Osobní počítač: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Osobní počítač''' je takový počítač, jehož pořizovací cena, velikost a pracovní možnosti PC jsou přizpůsobeny pro užívání '''jednotlivcem'''.
+
'''Osobní počítač''' (anglicky Personal Computer, PC) je takový počítač, jehož pořizovací cena, velikost a pracovní možnosti jsou přizpůsobeny pro užívání '''jednotlivcem'''.
−
== Historie a vývoj prvních PC ==
+
Obvykle se tímto termínem myslí počítač stolní, tj. bedna (case), k níž jsou připojeny nejčastěji obrazovka, klávesnice a myš; dalšími periferními zařízeními mohou být také reproduktory, webkamera nebo herní ovladač (joystick). Osobní počítač může být také přenosného typu, tj. laptop, notebook, či netbook.  
−
První pokusy o vývoj osobního počítače můžeme zaznamenat již v 50. letech 20. století. Nicméně žádný nebyl úspěšný a většina těchto počítačů selhalo už ve vývoji.<br />
 
  
−
Za úplně první osobní počítač na světě určen výhradně jen pro jednotlivce se považuje počítač vyvinut firmou Xerox roku 1973. Jmenoval se Xerox Alto Computer. I když bylo vyrobeno přes 1000 jednotek, nikdy nebyl v prodeji.<br />
+
== Historie a vývoj prvních počítačů ==
  
−
Roku 1974 ale vznikl počítač Altair 8800 od firmy MITS. Tento počítač používal programovací jazyk BASIC, který pro MITS vyvinul Paul Allen a Bill Gates ve společnosti Microsoft.<br />
+
Prvním počítačem, o kterém můžeme říci, že byl "užíván jednotlivcem", byl ENIAC (zkratka anglického Electronic Numeral Integrator and Computer) představený veřejnosti v roce 1946.<ref>ENIAC. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/ENIAC</ref> ENIAC ale nesplňoval požadavky přijatelné pořizovací ceny a jednoduchosti ovládání.
  
−
IBM 5100 Portable Computer byl první přenosný počítač představen roku 1975. Z důvodu velmi vysoké ceny si tento počítač nemohl dovolit každý.<br />
+
[[Soubor:Eniac.jpg|náhled|vpravo|Glen Beck a Betty Snyder programují ENIAC.]]
  
−
O rok později vznikla společnost Apple Computer a také první osobní počítač Apple 1, který měl být dostupný pro běžné lidi. Tento model ale nebyl příliš úspěšný. Až roku 1977 se zrodil první jak v domácnostech tak i díky prvnímu tabulkového kalkulátoru VisiCalc ve firmách populární osobní počítač Apple II. Byl to také 1. osobní počítač, který byl vyráběn sériově. Jeho cena byla 1289 dolaru.<br />
+
Za úplně první osobní počítač na světě určený výhradně pro jednotlivce se považuje Xerox Alto Computer vyvinutý firmou [[Xerox]] roku 1973. Byl prvním počítačem, který měl GUI (z anglického Graphical User Interface, grafické uživatelské rozhraní), které se později stalo inspirací k operačním systémům Macintosh a Windows. Přestože byl vyroben přes jeden tisíc jednotek, nikdy nebyl v prodeji, především kvůli vysoké ceně součástek.<ref>
 +
Timeline of Computer History. Computerhistory.org [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.computerhistory.org/timeline/computers/</ref>
 +
<ref>Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer</ref>
  
−
V tomtéž roce vznikl i Commodore PET. Byl jedním z nejprodávanějších PC ve své době.<br />
+
Roku 1974 vznikl počítač [[Altair]] 8800 od firmy MITS. Tento počítač používal programovací jazyk BASIC, který pro MITS vyvinul Paul Allen a [[Bill Gates]] ve společnosti [[Microsoft]].
 +
 
 +
Prvním přenosným počítačem byl [[IBM]] 5100 Portable Computer představený roku 1975. Z důvodu velmi vysoké ceny si tento počítač nemohl dovolit každý.
 +
 
