Vztah nemoci a zdraví: Porovnání verzí

Aktuální verze z 27. 8. 2017, 00:13

Tento článek (nebo jeho část) není dostatečně ozdrojován. Prosím doplňte relevantní odbornou literaturu do příslušné sekce na konci článku či do poznámek pod čarou tam, kde to uznáte za vhodné.

Obsah

1 Monokauzalita vs. multikauzalita - vývoj a současný stav
2 Patogenetické vs. salutogenetické pojetí
- 2.1 Patogenetické pojetí
- 2.2 Salutogenetické pojetí
3 Zdroje

Monokauzalita vs. multikauzalita - vývoj a současný stav

v pol. 50. let se přestává mluvit o monokauzálních příčinách nemoci
pozornost se přesouvá na rizikové faktory
Antonovsky: salutogeneze (proč někdo neonemocní), co je možno postavit do cesty rozvoji patologie
faktory působící ve vztahu mezi zdravím a nemocí - rizikové a protektivní, ovlivnitelné a neovlivnitelné

Patogenetické vs. salutogenetické pojetí

Patogenetické pojetí

orientace na nemoc
co jí způsobilo
hledá specifické faktory
zajímá se jen o pacienty (disease)
objektivní data
momentální stav
snaží se odstranit nemoc (cure)

Salutogenetické pojetí

orientace na nemoc člověka
proč někdo neonemocněl
hledá obecné faktory podpory zdraví
zajímá se o všechny, kterým není dobře (illness)
všímá si subjektivních dat
širší kontext života
pomoci, aby se člověk necítil tak zle (heal)

Zdroje

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+{{Nedostatečné reference}}
 == Monokauzalita vs. multikauzalita - vývoj a současný stav ==
 * v pol. 50. let se přestává mluvit o monokauzálních příčinách nemoci
 * pozornost se přesouvá na rizikové faktory
 * '''Antonovsky:''' salutogeneze (proč někdo neonemocní), co je možno postavit do cesty rozvoji patologie
-* faktory působící ve vztahu mezi zdravím a nemocí - rizikové a protektivní, ovlivnitelné a neovlivnitelné
+* faktory působící ve vztahu mezi [[Zdraví|zdravím]] a nemocí - rizikové a protektivní, ovlivnitelné a neovlivnitelné
 == Patogenetické vs. salutogenetické pojetí ==
 === Patogenetické pojetí ===
@@ Řádek 21: / Řádek 24: @@
 * širší kontext života
 * pomoci, aby se člověk necítil tak zle (heal)
-== Vulnerabilita a resilience ==
-* vulnerabilita (původně z lat. vulnero = ranit, ublížit, uškodit, angl. vulnerability = zranitelnost) vystupuje v roli významné determinanty zdraví (Becker, 1982)
-* vulnerabilita je však pojem, jehož obsah má širší platnost a uplatňuje se v řadě dalších oblastí lidské činnosti, např. v technice, vojenství, výpočetní technice atd. ve smyslu náchylnosti k fyzickému či psychickému selhání, zranění či poruše
-* na biologické úrovni může mít vulnerabilita biologický podklad, zatímco na psychické úrovni se může v důsledku stresorů a s ním souvisejícím navozením prožitku nízké či nulové kontroly nad vývojem situace, bezmoci a beznaděje zvýšit vulnerabilita jedince vůči některým duševním a pravděpodobně i tělesným chorobám
-* toto konstatování lze doplnit ještě o dovětek, že přijmeme-li předpoklad, že každé onemocnění je vždy nemocí člověka jako celku, uplatňuje se individuální vulnerabilita v etiopatogenezi jakéhokoli onemocnění
-* některé zdroje rozlišují '''primární a sekundární vulnerabilitu'''
-* '''primární či konstituční vulnerabilita''' -  člověk ji získává v průběhu prvních šesti měsíců života; první zdroje kontaktu
-* '''sekundární vulnerabilita''' v pozdějším období svého vývoje (Brandstädter, von Eye, 1982)
-* slibným předpokladem pro další rozvoj poznání vulnerability by též mohla být
-* souvislost mezi vulnerabilitou a činností imunitního systému, jehož reakce se vyvíjejí rozdílně ve vztahu k akutnímu a chronickému stresu (přehledově viz Šolcová, Kebza, 1998)
-* zjišťování stavu imunitního systému – zjišťování výše NK buněk v krvi (natural killers)
-==== Koncepce trojí vulnerability ====
-* v souvislosti s výzkumem úzkostných poruch představil okruh výzkumníků, soustředěný kolem amerického badatele '''D. H. Barlowa'''
-* návrh koncepce trojí vulnerability ve smyslu tří vzájemně se ovlivňujících kategorií sklonu či náchylnosti k rozvoji úzkostných poruch (ale např. též sexuálních dysfunkcí)
-''' První kategorie '''
-* '''obecná biologická vulnerabilita'''
-* vyjadřuje geneticky založený podíl na rozvoji poruch
-''' Druhá kategorie '''
-* '''obecná psychologická vulnerabilita'''
-* charakterizovaná snížením či absencí pocitu kontroly a rozvojem pesimistického atribučního stylu, což může být důsledkem raných zkušeností, podporujících přesvědčení, že důležité životní situace a události přicházejí často bez předchozích příznaků, neočekávaně, nepredikovatelně a nekontrolovatelně
-* pokusy na animálních modelech, jež D. Barlow a jeho spolupracovníci ve svých publikacích rozsáhle komentují, naznačují, že podobné rané zkušenosti mohou vyvolat trvalé změny funkce mozku a ve spojení s vlivem negativních životních událostí v období dětství a adolescence mohou být základem utváření kognitivního schémat, vedoucích ke zvýšenému riziku vzniku a rozvoji emočních poruch v pozdějším věku
-''' Třetí kategorie '''
+== Zdroje ==
-* '''specifická psychologická vulnerabilita'''
+[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]
-* vycházející především z raných zkušeností, obsahujících informace, zprostředkované významnými osobami (např. rodiči), z nichž vyplývá, že posuzování a hodnocení okolím může být potenciálně ohrožující (např. negativní hodnocením dětí rodiči)
-* tato koncepce tří vzájemně se ovlivňujících kategorií vulnerability byla (nejprve ve vztahu k úzkostným poruchám) představena koncem 80. let 20. stol. a v současnosti je dále rozpracovávána a ověřována