňuje však starší práce <ref name=":1" />).
 +
 
 +
== Výhody ==
 +
 
 +
* H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).
 +
* Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu.
 +
* Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.<ref name=":2" />
 +
 
 +
== Nevýhody ==
 +
 
 +
* H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) <ref name=":1" />.
 +
* Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných <ref name=":0" /> (to je podle Hirsche největší slabina <ref name=":1">HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health & Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete</ref>).
 +
* Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě.<ref name=":3">Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/H-index</ref>
 +
* Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.<ref>PETR, Jaroslav. Hirschův index a syčáci [online]. 2006 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102</ref>
 +
* Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně).<ref name=":3" />
 +
* Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).<ref name=":3" />
 +
* Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.<ref name=":0" />
 +
 
 +
== Modifikace ==
 +
 
 +
V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu.<ref name=":1" />
 +
 
 +
=== M-kvocient ===
  
−
Výhody
+
Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru přerušili, nebo se ji nevěnují cele.<ref name=":1" />
−
H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).
 
−
Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu.
 
−
Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.
 
  
−
Nevýhody
+
=== Hbar-index ===
−
H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) (2).
 
−
Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných (1) (to je podle Hirsche největší slabina (2)).
 
−
Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě.
 
−
Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.
 
−
Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně).
 
−
Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).
 
−
Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.
 
  
−
Modifikace
+
Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost.<ref name=":1" />
−
V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu (2).
 
  
−
M-quocient
+
=== Ch-index ===
−
Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-quocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru, nebo se ji nevěnují cele (2).
 
  
−
Hbar-index
+
Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos), který přičítá větší váhu novějším článkům.<ref>SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)</ref>
−
Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost (2).
 
  
−
Ch-index
+
== Odkazy ==
−
Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, and Yannis Manolopoulos) který přičítá větší váhu novějším článkům (3).
 
  
−
reference
+
=== Reference ===
−
Lippi, Giuseppe; Borghi, Loris. Clinical Chemistry & Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. , Databáze: Academic Search Complete
 
−
(1)
 
  
−
Hirsch, J. E.; Buela-Casal, Gualberto. International Journal of Clinical Health & Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete
+
<references />
−
(2)
 
  
−
SIDIROPOULOS, Antonis, Dimitrios KATSAROS a Yannis MANOLOPOULOS. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066
+
=== Použitá literatura ===
−
(3)
 
  
−
Použitá literatura
+
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102
−
HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102
+
* HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health & Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete
 +
* LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry & Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete
 +
* SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066
  
−
HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health & Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete
+
=== Externí odkazy ===
  
−
LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry & Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. , Databáze: Academic Search Complete
+
* [http://en.wikipedia.org/wiki/G-index G-index - Wikipedia]
 +
* [http://knihovna.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html H-index - Ústřední knihovny ČVUT]
 +
* [http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index - Wikipedia]
 +
* [http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda Hirschův index a česká věda - Vesmír/přírodovědecký časopis]
 +
* [http://www.osel.cz/index.php?clanek=2292 Hirschův index a syčáci - OSEL.CZ]
 +
* [http://www.harzing.com/pop_hindex.htm Reflections on the h-index - HARZING.COM]
  
−
SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066
+
=== Zdroje obrázků ===
  
−
odborná lit
+
1. [http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index - Wikipedia]
−
HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102
 
−
Lippi, Giuseppe; Borghi, Loris. Clinical Chemistry & Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. , Databáze: Academic Search Complete
 
−
(1)
 
  
−
Hirsch, J. E.; Buela-Casal, Gualberto. International Journal of Clinical Health & Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete
+
=== Klíčová slova ===
−
(2)
 
  
−
SIDIROPOULOS, Antonis, Dimitrios KATSAROS a Yannis MANOLOPOULOS. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066
+
h-index, scientometrie, citační index
−
(3)
 
  
−
Externí odkazy
+
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
−
http://en.wikipedia.org/wiki/G-index
+
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]
−
http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda
+
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]
−
http://www.osel.cz/index.php?clanek=2292
 
−
http://knihovna.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html
 
−
http://www.benchfly.com/blog/h-index-what-it-is-and-how-to-find-yours/
 
−
http://www.harzing.com/popbook/ch1_4_3.htm
 
−
http://www.harzing.com/pop_hindex.htm
 

Aktuální verze z 17. 5. 2017, 13:11

H-index je nástrojem scientometrie. Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo h je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných h. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti.

H-index (= Hirschův index, Hirschovo číslo) byl navržen Jorge E. Hirschem, profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005.[1] Jde o jeden z nejmladších citačních indexů. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.

Charakter

Princip

H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována (Citací bude tedy nejméně 502=2500).

H-index-en.svg

Myšlenka

H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči impakt faktoru (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.

Orientační hodnoty

H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.

Výpočet

H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.

Nástroje k výpočtu

Citační index autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze Web of Science, Scopus nebo Google Scholar. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% [2] (např. Scopus dokáže vyloučit autocitace [2], nezohledňuje však starší práce [3]).

Výhody

  • H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).
  • Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu.
  • Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.[1]

Nevýhody

  • H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) [3].
  • Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných [2] (to je podle Hirsche největší slabina [3]).
  • Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě.[4]
  • Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.[5]
  • Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně).[4]
  • Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).[4]
  • Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.[2]

Modifikace

V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu.[3]

M-kvocient

Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru přerušili, nebo se ji nevěnují cele.[3]

Hbar-index

Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost.[3]

Ch-index

Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos), který přičítá větší váhu novějším článkům.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry & Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health & Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/H-index
  5. ↑ PETR, Jaroslav. Hirschův index a syčáci [online]. 2006 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102
  6. ↑ SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)

Použitá literatura

  • HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102
  • HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health & Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete
  • LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry & Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete
  • SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066

Externí odkazy

Zdroje obrázků

1. H-index - Wikipedia

Klíčová slova

h-index, scientometrie, citační index

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&oldid=48790“