 +
O rok později, 1976, vznikla společnost [[Apple Computer]] a také první osobní počítač Apple I, který měl být dostupný pro běžné uživatele. Tento model ale nebyl příliš úspěšný. Až roku 1977 se zrodil první osobní počítač Apple II populární jak v domácnostech, tak i ve firmách i díky prvnímu tabulkového kalkulátoru VisiCalc. Byl také prvním sériově vyráběným osobním počítačem s pořizovací cenou 1289$.
 +
 
 +
V roce 1977 vznikl i Commodore PET. Byl jedním z nejprodávanějších PC ve své době.
 +
 
 +
[[File:Pet4016.png|náhled|vpravo|Commodore PET 4016]]
 +
 
 +
Roku 1980 vznikl první vícejádrový počítač Apple III. Vzhledem k jeho hardwarovým a softwarovým vadám se stal komerčním selháním. I když byl roku 1983 uveden na trh Apple III+, který veškeré vady už neobsahoval, špatná pověst jeho předchůdce výrobu chvíli poté ukončila.
 +
 
 +
Jako přelomový počítač PC byl IBM PC (IBM 5150), který firma IBM uvedla na trh v roce 1981. Teprve s tímto počítačem se termín PC (Personal Computer) uchytil a ustálil. V IBM PC běžela první verze [[DOS|DOSu]] (z anglického Disk Operating System, tj. systém schopný operovat s pamětí na disku) od společnosti Microsoft. Často se uvádí, že tento počítač byl první osobní počítač, není to ale pravda.
 +
 
 +
== Moderní osobní zařízení ==
 +
 
 +
=== Tablet ===
 +
[[File:Steve Jobs with the Apple iPad no logo.jpg|náhled|vpravo|Zakladatel společnosti Apple Steve Jobs držící iPad.]]
 +
Tablet je přenosný počítač ve tvaru ploché desky, obvykle s mobilním operačním systémem a dotykovou LCD obrazovkou, pomocí níž se zařízení ovládá. Tablet umí takřka totéž, co osobní počítač, ale chybí mu některé I/O funkce.
 +
Formát zařízení tohoto typu byl konceptualizován v polovině dvacátého století, ale popularity mezi širokou veřejností se tablety dočkaly až v roce 2010 s vydáním první verze tabletu iPad od společnosti Apple.<ref>Tablet computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-27]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Tablet_computer</ref>
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
=== Smartphone ===
 +
[[File:AcerN10Wiki.jpg|náhled|vpravo|PDA značky Acer.]]
 +
Smartphone, česky také nazývaný chytrý telefon, je mobilní telefon s mobilním operačním systémem, který dokáže posílat SMS, telefonovat a připojit se k Internetu.<ref>Smartphone. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Smartphone</ref>Předchůdcem smartphonu byl tzv. PDA (z anglického Personal Digital Assistant, osobní digitální asistent), malý kapesní počítač s dotykovou obrazovkou ovládanou perem zvaným <i>stylus</i><ref>Personal digital assistant. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_digital_assistant</ref>
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
[[File:Apple iPhone.jpg|náhled|vpravo|Jedinečný, designově dokonalý a oblíbený mezi hipstery - iPhone.]]
 +
 
 +
Jak tablet, tak i smartphone fungují na bázi softwarových komponentů jménem <i>aplikace</i> (slangově zvané appky). Většina základních aplikací typu kalendář, webový prohlížeč, kalkulačka, ovládání fotoaparátu je na zařízení předinstalována, další aplikace si uživatel může stáhnout buď zdarma nebo za poplatek z obchodů jako jsou například Google Play Store (pro OS Android) nebo Apple App store (pro iOS).<ref>Smartphone. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Smartphone</ref>
  
−
Roku 1980 vznikl první vícejádrový počítač Apple III. Vzhledem k jeho hardwarovým a softwarovým vadám se stal komerčním selháním. I když byl roku 1983 uveden na trh Apple III+, který veškeré vady už neobsahoval, špatná pověst jeho předchůdce výrobu chvíli poté ukončila.<br />
 
  
−
Jako přelomový počítač PC byl IBM PC (IBM 5150), který firma IBM uvedla na trh v roce 1981. Teprve s tímto počítačem se termín PC (Personal Computer) uchytil a ustálil. V IBM PC běžela první verze DOSu (fungoval v textovém rozhraní) od společnosti Microsoft. Často se uvádí, že tento počítač byl první osobní počítač, pravda to však není.<br />
 
