Hypertext: Porovnání verzí

(uložení nově vytvořeného hesla)
m
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 24: Řádek 24:
 
<references />
 
<references />
  
=== Doporučená literatura pro další studium ===
+
=== Externí zdroje ===
  
 
* LANDOW, George P. <i>Hypertext 2.0</i>. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 1997. 353s. ISBN 0-8018-5585-3.
 
* LANDOW, George P. <i>Hypertext 2.0</i>. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 1997. 353s. ISBN 0-8018-5585-3.
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
[[hypertext]], [[World Wide Web]],
+
hypertext, World Wide Web,
 +
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]
  
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
+
{{Redakce
 +
|zdroje = Jonas.Kvet, 8. 12. 2016
 +
|citace  = Jonas.Kvet, 7. 12. 2016
 +
|kategorie_a_portály
 +
|synonyma_a_název  = Jonas.Kvet, 7. 12. 2016
 +
|členění_a_nadpisy
 +
|obrázky_a_licence  = Jonas.Kvet, 7. 12. 2016
 +
|prolinkování  = Jonas.Kvet, 7. 12. 2016
 +
|pravopis  = Jonas.Kvet, 7. 12. 2016
 +
|typografie  = Jonas.Kvet, 7. 12. 2016
 +
}}

Aktuální verze z 18. 5. 2017, 15:29

Hypertext je způsob uspořádání informací v systému, ve kterém jsou uloženy navzájem související informace a jsou mezi sebou propojené odkazem. Koncept hypertextu je základní vlastností a principem fungování služby World Wide Web.

Vannevar Bush

Historie hypertextu

V roce 1945 Vannevar Bush jako první přednesl myšlenku hypertextových aplikací prostřednictvím článku „As We May Think“ v časopise Atlantic Monthly. V článku navrhuje zařízení Memex, které by fungovalo na bázi hypertextu a vyhledávalo by informace podobně jako lidský mozek.[1]

Samotný termín zavedl v roce 1965 Theodor H. Nelson, který hypertext prezentoval jako nové médium. Hypertext vnímal jako možnost kreativní práce s textem a popsal ho jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá v navzájem prolinkovaných spojeních, a tím nabízí čtenáři různé trasy. Na základě hypertextu začal pracovat na projektu XANAD, který měl za cíl shromáždit a propojit všechny existující texty. Projekt ovšem nebyl dokončen a jeho kód byl zveřejněn jako open-source.[2]

George P. Landow, který je profesorem na Brown University a autorem knihy Hypertext 2.0, poukazuje na to, že musíme opustit pojmové systémy založené na představách centra, okraje, hierarchie a linearity a nahradit je představami multilinearity, uzlů, spojení a sítí. Pro tištěná média je typická linearita, kontinuálnost a hierarchie, na rozdíl od hypertextu, kde uživatel může klikem určovat kam bude pokračovat. Z této podstaty pak neexistuje žádný hlavní text, kterému jsou jiné texty podřazeny.[3]

Struktura hypertextu

Princip pavučinové struktury

Rozlišujeme tři základní hypertextové struktury:

  • lineární struktura
  • hierarchická struktura
  • pavučinová struktura

Lineární struktura je nejjednodušší, dala by se přirovnat k listování v knize. Každá jednotlivá stránka obsahuje odkazy pouze na následující a předcházející stránku.
Hierarchickou strukturu můžeme nalézt na webech, které poskytují informace organizované na více úrovních. Vychází z principu větvení struktury webu na nižší kategorie, a i proto se můžeme setkat s označením jako stromová struktura.
Pavučinová struktura je nejčastějším případem, se kterým se na internetu setkáme. Tato struktura využívá hypertextové možnosti naplno a propojuje stránky mezi sebou podle jejich obsahu. Neexistuje žádný centrální či hlavní text.[4]

Odkazy

Reference

  1. BUSH, V. As we may thing. The Atlantic [online]. 1945 [cit. 2016-11-30]. Dostupné z: http://www.theatlantic.com/magazine/archive/1969/12/as-we-may-think/3881/4/
  2. NIELSEN, Jakob. The History of Hypertext [online]. 1995 [cit. 2016-11-30]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/
  3. LANDOW, George P. Hypertext 2.0. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 1997. 353s. ISBN 0-8018-5585-3.
  4. CASTRO, Elizabeth. HTML, XHTML a CSS: názorný průvodce tvorbou WWW stránek. Brno: Computer Press, 2007. 438s. ISBN 978-80-251-1531-2.

Externí zdroje

  • LANDOW, George P. Hypertext 2.0. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 1997. 353s. ISBN 0-8018-5585-3.

Klíčová slova

hypertext, World Wide Web,


Postup redakčního zpracování

K redakční kontrole ještě zbývá kategorieduplicityčlenění

V článku bylo zkontrolováno zdrojeobrázky a licence • prolinkovánípravopis

Dokážete-li některé z doporučených úprav provést, směle se do nich pusťte! V případě jakýchkoli nejasností se můžete podívat do nápovědy nebo se nás zeptat, rádi Vám pomůžeme.