 
== Součásti PC ==
 
== Součásti PC ==
−
Musíme si uvědomit, že osobní počítač není pouze monitor, klávesnice a case tedy hardware. Neméně důležitá část, která dělá z osobního počítače právě osobní počítač je i programové vybavení, tedy software.
+
 
−
=== Hardware ===
+
Musíme si uvědomit, že osobní počítač není pouze monitor, klávesnice a case, '''tedy hardware'''. Neméně důležitá část, která dělá osobní počítač počítačem je i programové vybavení, tedy '''software'''.
−
<br />
+
 
−
==== Základní deska ====
+
== Hardware <ref>ŠIMKOVÁ, Dagmar. Hardware pro začátečníky: průvodce nitrem počítače na první pokus. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 117 s. Snadno a rychle. ISBN 978-80-247-2029-6.
−
V angličtině mainboard nebo motherboard je základním stavebním kamenem celého počítače. Na základní desku se připojí jednotlivé komponenty, které pak navzájem komunikují a spolupracují. Některé komponenty základní deska napájí. Celá základní deska je spojena integrovanými obvody, které řídí přenos mezi jednotlivými komponenty připojených na desce.<br />
+
</ref> ==
 +
 
 +
=== Základní deska (Motherboard) ===
 +
Základní deska je základním stavebním kamenem celého počítače. Jsou na ní připojené jednotlivé komponenty, které pak navzájem komunikují a spolupracují. Některé komponenty základní deska napájí. Celá základní deska je spojena integrovanými obvody, které řídí přenos mezi jednotlivými komponenty připojených na desce.<br />
  
 
Na základní desce můžeme nalézt:
 
Na základní desce můžeme nalézt:
  
−
===== Bios =====
+
=== BIOS ===
−
Bios případně EFI (v novějších počítačích už i s grafickým rozhraním), který slouží ke konfiguraci a inicializaci hardwaru, který je připojen, následně zavádí OS do paměti RAM.
+
BIOS (akronym pro anglické slovní spojení Basic Input/Output System)<ref>BIOS. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/BIOS</ref> případně EFI (v novějších počítačích už i s grafickým rozhraním) je základní operační systém, který nalezneme v každé základní desce. Slouží ke konfiguraci a inicializaci připojeného hardwaru a následně zavádí OS do paměti RAM.
−
===== Procesor =====
+
 
−
Procesor je polovodičová součástka, která provádí veškeré logické a matematické operace a řídí práci ostatních součástí. Procesor se na základní desku připojuje pomocí socketu (patice). Při výběru procesoru proto musíme tuto patici zohlednit, jinak se může stát, že procesor s paticí spolu nebudou kompaktibilní.<br />
+
=== Procesor ===
 +
Procesor je polovodičová součástka, která provádí veškeré logické a matematické operace a řídí práci ostatních součástí. Procesor se na základní desku připojuje pomocí socketu (patice). Při výběru procesoru proto musíme tuto patici zohlednit, jinak se může stát, že procesor s paticí spolu nebudou kompaktibilní.<ref>
 +
DOSTÁL, Jiří. Hardware moderního počítače. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 77 s. Studijní opora. ISBN 978-80-244-2787-4.</ref> <br />
 +
 
 
Součásti procesoru jsou:<br />
 
Součásti procesoru jsou:<br />
 +
 
* '''Aritmeticko-logická jednotka''' (zajišťuje fungování všech logických a aritmetických výpočtů
 
* '''Aritmeticko-logická jednotka''' (zajišťuje fungování všech logických a aritmetických výpočtů
 
* '''Řadič''' (Řídící jednotka, která s ALU zajišťuje řízení činnosti procesoru)
 
* '''Řadič''' (Řídící jednotka, která s ALU zajišťuje řízení činnosti procesoru)
 
* '''Registr procesoru''' (Slouží pro uchování mezivýsledků a dočasných hodnot. Registry se děli na uživatelské, systémové a vnitřní)
 
* '''Registr procesoru''' (Slouží pro uchování mezivýsledků a dočasných hodnot. Registry se děli na uživatelské, systémové a vnitřní)
 
* '''Numerický koprocesor''' (Provádí operace s čísly, které mají plovoucí desetinnou čárku)
 
* '''Numerický koprocesor''' (Provádí operace s čísly, které mají plovoucí desetinnou čárku)
−
===== Operační paměť (RAM) =====
 
−
(angl. random access memory) Tato paměť spolupracuje přímo s procesorem, který z ní může rychle číst a do ní zapisovat. Tento paměťový prostor dovoluje programu běh. Jinak řečeno, když spustíme jakýkoliv program, tento program se zavede do operační paměti a až zde je procesorem vykonáván instrukci za instrukcí. Po vypnutí PC je všechen obsah paměti odstraněn. Operační paměť se k základní desce připojuje pomocí paměťových slotů.
 
−
===== Chipset (čipová sada) =====
 
−
'''North Bridge''' zajišťuje rychlé přesuny dat mezi hlavními oblastmi počítače. To znamená, že je prostředníkem mezi operační pamětí, procesorem a grafickou kartou. Tyto komponenty jsou propojeny FSB sběrnicí.<br />
 
  
−
'''South Bridge''' zajišťuje přesuny dat mezi ostatními preifériemi jako je bios, USB a další porty nebo harddisk.
+
=== Operační paměť (RAM) ===
 +
 
 +
RAM (z anglického Random Access Memory, hovorově zvaná "RAMka" spolupracuje přímo s procesorem, který z ní může rychle číst a do ní zapisovat. Tento paměťový prostor dovoluje programu běh. Jinak řečeno, spustíme-li jakýkoliv program, zavede se do operační paměti a až zde je procesorem vykonáván instrukci za instrukcí. Po vypnutí PC je všechen obsah paměti odstraněn. Operační paměť se k základní desce připojuje pomocí paměťových slotů.
 +
 
 +
=== Chipset (čipová sada) ===
 +
 
 +
* '''North Bridge''' zajišťuje rychlé přesuny dat mezi hlavními oblastmi počítače. To znamená, že je prostředníkem mezi operační pamětí, procesorem a grafickou kartou. Tyto komponenty jsou propojeny FSB sběrnicí.<br />
 +
 
 +
* '''South Bridge''' zajišťuje přesuny dat mezi ostatními preifériemi jako je bios, [[USB]] a další porty nebo harddisk.
 +
 
 +
=== Pevný disk (Hard disk) ===
 +
 
 +
Slouží k uložení dat. Na rozdíl od RAM paměti, zde jsou data uložena trvale. Typ HDD uchovává informace změnou elektromagnetického potenciálu média. Na obrázku můžeme vidět, že HDD obsahuje doslova otočný disk a magnetickou hlavici, která z disku umí číst data nebo je na něj zapisovat.<br/>
  
−
===== Pevný disk =====
+
[[File:Inside a 1-inch Seagate ST1 Micro HDD.jpg|náhled|střed|Vnitřek HDD disku.]]
−
Slouží k uložení dat. Na rozdíl od RAM paměti, zde jsou data uložena trvale. Typ HDD uchovává informace změnou elektromagnetického potenciálu média. Typ SSD je na rozdíl od HDD nepohyblivý, data ukládá do paměti flash. SSD disky jsou mnohem méně náchylné na otřesy, jsou nehlučné a rychlejší. Nejčastější připojení k základní desce je pomocí SATA rozhraní.
+
 
 +
Typ SSD je na rozdíl od HDD nepohyblivý, data ukládá do paměti flash. SSD disky jsou mnohem méně náchylné na otřesy, jsou nehlučné a rychlejší. Nejčastější připojení k základní desce je pomocí SATA rozhraní.
 
<br />
 
<br />
  
−
Dále se k základní desce připojují rozšiřující karty u většiny pomocí sběrnice PCI expres. Může to být například zvuková karta, síťová karta, televizní karta, řadič disků či grafická karta, která převádí signál z počítače do monitoru. Přijímá úkoly od procesoru a ty pak graficky překresluje.<br />
+
[[File:SSD sisu.jpg|náhled|střed|Vnitřek SSD disku.]]
  
−
Pak na desce můžeme nalézt jednotlivé konektory vstupních a výstupních zařízení jako je klávesnice (dovoluje zadávat informace a data přímo do počítače), myš (polohovací zařízení, díky kterému počítač umí snímat pohyb ruky), monitor (slouží k zobrazování výsledných operací procesoru), reproduktory (umožňují výstup z PC ve forma zvuku). Bez těchto I/O zařízení by nám byl osobní počítač k ničemu.
+
Dále se k základní desce připojují rozšiřující karty u většiny pomocí sběrnice PCI expres. Může to být například zvuková karta, síťová karta, televizní karta, řadič disků či grafická karta, která převádí signál z počítače do [[monitor|monitoru]]. Přijímá úkoly od procesoru a ty pak graficky překresluje.<br />
  
−
=== Software ===
+
Pak na desce můžeme nalézt jednotlivé konektory vstupních a výstupních zařízení jako je klávesnice (dovoluje zadávat informace a data přímo do počítače), myš (polohovací zařízení, díky kterému počítač umí snímat pohyb ruky), monitor (slouží k zobrazování výsledných operací procesoru), reproduktory (umožňují výstup z PC ve forma zvuku). Bez těchto Input/Output zařízení by nám byl osobní počítač k ničemu.
−
==== Operační systém ====
+
 
 +
== Software ==
 +
 
 +
=== Operační systém ===
 
OS je základní software všech počítačů. Je to software, který zpřístupňuje hardware programům, přiděluje operační paměť procesům, zaznamenává evidenci spuštěných procesů a sleduje jejich stav. Dále pak spravuje soubory a uživatele. Funguje jako prostředník mezi uživatelem, aplikacemi a hardwarem a jiné funkce.<br />
 
OS je základní software všech počítačů. Je to software, který zpřístupňuje hardware programům, přiděluje operační paměť procesům, zaznamenává evidenci spuštěných procesů a sleduje jejich stav. Dále pak spravuje soubory a uživatele. Funguje jako prostředník mezi uživatelem, aplikacemi a hardwarem a jiné funkce.<br />
−
Jako příklad zde může být uveden Windows, Linux a Mac OS X.
+
Jako příklad zde může být uveden Windows, Linux a Mac OS.
  
−
==== Aplikační software ====
+
=== Aplikační software ===
−
Dovoluje uživateli vykonávat různé činnosti mimo samotný běh počítače. Jsou to například grafické programy (PhotoShop, Gimp), počítačové hry, kancelářské balíky (Microsoft Office, Open Office).
+
Dovoluje uživateli vykonávat různé činnosti mimo samotný běh počítače. Jsou to například grafické programy (Photoshop, Gimp), počítačové hry, kancelářské balíky ([[Microsoft Office]], [[Open Office]]).
 
<br />
 
<br />
  
−
Podrobnější informace naleznete v článku [[Software]]
+
Podrobnější informace naleznete v článku [[Software]].
 
<br />
 
<br />
  
−
==== Použitá literatura ====
+
== Moorův zákon ==
 +
 
 +
Pojem '''Moorův zákon''' reprezentuje předpověď, kterou v roce 1965 vyslovil a roce 1975 revidoval americký inženýr a spoluzakladatel firmy Intel Gordon E. Moore. Podle ní se počet tranzistorů v integrovaných obvodech zdvojnásobí zhruba každé dva roky.<ref>THE EDITORS OF ENCYCLOPÆDIA BRITANNICA. [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/705881/Moores-law#06310000 Moore’s law]. Encyclopædia Britannica, 2013.</ref>
 +
 
 +
Více informací naleznete ve článku [[Moorův zákon]].
 +
 
 +
== Odkazy ==
 +
 
 +
=== Reference ===
 +
 
 +
<references/>
 +
 
 +
=== Doporučená literatura ===
  
−
HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3., aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005. 344 s. ISBN 80-251-0647-0.
+
* HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3., aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005. 344 s. ISBN 80-251-0647-0.
 +
* HORÁK, Jaroslav. Stavíme si počítač. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 229 s. ISBN 978-80-251-2330-0.
 +
* ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.
  
−
DOSTÁL, Jiří. Hardware moderního počítače. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 77 s. Studijní opora. ISBN 978-80-244-2787-4.
+
=== Externí odkazy ===
  
−
ŠIMKOVÁ, Dagmar. Hardware pro začátečníky: průvodce nitrem počítače na první pokus. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 117 s. Snadno a rychle. ISBN 978-80-247-2029-6.
+
* BESTOFMEDIATEAM. Computer History 101: The Development Of The PC. Tomshardware.com [online]. 2011 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.tomshardware.com/reviews/upgrade-repair-pc,3000-3.html
  
−
HORÁK, Jaroslav. Stavíme si počítač. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 229 s. ISBN 978-80-251-2330-0.
+
* Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer
  
−
ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.
+
=== Související články ===
  
 +
[[Software]]
  
 
==== Klíčová slova ====
 
==== Klíčová slova ====
  
−
Základní deska, mikroprocesor, operační paměť, grafická karta, pevný disk
+
Osobní počítač, Personal computer, Základní deska, mikroprocesor, operační paměť, grafická karta, pevný disk
  
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
−
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]]
+
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]

Aktuální verze z 31. 1. 2018, 11:42

Osobní počítač (anglicky Personal Computer, PC) je takový počítač, jehož pořizovací cena, velikost a pracovní možnosti jsou přizpůsobeny pro užívání jednotlivcem. Obvykle se tímto termínem myslí počítač stolní, tj. bedna (case), k níž jsou připojeny nejčastěji obrazovka, klávesnice a myš; dalšími periferními zařízeními mohou být také reproduktory, webkamera nebo herní ovladač (joystick). Osobní počítač může být také přenosného typu, tj. laptop, notebook, či netbook.

Historie a vývoj prvních počítačů

Prvním počítačem, o kterém můžeme říci, že byl "užíván jednotlivcem", byl ENIAC (zkratka anglického Electronic Numeral Integrator and Computer) představený veřejnosti v roce 1946.[1] ENIAC ale nesplňoval požadavky přijatelné pořizovací ceny a jednoduchosti ovládání.

Glen Beck a Betty Snyder programují ENIAC.

Za úplně první osobní počítač na světě určený výhradně pro jednotlivce se považuje Xerox Alto Computer vyvinutý firmou Xerox roku 1973. Byl prvním počítačem, který měl GUI (z anglického Graphical User Interface, grafické uživatelské rozhraní), které se později stalo inspirací k operačním systémům Macintosh a Windows. Přestože byl vyroben přes jeden tisíc jednotek, nikdy nebyl v prodeji, především kvůli vysoké ceně součástek.[2] [3]

Roku 1974 vznikl počítač Altair 8800 od firmy MITS. Tento počítač používal programovací jazyk BASIC, který pro MITS vyvinul Paul Allen a Bill Gates ve společnosti Microsoft.

Prvním přenosným počítačem byl IBM 5100 Portable Computer představený roku 1975. Z důvodu velmi vysoké ceny si tento počítač nemohl dovolit každý.

O rok později, 1976, vznikla společnost Apple Computer a také první osobní počítač Apple I, který měl být dostupný pro běžné uživatele. Tento model ale nebyl příliš úspěšný. Až roku 1977 se zrodil první osobní počítač Apple II populární jak v domácnostech, tak i ve firmách i díky prvnímu tabulkového kalkulátoru VisiCalc. Byl také prvním sériově vyráběným osobním počítačem s pořizovací cenou 1289$.

V roce 1977 vznikl i Commodore PET. Byl jedním z nejprodávanějších PC ve své době.

Commodore PET 4016

Roku 1980 vznikl první vícejádrový počítač Apple III. Vzhledem k jeho hardwarovým a softwarovým vadám se stal komerčním selháním. I když byl roku 1983 uveden na trh Apple III+, který veškeré vady už neobsahoval, špatná pověst jeho předchůdce výrobu chvíli poté ukončila.

Jako přelomový počítač PC byl IBM PC (IBM 5150), který firma IBM uvedla na trh v roce 1981. Teprve s tímto počítačem se termín PC (Personal Computer) uchytil a ustálil. V IBM PC běžela první verze DOSu (z anglického Disk Operating System, tj. systém schopný operovat s pamětí na disku) od společnosti Microsoft. Často se uvádí, že tento počítač byl první osobní počítač, není to ale pravda.

Moderní osobní zařízení

Tablet

Zakladatel společnosti Apple Steve Jobs držící iPad.

Tablet je přenosný počítač ve tvaru ploché desky, obvykle s mobilním operačním systémem a dotykovou LCD obrazovkou, pomocí níž se zařízení ovládá. Tablet umí takřka totéž, co osobní počítač, ale chybí mu některé I/O funkce. Formát zařízení tohoto typu byl konceptualizován v polovině dvacátého století, ale popularity mezi širokou veřejností se tablety dočkaly až v roce 2010 s vydáním první verze tabletu iPad od společnosti Apple.[4]



Smartphone

PDA značky Acer.

Smartphone, česky také nazývaný chytrý telefon, je mobilní telefon s mobilním operačním systémem, který dokáže posílat SMS, telefonovat a připojit se k Internetu.[5]Předchůdcem smartphonu byl tzv. PDA (z anglického Personal Digital Assistant, osobní digitální asistent), malý kapesní počítač s dotykovou obrazovkou ovládanou perem zvaným stylus[6]



Jedinečný, designově dokonalý a oblíbený mezi hipstery - iPhone.

Jak tablet, tak i smartphone fungují na bázi softwarových komponentů jménem aplikace (slangově zvané appky). Většina základních aplikací typu kalendář, webový prohlížeč, kalkulačka, ovládání fotoaparátu je na zařízení předinstalována, další aplikace si uživatel může stáhnout buď zdarma nebo za poplatek z obchodů jako jsou například Google Play Store (pro OS Android) nebo Apple App store (pro iOS).[7]


Součásti PC

Musíme si uvědomit, že osobní počítač není pouze monitor, klávesnice a case, tedy hardware. Neméně důležitá část, která dělá osobní počítač počítačem je i programové vybavení, tedy software.

Hardware [8]

Základní deska (Motherboard)

Základní deska je základním stavebním kamenem celého počítače. Jsou na ní připojené jednotlivé komponenty, které pak navzájem komunikují a spolupracují. Některé komponenty základní deska napájí. Celá základní deska je spojena integrovanými obvody, které řídí přenos mezi jednotlivými komponenty připojených na desce.

Na základní desce můžeme nalézt:

BIOS

BIOS (akronym pro anglické slovní spojení Basic Input/Output System)[9] případně EFI (v novějších počítačích už i s grafickým rozhraním) je základní operační systém, který nalezneme v každé základní desce. Slouží ke konfiguraci a inicializaci připojeného hardwaru a následně zavádí OS do paměti RAM.

Procesor

Procesor je polovodičová součástka, která provádí veškeré logické a matematické operace a řídí práci ostatních součástí. Procesor se na základní desku připojuje pomocí socketu (patice). Při výběru procesoru proto musíme tuto patici zohlednit, jinak se může stát, že procesor s paticí spolu nebudou kompaktibilní.[10]

Součásti procesoru jsou:

  • Aritmeticko-logická jednotka (zajišťuje fungování všech logických a aritmetických výpočtů
  • Řadič (Řídící jednotka, která s ALU zajišťuje řízení činnosti procesoru)
  • Registr procesoru (Slouží pro uchování mezivýsledků a dočasných hodnot. Registry se děli na uživatelské, systémové a vnitřní)
  • Numerický koprocesor (Provádí operace s čísly, které mají plovoucí desetinnou čárku)

Operační paměť (RAM)

RAM (z anglického Random Access Memory, hovorově zvaná "RAMka" spolupracuje přímo s procesorem, který z ní může rychle číst a do ní zapisovat. Tento paměťový prostor dovoluje programu běh. Jinak řečeno, spustíme-li jakýkoliv program, zavede se do operační paměti a až zde je procesorem vykonáván instrukci za instrukcí. Po vypnutí PC je všechen obsah paměti odstraněn. Operační paměť se k základní desce připojuje pomocí paměťových slotů.

Chipset (čipová sada)

  • North Bridge zajišťuje rychlé přesuny dat mezi hlavními oblastmi počítače. To znamená, že je prostředníkem mezi operační pamětí, procesorem a grafickou kartou. Tyto komponenty jsou propojeny FSB sběrnicí.
  • South Bridge zajišťuje přesuny dat mezi ostatními preifériemi jako je bios, USB a další porty nebo harddisk.

Pevný disk (Hard disk)

Slouží k uložení dat. Na rozdíl od RAM paměti, zde jsou data uložena trvale. Typ HDD uchovává informace změnou elektromagnetického potenciálu média. Na obrázku můžeme vidět, že HDD obsahuje doslova otočný disk a magnetickou hlavici, která z disku umí číst data nebo je na něj zapisovat.

Vnitřek HDD disku.

Typ SSD je na rozdíl od HDD nepohyblivý, data ukládá do paměti flash. SSD disky jsou mnohem méně náchylné na otřesy, jsou nehlučné a rychlejší. Nejčastější připojení k základní desce je pomocí SATA rozhraní.

Vnitřek SSD disku.

Dále se k základní desce připojují rozšiřující karty u většiny pomocí sběrnice PCI expres. Může to být například zvuková karta, síťová karta, televizní karta, řadič disků či grafická karta, která převádí signál z počítače do monitoru. Přijímá úkoly od procesoru a ty pak graficky překresluje.

Pak na desce můžeme nalézt jednotlivé konektory vstupních a výstupních zařízení jako je klávesnice (dovoluje zadávat informace a data přímo do počítače), myš (polohovací zařízení, díky kterému počítač umí snímat pohyb ruky), monitor (slouží k zobrazování výsledných operací procesoru), reproduktory (umožňují výstup z PC ve forma zvuku). Bez těchto Input/Output zařízení by nám byl osobní počítač k ničemu.

Software

Operační systém

OS je základní software všech počítačů. Je to software, který zpřístupňuje hardware programům, přiděluje operační paměť procesům, zaznamenává evidenci spuštěných procesů a sleduje jejich stav. Dále pak spravuje soubory a uživatele. Funguje jako prostředník mezi uživatelem, aplikacemi a hardwarem a jiné funkce.
Jako příklad zde může být uveden Windows, Linux a Mac OS.

Aplikační software

Dovoluje uživateli vykonávat různé činnosti mimo samotný běh počítače. Jsou to například grafické programy (Photoshop, Gimp), počítačové hry, kancelářské balíky (Microsoft Office, Open Office).

Podrobnější informace naleznete v článku Software.

Moorův zákon

Pojem Moorův zákon reprezentuje předpověď, kterou v roce 1965 vyslovil a roce 1975 revidoval americký inženýr a spoluzakladatel firmy Intel Gordon E. Moore. Podle ní se počet tranzistorů v integrovaných obvodech zdvojnásobí zhruba každé dva roky.[11]

Více informací naleznete ve článku Moorův zákon.

Odkazy

Reference

  1. ↑ ENIAC. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/ENIAC
  2. ↑ Timeline of Computer History. Computerhistory.org [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.computerhistory.org/timeline/computers/
  3. ↑ Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer
  4. ↑ Tablet computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-27]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Tablet_computer
  5. ↑ Smartphone. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Smartphone
  6. ↑ Personal digital assistant. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_digital_assistant
  7. ↑ Smartphone. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Smartphone
  8. ↑ ŠIMKOVÁ, Dagmar. Hardware pro začátečníky: průvodce nitrem počítače na první pokus. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 117 s. Snadno a rychle. ISBN 978-80-247-2029-6.
  9. ↑ BIOS. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/BIOS
  10. ↑ DOSTÁL, Jiří. Hardware moderního počítače. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 77 s. Studijní opora. ISBN 978-80-244-2787-4.
  11. ↑ THE EDITORS OF ENCYCLOPÆDIA BRITANNICA. Moore’s law. Encyclopædia Britannica, 2013.

Doporučená literatura

  • HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3., aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005. 344 s. ISBN 80-251-0647-0.
  • HORÁK, Jaroslav. Stavíme si počítač. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 229 s. ISBN 978-80-251-2330-0.
  • ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.

Externí odkazy

Související články

Software

Klíčová slova

Osobní počítač, Personal computer, Základní deska, mikroprocesor, operační paměť, grafická karta, pevný disk

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobní_počítač&oldid=52715“